Jaký objektiv potřebujeme?

Konstrukce objektivů (mimo současnou mánií o univerzálnost se snažících zoomů, jejichž praktičnost nechci zpochybňovat, ale ani je rozebírat) se časem vykrystalizovala do dvou zásadních oblastí.

Na krajinářské, spíše širokoúhlé objektivy s velkým zorným úhlem, vysokými nároky na rozlišovací schopnost v celé ploše obrazu už při plném otvoru, s malou světelností a krátkou stavební délkou, a na portrétní objektivy s vysokou světelností, malým zorným úhlem a delším ohniskem, umožňující komponovat rozdíl mezi ostrostí a neostrostí, což je jeden ze zásadních tvůrčích prvků výtvarné fotografie.
Stále zřetelněji právě tyto prvky rozlišují tu “profesionální” oblast od nenáročné amatérské produkce. Ta je běžně charakterizována spíše širokoúhlým charakterem záběru typu “všechno je ostré”. To ostatně dnes už umí i chytré mobily s osmimegovými čipy, s nimiž při troše šikovnosti docílíte výstupu nedosahovaného minulou generací snad ani středním formátem.

Digitální přístroje se svými malými čipy a tedy i hledáčky si přímo vynutily automatické zaostřování a nutno přiznat, že zejména u moderních DSLR zrcadlovek s fázovou detekcí je tento způsob ostření dokonalý. Pochopitelně s originálními a drahými objektivy. Aby bylo v hledáčku zrcadlovky něco vidět, potřebujete vysoce světelný objektiv, který je v okamžiku expozice mechanicky zacloněn na předvolenou hodnotu.

Bezzrcátkové “mirrorless” přístroje jim rychlostí zaostření sice dosud nekonkurují, přinášejí však jinou revoluční novinku, umožňující tam, kde akčnost není rozhodující, zvětšení zobrazované scény (navíc často podpořené zdůrazněním ostrých kontur) s naprosto dokonalým zaostřením jakéhokoliv objektivu – třeba i staršího, z vašeho minulého vybavení. Dají se využít právě v oblasti makrofotografie, zátiší,portrétu a podobně, neboť scénu zobrazují při pracovní cloně. Podle histogramu totiž elektronika přístroje obraz na displeji i v elektronickém hledáčku vyjasní. A díky tomu, že se nic mechanicky nepřenáší a nečipuje, se zde pomocí jednoduchých adaptérů dají použít jakékoli objektivy umožňující zaostření a zaclonění. Výrobci v Hong Kongu a Číně už tento slibný trh objevili a v internetové nabídce eBay nabízí redukce snad na vše, co se od sedmdesátých let vyrábělo.

Cena za kvalitu

Nebrojím proti standardním zoomům pro standardní použití už proto, že při koupi v setu jsou obvykle cenově výhodné a najdou své uplatnění. Leč další kvalitní příslušenství – tedy zejména portrétní a tele objektivy obvykle cenu původního setu hravě překonávají a začínají na hranici 1000 US dolarů. Vzdáte-li se autofokusu, pořídíte starší objektiv srovnatelné kvality i za 10–20 % této ceny. I s tím, že jeho kovové provedení je doživotně bezporuchové.

Není ovšem objektiv jako objektiv: u nás dříve rozšířené NDR objektivy běžně nedosahovaly dnes požadovaného vysokého rozlišení pro čipy formátu APS-C a zejména Meyerovy objektivy jsou použitelné zejména pro vysloveně měkké portréty. Rozlišovací schopnost s ohniskovou vzdáleností rychle klesala a delší teleobjektivy jsou pro dnešní malé čipy obvykle nevhodné. Kvalitativní zlom započal v 70. letech s nástupem japonských značek, zejména opticky vynikajících objektivů Olympus OM Zuiko, nebo na americkém trhu Miranda, které se s útlumem klasické fotografie dají dnes pořídit za výhodné ceny. Objektivy pro Nikon, Canon a Minoltu se díky použitelnosti na DSLR již tak výhodně pořídit nedají.

