Praktica BC1

Svého času se jednalo o fotografický přístroj, jehož prezentace na prospektech výrobce začínala slovy: “Špičkový model v systému Praktica B.“

Praktica BC1 je jednooká zrcadlovka na kinofilm se závěrkou s rozsahem časů od 1/1000s do 40s, s expoziční automatikou s předvolbou clony a manuálním ovládáním. Předchůdcem tohoto fotoaparátu byl typ Praktica B200, jejíž prototyp byl představen v roce 1978, která byla jako první z řady fotoaparátů Praktica vybavena nově zkonstruovaným bajonetem Praktica B. Proto ono B v názvu, které mělo symbolizovat odlišnost od ostatních modelů Praktica, vybavených objektivy s připojením závitem M42x1.

Praktica BC1 - obrázek s popisem

Popis k obrázku:

  1. Klička zpětného převíjení s knoflíkem nastavení citlivosti v rozsahu ISO 12 – 3200
  2. Ovladač korekcí osvitu v rozsahu +-2 EV
  3. Tlačítko uložení naměřené expozice do paměti a kontroly baterií
  4. Sáňky blesku se středovým kontaktem a kontaktem pro signál blesku CC
  5. Volič expozičních režimů: automatic, pevné časy od 1/1000s do 1s a B, mechanický čas 1/90s
  6. Spoušť s aretací
  7. Páčka převíjení filmu a natažení závěrky
  8. Tlačítko pro zaclonění objektivu
  9. Samospoušť s prodlevou 10s
  10. Pojistka bajonetového uchycení
  11. Okénko pro zobrazení nastavené hodnoty clony do hledáčku (zrcadlením)
  12. Kontakt pro připojení blesku pomocí kabelu
Technická specifikace fotoaparátu Praktica BC1
Typ fotoaparátu Jednooká zrcadlovka na formát obrazu 24x36mm
Uchycení objektivu Bajonet Praktica B
Režim ostření Manuální
Expoziční režimy A – automatika s předvolbou clony, M – manuální
Závěrka Štěrbinová s kovovými lamelami, časy plynule nastavitelné v rozsahu 1/1000s až 40s
(automatic), pevné časy krokově od 1/1000s do 1s a B, mechanický synchronizační čas
(funguje i bez baterie) s elektronickým bleskem 1/90s (na voliči symbol blesku).
Měření světla TTL integrální se zvýhodněným středem při otevřené cloně
Informace v hledáčku Expoziční čas, clona, signál CC blesku (nabití), mezní hodnoty přeexpozice a podexpozice, zobrazení cca 95%
Rozsah citlivosti filmu ISO 12 – 3200
Korekce expozice +-2 EV
Uložení naměřené hodnoty do paměti ano
Kontrola hloubky ostrosti ano
Kontrola stavu baterie ano
Přípojka pro motorový převíječ ano
Rozměry š x h x v (mm) 138 x 49 x 87
Váha (g) 530 (tělo přístroje bez baterie), 730 (tělo s objektivem Prakticar 50mm f/1,8 a baterií
Cena v Kčs (období 1986 – 1989) 5 310
Praktica BC1 - hledáček

Hledáček fotoaparátu Praktica BC1 patřil k chloubě konstruktérů firmy VEB PENTACON DRESDEN. Tu představoval zejména jedinečný zaostřovací systém složený z triplového klínového dálkoměru, jednoplošného rastrového mezikruží a matnicového mezikruží. Triplový klínový dálkoměr umožňoval přesně ostřit svislé i vodorovné kontury bez nutnosti fotoaparát natáčet. V případě ostření je nejprve obraz ve středním dílu klínového dálkoměru oproti postraním přesazen a při správném zaostření vznikne ucelený obraz. Hledáček dále zobrazoval všechny potřebné informace. Nastavený expoziční čas, mezní hodnoty přeexpozice a podexpozice pomocí 16 červených světelných diod (LED) a signál CC nabití systémového blesku pomocí zelené diody na pravé straně hledáčku. Do spodní části hledáčku se zrcadlila nastavená clona ze stupnice clonového kroužku objektivu. V případě, že je volič expozice nastaven na režim automatic, rozsvítí se příslušná dioda u hodnoty času, který nastavila automatika fotoaparátu dle předvolené clony. Mezihodnoty symbolizují dvě svítící diody. V případě manuálně nastaveného času bliká u příslušné hodnoty červená dioda a zároveň se rozsvítí dioda u hodnoty času, který vyhodnotila automatika fotoaparátu jako správný.

Přehled nejvýznamnějších fotoaparátů Praktica řady B prodávaných u nás
(pozn.: fotoaparát Praktica B200 se u nás oficiálně neprodával)
Typ fotoaparátu Rok výroby
B 200 1979
B 100 1981
BC1 1984
BCA 1986
BX20 1987

Praxe

Fotoaparát Praktica BC1 jsem si pořídil jako nový v roce 1986. Už samotný tento fakt je doslova uctyhodný, protože sehnat tento typ fotoaparátu bylo téměř nemožné a při zcela intenzivním shánění mně toto trvalo více než půl roku! Vždyť i obchodní ceníky z té doby upozorňovaly případné zájemce na problémy s dodávkami větou: “Dodávky tohoto typu přístroje jsou však velmi omezené!“.

