Sněžka je nejen naší nejvyšší, ale také pravděpodobně nejznámější horou. Přesto na jejím vrcholu zdaleka nebyl každý. Dnes si popíšeme poměrně nenáročný způsob, jak se dostat nahoru i dolů a jak přitom ještě získat pár zajímavých fotografií.
O Sněžce existují dokonce celé knihy, a tak rozhodně nemá cenu stokrát konstatované informace opakovat. Pro opravdové neznalce snad jen stačí připomenout, že vrchol Sněžky je 1602 metrů nad mořem a výš se v ČR dostanete leda letadlem… Název se v průběhu let měnil, se sněhem však měl něco společného stále: první český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka a od roku 1823 Sněžka; Němci, kterých zde žilo v minulosti opravdu mnoho, používali název Schneekoppe. Nechci zde suplovat jiné poučenější texty, snad jen takovou zajímavost: údajně na Sněžku poprvé vystoupil roku 1456 neznámý Benátčan při hledání drahých kamenů. Jak mohl být neznámý, když o něm víme, že byl na Sněžce první?! Další poměrně legrační informací je to, že v 16. století dospěl jistý učenec k tomu, že nadmořská výška Sněžky činí lákavých 5880 metrů nad mořem… Pak už se Sněžka pořád a pořád jen snižovala.
I na Paladixu již vyšel článek o výstupu na Sněžku (kde jsou mimochodem také geologické informace, které já nejsem schopen poskytnout – pro mě je kopec prostě kopcem…). Zmíněný článek však mluví o nočním výstupu a je pro lidi vybavené touhou po dobrodružství a výdrží. Nic proti nim samozřejmě nemám, trochu jim dokonce někdy i závidím. Ale k nočnímu a ještě k tomu zimnímu výstupu na jakoukoli horu jsem se přesto zatím neodhodlal. Nepochybně nejsem sám, a tak jsem se rozhodl se k tomuto tématu (resp. cíli výletu) vrátit v jakési „light-verzi“, kterou mohou absolvovat opravdu všichni; vím i o lidech, kteří vše bez potíží zvládli i s relativně malými dětmi…
 |
 |
Mnozí jistě už vědí, kam mířím. Ano, pojedeme lanovkou. V nedávné době lanovka v zimě nejezdila, ale nyní funguje celoročně, jen se dvěma plánovanými technickými odstávkami. Ve výjimečných případech (silný vítr, velká námraza) lanovka nefunguje, ale lze to dobře zjistit na internetu. Lanovka začíná v Peci pod Sněžkou, kam se kromě auta dá velmi dobře (a bez problémů s parkováním!) dostat i autobusem, a to z mnoha míst ČR. Cesta z centra Pece k Lanovce v Obřím dole je značena a nelze z ní sejít. Lanovky jsou vlastně dvě – jedna z Pece na Růžovou horu, druhá z Růžové hory na Sněžku. Doporučuji vyjet až nahoru, přes Růžovou horu se budeme tak jako tak vracet dolů.
Cena lístku nahoru na Sněžku je 150 korun; zpátky půjdeme pěšky. Lanovka byla postavena v letech 1947 – 1949 a dodnes se používá původní švýcarské strojové vybavení. Dolní stanice lanovky je ve výšce 864 m, převýšení je tedy asi 730 metrů (horní stanice není až na vrcholu Sněžky). První úsek lanovky je dlouhý 1560 metrů, horní pak 1967 metrů. Ještě malá poznámka – na sedačkovou lanovku se hlavně v zimě opravdu dobře oblékněte, rozhodně toho nebudete litovat. Na všech stanicích lanovky lze zakoupit občerstvení, ale z jeho cen se vám může udělat tak nevolno, že přestanete mít chuť.
Je skvělé, vyjde-li počasí. Nechci zde vypadat jako někdo, kdo tvrdí, že nejlépe se fotografuje, když svítí slunce, ale je fakt, že takové počasí bylo při mé návštěvě Sněžky a při pohledu na fotografie si ho nemohu vynachválit. Na chvíli se i zatáhlo, a tak obloha nabídla i něco zajímavějšího než jen dokonalou modř. Bylo by určitě dobré vyzkoušet si návštěvu také v počasí ne zrovna ideálním. To se mi ale nepoštěstilo; ostatně byl jsem na Sněžce – což je možná docela ostuda – poprvé. V létě tam vyrazím zas.
