Praktica B 100 electronic

Pamatuji se, jak jsem se na ni chodil dívat do obchoďáku Včela u nás na sídlišti. Byla celá černá, nezvykle malá – prostě krásná.

Praktica B 100 electronic
Byl to nejlepší fotopřístroj, který jsem si tehdy dovedl představit. Pak jsem začal chodit do fotokroužku, vedoucí měla Nikon FM a krása Praktiky trochu vybledla; ale opravdu jen trochu. Líbí se mi pořád a částečně i z nostalgické vzpomínky na to, jak pro mě,
třináctiletého školáka, byla nedostupná (svého času stála rovných 5000 Kčs; nejdražší favorit – kterého ovšem bylo možno koupit jen pod pultem – stál 1500 Kčs…), jsem si ji po letech koupil v bazaru. A mám ji pořád (bez jediné závady), stejně jako prospekt, o který jsem si onehdy německy napsal takříkajíc na místo samé, tedy do firmy VEB Pentacon Dresden. Mimochodem – ten prospekt jsem měl hned v roce 1987, kdy mi černá kráska tak učarovala. Když už jsem tehdy nemohl mít ji…

Písmeno B v názvu mělo na první pohled symbolizovat nové časy, které zavládly v drážďanském koncernu: po dlouhých letech, kdy se vyráběl pouze závit M42, bylo rozhodnuto přejít na bajonet … B jako babička, B jako bajonet. Pořád se nemohu zbavit jednoho
neodbytného dotazu – proč se výrobci fotoaparátů neshodli řekněme na dvou či maximálně třech typech bajonetu, když se předtím dokázali víceméně všichni shodnout na závitu M42? Takhle je bajonet Praktica kompatibilní vlastně jen sám se sebou (pochválena budiž redukce!).

Je to už drahně let. Prvním modelem řady Praktica B byla Praktica B 200 electronic, představená roku 1978. Byla vybavena elektronicky řízenou závěrkou s časy od 40s do 1/1000s (plynule), vnitřním měřením světla, clonovým simulátorem a možností časové
automatiky (k nastavené cloně přístroj sám nastaví správný čas). Bylo samozřejmě možno pracovat i zcela manuálně (závěrka se dala ručně nastavit v rozmezí od 1s do 1/1000s). Naprosto bez diskusí to byl fotoaparát, který představoval ve své době průlom ve vývoji a konstrukci přístrojů značky Praktica a možná “socialistických” přístrojů vůbec. Konstrukce nové kovové lamelové
závěrky umožňovala, aby tělo bylo výrazně menší (závěrka se v okamžiku expozice skládá nahoru do hledáčkového prostoru). Blesk byl synchronizován při 1/90s (zvláštní poloha voliče označená pouze symbolem blesku). Ještě jednou věcí se východoněmečtí konstruktéři rádi a často chlubili: žádná Praktica řady B neobsahovala ani jedinou zahraniční součástku, což byl při všeobecném hospodářském zmatku a nedostatku všeho možného skoro zázrak.

