Používám klasické černobílé papíry na barytované podložce, Fomabrom, nebo když mi je nějaký dobrodinec věnuje, Ilford Galerie. Osvětlení: filtr žlutozelený Foma 18×24 cm, 25W.
Před časem jsem dostal několik balení multigradačních papírů Kodak Polymax různých typů. Jsou to velké a drahé formáty, škoda je nějak nepoužít, ale neumím si poradit s osvětlením temné komory. Doporučený filtr je Kodak OC Light Amber. Zkoušel jsem různé staré Foma filtry, použitelný je žlutozelený+oranžový, žárovka 15W, jenom v té tmě není nic vidět. Lampy Ilford atd. jsou drahé, nejsem si jist zda pro Polymax vhodné a nechci do toho moc investovat, žádné další multigradační papíry si určitě nekoupím. Prosím, můžete mi poradit nějaké cenově schůdné, případně provizorní řešení (želatinový nebo PE filtr) a kde se to dá koupit? Skutečně musí být při použití mg. papírů taková tma? Nevidím žádný rozumný důvod k jejich použití, za několik desítek let fotografování jsem ještě nepoužil jinou gradaci než special, normál a tvrdé, nejméně 80% zvětšenin na normální gradaci.
Kodak Polymax
Mašek
Odpověď redakce
Dobrý den,
při použití multigradačních papírů není nutná tma, jen prostě určitá barva světla. Na rozdíl od pevné gradace jsou totiž citlivé i na zelené a žluté světlo. Použitelné filtry jsou od jantarového (amber) po červený. Pokud takový nemáte, můžete například na Paladixu zakoupit filtr pro multigradační papíry firmy Kaiser (kód KAI16055) za 198 Kč. Je tuším o něco menší než 18×24, ale jistě půjde použít s nějakou lepenkovou redukcí. Já osobně mám v komoře tolik světla (jantarové barvy), že při zaclonění mám problém vidět promítnutý obraz. V nouzi můžete použít světlo z červené zadní svítilny na kola, ale asi oba víme, že kdo okusil jinou než červenou, neodtrhne se více.
Jinak co se multigradačních papírů týče, dnes už se obecně jejich přednost nevidí ani tak v tom, že máme pro různé gradace jednu krabici, ale že máme různé gradace na jednom papíře – není problém dělat i takové fotografie, na kterých jedna polovina vyžaduje ultratvrdou a druhá ultraměkkou. To je pochopitelně extrém, ale nadržování detailů při zvýšení jejich kontrastu (hlavně ve stínech) či rovnoměrné ztmavování ploch při snížení kontrastu se používá poměrně často. Hodně fotografů přešlo k multigradačním papírům právě proto, že využití jejich vlastností může vést ve výsledku k lepší zvětšenině přesto, že jejich kresba je stále ještě o chlup horší, než u špičkových pevných papírů (jako například Ilford Galerie).
Když už máte multigradační papíry k dispozici, doporučuji Vám, abyste jich pár – třeba v menším formátu – na několik testů využil. Ne proto, abych Vás zlákal k multigradačním papírům, ale proto, abyste se s tímto nástrojem seznámil, protože se může stát, že budete jednou stát před fotografií, které by jejich použití vysloveně prospělo.
S pozdravem
Tomáš Cihelka