Sigma 100-300mm f/4 EX HSM

Recenze telezoomu, jehož rozsah a koncepce opět není zcela
tradiční

Úvodní postesknutí

Některé články, lhostejno zda jde o recenze nebo jiná témata,
se píší téměř samy. Některé vznikají obtížněji. Občas se ale nakupí situace, kdy
se kupí smůla a všemožné komplikace takovým způsobem, že bych se ně nejraději
vykašlal. Bohužel se to týká i této recenze. Vše začalo slibně – po předchozích
telezoomech Sigma se objevil nápad, doplnit řadu recenzí i o 100-300mm f/4 EX,
dovozce nám vyšel vstříc a ve velmi krátké době byl objektiv a pro zpestření i
telekonvertor 1,4x k dispozici. Pak se ale vše zvrtlo – pokročil podzim a počasí
nestálo naprosto za nic a když se nějaký víkend vydařil, tak jsem pro změnu
místo testování ležel v posteli s angínou a ukázněně zobal antibiotika. A v
podobném duchu to šlo stále dokola, posléze jsem došel k závěru, že tato Sigma
nosí smůlu. 🙁 Naštěstí byl objektiv k dipozici na poměrně dlouho a tak jsem
nasbíral dostatek zkušeností i snímků, které dovolují recenzi poměrně
bez obav vytvořit.

Recenze bude pojata stejně jako předchozí, objektiv budu
srovnávat jednak s mým vlastním Canonem EF 100-400mm IS L a v některých detailech
budu odkazovat i na dříve recenzované Sigmy.

Technická specifikace
objektivu Sigma 100-300mm f/4 EX IF HSM
Ohnisková vzdálenost 100-300mm
Skupiny/prvky 14/16
Úhel záběru 24.4° – 8.2°
Maximální clona 32
Nejbližší zaostřitelná vzdálenost (m) 1,8
Otáčející se přední část objektivu ne
Stupnice vzdáleností ano
Filtrový závit (mm) 82
Váha (g) 1480
Průměr x délka (mm) 92,4 x 224
Současná doporučená cena 39 990,- Kč s DPH

Mechanické provedení

Objektiv je proveden opravdu velice dobře a mám-li říci svůj zcela
subjektivní dojem, tak je to asi nejlépe působící Sigma, kterou jsem kdy měl v
ruce. Skutečně bych jen obtížně hledal něco, co by se objektivu dalo vytknout.
Chod zoomovacího kroužku i jeho povrchová úprava je bez chyby. Zrovna tak je
velmi nadstandardní kroužek ručního ostření, jeho šířka je podle mě unikátní.
Povrchová úprava je opět standardní Sigma EX, asi nebude tak odolná jako šedý
povrch L teleobjektivů Canon, v naprosté většině situací ale plně uspokojí.

Poněkud slabší je to jako obvykle se stativovým držákem, jednak má při otáčení o něco
méně příjemný chod než u Canonu a navíc jeho velikost je opět
poněkud zvláštně zvolená (to už je při recenzích Sigmy téměř tradice). Držák
sice celkem bez potíží vyhovuje na stativu, ovšem objektiv se za něj rozhodně
nedá při přenášení nosit, což mi v přírodě docela vadí. Ale není to nijak
podstatná kritika. Sluneční clona je až nezvykle velká, proti
provedení ani bajonetovému upevnění ale nelze mít žádné námitky.

Objímka pro filtry se neotáčí, průměr fltru je ale bohužel 82mm, což je
určité prodražení. Upozorňuji však, že nejde o žádnou svévoli Sigmy, prostým
výpočtem zjistíte, že pri ohniskové vzdálenosti 300mm a světelnosti 4 je
minimální průměr vstupní čočky 75mm a kolem toho se závit na filtr 77mm prostě
udělat nedá.