Později, v průběhu 80. let, se objevila přímo záplava různých typů Praktik řady B, přičemž postupně byla utlumována výroba “klasických” Praktik řady L (o těch někdy příště) a typy řady B tvořily většinu produkce. Pozici vlajkové lodi po čase obsadila Praktica BC 1 electronic, která byla vybavena (mimo středového kontaktu – jako B 200) ještě kontaktem CC blesku pro některé komfortní funkce se systémovým bleskem. Určitým zjednodušením prvního typu v řadě Praktica B (Praktica B 200) vznikl i “základní model”, Praktica B 100 electronic a po ní ještě typy BCA, BCC, BMS apod. (BCA a BCC měly možnost synchronizovat blesk jen při 1/60s a BMS byl manuální přístroj, pouze s měřením světla). Čas od času jsou někde v zastrčených policích bazarů vidět i takové kuriozity jako Praktica řady B, která se jmenuje Jenaflex nebo Revue BC. Na sklonku 80. let se objevila Praktica BX 20, která ovšem – bohužel – už měla tělo z plastu; hlavním rozdílem oproti BC 1, bylo vybavení pro TTL měření blesku a synchronizaci blesku při cca 1/100s. Připravená výroba nového typu Praktica BC 2 a BC 3 se z důvodu politických a hospodářských změn v Německu po roce 1989 nikdy pořádně nerozběhla. Pak se po několika letech mlčení objevila Praktica BX 20s,
která se vyrábí dodnes (a drážďanský koncern se po několika letech dokonce vrátil k názvu Pentacon) a je oproti BX 20 navíc vybavena snímačem DX-kódu. Ale teď už je někdejší sláva a všeobecná obliba Praktik dávno pryč. Nicméně kovové Praktiky nejrůznějších typů nezmizely a hned tak nezmizí. Byla by to škoda.

Praktica B 100
Praktica B100 electronic je kinofilmová zrcadlovka s elektronicky řízenou závěrkou s jedním manuálním mechanickým časem a expoziční automatikou s předvolbou clony. Závěrka má rozsah časů od 1s do 1/1000s; synchronizace blesku je opět nastavena na 1/90s (zvláštní poloha voliče, při níž závěrka funguje i bez baterie). Tělo je konstruováno velmi solidně a je celé z kovu. Všechny aktuální expoziční hodnoty (i stav baterie) se zobrazují v hledáčku – clonové číslo pomocí geniálně jednoduchého systému, kde se aktuální hodnota odráží do hledáčku zrcátkem a čas ukazuje na stupnici ručička – matnice má triplový klínový dálkoměr, jednoplošné rastrové mezikruží a matnicové mezikruží, zbytek tvoří Fresnelova čočka. Zřetelnou nevýhodou je to, že nelze
pracovat úplně manuálně; přístroj totiž má možnost nastavení pouze jednoho mechanického času (1/60s) a B. Škoda.

Tehdy bylo zvykem prodávat tělo dohromady se základním objektivem – v tomto případě to byl MC Prakticar 1,8/50mm
(výjimečně i 2,8/50mm). K dostání měly být objektivy s ohnisky od 20 do 1000mm (jenže to byla teorie, vždyť někdy byl u nás člověk rád, že koupil toaletní papír…!). Příslušenství bylo opravdu široké (a lidé si ho vozili z NDR) – měchové zařízení pro makro, duplikátor, redukce na závit M42, rychlopřevíjecí motor… V bazarech lze zakoupit Praktiky této řady, ale pozor! – některé jsou ve
vskutku katastrofálním stavu, takže se vybírat musí s rozmyslem. Systém Praktica B doplatil na sjednocení obou německých států. Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že je to škoda.

Logo Praktica

10 komentářů u „Praktica B 100 electronic“

  1. Praktica B elektronic

    Tato Praktica je opravdu velmi hezka a po svojich dobrych zkusenostech s modelem LLC jsem ji doporucil synovi.
    V hledacku byla rada miniaturnich LED, ktera indikovala zaverkovy cas, viditelne tam bylo i cl. cislo na obrube objektivu.
    U pristroje nebylo mozno vizualne zkontrolovat hloubku ostrosti, coz byla docela nevyhoda. Nejhorsi ale byla velka poruchovost – nektere LED prestavaly svitit, na filmu zustavala nekdy neosvitnuta policka …
    To se zacalo dit hned po vyprseni zarucni lhuty.