Za cenu 5310,- Kčs, což tehdy nebyly zrovna malé peníze, jsem si z obchodu odnesl tělo fotoaparátu Praktica BC1 s objektivem Prakticar 50mm f/1,8 a pouzdrem, obojí bylo tehdy běžně v základní dodávce s fotopřístrojem. Součástí balení byly dále mimo návodu i krytka přední části objektivu, malá krytka hledáčku fotoaparátu a redukce, která umožňovala mimo 6V baterie typu PX 28 určené k napájení tohoto přístroje, použít i ekvivalent v podobě čtyř baterií 1,5V typu PX 76.

Díky technickým parametrům se jednalo o velmi dobře vybavený fotoaparát, který v tomto ohledu držel krok ve své třídě i s výrobky japonské provenience. Obdobné parametry měl například Canon AE-1, Nikon FE, Pentax ME super a další. Velkou výhodou bylo to, že přece jen dost příslušenství se dalo k Praktice BC1 pořídit, byť s obtížemi. Postupně jsem si k tomuto fotoaparátu v letech 1987-1988 pořídil objektivy Prakticar s bajonetem: 135mm f/2,8 – 28mm f/2,8 – z NDR dovezený 300mm f/4,0. Pokud někdo z mladších čtenářů začíná přemýšlet o zoom objektivu, tak jej ubezpečuji, že na něj může klidně zapomenout. Prostě neexistoval. První objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností z dílen Carl Zeiss Jena, výrobce objektivů pro systém Praktica B, obohatily řadu objektivů Prakticar s pevnou ohniskovou vzdáleností až v roce 1988 a to jen na trhu v NDR a i tam byly velmi vzácně k dostání . Šlo o VARIO-PRAKTICAR 35-70mm f/2,7-3,5 a VARIO-PRAKTICAR 80-200mm f/4,0. Z dalšího příslušenství jsem měl redukci umožňující nasadit objektivy se závitem M42x1 a pro makrofotografii měchové zařízení s maximálním výtahem 140mm, které mimochodem umožňovalo bez nutnosti použití dvojité drátěné spouště zachování všech clonových funkcí objektivu, včetně měření světla při otevřené cloně!

Na druhou stranu však bylo i příslušenství, které jakoby existovalo jen v prospektech výrobce VEB PENTACON DRESDEN. Šlo například o systémový blesk či o motorový převíječ. Systémový blesk byl shodný se systémovými blesky pro fotoaparáty Olympus (SCA 321) a umožňoval mimo spuštění blesku středovým kontaktem ještě signalizovat pomocí druhého kontaktu v sáňkách fotoaparátu stav blesku do hledáčku fotoaparátu a v případě, že byl volič expozičních časů nastaven do polohy automatic nastavil se správný synchronizační čas. Motorový převíječ se vyráběl ve spolupráci se zahraničním partnerem a tudíž byly téměř veškeré dodávky určené pro export na západní trhy (zejména SRN). Teprve v roce 1988 se začal vyrábět vlastní Praktica Winder, který se ovšem k nám už prakticky nestačil začít dovážet. S Prakticou BC1 umožňoval při delším stisku spouště sériové snímání rychlostí 2 obr./s.

Tělo fotoaparátu Praktica BC1 je poměrně malé, ale přesto uchopení do ruky a jeho ovládání nečinilo žádné potíže. Všechny ovládací prvky jsou vcelku dobře ergonomicky rozmístěné, vhodného tvaru a provedení. Přestože byl hledáček fotoaparátu dobrý, mohla matnice s triplovým klínovým dálkoměrem, která nebyla řešena jako výměnná za určitých okolností způsobovat problémy se správným zaostřením. Její provedení a tím pádem i jas pozorovaného obrazu v hledáčku sice nebylo nejhorší, ale hledáček většiny japonských modelů té doby poskytoval přece jen viditelně jasnější obraz. Za normálních okolností byl triplový klínový dálkoměr dobrou pomůckou pro správné a rychlé zaostření a svým umístěním dovoloval přesně ostřit svislé i vodorovné kontury bez nutnosti fotoaparát natáčet, ale v případě horších světelných podmínek, při použití méně světelného objektivu, nebo některých pomůcek pro makrofotografii (například měchového zařízení) obraz v hledáčku značně ztmavl a ztěžoval správné zaostření. Systém zobrazování informací o nastaveném čase pomocí svítících diod (LED) fungoval dobře a rychle. Oproti některým jiným fotoaparátům, které expoziční časy závěrky zobrazovaly v hledáčku pomocí rafičky, se systém diod může zdát dokonce i spolehlivější a přehlednější.

Někdy ovšem černým písmem na matnici zobrazené hodnoty času závěrky splývaly s tmavým pozadím a nešlo tedy přečíst jaký čas nastavila automatika přístroje, tj. u které hodnoty zrovna svítí dioda. To mohlo v některých případech způsobovat problémy (pokud bylo nutno použít určitý expoziční čas). Tento problém se dal v rozsahu časů 1/1000s až 1s obejít tak, že se nastavil potřebný expoziční čas na voliči expozičního režimu ručně (v hledáčku se zobrazoval blikáním příslušné diody). Automatikou vyhodnocený správný expoziční čas se pak signalizoval v hledáčku svítící diodou. Otáčením clonového kroužku na objektivu se mohlo (pokud to expoziční podmínky dovolovaly) dosáhnout vyrovnání těchto dvou časů.