Napsal jsem, že se neotáčí objímka pro filtry, ono je to ale tak, že se
vlastně zvenku nehýbe vůbec nic. Objektiv má vnitřní ostření, takže nedochází k
žádné změně délky při ostření, stejně je to i se zoomem, ani při zoomování se
délka objektivu nemění. V praxi ale musím říci, že to je taková
“výhoda/nevýhoda”. Na jednu stranu je příjemné, že se nijak nemění vyvážení
atd., na druhé straně ale nelze přehlédnout, že objektiv není zrovna malý a
třeba do mé menší fotobrašny Lowepro Specialist 80AW se vejde jen s obtížemi. S
EF 100-400 IS L potíže nejsou, neboť se při ohnisku 100mm dost zkrátí. Obecně je
vůbec nutno zájemce upozornit, že objektiv není právě malý, rozdíl například
proti Sigmě 70-200mm f/2,8 EX je dost značný. Přitom by se na pohled mohlo zdát, že
parametry se až tak moc neliší – rozsah i světelnost je vlastně stejná, jako u
70-200mm f/2,8 s TC 1,4x…



Sigma 100-300 je znatelně delší než EF 100-400 IS L při ohnisku 100mm. Při ohnisku 400mm se ale Canon znatelně prodlouží a je delší dokonce i než Sigma s nasazeným TC 1,4x

Zaostřování

Ostření je tiché a velmi slušně rychlé, jsou použity ultrazvukové HSM motory.
Zpočátku se zdálo, že bude bez potíží i spolupráce s tělem EOSu 10D, neobjevují
se žádné “překmity” a jiné nectnosti. Chování je slušné i s telekonvertorem
1,4x. Při ručním ostření je k dispozici režim “full-time-manual”, ručně ostřit
tedy lze bez jakéhokoli přepínání. Provedení ostřícího prstence je pak patrně
vůbec nejlepší, s jakým jsem se zatím setkal, příznivci ručního ostření budou
spokojeni.

Bohužel jsem ale narazil na dvě nepříjemnosti. První je fakt, že opět chybí
omezovač rozsahu AF. Nemá cenu to moc rozepisovat, neboť jsem se tomu věnoval v
přechozích recenzích.

Vážnější je ale druhý problém. Při praktických testech
jsem se totiž setkal s problémem, který vypadá na nějaký nedostatek v
kompatibilitě čipu v objektivu s Canonem. O co jde – objektiv ostří dobře, ani
při těžších situacích nijak zásadně nepřekmitává atd. Problém je ale v tom, že
pokud je objektiv zaostřen na minimální vzdálenost a vzápětí namíříte na objekt
ve velké vzdálenosti, tak se objektiv občas doslova zasekne a prostě nijak
nereaguje. Stane-li se to samé s Canonem EF 100-400 IS L anebo třeba i s posledně
testovanou Sigmou 120-300mm f/2,8, tak zkrátka objektiv v takové “zmatené” situaci
začne přeostřovat na druhý doraz a po chvíli se ostření opět “chytne”. Celkem
logické řešení… U této Sigmy tomu ale bohužel tak není vždy – někdy se zkrátka
objektiv kousne a nejrychlejší je v této situaci prostě rukou sáhnout do ručního
ostření (díky FTM to není problém). Musím říci, že jsem se s tímto problémem
setkal opakovaně, takže to asi nebude náhoda. Samozřejmě ale nemohu vyloučit vadu
konkrétního kusu, ale moc se mi to nezdá, objektiv se ve všem ostatním chová
zcela bezproblémově. Podotýkám, že tento problém rozhodně neznemožňuje používání
objektivu, nicméně příjemné to není.

Praktické zkoušky

Prakticky jedinou akcí, která proběhla bez potíží byla hned ta první, kdy jsem
vzal Sigmu na závody rádiem řízených aut. To je poměrně dobrý test rychlosti
ostření a musím uznat, že jsem byl velmi spokojen. Ostření je sice pomalejší než u EF
100-400 IS L, ale ne o mnoho. Navíc jsem při této akci nad plán dost důkladně
ověřil chování s bočním světlem, zapomněl jsem totiž doma sluneční clonu a jako
na potvoru zrovna do tělocvičny z boku svítilo velmi ostré slunce. Podle mého
názoru objektiv v této věci obstál.

Následovala ovšem série problémů, nad kterými jsem již hořekoval v úvodu.
Objektiv jsem vzal do pražské zoo, fotil jsem racky a kachny u Vltavy a řadu
dalších věcí, otevřeně řečeno se mi ale nikde příliš nevedlo kvůli počasí i jiné
smůle. Nicméně minimálně v oblast ergonomie jsem získal řadu zkušeností a
posléze přeci jen vzniklo i pár fotografií, které leccos vypovídají o optické
kvalitě.