Už během cesty lanovkou si nepochybně s rostoucí nadmořskou výškou všimnete výrazného poklesu teploty. Informace o teplotě a větru na Sněžce se dozvíte již na dolní stanici. Fotografovat z lanovky moc nejde, možná nějakým hodně malým přístrojem. Mně se to nepodařilo, protože manipulace s otevřenou brašnou mi připadala poměrně nebezpečná a nechtěl jsem strávit zbytek dne hledáním toho, co by mi z brašny vypadlo dolů do sněhu. Ale výhled z lanovky je opravdu úžasný, i když ho nevyfotografujete, pamatovat si ho určitě budete.
 |
 |
Na vrcholu Sněžky je několik staveb. Kromě stanice lanovky zde stojí 14 metrů vysoká kaple svatého Vavřince ze 17. století. Několikrát byla poškozena bleskem či požárem, ale vždy byla opravena. Kromě bohoslužeb se v minulosti používala také jako ubytovna či hospoda. Od poloviny 19. století zde byla také Slezská bouda, kterou v nedávné době nahradil horský hotel z lehkých kovů; stavba silně připomíná jakési UFO. Hotel patří Polákům – vrchol Sněžky totiž protíná státní hranice. Kromě někdejší Slezské boudy zde byla vystavěna i Česká bouda a také 18 metrů vysoká meteorologická věž, která po druhé světové válce byla jedinou fungující meteostanicí ve střední Evropě (věž byla již před lety demontována). Na Sněžce je také nejvýše položená pošta v ČR, lze zde dostat i sběratelské razítko.
Dolů se dostaneme poměrně snadno po žluté značce, která kopíruje trasu lanovky. Mineme stanici na Růžové hoře a pokračujeme dále směrem k chatě Růžohorky, v níž je restaurace. Zde je možno si vybrat ze dvou cest. Kratší je označena zelenou značkou a vede přímo do Pece. Klesání je opravdu impozantní a u cesty je (nebo alespoň bylo) varování před ledem. Delší cesta se dostane také do Pece, ale po delší oklice – na rozdíl od zeleně značené cesty je tato (žlutě značená) vhodná i pro běžkaře. Celá trasa přes Růžohorky a po zelené značce do Pece je dlouhá asi 6 kilometrů.
Jak s fotografováním? Rozhodně bych doporučoval dostatek náhradních baterií a tyto rezervní zdroje energie nenosit v brašně, ale v kapse, aby netrpěly nízkou teplotou. Zamrzlé baterie – i kdyby byly předtím plně nabité – jsou k ničemu. Bude-li mrznout, nedoporučoval bych s sebou brát digitální přístroj. Drtivá většina digitálních fotoaparátů totiž nemá být používána v mrazu, stačí se podívat do návodů k použití (čip se zahřívá a příliš velký rozdíl jeho vlastní a okolní teploty vede k jeho zničení). Průměrná provozní teplota pro digitální přístroje bývá cca 0 – 40° C (Nikon D70, Canon EOS 300D). Vím o člověku, jemuž nebyla uznána reklamace přístroje, neboť fotografoval v silném mrazu (po nenápadném dotazu servisného technika se k tomu přiznal). Ani filmové přístroje nejsou v mrazu bez chyby. Když jsem byl na Sněžce, bylo asi -20°, a tak se mi nostalgicky zastesklo po manuálním Olympusu (OM-1 až OM-4 mají garantovanou funkčnost až do -40°C) – bál jsem se, že elektronický Nikon N90s bude stávkovat (hlavně AF systém). Nestalo se nic, vše fungovalo bez chyby. Obecně však stále platí, že manuální přístroje jako např. uvedené Olympusy OM nebo Nikon FM2, pokud se navíc ošetří mrazuvzdornými mazacími tuky, jsou k silným mrazům téměř imunní.