Labutě
Labutě
Fotoaparát Praktica BC1 s objektivem Prakticar 135mm f/2,8
RZP Plzeň
RLP Plzeň
Fotoaparát Praktica BC1 s objektivem Prakticar 50mm f/1,8

Objektivy k systému Praktica B, které jsem vlastnil nebyly špatné, ale přesto mezi nimi byly výrazné rozdíly v kvalitě. Dobrý byl základní objektiv Prakticar 50mm f/1,8. Jako vynikající bych hodnotil objektiv Prakticar 135mm f/2,8. Ten skutečně vynikal kvalitní ostrou kresbou a přenosem kontrastu. Ani objektiv Prakticar 300mm f/4,0 nebyl ostrostí kresby špatný, spíše naopak, ale určitým problémem byl přenos kontrastu, který nebyl úplně nejlepší a projevoval se někdy měkčími fotografiemi. Mírné zlepšení nastalo důsledným používáním sluneční clony. Zato objektiv Prakticar 28mm f/2,8 se moc nepovedl a vytvářel mdlé, ploché a velmi měkké fotografie. Nevím, jestli se u tohoto objektivu jednalo o problém mého konkrétního kusu, či zda se takto chovaly všechny objektivy tohoto typu.

Přehled objektivů Prakticar B
Název Úhel záběru Počet čoček / členů Závit filtru (mm) Nejbližší zaostřitelná vzdálenost (m) Maximální clona Délka (mm) Hmot. (g)
PRAKTICAR 2,8/20 93° 9/8 67 0,20 22 48 310
PRAKTICAR 2,8/28 75° 7/7 49 0,25 22 45 240
PRAKTICAR 2,4/35 62° 6/6 49 0,22 22 54 255
PRAKTICAR 1,4/50 45° 7/6 52 0,36 16 54 290
PRAKTICAR 1,8/50 46° 6/4 49 0,45 16 32 190
MACRO-PRAKTICAR 2,8/55 43° 6/5 49 0,25 22 54 250
PRAKTICAR 1,8/80 30° 6/5 52 0,65 16 56 310
PRAKTICAR 2,8/135 19° 5/4 55 1,70 22 90 460
PRAKTICAR 3,5/135 18,5° 4/3 49 1,00 22 80 350
PRAKTICAR 4/300 5/3 72 4,00 32 193 900
PRAKTICAR 5,6/500 s adapt. 4/4 118 6,00 22 430 3500
PRAKTICAR 5,6/1000 s adapt. 2,5° 4/2 zrcadla vestavěný revolverový držák 16,00 5,6 491 12000
VARIO-PRAKTICAR 2,7-3,5/35-70 63°-35° 9/8 58 0,80 22 75 410
VARIO-PRAKTICAR 4/80-200 30°-12,5° 12/8 52 1,10 32 145 640
Pozn.: Přehled objektivů odpovídá stavu v roce 1989. Všechny objektivy mají MC vrstvy. Některé technické údaje se v různých firemních materiálech liší (např. hmotnost objektivů).

Často využívanou pomůckou majitelů systému Praktica B byl adaptér na závit M42x1. Důvodem byla skutečnost, že objektivy a další výrobky používající závit M42x1 byly značně rozšířené a vyráběné mnoha firmami. Mimo sesterských výrobků Praktica se závitem M42x1, používaly tento závit ještě například u nás rozšířené fotoaparáty Zenit, starší japonské výrobky firmy Pentax a další. Při použití objektivu, nasazeného pomocí adaptéru M42x1 se měření světla provádělo systémem TTL při pracovní cloně.

Měchové zařízení Praktica B

Velmi kvalitním příslušenstvím bylo měchové zařízení, které díky plynulému výtahu v rozsahu 35mm až 140mm umožňovalo se základním objektivem Prakticar 50mm f/1,8 dosáhnout zvětšení až přibližně 3:1. Hlavní výhodou ale bylo to, že zůstávaly zachovány veškeré clonové funkce (měření světla při otevřené cloně, zaclonění objektivu na předvolenou clonu v okamžiku stisknutí spouště a funkce automatiky s předvolbou clony). Nastavený výtah měchového zařízení se dal pohodlně odečíst na stupnici, umístěné na boku. Měchové zařízení bylo opatřeno dvěma posuvnými systémy. Jeden sloužil k nastavení výtahu měchu a druhý, vybavený stativovým závitem, byl určen pro pohodlné zaostření. Oba posuvy byly dostatečně přesné, plynulé a zajistitelné v požadované poloze pomocí utahovacích ovladačů.