V souhrnu mohu bez obav říci, že hlediska ovládání, spolehlivosti a podobných věcí nelze objektivu s
výjimkou výše zmíněného problému s AF nic vytknout. Objektiv budí v ruce důvěru,
nic nedrhne – pohoda. Korektní je i fungování s telekonvertorem Sigma TC 1,4x EX,
neobjeví se žádné problémy v kompatibilitě ani se nenaruší ergonomie ovládání.

Optická kvalita

Téma budící neustálé vášně… Ale zkusím to. Sigma 100-300mm f/4 EX rozhodně není
špatný objektiv. I při plně otevřené cloně kreslí slušně ostře. Nemohu se ale
zbavit dojmu, že je kus pravdy v názorech často citovaných v zahraničních
diskusních fórech, které poukazují na vynikající kvalitu kresby do ohniska cca
260-280mm a poměrně nečekaně velký pokles při plných 300mm. Skutečně se mi zdá,
že je určité zhoršení na konci rozsahu znát. Aby ale bylo jasno, kvalita kresby
je pořád ještě velmi slušná a adekvátní objektivu vyšší kvalitativní třídy.

Optická kvalita s TC 1,4x odpovídá předpokladům – sice se jistý pokles
kvality vypozorovat dá, ale výsledky jsou zcela použitelné. Mohu plně potvrdit
závěry Josefa Hrubého z článku o telekonvertorech, kvalitní objektiv ve spojení
s kvalitním telekonvertorem poskytne velmi slušné výsledky. Zkoušená Sigma to
jen potvrzuje.

Ukázkové snímky jsou pořízeny EOSem 10D, je na ně aplikováno jen základní
doostření při konverzi z RAW, nic dodatečného.

300mm, clona 4 (detail) 300mm, clona 7 (detail)
180mm, clona 4 140mm, clona 5 (detail 1, detail 2)
100mm, clona 5 (detail)

Celkové hodnocení

Hodnocení tohoto objektivu je velmi složité. Na straně kladů stojí bez
nadsázky vynikající mechanické provedení, v tomto směru jsem velmi spokojen.
Velmi slušná je i optická kvalita.
Na druhé misce vah je ale celkový dojem a
praktičnost. Objektiv představuje takový velmi neobvyklý střed mezi zoomy 70-200mm
f/2,8 a zoomy s rozsahem cca 100-400mm se světelností 5,6 na delším konci.
Opravdu nejde o běžný rozsah, objektiv 100-300mm f/4 dělala kromě
Sigmy snad jen Tokina, v aktuální nabídce ale již není. Otázkou
ovšem je, zda je tento neobvyklý střed středem optimálním anebo spíše nešťastným a mám-li být upřímný,
tak se malinko kloním spíše k druhé variantě. Klasický zoom 70-200mm f/2,8 je asi
praktičtější pro reportáže, pro nasazení v přírodě přitom s telekonvertorem 1,4x
či 2x nijak výrazně nezaostává. Naopak pro fotografa, který fotí převážně v
přírodě, je asi praktičtější mít k dispozici ohnisko 400mm se světelností 5,6
přímo bez prohazování konvertorů.

Opakuji ale ještě jednou, že toto není kritika objektivu jako takového.
Sigma 100-300mm f/4 EX HSM je zkrátka a dobře poněkud méně obvyklý objektiv,
který moc nezapadá do běžných škatulek a pro mé specifické potřeby mě tak docela
nepřesvědčil. Je ale možné (či spíše pravděpodobné), že jiní zájemci mohou
dospět k zcela odlišnému závěru, optická i mechanická kvalita je velice slušná.

K kvalitě objektivu bych
se vyjádřil ještě z trochu jiného úhlu pohledu. Sám fotím Canonem EF 100-400 IS L,
což je vyloženě profi objektiv. Všechny telezoomy Sigma, které jsem pro Paladix
testoval, jsou z řady EX a ještě navíc jde i v rámci této řady o nadprůměr.
Občas to či ono v provedení kritizuji, ale uvědomte si, že pořád jde o velmi
kvalitní výrobky. Shodou okolností jsem během psaní této recenze dostal do ruky
nově zakoupený Canon EF 75-300mm f/4-5,6 IS USM. To vůbec není špatný objektiv
(myslím naprosto vážně a nehledejte to v tom sebemenší stopu ironie), ale
popravdě řečeno ve srovnání se Sigmou 100-300mm f/4 EX HSM působí jako dětská
hračka. Testovaná Sigma je zkrátka podařená a je ji bez obav možno srovnávat s
jakýmkoli objektivem vyšší kvalitativní třídy.


