Dobrý den, tak nějak mi není jasná jedna věc. U fotáků na film se řešila rozlišovací schopnost objektivů, která se pohybuje okolo 80 čar/mm u levných zoomů až po nějakých 150čar/mm u špičkových profi skel, rozlišovací schopnost filmů je taky okolo této hodnoty. Proto se taky traduje, že nemá cenu (z hlediska obdržení více informací) používat Fuji Across, který má rozlišovací schopnost až 200čar/mm na levných setových objektivech.
A co dnešní digitály??? vždyť rozměr čipu se pohybuje okolo 5x4mm a rozlišení okolo 5MPx a i více. To dává na 1 mm asi 500 pixelů. Řekněme, že schopnost objektivu je rozlišit 100 čar/mm. K zachycení této informace se použije dvojnásobné vzorkovací frekvcence – tj. 200 čar – pixelů/mm.
To ale znamená, že nemá smysl zvyšovat rozlišení u kompaktů s tak malými čipy, protože ty malé plastové objektivy detaily stejně na plochu čipu nevykreslý.
Je moje úvaha správná? Díky
ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST OBJEKTIVU VS. MEGAPIXELY
STANDA BŘÍZA
Odpověď redakce
Částečně ano, částečně ne. Plastové objektivy ve smyslu čoček se moc nevyskytují, přece jen díky velikosti čipu to chce spíše kvalitnější optiku. Takže i kompakty dnes mají překvapivě kvalitní optiku, nakonec Canon ve vyšší třídě vytvořil “kompakt” s L-kovým, tedy profesionálním, objektivem. Navíc i velikosti čipů se drobet liší. Velkou roli zde hraje hlavně reklama, “tlak uživatelů” reklamou masírovaných a snaha výrobců prodat další a “lepší” výrobky. A dnes se pod pojmem “nový, lepší” myslí jen rozlišení, což je nesmysl. Takže nejde an tak o technickou kvalitu, jako o prostý byznys. Nectnosti čipů se pak více či méně dobře snaží eliminovat výkonné procesory ve fotoaparátech. Čím levnější značka či neznačka, tím horší výsledek. Na druhou stranu opravdu kvalitní kompakty produkují překvapivě dobré snímky, asi jediný výrazný problém je pak jen šum na vyšších citlivostech. U vyšších citlivostí některé kombinace čip/procesor ve fotoaparátu produkují výstupy natolik zašumělé, že to rozlišení postrádá rozumný smysl.
Jinak úvaha samozřejmě správná je, nicméně já bych nepřeceňoval ani ten kinofilm. Ono totiž nestačí mít jen super objektiv, potřebujete také opravdu precizní snímek (zámek zrcátka, stativ) a hlavně správné vyvolání filmu (a nevěřte tomu, že profi laboratoř vždycky vyvolává stejně, již dávno tomu nevěřím, mám desítky příkladů jediného typu filmu Provia 100F s naprosto odlišným zrnem). Takže ohledně kinofilmu si nedělám iluze, jako vlastník obého (Canon 500N / 350D) mám možnost srovnávat.
Jinak řečeno, než se snažit vydolovat maximum z kinofilmu, a dostat se na tak zoufalé ceny opravdu kvalitních objektivů, volil bych středoformát.
Naopak jako cvakátko na rodinu je digitální kompakt vynikající, mám Canon A80 se 4 mil. bodů (stačil by mi 3 mil. čip, ale chtěl jsem otočný zadní displej) a maximální fotka z něj byla naprosto postačujících 10 x 15 cm. Osobně nechápu, jak běžní lidé archivují snímky z kompaktů s čipem 8 mil. bodů, buď fotí s vražednou kompresí, což ten snímek stejně degraduje, nebo mají stohy CD/DVD disků.
Pozdravuje Jan Hlinák