Test: Databanka ELTRINEX HD-1000

Nebudu zde dlouze popisovat, v jaké, jak velké či jak velmi (ne)barevné krabici přehrávač dorazil, omezím se jen na konstatování, že byla papírová, tuhá, bílá a plně postačující. Multimediální přehrávač ELTRINEX HD-1000 je v ní uložen spolu s příslušenstvím (USB kabel, síťový napaječ, sluchátka, AV kabel, český návod, kožené pouzdro a mikrovláknová utěrka) a k poškození během přepravy by opravdu dojít nemělo.

Přehrávač je poměrně velký (148 x 76 x 27 mm) a v koženém pouzdru působí dojmem opravdu slušně velké "kasírtašky", jeho hmotnost činí 328 gramů a jako kapesní bych jej tedy opravdu neoznačil. Větší rozměry přístroje mají samozřejmě i svou pozitivní stránku - obsahuje poměrně velký a velmi dobře čitelný displej (4.3" TFT LCD, 800x480px), v jeho útrobách sídlí běžný notebookový 2.5" 500GB SATA disk a celé soustrojí pohání Li-Ion akumulátor SANYO UR18650F s kapacitou 2500mAh. Na zapůjčeném kuse byla na LCD ještě krycí fólie (je dobře patrná na fotografiích), ale pod ní se nacházející displej měl velmi jemně matovaný antireflexni povrch se strukturou jemnější, než např. na některých noteboocích.

Obal přehrávače je z příjemně a kvalitně působících plastů, které vypadají dostatečně masivně na to, aby dokázaly ochránit útroby přehrávače i při nějakém nešetrnějším zacházení, dobře se drží v ruce a díky povrchové úpravě nehrozí vyklouznutí z prstů. Ocenil bych nějaké, byť malé, gumové nožky - při pokládání databanky na tvrdou podložku (stolní deska) dá dost práce s ní neklepnout, za chodu disku by to mohlo znamenat výrazný problém a radikální zkrácení jeho životnosti.

Po vybalení přehrávače a nalezení vypínače se po poměrně dlouhém startu (19 vteřin) objevuje ikona pevného disku a já se mohu seznámit s ovládáním (přístroj, který by ke své existenci vyžadoval použití manuálu, není přístroj pro fotografa "do pole"). Databanka se ovládá čtyřmi tlačítky po pravé straně a jedním čtyřsměrovým joystickem, proti nechtěnému stisku ovládacích prvků je v čele databanky umístěn aretační přepínač s funkcí Hold. Na všechny funkce ovládání lze přijít ryze intuitivně (manuál tak skutečně není potřeba), ovládání je jednoduché, tlačítka mají příjemně tuhý chod, joystick naopak funguje lehce a přesně. Přesto si ale uvědomuji, jak moc by přístroji pomohl dotekový displej - položky v menu na první pohled vypadají, jako kdyby byly pro dotekové ovládání určené a já tak první minuty trávím mylnými pokusy o tapnutí na displej. :-)

Po vložení CF karty (8GB SanDisk Ultra II) se na ploše objevuje nová ikona a vzápětí se zobrazuje i menu, nabízející dva režimy kopírování dat: Buď plnou zálohu karty, kdy se na HDD vytvoří nový adresář a do něj se zkopírují všechny soubory, nalezené na kartě, a Foto zálohu, kdy se do nového adresáře na HDD zkopírují pouze soubory, obsahující obrazové informace.

Na kartě jsem měl jen několik souborů, ale zdá se, že každý 11MB RAW u mého Canonu 40D databanka přenáší cca 2 sekundy, což opravdu není nijak oslnivý výsledek (k testu rychlosti se ještě vrátím).

Po otestování "základních životních funkcí" a seznámení se s obsluhou docházím k závěru, že nejlépe databanku vyzkouším v "ostrém" nasazení. Kontroluji tedy její plné dobití, balím ji do přiloženého koženého pouzdra a vyrážím fotografovat koncert Krausberry. (V tu chvíli mi ovšem nedochází, že jsem se právě dopustil velké chyby - databanku by bylo výrazně jednodušší pro recenzi nafotografovat v čerstvém, právě vybalenám stavu, protože následnou retuší prachových zrnek v "použitém" stavu si přidělám opravdu dost práce...)