27 komentářů u „Sigma 100-300mm f/4 EX HSM“

  1. Sigma 100-300/4 EX + 2x konvertor

    Pěkný článek, dík – už jsem se na něj těšil. Zajímala by mne jedna drobnost – zkoušel jsi ho i s 2x konvertorem? Docela by mne zajímal pokles kvality kresby ale hlavně AF, protože nikde nemohu zjistit, zda při použití tohoto konvertoru nefunguje AF striktně nikdy, nebo zda jen funkce AF není 100% zaručena.

    Odpovědět
    • sigma 100-300/4 ex + 2x konvertor

      Ne, TC 2x jsem k dispozici nemel. AF ale s 10D/20D/300D nebude chodit zcela jiste, nebot se softwarove vypne pri f5,6. S EOS3 a 1V/1D by to fungovat melo a podle me bude opticka kvalita prijatelna.

      Odpovědět
      • sigma 100-300/4 ex + 2x konvertor

        Dik za info, ja to samozrejme myslel k Nikonu D70. Asi to budu muset prakticky vyzkouset – dovozce ma sidlo tady v Brne, tak si zkusim domluvit schuzku – maji tu i neco jako predvadeci centrum. Me se tenhle objektiv docela libi a laka me i pouziti s 2x konvertorem ….

        Odpovědět
      • RE: sigma 100-300/4 ex + 2x konvertor

        Sám používám kombinaci Sigma 75-300/4-5,6 DL (cca 10 let starý model) + TC Tamron 1,5x. Což by mělo v součtu být 450/8 a AF funguje jak s Minoltou Dynax 700si (kinofilm), tak s Konica Minolta Dynax 5D (digi). Ale v některých světelných situacích AF přejíždí z blízka na nekonečno a zpět a nemůže se chytit. Podobný problém nastává, pokus aktivuji pouze jeden AF bod…
        Takže předpokládám, že 100-300 + 2x TC by mohl taktéž na jiných tělech než Canon fungovat.

        Odpovědět
        • sigma 100-300/4 ex + 2x konvertor

          Ono nejde jen o to, jestli to bude chodit, ale i o to JAK. A popravdě řečeno až na výjimky jako jsou EOSy 1V a 1Dxx je chování AF při méně světelných objektivech vesměs dost nevalné. Doporučuji se toho maxima kolem f5,6 držet, ono to opravdu není tak docela samoúčelné.

          Odpovědět
  2. srovnání objektivů?

    Konečně zas článek „k věci“.
    Moc dobré, jenom 2 připomínky:
    Technická: nepovažuji za vhodné při srovnání 2 objektivů (Canon 75-300 IS) používat přirovnání s dětskou hračkou, neboť my méně zkušení nevíme, co si pod tím představit.
    Obecná: když se porovnávají 2 objektivy, tak bych hádal, že jde především o konfrontaci výstupů (fotografií?) a né jenom o porovnání, jak se co drží, nastavuje a vrčí. Nebo se pletu?

    Odpovědět
    • srovnání objektivů?

      No, to zase není až taková pravda. Mechanicky horší objektivy nevydrží větši zatížení a také se časem objeví vyklání a různé vůle. Navíc třeba neprodlužování objektivu znamená, že nebude při zoomování nasávat prach, což může být pro dost lidí docela podstatné. Ve výsledku je určitě rozhodující fotografie, ale ty ostatní věci také hrají podstatnou roli.

      Přirovnání k dětské hračce mi také nesedí, přimlouvám se za rozumnější výraz pro nás amatéry neoplývajícími profesionálními objektivy. Nakonec, to starší a obyčejnější canoňácké 75 – 300 IS může řadě lidí přinést dostatečný užitek za rozumný peníz.

