Postmoderní šaman Peter Finnemore

Velšský fotograf Peter Finnemore, který se v Brně představuje cyklem velkoformátových fotografií Zenový zahradník, působí navenek vážně a soustředěně, ale ve skutečnosti je to klaun, který si dokáže dělat legraci ze všeho. I sám ze sebe.

Zenový zahradník 4
Peter Finnemore: z cyklu Zenový zahradník, © Peter Finnemore

Chtělo by se říci, že po několika obsáhlých výstavách současného britského umění (Reality Check, Other Times) už nás nic z této oblasti nemůže opravdu překvapit, ale opak je pravdou. Peter Finnemore je opravdový originál, který překvapí, otráví, rozčílí, ale rozhodně diváka nezanechá v klidu a bez emocí. Jeho Zenový zahradník totiž slouží spíš než jako soubor fotografií určený k „normálnímu“ prohlížení jako téma k uvažování: proč se podsaditý čtyřicetiletý Velšan navléká do maskáčů, proč maskuje i svou dřevěnou zahradní chatku, proč na video pečlivě zachycuje rozsévač hnoje na poli? Proč ho tak fascinuje oheň nebo ptáci zobající zrní z krmítka? Mnoho otázek, málo odpovědí. Řekněme rovnou, že jednoznačné odpovědi se prostě nedopátráme. Peter Finnemore je konceptuální umělec, který dobře ví, že skutečné umění je obtížně vysvětlitelné. Nechce zastávat jednoznačná stanoviska a dávat jednoduché recepty. Je to postmoderní šaman, který ví, že svět je velmi složitý. Proto není divu, že jeho Zenový zahradník je souborem, který baví i znepokojuje zároveň.

Zenový zahradník 2
Peter Finnemore: z cyklu Zenový zahradník, © Peter Finnemore

Peter Finnemore se narodil v roce 1963 ve velšském Llanelli. Fotografii studoval nejprve v Glasgowě, poté v americkém Michiganu. V devadesátých letech vystavoval ve Walesu, Skotsku, Anglii a poté v USA a na dalších místech. V letošním roce zastupoval Wales na 51. bienále v Benátkách. V Česku se představuje poprvé. Zenový zahradník se skládá ze tří souvisejících částí. Jádrem výstavy je cyklus velkoformátových inscenovaných fotografií z Finnemoreovy zahrádky. I když hlavním aktérem fotografií je autor sám, do bizarní hry tu a tam vtahuje i další aktéry, především z řad příbuzných a přátel. Cyklus doplňuje několik sérií menších fotografií přírody. Finnemore se tu stylizuje do role poblázněného přírodovědce, který se pokouší objevit dosud nepoznaná tajemství botaniky. Namísto mezikroužků a makroobjektivů však pro své průhledy do světa přírody používá lupu. Výsledkem jsou nejen klasicky pojaté fotografie přírodních detailů, ale i různě zdeformované záběry, které namísto, aby svět přírody ozřejmovaly, jej ještě víc zatemňují. Relativně samostatnou součástí Zenového zahradníka je potom série Finnemoreových krátkých videoartů. I když jsou tyto filmy z větší části stejně bizarní a nejednoznačné jako fotografie, je dobré u nich vydržet, protože divákovi přece jen dávají jakýsi návod, jak se dostat do Finnemoreova světa a jak jej vnímat.