 |
 |
 |
Abych nesl co nejmenší váhu, měl jsem s sebou jen dva objektivy: Sigmu 28–105mm a Tokinu AT-X 17mm. Stativ i blesk jsem také nechal doma. Používal jsem barevné negativní filmy Fuji Superia 200 ASA. Hodí se také filtry: polarizační, UV a možná i filtry přechodové. Dosyta jsem si vyhrál s expozičními korekcemi – zářivý bílý sníh a modrá obloha si o ně přímo říkaly. Výsledkem použití korekcí (v průměru +1 až +2 EV) jsem byl příjemně překvapen, zatímco dříve – bez korekcí – jsem býval překvapen spíše velmi nepříjemně. Záleží to ale hlavně na konkrétním modelu přístroje (resp. jeho měření světla), není na to žádné závazné a všeříkající pravidlo. Někdo tvrdí, že korekce ano, někdo zásadně ne – chce to ale prakticky vyzkoušet s konkrétním modelem přístroje. Nikon N90s (to je označení F90X pro trh v USA) s 3D-matricovým měřením dělá bez korekcí na zářivém sněhu chyby a snímky jsou podexponované. Mnoho dalších informací najdete v článcích Honzy Hlináka o expozičních korekcích na sněhu (nezapomeňte ani na diskusi k těmto článkům). Ovšem hlavně nezapomeňte si korekce vyzkoušet na svém konkrétním přístroji – to za vás žádný článek udělat nemůže.
Co na Sněžce a cestou dolů fotografovat, to uvidíte jistě sami…
Technika: kinofilmová zrcadlovka Nikon N90s, objektivy Sigma 28–105mm f/2.8–4 D ASP a Tokina AT-X 17mm f/3.5, barevný negativní film Fuji Superia 200 ASA.
Mapa: Krkonoše 1:50.000
Výš v ČR jenom letadlem…
Jenom takové odlehčení, v ČR se teoreticky dostanete výše a to na Pradědu. Ten má sice jenom 1492 mnm, ale na jeho vrcholu stojí televizní vysílač vysoký 162m (některé prameny uvádějí 145m), což davá více než je výška Sněžky:))
výš v Čr jenom letadlem…
Ale pokud si vezmu 53m (možná stačí i 36m) vysoké štafle, tak jsem opravdu nejvýš v ČR :))
výš v Čr jenom letadlem…
chtěl bych tě videt jak na nich balancuješ 😉
výš v Čr jenom letadlem…
Zcela jednoduše. Sebou samozřejmě táhnu i dostatečný počet betonových panelů na zatížení a pak mohu fotit i dlouhým časem v silném větru. Má to ovšem jednu nevýhodu, musí být pevný podklad neb na rašeliništi panely plavou 🙂
výš v Čr jenom letadlem…
Mrknete na National Geographic 10/2004 –
clanek “Nejvýše, nejníže”.
http://www.stalejecoobjevovat.cz/detail.asp?id=739#tem1
Pokud umim cist tak, se tam opravdu pravi, ze vysilac na Pradedu je vyzsi nez Snezka :-). A nebo ze by Praded uz nebyl v CR?
výš v Čr jenom letadlem…
No, když už je řeč o tom letadle, tak takhle vypadá Sněžka z opravdu velké výšky:
http://ukazy.astro.cz/gal/2004valenta2k_snezka.jpg
Počasí
Děkuji za pěkný článek. Také jsem byl na Sněžce. A to loni v zimě. Ale udělal jsem takovou zkušenost, že tomu teploměru u dolní stanice lanovky se nedá věřit. Mě hlásil Pec pod sněžkou -5, Růžová hora -13, Sněžka -12. Říkal jsem si, tak to je v pohodě. Ale on ten teploměr asi zamrznul 🙂 Na Rúžové hoře se přežít docela dalo, ale na Sněžce …. Bylo tam, opravdu frišno přátelé (nevím kolïk, ale -12 to nebylo).
Ohledně počasí. Já jsem měl “štěstí” na Sluince, zataženo a mlhu najednou v jeden okamžik 🙂 (tak to hlásila cedule u dolní stanice). Ve skutečnosti jsem byl v mraku, viditelnost přibližne 50m a lehounce prosvítalo sluníčko. Tak takovéhle počasí pro focení opravdu vhodné není!