      Pozdravuje Honza

      Odpovědět
      • srovnání objektivů? 75-300 IS

        Dobrý den, také se rád zapojím do diskuse. Pod pojmem dětská hračka autor měl asi na mysli, že pro pořádnou práci se tento objektiv nehodí. Je “horší” mechanické konstrukce (vůle), plastový vzhled a nižší odolnost. To by mi ani tak nevadilo, jako velice špatná kresba na delším konci! Bohužel za “rozumný” peníz nejde u Canonu získat delší sklo 300 a více (pevné s nižší světelností, nebo zoom).

        S pozdravem

        Pavel C.

        Odpovědět
  3. DOF

    Zajimalo by mne, zda ma objektiv stupnici hloubky ostrosti. A jestli ano, na jaky prumer rozptyloveho krouzku je nastavena.
    Dekuji za odpoved.

    Odpovědět
      • dof

        No zatím to nikdo nedělá, ale proč by to vlastně nešlo. Proč je vlastně ukazatel kam je zaostřeno jen nějaké okénko a za ním otáčející se namalovaná stupnice? Je to takový problém tam dát malé LCD, které bude ukazovat vzdálenost a hloubku ostrosti pro vybrané clony? Hodinky s LCD stojí stovku, takže to nemůže být nijak drahé. Procesor v tom objektivu už je a těch pár pitomých tranzistorů navíc by je taky nic nestálo.

        Odpovědět
  4. optická kvalita je rozhodující

    optická kvalita je rozhodující (alespon pro mě). Takze mi chybí v recenzi dvě věci, myslím dost zásadní. Za prvé – zkoušet nebo recenzovat objektiv, určený pro kinofilm, na DSLR s maším čipem považuji za značné omezení paltnosti výsledků. Za druhé – chybí cokoliv objektivnějšího o optické kvalitě. Když se v úvodu psalo, že srovnávacím kusem je L-kový Canon, myslel jsem, že najdu obrázek jednoho pohledu oběma objektivy. Zejména chromatická aberace mě zajímala. Ale ono nic (neob jsem něco přehlédl?). Nemám na mysli série fotek čarových testů, ale posuzovat kvalitu objektivu podle fotek pohybujících se předmětů…

    Odpovědět
  5. Kvalita foto

    Asi skutečně zajímavý objektiv, s 1.4x konvertorem může být zajimavé pro “wildlife”. Možná i proto bych uvítal nějaké ukázky fotek (+ porovnání se zmiňovaným Canonem). Mám jenom dotaz k ukázkám (kde jsem velmi ocenil možnost vidět detail). Jaký byl exp. čas – tím myslím hlavně foto mlynaříků, které mě přijde ne 100% kvalitní :-), ale možná to je i ovlivněno časem závěrky. Pak nerozumím (nejsa “digitálník”) termínu “jen základní doostření při konverzi z RAW” – to je běžný postup? Trošku mě to překvapuje – u klasického filmu nedoostřuji :-), znamená to, že se tato procedura dělá vždy, aby byl výsledek “koukatelný”? Např. když oskenuji film, tak je výsledek podobný nebo bych pro srovnání musel také doostřit?

    Odpovědět
    • kvalita foto

      Jak u digitalu, tak u skeneru je doostreni podle mne opravdu standardni a nezbytnou upravou, plati to i pri zmensovani/zvetsovani digitalniho obrazu. pokud delate barvu na digitalnim minilabu, tak bych si vsadil ze to doostrene po skenu bude 🙂

      Odpovědět
      • kvalita foto

        Ano, při zmenšení/zvětšení je mně doostření jasné, vím, že se musí doostřit (ostatně s oskenovanými filmy dělam podobné kroky při změně rozměru také). Ovšem při převodu z RAW (tj. 1:1 ze surových dat) mě to překvapilo. Z mého pohledu “analogisty” mně tato data z čipu přišla jako něco obdobného filmu. Tam bohužel doostřit nemohu, co je ostré, to je ostré a co ne, tak ne :-)))).

        Jenom poznámka – to byl dotaz ze zájmu o věc, nechtěl jsem nějak rýpat! Skutečně mě to překvapilo a chtěl jsem se něco dozvědět! A na minilaby (digitální i normální) jsem dávno zanevřel, vše si skenuji a teprve tato svá data si nechám “vyvolat”!