Mám zde na mysli především použití těchto objektivů u čipů APS-C, tedy “půleného kinofilmu” s crop faktorem “prodlužujícím” ohniskovou vzdálenost 1,5x. Původně standardní 50 mm objektiv se tak rekvalifikuje na portrétní sklo a se 100 mm objektivy lze kromě portrétů zvládat i akt či módu, kde už se dá tvůrčím způsobem s bokehem pracovat. Je až překvapivé, že se u zmíněných kvalitních objektivů těchto pevných ohnisek prakticky nevyskytují aberace – ony nepříjemné barevné kontury na kontrastních rozhraních, které se i u dražších moderních objektivů často odstraňují až softwarově.

1,4 versus 1,8

Jedná se pochopitelně o světelnost 50 mm objektivů, která se u zmíněných japonských kinofilmových přístrojů dodávala v základním setu. I dnes si tento rozdíl jedné poloviny clonového čísla, vyjádřený zkrácením použitého času třeba z 1/60 na 1/90 sec, udržuje dvojnásobnou cenu. Stejně jako se v současnu výrobci předhánějí v často zbytečném růstu megapixelů, o pár generaci dříve to bylo se světelností.

Nejdříve to bylo u 6×6 formátu s tehdejšími triplety typu Tessar soutěžení mezi světelností 3,5 a 2,8 (přičemž ty 3,5 většinou kreslily lépe) – s nástupem kinofilmu pak mezi 2,8 a 2, kde nepřímá úměra mezi světelností a kvalitou platila stejně. Triplety se totiž s vyšší světelností než 2,8 zkonstruovat nedaly a konkurenční Biotary 1:2 s dvojnásobnou váhou, množstvím čoček a reflexů měly podstatně měkčí kresbu.

S příchodem japonských značek se toto soupeření položilo mezi světelnosti 1,4 a 1,8. Tehdy – s limitovanou citlivostí negativních materiálů cca 250 ISO to snad mělo význam: dal se “z ruky” 1/30 sec “na plnou díru” pořídit portrét v noční ulici. Měl jsem první Takumar 50/1,4, s nímž se takto dalo pracovat a získat měkce ostré a rozzářené snímky. Slušná ostrost ovšem začínala na cloně 5,6 a s clonou 11 nastupovala ohybová neostrost. Po pár letech výrobci objektivy zdokonalili, nicméně stále platí, že čím vyšší světelnost a delší ohnisko, tím je vykorigování optických vad a získání vysokého rozlišení složitější. A raritní objektivy světelnosti 1,2 či dokonce 0,95 jsou vhodné zejména k ozdobě sbírek.

Dnes, kdy se dá běžně pracovat s citlivostí nad 1000 ISO už požadavek na vysokou světelnost jako zbytečný vyšuměl a rozdíl mezi clonami 1,4 a 1,8 je tedy pouze v rozsahu hloubky ostrosti. Je zcela zbytečné mít objektiv světelnosti 1,4 a clonit na 1,8 nebo 2 – pouze se tím degraduje bokeh (zejména neostré odlesky a světelné zdroje), protože tvar clony, která má na to vliv, není u těchto objektivů ani zdaleka kruhový.

Velký detail portrétu s 50 mm nezacloněným objektivem má s clonou 1,8 hloubku ostrosti tak akorát na oči s tolerancí jen drobného pootočení hlavy. S clonou 1,4, pokud tvář není zcela frontálně en face, už druhé oko “plave”. S prodlužováním ohniskové vzdálenosti hloubka ostrosti klesá, takže pro stejný požadavek ostrých obou očí potřebujeme u 100 mm objektivu už clonu 2,8 a vyšší světelnost je tedy nejen zbytečná, ale i nevhodná.

Tyto světelné objektivy díky své malé hloubce ostrosti a příjemnému bokehu jsou tedy ideálním a cenově výhodným doplňkem mirrorlessů právě pro portréty, zátiší a komponovanou fotografii.

Pokračování příště…

32 komentářů u „Jaký objektiv potřebujeme?“

  1. Jaký objektiv potřebujeme?

    Chválabohu -konečne niekto povedal resp. napísal pravdu.A snáď sa niektorý zobudia a uvedomia si akú úlohu hrá reklama v živote, kde nás presviedčajú že biela je belšia a 1,4 je o 100% lepší ako 1,8 a preto MUSÍ aj raz toľko stať.

    Odpovědět
    • jaký objektiv potřebujeme?

      A z čeho soudíte, že to je pravda?
      Jednoduchou úvahou bych na jedné straně došel k názoru, že pokud mi stačí (třeba na krajinu) clonit 8 a více, byl by nejlepší objektiv se světelností dejme tomu 4 – byl by malý, levný, jednoduchý a ostrý . Proč se tedy nevyrábí? Proč i profesionálové nadále sahají po těch nedokonalých světelných objektivech?