Ohledně techniky. Měl jsem s sebou Pentax MZ10 a také fungoval bez problémů. Jen mě zamrzly baterie, tak jsem dával nové.
počasí
Byl jsem se tam podívat letos o Vánocích a řeknu vám, byla to nádhera. Šel jsem (na lyžích) z Pece na Výrovku (asi 6 km), potom k Luční boudě a přes Sněžku na Pomezní boudy. Bezproblémů se to dalo stihnout asi od 10 hod (Pec) do setmění (cestou do Trutnova).
V naší “severské tundře” není zase takovou překážkou mráz jako vítr. Měl jsem oblačno, asi do -10 stupňů ale poměrně silný vítr (den předem byl tuším zákaz vycházení 😎 – v batohu mi zamrzla i voda ve flašce!! S technikou je to bez problémů (Pentax Super Program a ME), jenom se prodlužuje reakční doba LCD.
Pokud pojedete na Sněžku lanovkou, doporučuju slézt k býv. Obří boudě a projít se alespoň několik set metrů směrem k Luční boudě. Silný vítr tady ze sněhu vyčaroval krásné čeřiny tolik známé z kalendářů třeba Karla Hníka (aktuální kalednář, zrovna fotka pro březen 😎 a jiných.
počasí
Veľký vpliv na pocit chladu ma vietor a vlhkosť vzduchu. Nie je to len teplota vzduchu.
Ad Měřítko na mapě
Měl bych poznámku k té turistické mapě. Na turistických mapách je síť v rozteči 1km a tomu by i odpovídala délka lanovky. Na použitém obrázku je přimalována šipka, ukazující rozteč sítě 500m
Ad měřítko na mapě
Máte pravdu, omlouvám se za hloupý omyl… Je to mapa v měřítku 1:50.000 a v plné práci mi jaksi nedošlo, že síť jsou čtverce 1 × 1 km, takže jsem sice označil správně, ale místo 1 km napsal 500 m. Nebude se to opakovat.
ad měřítko na mapě
🙂 Doufám že to nevyznělo nijak útočně. To jsem opravdu nechtěl. To bylo jen malinkaté upozornění :-))
ad měřítko na mapě
Vůbec mi to nevadí. Prostě vidíte chybu a upozorníte na ni, to přece není nic osobního, i když hodně lidí to pořád tak bere :-)…
A k té mapě: když člověk pracuje s malým naskenovaným výřezem, snadno zapomene na celek (navíc opravdu nejsem zrovna velký matematik…).
dík
Dík za příjemný článek. Cítím z něj nadšení člověka, který “vylezl” na Sněžku poprvé.
Milane, až okusíš návštěvu Sněžky ve všech ročních dobách, doporučuju vystoupit nahoru několik let po sobě vždy ve stejnou dobu. Sám mám několikaletou zkušenost s výšlapem na Sněžku vždy první víkend v listopadu. A zážitky jsou pestré. I počasí bývalo pestré – od barevného podzimu v plné síle v jednom roce po 0.5 m čerstvého prašanu v jiném roce. Vím, totéž se dá praktikovat i na jiném “oblíbeném” místě – ale ten pocit z výšlapu na náš nejvyšší vrchol, a k tomu zážitek z vylidněných Krkonoš!
Zdraví Pářa
Digi
Ahoj 🙂 clanek peknej, akorat mam drobnou vyhradu k digi 🙂 nosim ssebou vzdy anolog i digital Canon33 a Canon300D a jeste se mi nestalo ze by prestal fungovat, krom baterii :).
A k ohrivani chipu uvedom si ze chip pracuje par milisekund takze se zmena teploty nekona 🙂 mam par zkusenosti, u dlouhych expozic kde uz muze nastat nejaka tepelna zmena, -15C 80km vitr stativ s fotakem pripoutan k tyci. Expozice 18minut diky razantnimu chlazeni se pouze nekonal digitalni sum ktery se jinak objevi vzdy u dlouhych expozic u digitalu.
digi
Já jsem netvrdil, že digitál v mrazu přestane fungovat (může to mockrát vyjít a pak jednou ne), ale to, že se – podle návodů – nemá v mrazu používat a že vím o člověku, jemuž z tohoto důvodu nebyla uznána záruka. Osobně myslím, že teploty od 0°C výš nejsou v technických parametrech digitálů pro nic za nic…
A už vůbec jsem tím nechtěl říci, že filmové přístroje jsou snad kvůli větší odolnosti k mrazu lepší – prostě se někdy hodí to a jindy ono.
