Ano? Ne? A proč ano? Nebo proč ne?
Opravdu nemyslím technickou kvalitu, tam je to asi jasné: Na vrcholu stojí velkoformátové přístroje, pak filmový střední formát a fullframe DSLR, potom kinofilm a DSLR s APS-C snímačem a úplně dole jsou mobilní telefony a Nikon :)
Ale teď vážně - myslím kvalitu námětů, kvalitu sdělení, které fotografie přináší. Že technika myšlenku fotografie neovlivňuje? Asi jak u koho.
Nedávno jsme si domů za pár stovek pořídíli digitální kompakt (starou Minoltu S414) jako zápisník a něco na tahání po kapsách (a kabelkách). Jakkoli jsou fotografie technicky slušné, jejich motivy, kompozice a myšlenky opravdu stojí "za málo" (jiný výraz mi autocenzura nedovolí). Prostě cvakám a cvakám ... a cvakám. Fotím tak, jak by mne to s DSLR (nebo s kinofilmem a už vůbec ne se středoformátem) ani nenapadlo, v nejlepším případě jsou to "turistické výcvaky", i když, pravda, ještě jsem si neudělal blýskaný autoportrét večer na Karlově mostě s Pražským hradem v pozadí.
Mám dojem, že věta "kompozice se k digitálním kompaktům nedodává" je něčím hluboce pravdivá. Ano, onen hypotetický Opravdu Dobrý Pan Fotograf prý dokáže vytvořit výstavní soubor čímkoli od mobilu až po velkoformát a pořád to bude mít šťávu. Ale my ostatní se necháme snadno strhnout k dělání ptákovin, ale proč?
Je to tím pocitem, že to, co držím v ruce, je hračka, kterou podvědomě neberu vážně? A že když držím v ruce kilo železa a půl kila skla, tak mám potřebu vyjádřit tomu stroji úctu a fotografuji s nějakou větší odpovědností? Určitě to není tím, že třeba u toho středo- nebo velkoformátu "nefotím zadarmo", stejně tak "uctivě" se chovám k DSLR, ale "nejméně zodpovědně" používám právě ten kompakt. A s tou "úctou k materiálu" to také nevidím tak růžově, protože to bych pak měl nejlepší fotky z Magnoly - což tedy opravdu nemám.
A když to vezmu podle použitelnosti fotografií - se středoformátem si "hraju na umění", dělám fotografie, do kterých se snažím dát nějaký výraz, hloubku nebo myšlenku. S DSLR také, ale už častěji spoléhám na editor a vytvářím i stovky průměrných (a hlavně zbytečných) reportážních fotografií. Ale s tím kompaktem jsem snad ještě neudělal ani jednu fotku, která by "stála za to", snad mimo fotek do rodinného alba.
Také ovlivňuje technika myšlenky ve vašich fotografiích? A pokud ano, tak jak? A hlavně PROČ?