Ještě jeden doplněk k fotoaparátu Praktica si zaslouží zmínku. Tímto doplňkem je originální popruh, provedený ve firemní modré barvě – nápis Praktica ve dvou odstínech modré, s černým a bílým lemováním. Tento popruh totiž umožňoval rychlé odpojení od těla fotoaparátu. Princip spočíval v tom, že se popruh skládal ze tří částí. V každém ze dvou oček na těle fotoaparátu byl připevněný (klasickým kroužkem) úzký řemínek několik centimetrů dlouhý, který měl na konci očko, do kterého se jednoduše zahákl hlavní nosný díl – široký popruh přes rameno. V některých případech (třeba při práci s fotoaparátem umístěným na stativu) se tak dal velmi snadno a rychle popruh odepnout a díky tomu nepřekážel při práci, když jej nebylo potřeba.

Co se spolehlivosti týká, musím konstatovat, že s jedinou závadou se Praktica BC1 řadí mezi málo poruchové fotoaparáty z těch, které jsem vlastnil. Došlo k povolení vnitřní části bajonetu a k tomu, že při otočení objektivu se otočila i vnitřní část bajonetu a objektiv nešel sundat z fotoaparátu. Jinak Praktica BC1 fungovala naprosto bez problémů a to přesto, že jsem s tímto fotoaparátem poměrně intenzivně a dlouhou dobu fotografoval. Ze závad na příslušenství se mi jednou zalepily lamely clony objektivu Prakticar 50mm f/1,8. Tedy poměrně častá závada objektivů Prakticar. U objektivu Prakticar 300mm f/4,0 došlo k mechanické závadě, která se projevovala vikláním zadní části objektivu a tuto závadu mi specializovaná opravna odstranila až na podruhé. Po zakoupení měchového zařízení a po 30 km jízdy autem mi vypadl zřejmě z výroby špatně dotažený šroubek, který chrastil v krabičce, takže jsem jej našel a zašrouboval na místo kam patřil. To je co se závad týká všechno a přes některé negativní zkušenosti jiných uživatelů systému Praktica musím svůj systém Praktica B ohodnotit celkově jako poměrně spolehlivý.

Chvála také patří firmě VEB PENTACON DRESDNER za to, jak se chovala ke svým zákazníkům, což jsem si mohl ověřit vlastní zkušeností. Velmi brzy po pořízení fotoaparátu Praktica BC1 jsem ztratil malou krytku hledáčku, která byla součástí dodávky. Používala se jako mechanická ochrana a také pro zastínění hledáčku v případě, že fotoaparát nebyl u oka, ale fotografovalo se například ze stativu. Světlo dopadající zezadu do hledáčku by mohlo ovlivnit správnou funkci měřícího čidla – křemíkové fotonky. Sehnat tuto krytku u nás nebylo možné a jedinou šancí bylo kontaktovat výrobce. Proto jsem napsal dopis s žádostí o zaslání nové krytky, který jsem odeslal do výrobní firmy v Drážďanech. Skutečně jsem za krátký čas obdržel obálku s razítkem VEB PENTACON DRESDEN a v ní se nacházela nová krytka hledáčku pro mojí Prakticu BC1.

PENTACON

Závěr

Jak celkově hodnotit tento fotopřístroj s odstupem bezmála 20 let od zahájení jeho výroby? Asi bych to hodnocení rozdělil do dvou rovin. Jednak do roviny doby, kdy se Praktica BC1 vyráběla a prodávala, tj. do let 1984-1989. Potom do roviny pohledu na tento fotoaparát v současnosti.

Na svou dobu se (v souladu s reklamním tvrzením na prospektech výrobce) skutečně jednalo o špičkový model nejen v systému Praktica, ale asi vůbec u nás relativně dostupné jednooké zrcadlovky na kinofilm. Objevovaly se sice velmi zřídka i fotoaparáty z Japonska, ale dodávky byly velmi sporadické, příslušenství se k nim prakticky nedováželo a i ceny byly značně vysoké (například Canon T70 se základním objektivem 50mm f/1,8 se v té době prodával za cenu kolem 15000,- Kčs, což představovalo přibližně čtvrtinu ceny solidního nového osobního automobilu).

Praktica BC1 byla navíc vybavena velmi dobře technicky a fotograf měl k dispozici fotoaparát, se kterým se mohl pustit téměř do jakékoliv práce. Je sice pravdou, že japonské fotopřístroje té doby již běžně disponovaly i režimem expozice P (programem), a některé z nich měly také zabudovaný motorový posun filmu, ale to jsou parametry, bez kterých se fotograf tehdy běžně obešel zejména proto, že byl často zvyklý jen na kompletní manuální ovládání všech funkcí fotoaparátu. Proto možnost exponovat s Prakticou BC1 v režimu A (automatika s předvolbou clony) byla víc než dostatečnou, až luxusní záležitostí. Velkou výhodou proti většině konkurence byla možnost exponovat dlouhými časy (až 40s). Konkurence z té doby končila nejčastěji maximálně na 8s a prakticky jediným fotoaparátem s obdobným parametrem byl Olympus OM-2, který mohl exponovat časem až 120s. Nevýhodou byl na druhou stranu hledáček s nevýměnnou matnicí s triplovým klínovým dálkoměrem. Ten fungoval sice za standardních podmínek velmi dobře, ale v okamžiku, kdy se potřebovalo zaostřit za zhoršených světelných podmínek, při použití méně světelného objektivu či například s makroměchem,stával se tento klínový dálkoměr pro fotografa spíše přítěží, neboť způsobil úplné ztmavnutí (až zčernání) celé střední části hledáčku.

