Vida co zmůže jeden agresivně se vyjadřující blázen, jenž má pocit, že jen jeho pravda je tou PRApravdou. Škoda jen, že názory pana Dinkova nejsou namísto cizích slov se sporným významem a ještě spornějším použitím, za která se lze snadno schovat, prodchnuty spíše snahou o vysvětlení svého postoje, svých názorů a nalezení té přivlastněné PRApravdy. Přitom by stačilo říct - pane autore článku, v mnohém s Vámi nesouhlasím, z těch a těch důvodů, si myslím, že je to jinak a TEČKA. Místo toho se lidé neustále snaží prezentovat názor svůj a za uširvoucího ryku polnic se šikují do útoku. Připadá mi to od základu hloupé a všech zůčastněných nedůstojné. Stejné, jako když k někomu přijdu, za jeho názor mu vrazím pár facek a pak řeknu - pardon, já nerad! Omlouvat to vlastní vášnivostí, či jak to pan Dinkov nazval, je hloupé a komické. Nejde mi o hodnocení toho co napsal autor článku, proto ani nenapíšu jestli se mi článek líbil, či nikoliv, a nejde mi ani o hodnocení toho, co napsal pan Dinkov. Jde mi o prostředky a důraz s jakým byly zde použity. O způsob vyjadřování, který zdánlivě působí kultivovaně a racionálně, ale v pozadí stále slyším ryk těch trumpet volajících po krvi... reagovat
|