V průběhu vystoupení zaplňuji kartu a vzápětí zjišťuji, že displej v šeru sálu oslňuje natolik, že nemohu najít konektor pro CompactFlash kartu. Když se konečně podaří kartu zasunout a chci databanku odložit do tašky, zjišťuji drobný, leč poměrně nepříjemný detail - CF karta z přístroje velmi vyčnívá (tedy spíše naopak, karta je v přístroji zasunuta zhruba posledními pěti milimetry) a neochozené a zavírající se kožené pouzdro jí z konektoru páčí směrem nahoru. To nevypadá právě ideálně, vyjímám tedy databanku z pouzdra a v duchu si maluji první mínus pro recenzi.

Karta je okamžitě detekována, spouštím kopírování v režimu plné zálohy a konečně se chvíli věnuji koncertu (také si akci nejvíc užijete ve chvílích, kdy z nějakého důvodu nemůžete fotit?). Jedním okem sleduji databanku (po zahájení kopírování mírně pohasne displej a nevybíjí tak zbytečně baterii) a po chvíli získávám dojem, že už to trvá nějak příliš dlouho. Skutečně - databanka se u zhruba 120. souboru zasekla a já hledám vhodný nástroj, kterým bych ji zresetoval.

Po chvíli šátrání nalézám i vhodný otvor, databanka startuje, objevuje se známé menu, vybírám opět plnou zálohu a tentokrát práci databanky sleduji pečlivěji, proto si všimnu vytuhnutí databanky o něco dříve, tentokrát se zasekla již na cca 70. souboru. Jako vhodný nástroj pro reset v tu chvíli považuji požární sekeru, lákavě visící u místnosti pro muzikanty... Nakonec mi ale svědomí říká, že bych měl databanku vrátit pokud možno v původní integritě a následně tedy raději vylovím již osvědčenou tužku.

Po resetu spouštím zálohu do třetice, tentokrát ovšem s tím, že pravidelným šťoucháním do joysticku nedovoluji přístroji hluboce usnout a ejhle, kopírování proběhne bez problémů (ovšem já si připadám tak trochu jako strojvedoucí, obsluhující "živák"). Má to ovšem malý háček: celá akce včetně dvou resetů trvala cca 40 minut - ale tentokrát jsem si koncert opravdu užil.

Doma se mi bez problémů daří z databanky vykopírovat všechna data, ale už se mi navzdory několika pokusům nepodaří způsobit stejné vytuhnutí, neobjevuji žádné poškozené soubory, na CF kartě také nenacházím žádný problém. Toto chování mi opravdu není moc jasné, jasno mám naopak v tom, že databanka už se mnou "naostro" nikam nepůjde.

Nyní už je čas na nějaké hlubší testy - zjišťuji ovšem, že databanka opravdu nepatří k těm rychlým: v režimu plné zálohy trvá přenesení 8GB dat z CF karty neuvěřitelných 24 minut. Pro srovnání jsem zasunul kartu do USB čtečky karet, připojené k notebooku (Lenovo ThinkPad SL510) a se stejnými daty naměřil čas 12:30 - tedy "je něco shnilého ve státě dánském"... Zhruba poloviční přenosová rychlost dává prostor k doměnce, že při kopírování databanka provádí současně i verifikaci dat - ovšem po ukončení kopírování se objevuje dialog, ve kterém se právě porovnání uložených a originálních dat nabízí. Teorii o verifikaci "on the fly" lze tedy nejspíš vyloučit.

V rámci testování se na kartě nacházejí i různé verze RAW z různých fotoaparátů, které jsem po redakci i mimo našel (seznam viz níže), ale k mému velkému zklamání se mi nepodařilo databanku přistihnout při žádné nepravosti a všechny soubory po zkopírování na HDD zobrazuje správně, včetně zobrazení histogramu a základních EXIF dat. Při prohlížení složek s daty jsou soubory s obrazovými daty zobrazeny jako náhledy, procházení fotografií je rychlé a ani načítání náhledů nijak nezdržuje. Zobrazují se ale zřejmě pouze JPEG data, vložená v RAW souborech - při zvětšování obrazu se obrysy rozpadají do typických JPEG artefaktů. Nikde navíc není zobrazeno měřítko zvětšení, takže není možné například zkontrolovat ostrost snímku při zobrazení 1:1.

