Když stojíme a debatujeme nad fotkami stylu Klasik, Konceptualista tam stojí a v duchu zvedá oči k nebi. Pokud jsou na přetřesu fotografie stylu Konceptualista, Klasik střídavě kouká na fotky a na nás s výrazem "Tímhle vy se vůbec zabýváte?". To je v pořádku, tak to prostě je. Každý máme své preference, každému je ve fotografii bližší něco jiného, i když u většiny lidí to takto - jak to s nadsázkou popisuji - vyhraněné není. Tak ani u nás. I když, co si budeme povídat, kdo z nás už podobně nezareagoval nebo aspoň tu chuť neměl?
Z logiky věci vyplývá, že buď se plete jeden z nich, nebo ten druhý, nebo se pletou oba. Proč tedy zmínění K+K získali ten dojem, že nemá cenu ukazovat ostatním fotky? Samozřejmě, že má. Vždy se najde někdo, komu se líbí "vypíglované krajinky" a na druhou stranu ten, koho zaujmou "nesmyslné koncepty". Za sebe můžu na sto procent tvrdit, že nejméně jednoho člověka zajímá obojí.
- co tedy očekávají?
- co když ostatní jsou zakopaní v tom svém a nejsou schopni ocenit ty, kteří jdou svou cestou (perfekcionalismus vs. experiment)?
- nebo je to jejich problém v očekávání, že každý bude nadšeně plesat nad jejich dílem a každá kritika či nedostatečně projevený zájem nejsou schopni pobrat?
- anebo prostě nepřinesli fotky a nemají chuť řešit proč?
- anebo jsem si to všechno vysvětlil jinak, než to ve skutečnosti je?
Zdůrazňuji, že tímto nechci nijak řešit, nosí-li někdo fotky nebo ne, o to tu nejde. Mimochodem, sám jsem takto už několikrát "přispěl". Ani mi nejde o nějaké konkrétní pány K, těmi jsme do jisté míry všichni. U předchozích otázek si každý z nás může klidně zaměnit "oni" za "my" nebo "já".
Předhazuji toto téma jako podnět k debatě pro středeční fotopivo. Pro připomenutí, pozvánka je tady. A samozřejmě pokud by se chtěl se svými názory někdo přidat tady, tím lépe.