      Na druhé straně, každý objektiv je navržen jako kompromis. Takže mám-li 1,8/50, tak už při cloně 2 se kresba mírně, ale znatelně zlepší a od 2,8 je velmi dobře použitelná třebo pro portrét. No a mám-li 1,4/50, tak mohu vcelku úspěšně používat clonu 2.

      Pokud mám čip 4/3, tak ekvivalentem objektivu 2,8/100 pro FF by byl právě objektiv 1,4/50, ale musel by mít dvojnásobné rozlišení. (Pro APC by to bylo jen 2/75).

      Mimochodem, kvalitní “mirrorless” je dnes dražší, než základní modely zrcadlovek. Jesltiže má být jeho výhodou především pohotovost a malé rozměry a hmotnost, nevidím jediný důvod, proč si raději nekoupit Nikon a nějaký starší kvalitní MF Nikkor, než se starat o redukce a na malé tělo dávat velký objektiv přes redukci. A připomínám, že redukce je dost nepoužitelná v případě potřeby širokoúhlého objektivu. Ale těch výhrad k argumentaci autora bych měl asi o hodně víc…

      Odpovědět
      • jaký objektiv potřebujeme?

        S první částí v zásadě souhlas, s poslední rozhodně ne.

        Mám zrcadlovky i mirrorless a nedá se to srovnávat. Rozměry a hmotnost mirrorlessu jsou i s redukcemi pořád menší než u Nikonu FM-2 a pochybuju, že některá DSLR od Nikonu je menší (lehčí díky plastům možná některá bude).

        Na Nikony dám pouze skla pro Nikon a na rozdíl od Canonu se to nedá řešit redukcemi bez optických členů. Na mirrorlessu fungují snad všechny objektivy, vyrobené v posledních sto letech. Při ceně redukcí kolem 8-10 dolarů není problém mít je na všech objektivech nasazené permanentně.

        Proč by měla být redukce nepoužitelná pro širokoúhlé objektivy? Mám např. Rokinon 8/3.8 (Nikon F) Voigtländer 15/4.5 (M39) a Sigmu EX 16/2.8 (Nikon F) a s redukcemi žádný problém nepozoruji (tělo je Sony NEX 6).

        Odpovědět
          • jaký objektiv potřebujeme?

            Já jsem uvažoval na straně mirrorlessů spíš něco jako řadu Sony NEX, nebo Fuji X-A1, které považuju za typičtější zástupce té skupiny. Ale je fakt, že ta 5300 už je kompaktní docela slušně.

          • jaký objektiv potřebujeme?

            Menší váha a rozměry jistě potěší, ale rozdíly jsou malé, aby stálo za to přestoupit z DSLR k m4/3. Přece musím počítat to, co má největší váhu a rozměry: stativ, popř. delší tele. Váha těla je pak zanedbatelná.

            Osobně mám variantu k DSLR – kvalitní kompakt Canon S95. Když fotím do rawu a je světlo, tak kvalita je sice nic moc, ale do A4 celkem vyhovuje. Ale mohu ho mít kapse na košili a nemusím vždycky něco rozepínat a přehazovat a vytahovat. Ale stejně tu zrcadlovku mívám v batohu vždycky…

        • jaký objektiv potřebujeme?

          Bylo to myšleno asi tak, že třeba na Nikon žádnou redukci nepotřebuji, protože pro Nikon je kvalitních skel dostatek – ať už moderních Nikkorů, nebo třeba od Sigmy, Tamronu, Tokiny, nebo Zeiss. Ale zejména starších MF objektivů, kterých je k dispozici spousta a za pusu. K čemu tedy redukce? A uvažovat o něčem z bývalé NDR je dle mé zkušenost plýtvání čase i penězi, když jsou originály.

          Co se rozměrů týká, i na hodně malou kameru je třeba dát objektiv, a ty zas tak malé nejsou, zejména ty starší, které nebyly pro 4/3 konstruovány. Rozhodně neplatí, že poloviční čip = poloviční velikost objektivu (a ergo i osminová váha).

