Objektiv na extrémní makro

danny

Dobrý den,

prosím o radu ohledně makro objektivu na Nikon D3200. Chtěla bych
takový, který zachytí i např. hlavu mouchy. Zatím mi nikdo nedokázal poradit, jaký bych si měla koupit, nebo čím se vůbec takové makro fotky hmyzu dělají.

Jak se můžete dočíst, foťák mám chvilku a moc se v tom ještě neorientuji. Byla bych vám vděčná, kdybyste mi poradil i s nastavením mého foťáku. Jde o to, že když nepoužívám blesk, fotky jsou ve špatné kvalitě, např. venku je zataženo, já fotím bez blesku. Zkoušela jsem různé nastavovat ISO a čas, i podle návodu, fotky jsou ale pořádně ve špatné kvalitě.

Děkuji moc za odpověď!

3 komentáře u „Objektiv na extrémní makro“

  1. Odpověď redakce

    Dobrý den,

    běžně dostupné makro objektivy dosahují měřítka zvětšení 1:1. To znamená, že s Vaším fotoaparátem Nikon D3200 při největším přiblížení bude na snímku vyfotografovaná plocha přibližně 23×15 milimetrů – čili prostor, do kterého se běžná moucha domácí vejde přibližně čtyřikrát. Jak vidno, přiblížení, které by umožnilo vyfotit detail muší hlavy, se takto ani nepřiblížíte.

    V současné době je na trhu objektiv Laowa 60mm f/2.8 macro 2:1, který – jak název napovídá, dokáže zvětšit v poměru až 2:1 – záběr by v takovém případě byl přibližně 12×8 mm. Zde už můžeme uvažovat o tom, že s větším výřezem by se dala vytvořit fotografie s detailem části mušího těla. Jedná se ale o objektiv plně manuální, což znamená, že musíte ručně nejen ostřit (což ale při takovém zvětšení je prakticky nevyhnutelné), ale i nastavit expoziční parametry, a rovněž ručně clonit, což vede ke ztmavnutí hledáčku a tedy zhoršuje podmínky pro ostření.

    Uživatelé značky Canon mají k dispozici také specializovaný objektiv Canon MP-E 65mm, který umí zvětšení až 5:1, ale to uvádím spíše pro zajímavost, protože Nikon k němu alternativu nenabízí. Pokud byste se mínila na podobné extrémní makro specializovat, pak může ale dávat smysl změnit značku.

    Zvětšení existujících objektivů se dá zvýšit s pomocí makroměchu nebo mezikroužků.

    Zřejmě nejdostupnější variantou je ale použití obráceného objektivu. Objektiv, který pomocí tzv. reverzního kroužkou připojíme k fotoaparátu v obrácené podobě, funguje jako značně zvětšující lupa, díky čemuž se lze dostat na extrémní hodnoty zvětšení, umožňující fotografovat objekty velké jen několik milimetrů. Rozhodně se ale nejedná o metodu komfortní – opět se pracuje v manuálním režimu, je třeba ovládat ručně clonu a počítejte s tím, že při takto extrémním zvětšení dosahuje hloubka ostrosti i jen zlomků milimetru. Dovolí-li to povaha fotografovaného objektu, fotí se často několik snímků s posouváním zaostření, a následně se pak provádí jejich sloučení v počítači – tzv. focus stacking.

    K dosažení dobrých výsledků je také občas potřeba použít blesk nebo jiný doplňkový zdroj světla. Tím se dostávám k Vaší druhé otázce. Když není dostatek světla, musíte buďto odclonit, prodloužit expoziční čas nebo zvýšit citlivost ISO. Odclonění vede k menší hloubce ostrosti, takže to při makru obvykle není vhodná cesta. Delší čas je možný jen u objektů, které se nepohybují a musíte buď použít stativ nebo čas udržet na hodnotách, které udržíte z ruky. Tím pádem do hry často vstupuje navýšení ISO, které vede k horší kvalitě fotografií – většímu šumu, horším barvám, menšímu dynamickému rozsahu. Poprat se s tím není jednoduché – je zkrátka třeba buď fotit v ideálních světelných podmínkách a nebo si je vytvořit pomocí již zmíněného blesku či jiného zdroje světla. Světlo musí být nicméně kvalitní, takže se používají různé rozptylné či odrazné plochy, speciální makroblesky (kruhové nebo na ohebných „tykadlech“) a podobně. Není potřeba hned utratit desítky tisíc, ale je to náročný žánr, který vyžaduje zejména hodně praxe, experimentování a počítejte také se spoustou nepovedených snímků na jeden dobrý.

    Michal Krause

    Odpovědět
  2. velikost mouchy

    Možná se pletu, ale výpočet zobrazované velikosti mouchy se mi nezdá být správný. Uvažujme objektiv s měřítkem zvětšení 1:1. Moucha dlouhá dejme tomu 6 mm se na snímači zobrazí jako moucha dlouhá 6 mm. No a teď příjde rozdíl v naších úvahách: snímač o velikosti 23×13 mm nyní promítneme na plochu 23×13 cm (což mi editor zobrazuje jako přibližně 25% velikost fotografie) a rázem máme mouchu dlouchou 6 cm. Teď vezměme 100% velikost fotografie a máme 4×6=24 cm, což už je solidně velká moucha. Myslím, že měřítko zvětšení 1:1 je tedy dostačující.
    Jinak musím poděkovat panu Krausovi za detailní přehled technik používaných v makrofotografii.

    Odpovědět
    • velikost mouchy

      To, co jste popsal, v podstatě odpovídá tomu, když z fotografie uděláme velký výřez. To je samozřejmě možné, ale rozlišení pak nebude postačovat na dostatečně kvalitní tisk a nejspíš ani na monitoru nebudou detaily vykreslení při zvětšení na samotnou hlavu mouchy (jak požadoval původní tazatel) nejspíš nijak ohromující.

      Vytvořil jsem k tomu malé schéma. Je na něm vidět, že při velikosti mouchy 6 mm a zvětšení 1:1 je výřez okolo její hlavy velký zhruba 2×3 mm na snímači, což dává při 24 megapixelech rozlišení 750×500 px – tedy obrovský výřez a pouhých 0,375 megapixelu. Pro představu jsem uvedl i rozměr na vytištěné zvětšenině velikosti 48×32 cm – v takovém případě bude samotná hlava mouchy (respektive vhodný výřez okolo ní) mít jen 6×4 cm.

      Optiku a současná rozlišení snímačů zkrátka neoklameme – pokud je cílem vyfotit hlavu mouchy coby hlavní motiv fotografie, musíme se určitě dostat na větší zvětšení a nebo si sehnat větší mouchu 🙂

      Na celou mouchu nicméně zvětšení 1:1 s případným rozumným ořezem v zásadě postačuje.

      Michal Krause

      Odpovědět

Napsat komentář