makro objektiv?

1 komentář u „makro objektiv?“

1. Odpověď redakce

   Dobrý den,

   o dosažení barevně věrného snímku by se daly napsat celé knihy, do hry totiž vstupuje celá řada aspektů počínaje osvětlením scény, pokračujíce fotoaparátem a jeho nastavením přes zpracování fotografií v počítači a konče schopnostmi a nastavením zobrazovací jednotky (monitoru, tiskárny).

   Vaše otázka směřuje k případné volbě objektivu, takže tím začnu. Je pravda, že o některých objektivech se tradovalo, že mají teplejší nebo naopak studenější barevné podání výsledného snímku, ale vždy se jednalo o relativně drobné rozdíly, kterým bych – zejména v době digitální fotografie – nepřičítal nesprávné barevné podání fotografovaného předmětu. Pokud Vám makroobjektiv přinese nějakou jinou výhodu, má smysl o něm uvažovat, ale barevná věrnost dostatečným argumentem pro koupi není. Podstatně větší pozornost byste měl věnovat spíše dalším článkům řetězce.

   Není od věci začít s nasvícením scény. Pokud chcete dosáhnout opakovatelných výsledků, je záhodno mít osvětlení plně pod kontrolou – tedy používat fotografická světla s kalibrovanou barevnou teplotou a k tomu odpovídající vyvážení bílé na fotoaparátu. Pro případné přesné korekce není od věci fotografovat do RAWu a vyvážení bílé určit s pomocí šedé tabulky umístěné v kalibračním snímku. Jenom pozor, pokud budete chtít sérii fotografií vyvážit podle jednoho snímku, je nutné, aby se po celou dobu fotografování neměnily světelné podmínky ve smyslu barvy světla – proto je práce v ateliéru s fotografickými světly výhodou a naopak přirozené denní světlo umí dost pozlobit svými proměnami.

   Výše popsané je samozřejmě ideální, ale ne vždy dosažitelný stav. Pokud nemáme přístup ke studiovému vybavení, lze využít s jistými předpoklady i běžně dostupné osvětlení. V takovém případě osobně preferuji nepřímé denní světlo před klasickými teple svítícími žárovkami nebo dokonce úsporkami a zářivkami. Fotografování do RAWu a použití šedé tabulky je ale pro dosažení barevné věrnosti v podstatě nutností a je vhodné pořizovat častěji kalibrační snímky, aby se podchytila případná změna světla. Ještě lepší variantou je v takovém případě umístění šedé tabulky přímo do fotografované scény, protože pak lze každý snímek vyvážit zvlášť přesně podle situace při jeho pořízení. Naopak cestou do pekel barevných korekcí je použití smíšeného osvětlení (denní světlo + žárovka apod.).

   Pokud jsou nároky na barevnou věrnost obzvláště vysoké (vědecká práce, dokumentace uměleckých děl apod.), je vhodné vytvořit barevný profil specifický pro konkrétní fotoaparát, ale to už přesahuje rámec tohoto textu.

   Výše řečené směřuje k co nejlepším a opakovatelným výsledkům, ale je mi jasné, že zdaleka ne vždy jsou všechny zmíněné kroky dosažitelné. Pokud je třeba začít “zlehka a postupně”, soustředil bych se především na správné vyvážení bílé buďto při fotografování (v případě JPEGu) a nebo ještě lépe při zpracování fotografií ve formátu RAW s pomocí šedé tabulky. Ty se prodávají v různých cenových relacích od cca 120 Kč až po několik stovek. Rozdíly jsou v provedení (od pevnějšího papíru až po odolné materiály vhodné do exteriérů) i kvalitě (neutralita, odrazivost, stálost apod.). Pro vyvážení bílé jsou vhodnější spíše světlejší tabulky odrážející cca 75 % světla (středně šedé tabulky jsou určeny hlavně pro přesné stanovení expozice, byť i pro vyvážení bílé se dají použít). Při menších nárocích na přesnost lze místo šedé tabulky použít jakýkoliv neutrální předmět, například list bílého papíru – je to lepší než nic, respektive než automatické vyvážení bílé.

   Závěrem musím dodat, že v zásadě vše z popsaných postupů ztrácí smysl, pokud se pak se snímkem pracuje na barevně nevyladěném monitoru nebo tiskne na nezkalibrované tiskárně. Pokud je cílem vysoká přesnost barevného podání, je kalibrace celého řetězce velmi žádoucí. Bližší informace o správě barev naleznete například v seriálu Color Management, který vyšel zde na Paladixu: http://paladix.cz/serial/10047.html

   Odpovědět