        Odpovědět
        • kvalita foto

          Tohle by bylo na dlouhou debatu, berte ale proste jako fakt, že součástí konverze RAW (lhostejno zda v PC anebo při vytvoření JPG přímo ve foťáku) je vždy i určité doostření. Tou poznámkou v článku jsem myslel to, že není aplikováno nic nestandardního dodatečného či dokonce nějaké fígle jako lokální doostření pouze nějaké části snímku.

          Chtěl bych podotknout, že i u digitálu platí, že co není ostré hned po snímku, tak se už moc nevylepší. Trochu ironicky bych to popsal asi tak, že to co je ostré bude ještě ostřejší, to co je neostré bude neostré pořád a ještě navíc to po dostření bude ošklivé 🙂

          U filmu se po skenu doostřuje běžně taky, ale tak od 2400dpi výše už je výsledek malinko sporný, protože už se obraz začíná rozkládat na jednotlivá zrna (samozřejmě záleží na typu filmu, nelze zobecnit). U digitálu je výsledek plošného doostření většinou mnohem výraznější (pokud je co doostřit).

          Odpovědět
          • kvalita foto

            Díky moc za info – bohatě stačí, už se v tom lépe orientuji. Já při skenu filmu většinou skutečně vidím už zrno (obzvlaště na 400 filmu) :-((, takže doostřuji až po manipulaci/zmenšování, ne po skenu.

  6. Zasekávání ostření

    Cituji: Vážnější je ale druhý problém. Při praktických testech jsem se totiž setkal s problémem, který vypadá na nějaký nedostatek v kompatibilitě čipu v objektivu s Canonem. O co jde – objektiv ostří dobře, ani při těžších situacích nijak zásadně nepřekmitává atd. Problém je ale v tom, že pokud je objektiv zaostřen na minimální vzdálenost a vzápětí namíříte na objekt ve velké vzdálenosti, tak se objektiv občas doslova zasekne a prostě nijak nereaguje.


    Tak s tím plně souhlasím, mě se to dělo ale z opačné strany. Objektiv byl zaostřen na asi 15m, poté jsem chtěl zaostřit na méně kontrastní objekt vzdálený necelé 3m a objektiv si projel celý rozsah tam a zpět a “zasekl” se na nekonečnu, stačilo si zaostřit ručně a bylo to v poho. Takže tento problém je pro všechny kusy zřejmě stejný.

    Odpovědět
  7. Sigma a Nikon

    Pár informací z praxe. Objektiv používám na Nikonech D100 a F100 od loňského července. Telegraficky pár postřehů a reakcí:
    – Tento objektiv jsem zvolil proto, že můj Nikkor 80-200 (bez AFS) byl do přírody krátký a pomalý, Sigma 135-400/5,6 je kresbou, pomalostí AF i naprosto nepoužitelným ostřícím kroužkem nevyhovující. Nikon obdobu Canonu 100-400 IS nedělá, jeho Nikkor 100-400/5,6 je pomalý a hlučný (při dvojnásobné ceně proti Sigmě) a objektiv Nikkor 300/2,8, 400/2,8 či ideální 200-400/4 jsou cenově v říši snů. Takže nemyslím si, že takovýto objektiv je rozsahem mimo mísu. Rozhodně je tento ZOOM výhodnější variantou než pevný objektiv Nikkor 300/4 či amatérské objektivy 75-300/5,6 (k nim tento rozsah nabízí profi alternativu).
    – Perfektně padne do ruky, umožňuje rychlé manuální korekce ostření bez přepínání (tam, kde AF selhává), je rychlý a dostatečně těžký pro snímky z ruky.
    Kresba výborná. Snad jen občas při focení letících ptáků bych uvítal omezovač AF.
    – Obecně strost většiny ZOOM objektivů je v krajních ohniskách slabší, většina i značkových má právě na nejdelším ohnisku největší problémy, přitom podle mých zkušeností Sigma na tom není vůbec špatně a na 300mm má lepší kresbu než jinak výborný Nikkor 80-200 na 200mm. Ostatně podobné výsledky se objevují i v testech na webu.
    – Koncepce pevné délky objektivu je pro mě přednost, třeba při focení zvěře z krytu nebo při nošení přes rameno nemám rád vysouvající se objektivy a široký ostřící kroužek je velice užitečný.
    – Bez problému a bez ztráty rychlosti AF používám konvertor Sigma 1,4x, kresba je nepatrně měkčí. V EXIF informacích se zobrazují správně údaje o ohnisku i cloně (např. s Kenko 1,5x ne, navíc s ním chodí AF jen po předběžném ručním zaostření)
    – Konvertor Sigma 2x – s tímto objektivem výrazně lepší kresba než Kenko 2x, pochopitelně jen manuální ostření, ostrost viditelně horší, přesto podle mé zkušenosti stačí jako nouzová varianta (záleží i na motivu a světelných podmínkách). Při tomto zvětšení je však pochopitelně největší problém správně zaostřit a nerozhýbat fotku.
    Závěrem –