          Co se týká širokoúhlých objektivů, tak ony už pak nejsou tak širokoúhlé, ale velikost jim zůstala. Kromě toho, starší objektivy určené pro film, které nepatřily do profi třídy (týká se třeba Nikon E-serie) už nezvládají vysoké rozlišení čipu (to se projevuje už u mé D300). Potíže s širokoúhlými objektivy jsou (ale to nemám to vyzkoušené) prý také s tím, že úhel dopadu paprsků a jejich průchod AI filtrem a mikročočkami není vyhovující. Více se to projeví a vynikne samozřejmě u m4/3.

          Odpovědět
  2. srovnávat foto mobil a středoformát?

    tato věta mě donutila se zaregistrovat, abych mohl okomentovat (!): “To ostatně dnes už umí i chytré mobily s osmimegovými čipy, s nimiž při troše šikovnosti docílíte výstupu nedosahovaného minulou generací snad ani středním formátem.”

    Jediné, co mě trochu uklidňuje je slůvko “snad” v té větě – je tedy možné to brát jako nadsázku a pokus o vtip.

    Držel někdy autor příspěvku v ruce středoformátový foťák? Viděl z něj někdy fotku? Jak to proboha může srovnávat s mobilem s 8Mpix miničipíčkem a nějakou podivnou mikro optikou??? Jednu takovou fotku (z jakéhosi iPhonu) mám od kamaráda z DE na lednici ve formátu cca 10×13 a už je na ni vidět, jak je vlastně hnusná.

    Omlouvám se že nemám nic podnětnějšího k článku, ale tohle mě zaujalo mnohem víc…

    Odpovědět
    • srovnávat foto mobil a středoformát?

      dobře, podle profilu autor evidentně ovládá fototechniku formátu většího než 24×36. Potom nechápu, jak mohl napsat takovou koninu?

      Odpovědět
      • srovnávat foto mobil a středoformát?

        Pokud větu nebudete vytrhovat z kontextu celého odstavce, tak na ní nevidím nic špatného

        Odpovědět
        • srovnávat foto mobil a středoformát?

          omlouvám se, ale já tam žádný kontext nevidím. Prapodivné srovnávání nesrovnatelného, to ano. Nebo jsem autora nepochopil, když vysvětloval zřejmé: že malá záznamová plocha čipu fotomobilu v kombinaci s širokým ohniskem poskytne všude “ostrou” foku, zatímco SF se záznamovou plochou o řád větší a normálním ohniskem poskytne při stejné cloně omezenou hloubku ostrosti? Tak či onak mi to tvrzení přijde nesmyslné…

          Odpovědět
    • srovnávat foto mobil a středoformát?

      souhlas.
      Jsem za digitály rád, jen proto, že se nemusím máchat v chemii a kreativita je posunuta přeci jenom dál, ale i 30let starý středoformát se slušným objektivem napráská 35mm formátu v digi. To ani nemluvím o 6×8 nebo 6×9, to je plachta ze který se dá vyladit něco neuvěřitelnýho – ostatně Láďa Kamarád je toho příkladem. Na druhou stranu 35mm systém je pohotovější a má zas jiné přednosti.

      Článek dál nekomentuji, ale taky si myslím, že moderní objektivy 1.8 jsou víc než dostačující a troj až čtyřnásobky za f1.4 mi nepřipadají adekvátní.
      Naštěstí Sigma vrhla úžasnou 35mm/1.4 do 20 tisíc a to je fakt slovo do pranice. Kreslí to moc pěkně, bokeh taky super. Půjdu do něj.

      Odpovědět
      • srovnávat foto mobil a středoformát?

        Jenže ta sigma 1,4 zřejmě úplně nezvládá AF. Webové diskuze i na anglickojazyčném i českém internetu jsou plné stesků, stížností i nadávek, takže to nevypadá jako náhodný problém několika kusů. Ale sám jsem ji v ruce zatím neměl, tak neposoudím…

        Odpovědět
    • srovnávat foto mobil a středoformát?

      Je to silné tvrzení, ale když si vzpomenu na Ljubitel, Corinu nebo (můj první foťák) Etjud, tak to třeba zase tak od věci není. Ale vnímám to spíš jako literární nadsázku, než “slovo do pranice”.

