měření expozice

Zdeněk Petráček

Dobrý den, mohl by jste podrobněji vysvětlit jaké jsou rozdíly v různých způsobech měření expozice? Myslím tím vícesegmentové, váhové se zdůrazněním středu a bodové (středový nebo posuvný zaostřovací bod). V čem je rozdíl a kde se jednotlivé způsoby vyplatí přednastavit? Děkuji Zdeněk

4 komentáře u „měření expozice“

  1. Odpověď redakce

    Segmentové měření neboli matrix:
    – zpravidla několik segmentů (analogové zrcadlovky 3 až 35 segmentů, u digitálních fotoaparátů až stovky), které jednotlivě měří jas scény
    – na základě změřených hodnot provádí procesor srovnávání mezi interní databází snímků, změřenými hodnotami a jejich rozložením po ploše snímku, následně volí expoziční hodnoty clony a času
    – většinou jsou zohledňována nejjasnější místa, zabrání se tak vypáleným místům
    – nejpoužívanější a zcela spolehlivý způsob měření
    – může selhat v extrémních rozsazích jasu nebo při fotografování jasově zcela odlišných objektů (například černá parní lokomotiva na světle zeleném pozadí)
    – pro zamezení selhání mají některé značky specifické programy (Nikon – východ/západ slunce) nebo funkce (Canon – vazba na bod zaostření)
    – výsledné nastavení expozičních hodnot je korigované a provádět v tomto případě další korekce expozice postrádá smysl

    Se zdůrazněním středu
    – lze i u segmentového měření, kdy se bere jako podstatnější středová část scény (zhruba 30 až 60 % snímku, liší se podle značky), dříve bylo jediné možné u analogových zrcadlovek s jedním měřícím prvkem
    – výhodou je zohlednění klíčového prvku scény, pro standardní situace je většinou spolehlivé
    – najde se u plně mechanickcýh těl, kde je snadné napájení a není žádná další elektronika
    – nevýhodou u začátečníků možnost chyb, pokud zahrnou do středu snímku velmi tmavý nebo naopak světlý objekt, je nutné se s ním “naučit žít”
    – nastavení expozičních hodnot zohledňuje střední část snímku a případné korekce expozice jsou možné, záleží na zkušenosti fotografa

    Bodové:
    – zpravidla možnost přesného změření malé části scény (1-3 %)
    – vynikající u jasově komplikovaných scén, kdy je možné změřit nejtmavší i nejsvětlejší místa naprosto přesně
    – řada fotoaparátů poskytuje možnost změřit několik světlých/tmavých bodů s následným výpočtem “správné” expozice
    – vyskytuje se i u starších a vynikajících mechanických těl (Olympus OM 2000)
    – spíše pro zkušené fotografy, je nutné vědět čeho chci dosáhnout, co je pro mě ve snímku podstatné, tj. mohu měřit na světla (zpravidla u diapozitivu nebo digitálu) pro zachování detailů nejsvětlejších míst, případně na stíny (negativ, ve stínech příliš zrnitý) pro zachování detailů v nejtmavších místech, zpravidla i vypálený negativ má v daném místě alespoň zrno, takže výsledek není tak čistě bílý, jako u diáku

    Takže 95 % (nekamenujte mě) fotografů v klidu používá matrixové (segmentové) měření k plné spokojenosti a krizové snímky udělají s bracketingem, tj. souborem tří snímků získaných automaticky fotoaparátem s rozličným nastavením expozice (správná / pod- / pře-exponováno) a vyberou ten subjektivně nejlepší.

    Zvýhodněný střed se používá u starších neautofokusových přístrojů, chce to mít zkušenost a drobet umět odhadnout výsledek. Silně tmavou / světlou scénu je nutné korigovat, pro běžné dovolenkové fotografování bývá většinou vše v pohodě. Vyskytuje se také u moderních manuálních těl do extrémních podmínek, protože chybějící elektronika zaručuje jistotu funkčnosti za extrémního mrazu i vedra, kdy elektronika selhává.

    Zbývá bodové měření. To je otázkou zkušeného fotografa, případně jasově hodně komplikované scény, kdy musíte vědět která místa změřit a co udělat s výslednými hodnotami, jak z nich určit expozici.

    Přeji hezký den,

    Jan Hlinák

    Odpovědět
  2. Ruční nastavení bílé

    Dobrý den,
    Dočetl jsem se, že existují kalibrační karty na správné nastavení bílé barvy. Tyto karty jsou údajně v bílé nebo šedé barvě. Umíte mi prosím poradit, kde tyto kalibrační karty mohu zakoupit ?

    Děkuji Vám

    Odpovědět
    • ruční nastavení bílé

      Pozor, to míchte dvě věci dohromady. Šedá karta je určena k přesnému stanovení expozice na základě dopadajícího světla, lze ji běžně koupit tuším ve dvou velikostech ve větších fotoobchodech, vyrábí jí KODAK.

      Bílá může sloužit k nastavení bílé, ale to může zrovna tak sloužit i jakákoliv jiná bílá plocha včetně papíru. Takže kupovat ji …? Nevím, neviděl jsem.

      JH

      Odpovědět
  3. prosím o radu

    dobrý den začínám s analogovíma zrcadlovkama a potřeboval bych pomoc s víběrěm.můj rozpočet je omezen a je mi přístupno jen málo fotoaparátů proto bych z nich potřeboval vybrat ten nejlepší.Buď Canon EOS 3000n
    Canon f 75
    Canon EOS 300x
    Canon 3000v

    Prosím mohli by jste mi říct který z nich je lepší?Nebo pokud znáte jiný dobrý fotoaparát nejnižží ceny.
    Děkuji za odpověď.

    Odpovědět

Napsat komentář