digi
Chm, to sem jako sam, komu u 300D baterka pomerne rychle odejde? Normalne s tim nafotim celou pulgigovou kartu, v zime ovsem rozhodne ne. Ostatne, platilo to i pro E-10. Vydrzi to tak 1/3 az 1/2 bezneho provozu.
digi
S výdrží souhlasím. Ale jinak není problém, fotil jsem s 300D asi dvě hodiny v -17°C a foťák se choval úplně normálně.
digi – výdrž baterek
No, já jsem nedávno fotil s dnes již vcelku obstarožním Olympusem C-4000 v mrazech kolem –10° C, foťák jsem vůbec nechránil před mrazem a větrem a nepozoroval jsem žádný úbytek kapacity baterií (používám AA NiMH), dokonce jsem z toho byl trochu nervózní, protože baterky už držely druhý nebo třetí den a pořád se ne a ne vybít… A to tenhle aparát má stran energetických nároků dost špatnou pověst. Problémem je ovšem displej, na který za velkého světla, jaké na sněhu a za slunce panuje, není skoro vůbec vidět – to je ovšem pouze nedostatek digitálních kompaktů a to ještě jen některých…
digi
Na BP512, nebo BP511 nafotim s G5kou “pres display” tri 512MB karty na plne rozliseni (neco pres 500 snimku).
Ani pri -15 C jsem nejaky ubytek kapacity nezaznamenal. Jestli na 300D nafotite na akumulator jen 512MB, tak to bych si myslel, ze s aparatem, nebo akumulatorem neni neco v poradku, protoze jinak musi mit rozhodne mnohem nizsi spotrebu, nez muj zpusob foceni na G5.
počasí + digitální zrcadlo na Sněžce
Protože zimní noční výstup na Sněžku druhý týden v lednu provádím již několik let mohu srovnávat.
Počasí lze zastihnou jak idilické, kdy je +5°C a bezvětří, tak teplotu hluboko pod bodem mrazu, kdy je ve vrcholových partiích vítr, který opakovaně unaveného fotografa pokládá k zemi.
Když jsem článek o nočním výstupu pře lety psal, nefotil jsem ještě na digi, nyní jsem tam už 2x měl 300D a vše bylo v naprostém pořádku, technika snese mnohem víc než člověk!
Minulou zimu jsem fotil v noci zatmění měsíce, foťák na mraze na stativu 5 hodin, použil jsem dvě baterie a z přední čočky jsem několikrát odstraňoval námrazu. Já jsem se málem ani nedostal domů, jak jsem byl promrzlý a to jsem to měl 400m. Foťák vše ustál.
Ondřej P. – http://www.cotopaxi.cz
digitální zrcadlovky Canon a mráz
Výše uvedené potvrzuji. Ani v silných mrazech jsem neměl s fotoaparátem problémy a to za stavu, kdy je vlastně tělo bez objektivu, otevřené do vzduchu (fotoaparát nasazený na zrcadlovém dalekohledu). Akumulátory je samozřejmě nutné mít v kapse v teple. Jenom pro informaci, při teplotách okolo -10 stupňů je výdrž originálního akumulátoru od Canonu tak kolem 10-12 snímků na čas B po 8 minutách. Pak vyměním za druhý aku a vybitý dám nabíjet v autě.
Pro moje účely (astrofotografie, dlouhé expozice i 10minut) má navíc zima ještě jedno plus: Senzor méně šumí 🙂
Martin Myslivec – http://foto.astronomy.cz
digitální zrcadlovky canon a mráz
“…sensor méně šumí…”
A už to někdo ověřil? Pokud vím, šum závisí na absolutní teplotě a když je -10°C, tak to je jen 10% nižší teplota než v létě – dost bych se divil, kdyby to někdo vůbec poznal. Pokud je mi známo, astronomové chladí své CCD trochu víc.
digitální zrcadlovky canon a mráz
Mohu Tě ujistit, že je dost poznat, jestli fotíš v +15 nebo -10. Ne samozřejmě na krátkých expozicích ve zlomcích sekund nebo sekundách, ale při 5-10minutách. Ukázku mohu poslat.