      Odpovědět
  3. světelné objektivy

    “A raritní objektivy světelnosti 1,2 či dokonce 0,95 jsou vhodné zejména k ozdobě sbírek.”
    Objektivy s takovou světelností nejsou zdaleka raritní. Na spoustu situaci postačí méně světelné objektivy, ale rozhodně ne na všechny. Na základě vlastních potřeb psát takové závěry není objektivní. Je jich opravdu mnoho, např:
    canon 85mm/1,2
    canon 50mm/1,2
    nikon 50mm/1,2
    nikton17,5mm/0,95
    nokton 25mm/0,95
    nokton 50mm/1,1
    nokton 42,5mm/0,95
    SLRMagic 25mm/0,95
    SLRMagic 35mm/0,95
    SLRMagic 50mm/0,95
    nikon 1 32mm/1,2
    leica 50mm/0,95

    a přijdou i další:
    Fuji X56mm f/1,2
    (Panasonic) Nocticron 42,5mm f/1,2

    + ty, co se už nevyrábí – legendy jako Nikon 58mm f/1.2 Noct-NIKKOR, nebo levné jako Pentax 50/1,2 Canon FD55/1,2, minolty rokinony…

    Odpovědět
  4. Meyerovy objektivy jsou nejen na portrét

    Nesouhlasím s: “Meyerovy objektivy jsou použitelné zejména pro vysloveně měkké portréty”.
    Trioplan 100/2,8, sklo starší než já, mi přijde ideální na fotografování rostlin. A tím nemám na mysli rozostřené bokehové kroužky a uprostřed cosi (snad) ostrého nýbrž seriozní botanickou dokumentaci, možná trochu víc fotograficky pojatou. Oproti mým Nikkorům 60/2,8 AF-S a 105/2,8 VR má tohle sklo při zaclonění na f 5,6 či 8 parádní ostrost ale současně daleko hezčí bokeh (který u Nikkorů a při strakatém pozadí je dost hnusný už od f4,5).
    Ostatně stačí se podívat na eBay za jaké ceny se stovkový Trioplan prodává….

    Odpovědět
  5. … Cimrmanovské pošušňáníčko …

    … výhodou autorů zevšeobecňujících článků o fotografii (a fototechnice zvláště) je
    že pravděpodobnost napsat rozumný názor či naprostou blbost mají 1:1 .!.

    … v takovéto matérii si může každý čtenář nalézti to svoje -:-
    — ať již s čím by se naprosto ztotožnil či zásadně nesouhlasil !.!

    … pokud pak závěrečný díl bude obsahovat poučení
    že je dobré si techniku předem osahat jak padne do ruky -:-
    — může si Paladix gratulovat že konečně nalezl lidového autora
    důstojně konkurujícího širokospektrálně-nadšeneckému*) sepisování páně Neffa !!!

    :-)))

    Krápník

    *) širokoúhelníci užití širo-předpony jistě prominou !!!

    Odpovědět
  6. vidím to takto ….

    pernamoentně nasazený univerzál, někde od 28-35 do 200-300 v poslední době to už ani nesundávám 😉
    v kabeli tři pevné skla někde kolem 2,8 a je vystaráno.

    Jasně, pokud možno vše na jeden filtr

    Proč ??? drtivou většinu snímků dělám na univerzál, ano a můžu říct že z něj zvětšuju i na 50×70 a to v koukatelné kvalitě a to z 3/4 olympusu

    Když už vytáhnu pevné sklo tak už to musí být a portrét na cca 2,8 z padesátky //100mm// nedaj bože 135mm je tak vypíchnutý z pozadí, že mi fakt nehrozí, že by někomu lezly haluze z hlavy jak parohy 😉
    Krajinu, architekturu, pod 5,6 ani omylem a když tak úmyslně, podotýkám, že u 3/4 je 5,6 kolem osmi, jedenácti na hloubku ostrosti ostatně, tu řeším delším sklem a pěkně si zacouvám – když to de

    redukce fakt sou za hubičku a rvát do nových skel se mi opravdu nechce…..

