Nejsem žádný profík, ale bohužel moji kamarádi a kolegové z práce jsou o tom přesvědčeni a trvají na tom, že jim musím fotit jejich svatby. Co si budeme povídat, letenky do Buenos Aires, kde bych se ukryl, jsou poměrně drahé a když jim moje umění dostačuje, tak koneckonců proč ne. Pár těchto slavných dnů jsem pro své známé nafotil bez větších obtíží, ztráty dat, poruchy fotoaparátu a jiných nepříjemností, které mohou svatebního fotografa potkat a neustále jsem se obával, kdy tato nepříjemná situace přijde a usadí se na mé brašně. Fotky byly vždy v pohodě, líbily se svatebčanům, rodičům, babičkám i kamarádům a koneckonců jsem s nimi byl spokojen i já, takže jsem si i nadále „užíval“ výsluní svatebního fotografa, který za „byt a stravu“ udělá cokoli.
Průšvih „P“ dorazil poslední školní den tohoto roku do Chodovské tvrze. Při obřadu panoval docela velký časový pres a romantické fotky samotného páru po obřadu v obřadní síni byly dělány hodně narychlo, ale i tak docela v pohodě. Vše nastaveno na manuál a lehce dosvětleno bleskem, no prostě pohoda. Úřednice nás ale po chvilce tlačí rezolutně ven a naše místo zaujímá další manželství chtivý pár. Využívám každou chvilku k fotkám svatebního páru, couvám pomalu ven a fotím. Z temné tvrze vycházíme do třicetistupňového slunečního pekla a plynule pokračujeme špalírem svatebčanů ven z nádvoří. Letmo kontroluji baterku, místo na kartě a organizuji řádné házení rýže – žádný chaos, pěkně postupně a pomalu, ať je to pěkně vidět. První fáze je za námi, teď už jen nějaké ptákoviny s koulí a chomoutem, nějaké skupinky a je hotovo.
Letmo kontroluji displej a krve by se ve mě nedořezal! Kouká na mě vypálená fotka s pár tmavšími místy, ze kterých se dá tušit ženich. No jasně, jsem blbec, při tom kalupu a focení za pochodu jsem při přechodu na slunce nepřepnul do „áčka“ a jel dále na manuál, který jsem měl nastavený na temnou obřadní síň. Sakra, kolikrát sem tohle už dělal a nikdy na to nezapomněl. Co teď, opakovat špalír, rýži...? Jsem mokrý jako hadr na podlahu. Otvírám histogram a sám sebe přesvědčuji, že ty 3 EV doma zachráním a když ne, tak jsem alespoň definitivně skončil s focením svateb pro kamarády. ;-) Dokončuji focení s rodiči a není mi nejlépe.
Večer rychle postahovat vše do počítače, zazálohovat, zkontrolovat. Je to dobré, většina je v pohodě, takže se jako první pustím do těch bledulí, ať vidím, jestli to půjde nebo jestli to budu muset maskovat jinak. Používám RawShooter Essentials 2006 a vím, že toho umí hodně, ale momentálně si nejsem moc jistý v kramflecích. Nebudu to protahovat, dokázal i tohle. Pár vhodných tahů jezdci ovládání, někdy až na úplný doraz, dokázalo z fotky na vyhození udělat slušnou fotografii, kterou jsem mohl zařadit k ostatním. Sice jako fotograf s výsledkem moc spokojen nejsem, ale novomanželé ani nic nepoznali a jsou spokojeni. Jak to dopadlo můžete vidět i vy na dvou případech.
|
|
Doufám, že takovéto zásahy do fotografií nebudete nikdo potřebovat a vezmete si z tohoto příběhu ponaučení, že spěchat se nevyplácí a radši si vše lépe zkontrolujete ještě před zmáčknutím spouště. Přeji dobré světlo a minimum vysmažených míst na vašich záběrech.