V současnosti je možno tento fotoaparát pořídit jedině jako použitý na inzerát, či v bazaru. Od této skutečnosti se odvíjí jedna důležitá vlastnost takto pořízeného přístroje a tou je velmi různorodý technický stav a funkčnost těchto fotoaparátů. Proto je při výběru konkrétního fotoaparátu nutné jej důkladně prohlédnout a „podezřelým“ kusům se raději vyhnout (například pokud je fotoaparát značně odřený, či dokonce vykazuje stopy po nárazu, poškozené a odřené šroubky signalizují neodbornou opravu nebo rozebírání přístroje, po otevření zadní stěny jsou vidět stopy rzi, nebo silného ošoupání přítlačné destičky, někdy dokonce mohou být mechanicky poškozené i lamely závěrky atd.). Mimo takovéto vizuální kontroly je dobré pokud možno s fotoaparátem vyfotografovat zkušební film a tím zkontrolovat funkčnost elektroniky fotoaparátu (přesnost expozimetru, správnou funkčnost elektronické závěrky atd.). Výhodou je to, že fotoaparátů Praktica BC1 se v inzerátech a nebo v bazarech objevuje poměrně dost, takže si většinou zájemce může tu svoji vybrat.

Jako potencionální kupec se asi nejčastěji objeví fotograf-začátečník, který se rozhodl vstoupit do světa jednookých zrcadlovek na kinofilm a podle mého názoru pro takového zájemce představuje Praktica BC1 vhodnou alternativu. Tři hlavní důvody jsou jednak příznivá cena vlastního fotoaparátu, dále vhodná technická vybavenost (právě pro začínajícího fotografa) a v neposlední řadě i dostupnost dalšího příslušenství za rozumné ceny (objektivy, mezikroužky, atd.), které se díky redukci nemusí omezovat jen na výrobky osazené bajonetem Praktica B, ale lze využít i velké množství cenově dostupných objektivů se závitem M42x1. Začátečník jistě oželí i relativně podstatný nedostatek těla fotoaparátu Praktica BC1, nutno podotknou že asi jediný podstatný, a tím je absence TTL měření světla blesku. Tím disponovala jako první v řadě Praktica B na podzimním veletrhu roku 1987 v Lipsku představená Praktica BX20, která se na trhu u nás objevila až někdy na přelomu let 1989 a 1990.

Barevné obrázky jsou převzaté z materiálů výrobce – firmy VEB PENTACON DRESDEN
Černobílé fotografie – Josef Hrubý

16 komentářů u „Praktica BC1“

  1. velmi pekne napisane

    Clanok je naozaj dobry, rad som si ho precital. Ale musim bohuzial konstatovat, ze ja s radou B nemam vobec dobre skusenosti. Zaobstaral som si B100 so zakladnym objektivom, dalej Flektogonom 2.4/35 a tele 2.8/135. V hladaciku bola rucicka, ktora vsak ukazovala nespravny cas, totiz ked ukazala 1/125, tak v skutocnosti to bolo 1/60 a pod. Teda bola vychylena po celej stupnici. Ked som na to dosiel, teda ked som videl fotky z objektivu 2.8/135, tak mi ihned dostlo, ze to musela byt 1/60, 1/125 predsa urdzim. A bolo to tak. Bez filmu som clonil v tmavej izbe az kym rucicka ukazala 1/2 sekundy. Stlacil som spust a exponovalo to sekundu. Dalsou nevyhodou prave B100 bola automatika, bez akehokolvek maualneho rezimu. Ani ulozenie nameranej hodnoty nebolo, co je obrovska skoda, lebo ked uz nie je manualny rezim, aspon to mohlo byt. Ani hlbka ostrosti sa nedala skontrolovat. Jedine co bolo moze je nastavit pre/podexponovanie v rozsahu 2 stupne. Ale to bolo uplne nevhodne. Napriklad ked som fotil vlak. Vybral som sa miesto, zaostril, stlacil spust a zaclonil som tak, aby mi rucicka ukazala 1/500 (v skutocnosti 1/250). Moznost ulozit tuto expoziciu som nemal. Akonahle sa vyrutil vlak, tak rucicka vystrelila na 1/1000. Preco? Lebo rusnovodic rozsvietil reflektory. Fotka bola podexponovana. Toto ma strasne stvalo, a taketo situacie sa mi stavali bezne, fotim totiz prave take veci. Aj pri foteni statickych objektov, napr. domov mi to liezlo na nervy. Pri exponovani som musel najprv naexponovat na hlavny objekt (dom). Potom som si spravil kompoziciu. Pri kontrastnom nebi som sa musel hrat s pre/podexponovanim dovtedy, kym som neziskal opat to nastavenie ake som chcel. Dalej sa mi kazili objektivy – clonovy simulator. Na zakladom aj tele sa proste odtrhol kablik. Je to trochu nestastne vyriesene, totiz pri cloneni sa stale ohyba. Opticky vsak tie objektivy nemali chybu, ich kresba, podanie kontrastu a hlbka ostrosti aj na nizkych clonovych cislach je naozaj super. V tele B100 sa lubilo rozostavovat zrkadlo voci matnici, t.j. pri kazdom dvaknuti pristalo v nejakej inej polohe, co ovplyvnilo presnot ostrenia, vzdy som musel zaostrit na nekonecno a skontrolovat v hladaciku ci objekty v nekonecne su naozaj ostre. To mi tiez vadilo. S opravarom fotakov som sa vypraval o tychto problemov a povedal mi ze u rady B je to bezne. To ma prekvapilo. Jedneho krasneho dna uzavierka odmietla natiahnut. Fotak sa pokazil. Opravar povedal v com to je a co by to stalo. Tak som sa rozhodol kupit nieco ine, v ziadnom pripade poloautomat. Kupil som BX20. Fotil som vylucne na manualnom rezime, konecne zacali vychadzat take fotky ake som chcel. Ale, a to mi vadi, zrkadlo sa vykapalo s tym, ze uzavierka chvilu “cakala” a az potom sa exponovalo. Sice je to fajn, pri casoch 1/30 a menej, ale pri od 1/125, ale najma 1/500 a 1/1000 to uz prekaza. Totiz ked foite rutiaci sa vlak, tak tam staci aj 1/30 sekundy a uz je niekde uplne inde ako chcete. Takze je skoda ze moznost vyklopenia zrkadla a cakania nebola pevne nastavena iba na casy 1/30 a dlhsie. Navyse mi pri BX20 znou odmietali spolupracu objektivy (clonovy simulator). Tak som sa tohoto systemu zbavil a kupil si MTL 5, neskor MTL 50 (lepsia matnica). Vobec toho nelutujem, som ovela spokojnesi s tym co mam teraz. Aj som si kupil objektivy 2.8/135 a 2.8/29. 2.8/135 ma taku istu kresbu ako ten na bajonet, pri 2.8/29 som cakal viac. Trochu som nim sklamany. Ale uz som videl 2.4/35 Flekotogn, ale 2900 Sk za neho nedam. Musim si pockat na lacnejsi kus, som ochotny dat zan 2200 Sk.