    Odpovědět
  2. Jo, nostalgie

    Od tátovy Flexarety, přes ZENIT TTL jsem se k ní taky dopracoval, vcelý prázdniny jsem brigádničil abych si ji koupil..mám ji doteď, i když trochu zlobí…

    Odpovědět
  3. Praktica VLC

    Koupil jsem Prakticu hlavně kvůli objektivu. Bohužel po pár flmech se mi zasekla a já při manipulaci s páčkou…jsem ji ztrhl. Takže jsem levně koupil Zenit a na něj přehodil skvělý Pancolar electronic 1,8/50.
    K tomu jsem časem pořídil ruský telekonvertor 2x (což mi dalo 2,8/100). S touto sestavou jsem vydržel vpodstatě doposud.(12 let).
    Otec si pořídil Pentax M se zákl.zoomem 28-80.(Předtím fotil dvacet let na ruský FED II- výborná optika).
    Mám pocit, že kvalitou kresby ani se tomu mému Pancolaru ani zdaleka nepřibližuje.
    Já pořídil F601 a 1,8/50 Nikkor, ale kvalitou obrazu jsem na tom stejně.(pozná se to asi až na zvětšeninách kolem 30×40).
    Na klasiku 10×15 dodnes Praktica stačí. Plastový Nikon, Pentax, Olympus či Minolta se zoomem lepší fotky neudělá. Jsem si jist!

    Odpovědět
  4. poruchovost

    Tak to jsem s prominutim rad, ze ty poruchy meli i ostatni (ikdyz jim je samozrejme nepreju).
    Tata kdysi koupil BCA a po nekolika opravach (jeste v zaruce) mi ji sveril do opatrovani a fotil dal radeji svoji flexaretkou VII…no a ja si taky dal uzival, kazdou chvili cerne soumerne plochy na fotkach, ‘strhla’ uzaverka,… Ale na druhou stranu s tim objektivem byly fotky fakt krasne, nedalo se to srovnat s nejakymi kompakty ktere v te dobe nabizeli…
    myslel jsem, ze se k ni nekdy vratim, ze budu tahat i digital i tu praktiku, ale nejak to jeste nevyslo :)…

    Odpovědět
  5. kvalita

    Verím, že rada B sa vyrábala len z dielov z DDR. Mal som B200, kúpenú v Rakúsku. Nosil som ju čumákom dolu (s objektívom 135 mm) a odpadol čudlík samospúšte. Musel som jej prilepiť koženkový poťah. A podobne. Ale keď som štetcom na optiku olúpal reflexnú vrstvu zrkadla, šla preč. Aj preto, lebo to je asi jediný foťák, pri naťahovaní ktorého človeku hrozí, že si vylúpne oko – hľadáčik je silne napravo.

    Odpovědět
  6. skvělost

    Je to skvělý výrobek, a pokud se fotograf naučí s tímto přístrojem fotit, je to fantazie. Mám ji již hezkých pár let, ale neměnil bych. Není nad to, sám si určit čas, clonu a hloavně objekt. Potom jsou fotky nádherné.

    Odpovědět
  7. Čas?

    Milane, píšeš tam “Zřetelnou nevýhodou je to, že nelze pracovat úplně manuálně; přístroj totiž má možnost nastavení pouze jednoho mechanického času (1/60s) a B. Škoda.” Ta šedesátina tam není, je tam pouze synchron s bleskem, což je, jak sám píšeš 1/90. Jinak jsem si nadělil malý dáreček a koupil si B 100 (za 300,-) a k ní jako nový 50/1,8 (za 400,-), obojí jako nové, takže se raduji jako hošík při Hurvínkovi. I když jsou jistě i jiné krásné strojky, tak tahle je jedna z nej! Teď jsem četl krásnou polemiku nad jiným a drahýn strojem ( na http://www.temnakomora.cz) a autor píše, že je dokonalý, ale nějak “nemá duši”. Tak já si myslím, že takle PCA ji má! Hezký den a DS!!

    Odpovědět
  8. B 100

    Ja mám MTL 3 ,2x MTL5 2x BX20 a Pentax K 1000,sú tzo stroje ktoré majú dušu,dá sa z nima rozprávať

    s úctou fototurista.

    Odpovědět

Napsat komentář