Navíc v tomto případě nejde o CCD ale CMOS senzor, který se chová poněkud jinak.
digi a provozni teploty
Vyrobce si musi delat srandu, kdyz uvadi 0-40 stupnu C, jako provozni teplotu! To vypada jako by lidi nemeli pravo fotit v zime…. Kdyby tam uvedli alespon -5 nebo tak neco, ale tohle?!! Hned jsem se podival do navodu k D70ce a musim jen nevericne kroutit hlavou!
digi a provozni teploty
Taky mě docela štve, že to vypadá, jako by se digitálem nemělo fotografovat v mrazu. A ještě k tomu vím o tom člověku, kterému kvůli tomu neuznali záruku… Zajímalo by mě, co by k tomu řekli pracovníci nějakého značkového servisu nebo třeba zastoupení výrobců digitálních přístrojů…
Ale tady píše jakýsi člověk, že mu na otázku použití digitálních přístrojů v mrazu řekli všichni “velcí výrobci” totéž – že fotografování v mrazu není doporučeno, prý jen Nikon se vyjádřil v tom smyslu, že se přístroj může používat v mrazu, a to pouze na krátký okamžik vlastního fotografování, jinak se má kamera udržovat relativně v teple v brašně nebo pod oděvem. Nicméně v manuálu je opravdu 0 – 40°C…
Je to tady.
digi a provozni teploty
MYslím, že se jedná o dvě věci: – přirozený alibismus výrobců kvůli reklamacím (ale nevím, kdo by byl tak hloupý a vykládal v servisu, že mu foťák zkolaboval v mrazu), a za druhé, určení teplotního rozsahu na zaákladě komponent. Když výrobce LCD, baterií, kondenzátorů a kdoví čeho udá, že garantuje parametry jen v 0 – 40 °C, tak to platí i pro výrobek. A třeba umělá hmota křehne, foťák sice fotí, ale při nárazu může prasknout – výrobce se sichruje. A za třetí – už nemusí být dodrženy technické parametry, vypsané ve specifikaci.
Rady Nikonu jsou taky docela na nic. V brašně je stejná zima jako venku, to snad každý technik chápe. A návod schovávat foťák pod kabát je to nejhorší, co může být. Voda tam pěkně zkondenzuje a venku zase zmrzne. AF pak dostane pěkně zabrat.
Spíš by mě zajímalo, jaký teplotní rozsah je specifikován u dražších profi přístrojů.
digi a provozni teploty
Je to tak vazeni.Tekuty kristal vazne smrtelne nesnasi mraz.Nejsem fotograf,pracuji se spotrebni elektronikou a vim o cem je rec.Datove steny,lcd monitory,to vse se dela na Taivanu,v Malaizii,nebo Cine a pruvodni listy k temhle komponentum to jasne resi.Zadny mraz!!!A rikat mi vazne nemusite jak doslo k poskozeni,ja to za ta leta poznam i po slepu.Ze to ty paprndeklovy hracicky vydrzej je jen dukaz o kvalite Azijske produkce:( Jinak kazdy z vas ji neskutecne preplatil,treba jako digitalky v 1980-tem.Jinak vlastnim(ale sam nefotim,protoze stim neumim)fotoaparat Hasselblad r.v.1987.Koupil mi ho deda(jinak vasnivej fotoamater) k maturite.Neudelal sem s nim jedinou fotku,ale reknu vam to řve kvalitou.Ty Azijske udelatka typu EOS3000 a pod. ktere my prosli rukama ,se daji prirovnat jiz k vyseuvedenym digitalkam,zatim co muj hajzlblad to jsou Svicarsky hodiny.
este raz Ondra.
Milane,jestli zacnu fotit tak za to muzou tvoje clanky.Peclive sem je cetl a takovou tu MTL 3 mame take nekde pohozenou i snekolika objektivy.Omlouvam se za svou Cestinu,no je to dano tim ze uz leta se v noci koukam na Jizni Křiž.Tak zatim.
digi a provozni teploty
A neni tam nahodou jeste napsano “for home or office use only” ? …