    Rada B je urcite technicky skvela, magneticky riadena uzavirka s plynulym rozsahom expozicnych casom, clonovy simulator a pod. su super veci, pre mna vsak nepotrebne. Som presvedceny ze meranie na pracovnej clone je presnejsie – totiz namera sa presne tolko svetla, kolko sutocne dopadne. Pri rozostavenej clone a clonovom simulatore mozu nastat rozdiely aj 1 EV. To konkretne sa mi stavalo na 2.8/135, ten mal trochu blby chod clony – nezodpovedala skutocnej ciselnej hodnote. Vseobecne sa mi rada B zda menej podarena ako rada L. Navyse, synchronizacny cas s bleskom sa predlzil z 1/125 na 1/90, co je krok spat. Rada L (s vynimkou EE2) funguje aj uplne bez baterky, iba expozimer nemera, co sa o rade B povedat neda. Rada B podla mna tpri “detskymi chorobami”, ktore sa nepodarilo pocas vyroby odstranit, aj preto dopadla tak ako dopadla. Uspech rady L sa jej nepodarilo dosiahnut. Mozeme z toho obvinovat aj pad komunizmu, ale asi to nebol jediny dovod.

    Ale rad si precitam taketo clanky, fakt.

    Odpovědět
  2. Tak, tak …

    Díky za příjemný článek i předchozí příspěvek. Jak se potvrzuje, v dobách oficiálního bolševizmu byl opravdu každý výrobek jiný a zákazník se mohl jen modlit, aby měl štěstí na dobrý kus. Sám mám totiž s B-řadou Praktic jen dobré zkušenosti. Jako první jsem si někdy v roce 1986 pořídil B stovku se základním objektivem. Dodnes si pamatuji tu hrdost, když jsem si ji odnášel z tehdejšího Prioru. To byl nějaký úlovek! Byla to asi blbost, kdybych počkal ještě čtvrt roku, tak jsem za cenu o 210,- Kčs vyšší mohl mít typ BC1 s podstatně lepší výbavou. Je fakt, že jsem si to tehdy vůbec neuvědomil, navíc BC1 nebo BCA u nás do té doby ještě nikdy nikdo neviděl…

    Netrvalo dlouho a do výbavy přibyla 28/2,8 a v roce 1988 (!) i zoom 70-210/asi4,5-5,6. Ten zoom byl dovezený z Austrálie a jednalo se o japonskou výrobu blíže neurčené značky s licencí Carl Zeiss. A zase jsem byl za frajera… V této souvislosti si vzpomínám, jak jsem v létě 1987 viděl v jakémsi fotoobchodě v Žilině poprvé a naposledy své vysněné mezikroužky na bajonetové Prakticy. Stály přesně 400,-
    Kčs a ty já neměl! Než jsem si vypůjčil a vrátil se, byly mezikroužky nenávratně fuč.

