Zhruba před dvěma roky vzbudil na Paladixu poměrně značný rozruch můj článek „Sbohem, filmy?“. Myslím si, že neuškodí určité ohlédnutí za tím, v čem jsem tehdy měl pravdu a v čem ne, a stojí za to i shrnout, co si o přechodu na digitální fotografii myslím dnes.

O tom, jak RAW vypadá, k čemu je dobrý, jaké jsou výhody a nevýhody snímání do RAW a jaké jsou možnosti při jeho zpracování.

Jak se určí hyperfokální vzdálenost u digitálu s čipem menším než je políčko kinofilmu? Závisí na skutečné nebo přepočtené ohniskové vzdálenosti?

Konečně se v našem seriálu o správě barev dostáváme ke color managementu jako takovému. V dnešním dílu se podíváme na color management po teoretické stránce a vysvětlíme si, jak vypadají a fungují ICC profily.

Souhrn osobních dojmů z přechodu na digitální zrcadlovku Canon EOS 10D.

O barevných prostorech obecně se zaměřením na vlastnosti RGB prostorů.

Pohádka s ponaučením. Úvodní díl nového seriálu, který se bude podrobně zabývat správou barev - teorií, ze které vychází, i praxí. Cílem tohoto prvního dílu je srozumitelnou formou bez zbytečných technických detailů přiblížit, v čem spočívají základní problémy při reprodukci barev a jaké jsou hlavní principy systematické správy barev.

Základní operací při upravování jakéhokoli digitálního obrázku je správné nastavení celkového jasu a kontrastu. Je to vlastně totéž, jako volba expozice a gradace papíru nebo filtrace při zvětšování. Jak na to, aby výsledek k něčemu vypadal, si postupně povíme v následujících třech dílech seriálu o čudlíkování. Dnes začneme tím, kudy cesta nevede a proč.

Ještě jednou se zde vracíme k článku, který Ondřej Neff loni uveřejnil na DigiNeffu a kolem kterého se strhnula na FotoPrůvodci rozsáhlá diskuse.