    naprostá spokojenost, za přiměřené peníze výborný objektiv

    .

    Odpovědět
    • sigma a nikon

      Co mě právě překvapilo byla velmi slušná ostrost s TC Sigma 2X, ale jen do 200mm, pak už byl objektiv nanic i bez TC, již jej nemám a zatím čekám na další kus a doufám, že už budu mít víc štěstí než doposud.

      Odpovědět
      • sigma a nikon

        S telekonvertorem Sigma x2,0 AF nefunguje, a to ani při super světle. Prostě světelnost soustavy pro AF nestačí (Nikon D100). Jinak vše funguje, dokonce se do EXIF informací zobrazí výsledné ohnisko (tedy jako 600) a skutečná clona po snížení světelnosti konvertorem (při odcloněném obj. clona 8). V této kombinaci je skutečně největším problémem přesně zaostřit (při né příliš světelném obraze v hledáčku) a nerozhýbat (při přepočtu u digi Nikonu je ohnisko 900!!). Navíc kvalita se výrazně polepší při přiclonění o jednu clonu (na 5,6 čili skutečných 11). Je tedy třeba mít dobré světelné podmínky a pro ostření kontrastní motiv. Kvalita kresby je s konvertorem celkově viditelně horší, nicméně při splnění předchozích podmínek je fotka použitelná. Na výstavní zvětšeninu 30×40 jsem si s tím zatím netroufl, ale vše je věcí subjektivních měřítek (Jde o to, zda srovnáváme s profi objektivem 400/2,8 či se spíše amaterským objektivem např. Sigma 135-400).

        Odpovědět
        • sigma a nikon

          Miloš: Dík za info, ještě popřemýšlím a počkám, jak se vyvine situace na trhu po uvedení nových verzí DG. Ty by teoreticky mohly být levnější, jak ty stávající (u ostatních objektivů Sigma tomu tak zatím většinou bylo) a taky zda nebude nějaký výprodej těch starších.

          Odpovědět
    • sigma a nikon

      Miloš: S telekonvertorem Sigma x2,0 nechodí AF vůbec, nebo za dobrých podmínek funguje alespoň trochu ? Jak moc výrazná je ztráta kresby s tímto konvertorem na nejdelším ohnisku ? Je to prakticky použitelné ?
      Já o tomto objektivu taky uvažuju (na D70) a taky se mi líbí (zatím jen teoreticky) ale mám ještě několik dalších kandidátů a nemohu se rozhodnout ….

      Odpovědět
  8. Sigma 100-300

    No musím říct , že jsem tento objektiv pořídil i s APO tele 2x a jsem spokojený . I přes výhrady , které už zde psané byly jako že nechodí AF s Telekonvertorem 2x a že se při větší změně vzdálenosti AF občas sekne , jsem spokojený , protože stejně často využívám MF , nějak jsem si zvykl – u mé stařičké Exakty RTL 1000 taky není AF a tak i na Canonu EOS 30V častěji využívám MF , takže výše uvedené výhrady mě zas tak neodradily . Snad je jen škoda , že se s telekonvertorem sníží světelnost na F8 , takže v horších světelných podmínkách je to znát , ale trochu pomůže film s větší citlivostí ISO 400 / 800 . Jinak jsem velmi spokojený.

    Odpovědět
  9. Sogmy

    S tim problemem s ostrenim to znam, mam 105 EX DG/2,8 macro a dela to ten samy problem, ale je zvlastni, ze po druhym, tretim namacknuti uz to zase najede a zaostri… Je to neprijemny, ale da se to… kdyz si clovek zvykne…
    Co sem slysel tak to dela i 180 EX

    Odpovědět

Napsat komentář