    Co se týká funkcí B100, plně souhlasím s předchozím příspěvkem. Absence manuálu i zámku expozice byla dost omezující, zejména s tím, jak vzrůstaly mé fotografické chutě. Je fakt, že alespoň částečně jsem tento handicap eliminoval tím, že jsem přešaltoval na “bleskový” čas a věděl jsem, že fotím devadesátinou. Z uživatalského hlediska bych měl výhrady i ke zmiňovanému hledáčku. Klínový dálkoměr byl super, ale jen za světla a vyžadoval chvilku soustředění. Ostření na rastr nebo matnici mi nikdy nešlo. Nevím, jestli to bylo mými brýlemi nebo tupostí oka či hlavy, ale množství špatně zaostřených “reportážních” fotek hovoří za své. Někdy jsem metry raději jen odhadl a nastavil ne stupnici (obsahovala i hloubky ostrosti!). Je fakt, že od doby přesedlání na Nikona ostřím manuálně bezproblémů a jenom na matnici. Méně je někdy opravdu více.

    Dále se musím zastat i mnou používaných objektivů. Nemohu příliš hovořit o padesátce, protože od chvíle, kdy jsem si koupil Pentacona osmadvacítku, jsem ji používal spíše sporadicky. Naopak zmíněnou 28/2,8 jsem nafotil naprostou většinu svých záběrů (možná i většinu celkově) a byla z mého pohledu v zásadě bez problému, alespoň pro zvětšeniny do rozměru 20×30 (rozlišení, kresba, kontrasty). Jediná drobná výtka by se tak mohla týkat chování v protisvětle (mírný závoj, trochu prasátka), ale už tatínek mě učil, že proti sluníčku se fotit nemá… Druhým nejpoužívanějším objektivem byl onen zoom 70-210. Nemohu nic jiného, než prozradit, že jsem při svých zkušenostech s ním dlouho nevěřil špatné pověsti praklikových zoomů. Já bych jej hodnotil opticky 2+, mechanicky 1-, alespoň v rámci konzumní kategorie a srovnatelných skel. Jestli to bylo těmi japončíky, kteří zvládali finální výrobu standardně lépe, než borci v NDR, nevím. Ale je to možné. V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden vousatý vtip o Japoncích, ale tan si vám dovolím předhodit až na konec mého příspěvku, pokud tam dočtete a neusnete cestou.

    Co mohu naprosto odpovědně prohlásit je, že jsem s foťákem ani žádným z objektivů neměl nikdy jediný technický problém. Stačilo pouze zakládat filmy a jednou za rok a půl vyměnit baterku. A nebylo to tím, že bych fotil pouze doma ve skříni. Tahal jsem Prakticu s sebou všude a fotil jsem skoro pořád. Na druhou stranu je pravda, že jsem se k tělu i objektivům choval vždy maximálně šetrně (žádné pády, důsledná ochrana proti vodě i na “vodě”, slaná voda tehdy vůbec, mimo akci stále ve futrálu a s krytkami, žádné připékání na sluníčku atd.) ale jinak asi opravdu mohu děkovat osudu, že jsem měl štěstí na vydařený kus, resp. vydařené kusy.

    B stovku jsem nakonec prodal (cca 1998) a koupil z druhé ruky o třídu vybavenější, ale také o třídu omlácenější BX 20 společně se systémovým bleskem Praktica typužsinepamatuju, přičemž jsem si samozřejmě ponechal oba původní dokoupené objektivy. Musím však říci, že ani tenhle stroj mě nikdy nenechal ve “štychu”. Pouze jednou se naprosto zbláznila elektronika, ale to bylo v době, kdy ta Praktica měla za sebou již několik námořních expedic, o neznámé minulosti ani nemluvě, tak na to snad měla do jisté míry nárok. Naštěstí stačilo jen kompletní vyčištění a seřízení za bratru 1 kKč a od té doby byl zase pokoj. Uživatelsky se již jednalo o stroj “na úrovni”, ale popisovat všechny funkce je myslím zbytečné (zájemcům doporučuji např. http://www.kojot.cz, kde najdete kompletní návod).

    Ačkoli posledně popisovanou výbavu jsem používal jen asi tři roky, dokázal jsem se s ní docela skamarádit a tak na své Prakticy vzpomínám rád. Až je mi líto, že jsem se jich zbavil, zejména když si vzpomenu na cenu, kolik jsem za všechno dostal… (ach ty amatérské citečky!) Nejvíce asi lituji zmiňované osmadvacítky objektivu, protože se mi s ním dobře fotilo a zoomu, protože to byla v našich krajích asi docela rarita. Tož, ale takový je život.

    Dobré světlo!

    P.S. Na závěr slibovaný fór:

    Na jakémsi školení nadnárodní společnosti se sejdou její zástupci z celého světa a mezi nimi i jeden Japonec. V programu mají i test všeobecných znalostí a lektor po účastnících chce, aby určovali autory známých citátů:
    – Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.
    Všichni jen rozpačitě hledí a jen Japonec, sedící v první lavici, se snaživě hlásí:
    – Aristotelés, Atény, rok 332 před naším letopočtem!
    Odpověď je samozřejmě správná a zkoušející pokládá další otázku:
    – Jakmile mají dva lidé stejné názory, je jeden z nich zbytečný.
    Nikdo neví a jediný, kdo opět kontruje, je zástupce Nipponu:
    – Sir Winston Churchill, Londýn, 1946!
    Když podobně suverénním způsobem uhádne, opět jako jediný, i třetí otázku, ozve se zezadu polohlasně:
    – Zasraný Japonci!, načež z přední lavice zazní:
    – Max Grundig, CeBit, 1982! 🙂

    Tak to je ode mne k praktikám asi šecko.