    Odpovědět
  7. Drobný nesouhlas

    “Měl jsem první Takumar 50/1,4, s nímž se takto dalo pracovat a získat měkce ostré a rozzářené snímky. Slušná ostrost ovšem začínala na cloně 5,6 a s clonou 11 nastupovala ohybová neostrost. Po pár letech výrobci objektivy zdokonalili, nicméně stále platí, že čím vyšší světelnost a delší ohnisko, tím je vykorigování optických vad a získání vysokého rozlišení složitější. A raritní objektivy světelnosti 1,2 či dokonce 0,95 jsou vhodné zejména k ozdobě sbírek.”
    …dovolím si nesouhlasit, měl jste pravděpodobně špatný kus, zejména první série super takumarů patří dodnes k nejostřejším padesátkám. A nemusí se kvůli tomu clonit až na 5,6. Stejně tak vám mohu poslat fotky z objektivu F1,2 na plnou díru tak ostré, že mi to nebudete chtít věřit:-)

    Odpovědět
    • nedrobný nesouhlas

      taktez nesouhlasim. pouzival jsem takumar 50/1.4 pres redukci na 5d Mk2 a musim rict, ze to bylo jedno z mych velmi oblibenych a OSTRYCH skel. 85/1.2 od canonu bych pral autorovi aspon drzet v ruce 🙂 … Ke zbytku nesmyslu v clanku (omlouvam se, ale jsem zvykly zde cist opravdu fundovane clanky) se asi nema smysl vyjadrovat…

      Odpovědět
      • nesouhlas s nesouhlasem

        Předpokládám, že autor stejně jako já by místo onoho skla držel v ruce raději zadek Ivy Kubelkové či jiné pin-up girls a za cenu onoho objektivu si raději koupil ojetou Hondu Prelude či jiný kočkolap…
        Asi je to s ostrostí stejné jako s krásou a jejím vnímáním a míry tělesných křivek lze tak poměřovat s rozlišením počtu čárek v rohu a středu obrazu.

        Odpovědět
      • nedrobný nesouhlas

        Souhlas s oběma závěry, hlavně tím druhým 🙂

        On si autor neuvědomuje, že to, co fungovalo na 35mm resp. FX, bude často průměrné na APC formátu a ještě o dost horší na m4/3. Mám obdobnou zkušenost jako Vy, akorát na Nikonech (FM2 x D300 x D700).

        Odpovědět
      • supernedrobný nesouhlas

        – lituji starého muže a letitého praktika, že mu prodali mizernej Takumar, mně prodali se Spotmaticem F skvělej, navíc výborně využitelnej i ve zvětšováku… 🙂
        – obecně mám dojem, že v článku jsou tu a tam spíše dojmy a přání, než fakta, jedno je nesporné, a to že objektivy s větší světelností mají od jistých dob (řekněme tak poslední půlstoletí) často kvalitnější kresbu než jejich temnější bratři, no a pak tu jsou mimo pořadí skla do Leiky a Contaxu, atd. atd.

        Odpovědět
  8. proč ne?

    Podle mě jsou takové články nejlepší, protože rozvíří diskuzy a tím jsou přínosné…

    To s mobilem chápu jako nadsázku a autorovu snahu poukázat na rychlý vývoj v téhle oblasti. Ale i když nejsem příznivcem chytrých fotomobilů (nevlastním ho, narozdíl od DSLR), viděl jsem u kamaráda co dnes dokáže špička, a v příznivých světelných podmínkách(!) by jste na monitoru 1:1 těžko hledali rozdíl od fotek pořízených lowend zrcadlovkou. Kdybych to neviděl nevěřil bych. Za šera, v protisvětle nebo při potřebě malé HZ mobil samozřejmě (a naštěstí) rychle končí.

    Odpovědět
  9. Místo podobných diskusí,kde si každý myslí,že jeho příspěvek je ten nej,nezapomínejte hlavně fotit.A myslím si,že je vcelku jedno čím…
    Dobré světlo všem.

    Odpovědět
  10. světelnost

    Nechci zpochybňovat autorův pohled, ale kromě krajin se fotí i leccos jiného a na koncerty či divadlo se pevné a vysoce světelného skla hodí, ono i 2,8 je někdy docela málo a v punkovém klubu a to znamená automaticky ISO 3200. Při ISO 1000 jsem se musel smát, i na kinofiml jsme dávno fotil na ISO 1600, ono to ani u tanečních představení nebo koncertech ve sklepech jinak nešlo

    A nemohu souhlasit, že by světelná skla nebyla ostrá. Takový CZ 50/1,7, což jedno z nejlevnějších skel od CZ je ostré i při vyšších clonových číslech. A světelné sklo je potřeba nejen ve tmě, ale je i rychlé.
    Jinak Canon 50/1,4, 85/1,4, 35/2
    , CZ 85/1,4, CZ 135/2, CZ 28/2

    Odpovědět

Napsat komentář