Volám sa Zoltán Varga, som zo Slovenska, Bystrička, okres Martin. Touto cestou
sa chcem pokúsiť zistiť niekožko informácii ohžadom spracovávania fotografií z
digitálneho fotoaparátu. Fotím s Pentax *ist DS, na 99 % v RAW a potom po
prevedení do TIFU v 16 bitovej hĺbke spracovávam fotografiu v Adobe Photoshop
CS. Trochu nerozumiem nasledovnému. Formát fotografie z Pentaxu je cca 60×100 cm
pri rozlíšení 72 bodov na palec. V RAW je objem dát cca 12 MB, po prevedení do
Tiff je to cca 35 MB. Keď chcem spraviť fotku 30 x 40 cm, objem dát sa pri
odznačení prevzorkovania vo Photoshope nezmení, ale zmení sa rozlíšenie na cca
160 bodov na palec, čo ak má byť DPI, tak na spracovanie fotografie z CD v
minilabe je málo, tam požadujú 300 alebo 400 DPI. Pokiaž by som označil
prevzorkovanie, zvýšim objem dát na cca 180 MB a rozmery v bodoch na palec budú
cca 4000 x 6000, pričom pri odznačenom prevzorkovaní zostáva počet bodov 2008 x
3008 bodov na palec, čo je rozlíšenie maximálne pri Pentaxe. Mal by to byť
maximálny výkon ale pri formáte 30 x 40 cm len s rozlíšením cca 160 a nie 300
dpi, resp. bodov na palec. Podža mňa to vypadá tak, ako by pri odznačenom
prevzorkovaní sa menila vežkosť bodov pri zachovaní dát nasnímaných cez snímač
fotoaparátom. Mám teraz ale dilému, čo je lepšie a ako sa dá dosiahnuť maximálna
kvalita fotografie, pokiaž možno výstavného formátu 30 x 40(45) cm. Ak
prevzorkovaním dosiahnem väčšie rozlíšenie, toto bude pravdepodobne len
interpoláciou, teda dopočítaním bodov alebo zmenšenie rozmerov bodov pri jeho
zvýšenom počte, čo spôsobí nárast dát na fotografiu a to značný. Je otázka, či
sa zlepší aj kvavilta fotografie a či je to nutné robiť kvôli minilabom. PROSÍM,
ak je to možné, dajte mi vedieť, či popis odo mňa je správny, alebo či sa mýlim
a ktorá varianta pri spracovaní je lepšia a prináša lepšie výsledky. S
digitálnou fotkou len začínam, doposiaž som fotieval so stredným formátom
(Mamiya 645 PRO) a bol by som rád, keby som dosuahol aspoň približnej kvality do
formátu 30×40 cm, resp 50 x 60 cm. Väčšinou fotím krajinu, ale mám už slušne nad
50 rokov a vláčenie výbavy stredného formátu po horách sa mi už odnechcelo a aj
času mám pomerne menej v poslednom období. Ešte naokraj, je správny postup
spracovania digitálnej fotky z digitálu tak, že po stiahnutí do počítača najprv
upravím na výsledný rozmer fotografie a až potom upravijem fotografiu pri
záverečnom doostrení podža potreby a finito ? Najviac ma ale trápi to
rozlíšenie, o ktorom som už prečítal vežmi veža, ale stále nie som presvedčený o
tom, že som sa dočítal všetko, čo som chcel vedieť.
Vážený pán Pola, budem za každú radu nesmierne povďačný, ak sa mi ozvete, nech
už je odpoveď akákožvek. verím však, že máte omnoho viacej skúsenosti a možností
kvalifikovane odpovedať. Bude to odpoveď nie len pre mňa, ale aj pre mnohých
členov z našeho martinského fotoklubu, kde sa už tiež začína udomácňovať popri
klasike aj digitál a to vo všetkých vekových hraniciach.
ďakujem za odpovede a námahu vopred a ostávam s pozdravom
Zoltán Varga
Odpověď redakce
Pentax *ist DS má rozlišení snímače 3008×2008 pixelů, při výstupu 300 DPI na palec tak získáte fotografii 25×17 cm. Pro výslednou fotografii 40×30 cm při tisku 300 DPI by ale bylo potřeba 4724×3543 pixelů.
Grafické editory mají v dialogu pro změnu velikosti obrázku dvě části. První se jmenuje “Velikost v pixelech”, nebo podobně, a změnou hodnot v této části fyzicky měníte velikost obrázku. Dojde tedy v interpolaci a zvětšení objemu dat. Druhá část dialogu se jmenuje “Tisková velikost”. Změnou v této části se nezmění fyzická velikost obrázku, ale do souboru se jen uloží informace pro výstupní zařízení (minilab, tiskárna), jak má být fotografie veliká. Ovšem ne každý grafický formát musí uložení této informace podporovat. Více teorie najdete například v tomto článku: http://www.paladix.cz/clanky/co-se-deje-kdyz-se-obrazky-zmensuji-a-zvetsuji.html
Otázkou je, co je lepší. Pro změnu pouze tiskové velikosti mluví menší objem dat, které ponesete do minilabu. Obrovskou nevýhodou ale je, že nevíte, jakým způsobem minilab pracuje. Proto bych raději volil variantu, kdy do minilabu ponesu data upravená do konečné podoby. Jedině v tomto případě budete mít celý proces pod kontrolou, budete mít možnost zvolit si typ interpolace a úpravy si můžete na počítači zkoušet tak dlouho, než budete spokojen. Bohužel, ani v době digitálních minilabů se nelze spolehnout na automatiku stroje nebo odborné znalosti obsluhy.
S pozdravem
Jan Seifert