    Odpovědět
  3. Vario-Prakticar

    Ciste mimochodem, zmineny Vario-Prakticar 80-400/4 jsem videl na eBay prodavat pod nazvem Vario-Sonnar (opravdu, tak to bylo napsano na predni obrube objektivu) pro M42 za vcelku nehorazne penize (tusim 800 USD).

    Odpovědět
  4. Co chybi?

    Clanek je velmi hezky napsany. Mam Practiku MTL5 a jedine, co mi na ni chybi, je TTL pro blesk. Take se ovsem to da rici obracene, nemam blesk s vlastnim merenim, ktery by tento nedostatek castecne odstranil. Canonacke blesky bez tela EOS pracuji jen v ciste manualnim rezimu.

    Odpovědět
  5. Viac pre priatelov Praktica

    Výborný článok. Pre tých, ktorí nosia v brasne aj v srdci Praktiky dodnes, odporucam nový server http://www.praktica-users.com, kde je fura informacii o Pca od prvych typov po posledne – tech.popisy, manualy atd. a ta stranka sa stale rozsiruje.

    Odpovědět
  6. zoom k Pra-B

    Někdy kolem roku 90 se mi podařilo za nemalé peníze /7000,-!/ pořídit objektiv Vivitar 70-210, lehoučký zoom vyráběný snad ve spolupráci USA-Japonsko se zakončením bajonetem pro Prakticu B. Ani jsem nevěděl, jaké to bylo terno, když čtu nářky na kvalitu originálních zoomů na Prakticy. Já jsem se svým objektivem plně spokojen. Používám relativně méně viděnou manuální verzi béčka označenou “BMS”. Krom základní padesátky jsem nedávno na http://www.fotomorava pořídil fungláč 28mm. Teď ještě sháním telekonvertor na bajonet a brousím si zuby na blesk BD32. Možná jsem dost konzervativní, ale při mém amatérském focení zatím nepošilhávám po ničem nákladnějším než Praktice. S kompakty se fotky vůbec nedají srovnávat /a to mám dost dobrý mjuII/ a digitální zrcadlovky s výměnnými objektivy jsou hudbou nedostižné budoucnosti. Přemýšlím spíš v budoucnu o tom, jak kvalitně skenovat negativy.
    Dušan

    Odpovědět
    • RE: zoom k Pra-B

      Myslíš tento? “Před lety byl na našem trhu nabízen pro kamery Praktica B transfokátor Vivitar 3,5 – 4,5/70 – 210 mm. Vzhledem k tomu,že Prakticy řady B byli mezi našimi fotoamatéry značně rozšířeny,prodával se tento objektiv velice dobře.Bohužel nejednalo se o příliš kvalitní výrobek.Ale nabídka objektivů s bajonetem B se tehdy omezovala pouze na pevná ohniska,takže svého kupce si tenhle objektiv našel.” Podobně ho hodnotí na více stránkách…

      Odpovědět
  7. Jak fungují M42 objektivy???

    Vskutku zajímavé, já fotil nějaký rok na LTL3, teď mám Canona ale silně uvažuju že se k Praktikám vrátím.Zajímalo by mě jak funguje ta clonová automatika přes redukci na M42???Jak funguje komunikace objektivu s tělem..Mechanicky?Elektronicky?Jinak?Starší praktiky měly přenos mechanický, v článku jsem četl něco o zobrazování hodnot zrcadlením…Sorry ale jsem z toho fakt jelen:-)

    Odpovědět
  8. Objektivy M42

    Objektivy M42, připojované pomocí adaptéru M42/B, měří pouze při pracovní cloně. Tedy žádný přenos mezi tělem a objektivem není. Praktic jsem měl za život více, současně mám BX20 a BC1, s kterými jsem velmi spokojen. Též jsem spokojen s obj. 28 mm. Největší problémy jsem měl asi s EE2. U PCL2 došlo na základním objektivu Pancolar 50 ke kuriózní závadě – za velmi teplého letního dne se roztmelily čočky objektivu. Objektiv náhle záhadně nešel zaostřit, po chvíli jsem zjistil, že v objektivu kloktá volná čočka.
    Měl jsem též dvě MTL5, obě měly nepřesný expozimetr. Jinak dobré fotoaparáty, až na to umístění spouště.

    Odpovědět
  9. taky sem ji měl

    jediná závada co sem měl byla zaseklá závěrka, nic co by tehdy v rámci záruky neopravili.
    Objektiv 28mm nevím, neměl se s ním problémy, asi proto že jsem používal ruské filmy SVETA které byly trošku kontrastnější //a hlavně levnější ;-)//

    Mašinu jsem měl ještě po sametu, pak mi ji ukradli
    Dneska /2013/, ji mám zas, koupená na E-bay za cca 20-25 liber

    Odpovědět

Napsat komentář