Zkratka EV pochází z anglického Exposure Value, čili hodnota expozice. Má se zde na mysli expozice ve smyslu kombinace času a clony.
Nejčastěji se s EV setkáváme při vyjadřování kompenzace expozice. Jedná se o logaritmickou škálu se základem dvě. Kompenzace +1EV znamená, že na film necháme proniknout dvojnásobné množství světla, -1EV poloviční. Zdvojnásobení množství světla, které se na film dostane, lze dosáhnout buď prodloužením času na dvojnásobek nebo zvětšením otvoru v cloně na dvojnásobek, tj. vydělením clonového čísla koeficientem 1,4 (přesněji odmocnina ze dvou), jinými slovy otevřením clony o jedno clonové číslo. Kompenzace x EV (x může být pozitivní nebo negativní a nemusí být celé číslo) znamená vynásobení času faktorem 2x nebo clonového čísla faktorem 2-x/2. Případně můžeme stejného efektu dosáhnout i adekvátní současnou změnou obojího, jak času, tak i clony, tj. vynásobením času faktorem 2y a současně clonového čísla faktorem 2-z, kde y a z jsou libovolná čísla, pro která y + 2z = x. Zkrátka, možnosti jsou nepřeberné. EV používáme, abychom o takové změně mohli hovořit obecně, bez vázání se na nějaký konkrétní čas, případně clonu.
Existuje ovšem i absolutní EV škála. EV se pro danou kombinaci času a clony spočte pomocí vzorce
Zde N je clonové číslo a t je čas v sekundách. Chceme-li místo dvojkového logaritmu použít dekadický (který, na rozdíl od dvojkového, na kalkulačce obvykle najdeme), pak
Kombinace času a clony, které jsou ekvivalentní v tom smyslu, že při nich na film dopadne stejné množství světla, mají stejnou hodnotu EV. Například čas 1/60s při cloně 16 je ekvivalentní 1/250s při cloně 8 nebo 1/1000s při cloně 4. Pro všechny tyto kombinace vychází EV 14. Podobně jako u kompenzací, i zde EV slouží k tomu, abychom mohli hovořit obecně o jakékoli ekvivalentní kombinaci času a clony a nemuseli se omezit na žádnou specifickou volbu. EV 0 v této absolutní škále reprezentuje expozice ekvivalentní času 1s při cloně 1,0. Všimněte si, že kompenzace +1EV znamená v absolutní škále nikoli zvýšení, ale snížení o jednu jednotku.
Vzhledem k tomu, že při dané citlivosti filmu odpovidá určité hladině osvětlení jistá správná expozice, tak se EV používá také pro vyjádření úrovně osvětlení. Standardně se uvažuje citlivost filmu 100 ASA. V tomto smyslu EV 0 je taková úroveň osvětlení scény, při které by s filmem o citlivosti 100 ASA vyšel pro správnou expozici při cloně 1,0 čas 1s. Hladina osvětlení EV n je tam, kde je světla 2n krát více. Vzhledem k tomu, že EV 0 představuje úroveň osvětlení o hodnotě 2,69 luxu, pro převod na hodnotu v luxech platí vzorec
Zde EV je EV při 100 ASA. Naměříme-li pro film o citlivosti ISO (ASA) pro clonu N čas t (v sekundách), znamená to, že osvětlení je
A konečně, pokud je známá hladina osvětlení v EV, pak víme, že pro správnou expozici s filmem o citlivosti ISO (ASA) je zapotřebí čas (v sekundách)
Ve specifikacích fotoaparátů je zvykem udávat úrovně osvětlení, při kterých expozimetr nebo autofokus spolehlivě funguje, právě prostřednictvím EV. Z výše uvedených vzorců plyne, že je-li ve specifikacích u expozimetru uvedeno, že jeho rozsah je EV 0 až 20, znamená to, že s ním lze úspěšně měřit, pokud se osvětlení scény pohybuje v rozsahu 2,69 až 2,69 . 220 = 2 820 669 luxů, čili v situacích, kdy např. s filmem 400 ASA při cloně řekněme 16 budou vycházet časy mezi (1/4)162/20 = 64 a (1/4)162/220 = 1/16 000s.