Při práci s daty lze kopírovat soubory kterýmkoli směrem bez omezení (tedy i z HDD na kteroukoli z karet či mezi kartami navzájem), data lze mazat jak po jednotlivých souborech, tak i po adresářích. Tuto část firmware nezbývá než pochválit.

Přístroj toho samozřejmě umí daleko více, ale jelikož jsme na fotoserveru, dalším funkcím jsem se věnoval pouze okrajově:

• Z databanky lze přímo tisknout na připojené tiskárně se standardem PictBridge a vytořit tak jakési mobilní pracoviště.

• Umí přehrávat videa jak na displeji, tak na externí A/V výstup. Díky zabudovanému reproduktoru (0.4W) není nutné při sledování používat sluchátka, sledování filmů na takto velkém a jemném LCD je poměrně příjemné (tedy samozřejmě pro jednoho). Co se týká použitelných formátů videa, výrobcem uváděný seznam není definitivní a v každé další aktualizaci FW se objevují nové kodeky.

• Lze přehrávat hudbu: dodaná sluchátka nehrají úplně špatně, ale nenadchnou, vestavěný equalizer má několik presetů, volba Custom umožňuje pouze nastavení výšek a basů. Na lepších sluchátkách přístroj hraje velmi slušně. Pro přehrávání hudby je možné používat playlisty.

• Je možné nahrávat videa z externího A/V vstupu (toto je skutečně nečekaná funkce) - maximum je plný PAL, bohužel jsem neměl pro testování vhodný zdroj kvalitního signálu, ale podle ohlasů z různých končin internetu je tato možnost funkční a třeba pro jednoduchý převod VHS videa do digitální podoby velmi dobře použitelná.

• Databanka umí i nahrávat hudbu z externího vstupu nebo mikrofonu, případně z interního mikrofonu. Bohužel maximální vzorkovací frekvence je 32kHz a tedy různé externí nahrávače (třeba pro přímý záznam z mixážního pultu) nenahradí, kvalita zvuku z interního mikrofonu je ale velmi slušná.

Mimochodem - pod stejným označením lze podle dostupných zdrojů nalézt dvě různá provedení tohoto přístroje - jedna je vybavená tunerem pro příjem rozhlasu, druhá rozhlasový tuner neobsahuje, ale zase má TV výstup, pokud je tedy nějaká z těchto možností pro vás klíčová, dejte pozor na to, kterou verzi kupujete. Testovaný kus tunerem vybaven nebyl.

Všechny testy byly prováděny s verzí firmware 1.0.2, na verzi hardware 01-2.3, většina testovacích souborů vznikla s použítím Canonu 40D, jako testovací karty byly použity SanDisk UltraII 8GB a Pretec 233x 4GB.

Testovací soubory:

Technická data:

Co říci závěrem? Pro mne je Eltrinex HD-1000 velmi rozporuplným zařízením. Na jednu stranu poskytuje mnoho funkcí, z nichž některé nejsou zcela obvyklé (jako nahrávání přes A/V in), práce se soubory v rámci databanky je rychlá a pohodlná. Na druhou stranu je pro fotografické využití toto zařízení velmi pomalé a s ne právě ideální dobou chodu na baterie.

Předpokládám-li tento přístroj jako pohodlnou cestovní náhradu notebooku, na kterém jinak schraňuji a třídím vyfotografovaná data, pak si nejsem jistý, zda je investice od cca 7000 Kč skutečně tou nejlepší. Pro "cestovatelské" účely bych byl schopen ve stejné cenové hladině pořídit netbook, sice s poloviční kapacitou disku, dvoj- až trojnásobou hmotností a rozměry, ale s delší výdrží v provozu na akumulátory a výrazně univerzálnějším využitím.

Konečná volba je ovšem tak jako tak daná pouze osobními preferencemi - pokud bych ale měl já volit cestovní zařízení, pak bych se asi raději přikláněl větší univerzálnosti netbooku, a to i za cenu větších rozměrů a hmotnosti.