Zenový zahradník 3
Peter Finnemore: z cyklu Zenový zahradník, © Peter Finnemore

Navenek by Petera Finnemorea bylo možno považovat za prototyp regionálního autora. Dobrovolně se uzavřel mezi ploty své vlastní zahrádky a přehrabuje se v půdě, kterou obdělávalo již pět předchozích generací jeho rodiny. Jeho nejvýznamnější fotografie vznikly právě tady na tomto kousku země. Finnemore má velšskou krev a hrdě se k tomu hlásí, ale zároveň je to moderní, světaznalý umělec, jemuž kousek rodné půdy slouží nejen k relaxaci a zábavě, ale i k vyjádření tísně a obav ze současného světa. Proč vlastně obléká maskáče a proč sítí maskuje svou zahradní chatku? A) dělá si z nás, ze sebe, a vlastně ze všeho legraci. B) Chce v souladu se zen-buddhismem co nejvíce splynout s přírodou. C) Vyjadřuje svou tíseň ze světa, založeném na násilí. Všechny odpovědi jsou správně. Americká fotografka a kurátorka Cynthia Greigová v souvislosti s vojenskými motivy na Finnemoreových fotografiích zmiňuje nejmocnějšího muže planety George Bushe, který se svého času nechal fotografovat právě ve vojenské uniformě: „Symbolický význam uniformy měl posílit chlapskou image prezidenta a zároveň zdůraznit toto sdělení národu, který je stále ve válce.“ Z toho zřetelně vyplývá, že Finnemoreovo mnohoznačné gesto může každý vztáhnout na svou osobní zkušenost. Já v něm například mohu spatřit parodické zúčtování se „zelenými mozky“, jiný výsměch ortodoxním trampům, další především únik z civilizace do lůna přírody. Jak je vidět, Finnemoreův koncept může velmi dobře fungovat, vyžaduje však aktivní spoluúčast diváka.

Zenov ý zahradník 1
Peter Finnemore: z cyklu Zenový zahradník, © Peter Finnemore

Jak již bylo řečeno, nejlepším vstupem do Finnemoreova světa jsou jeho krátké filmy. Možná by při prohlídce výstavy bylo dokonce lepší zvolit obrácený směr – nejprve se podívat na filmy a teprve poté na fotografie. Bizarnost fotografií potom zřetelně ustupuje do pozadí, protože divák mezi fotografie vstupuje jako do důvěrně známého světa. Filmy však ukazují také na některé nové prvky Finnemoreovy tvorby, například fascinaci ohněm, která se na vystavených fotografiích zatím výrazněji neprojevila.

Na diváka, který se na filmy vydrží dívat až do samého konce, čeká lahůdka na závěr. V posledním videu nazvaném Eve Of Destruction totiž Finnemore předvádí malý herecký koncert. S obrovskou slunečnicí v ruce a s malým kazeťákem u nohy se tu stylizuje do role rebelského rockového zpěváka, který se do písně ponoří tak, že na jejím konci po vzoru Kurta Cobaina a dalších rockerů ničí „aparaturu“. Ovšem nebyl by to Peter Finnemore, kdyby v této neskrývané parodii nebyl i pořádný kus obdivu ke všemu, co se jen tak nepoddá.

23 komentářů u „Postmoderní šaman Peter Finnemore“

  1. “Umělci” nám rostou jako houby po dešti


    proč se navléká do maskáčů, proč maskuje i svou dřevěnou zahradní chatku, proč na video pečlivě zachycuje rozsévač hnoje na poli? Proč ho tak fascinuje oheň? Mnoho otázek, málo odpovědí.

    Proč vlastně obléká maskáče a proč sítí maskuje svou zahradní chatku? A) dělá si z nás, ze sebe, a vlastně ze všeho legraci. B) Chce v souladu se zen-buddhismem co nejvíce splynout s přírodou. C) Vyjadřuje svou tíseň ze světa, založeném na násilí. Všechny odpovědi jsou správně.

    …lahůdka na závěr…předvádí malý herecký koncert…na jejím konci ničí aparaturu

    Hmm, proč asi. I pyroman se přece potřebuje nějak živit. Nejlépe jako “umělec”, to nemusíte nic umět, mít žádné vzdělání, nedá to moc práce, zvlášť když máte nízké provozní náklady (umělec si fotí a filmuje doma na zahrádce s příbuznými a místo slušného makroobjektivu používá lupu a ještě to případně vydává za přednost).

    Další generace umělců, aby “prorazila”, bude zřejmě již muset aranžovat vlastní hovna na šlehačkový dort a oblékat se do skafandru. Ale proč ne, když najdou obdivovatele a když jsou za to ostatní schopni ještě platit.

    Odpovědět
      • “umělci” nám rostou jako houby po dešti

        Budu teď služebně pár dní nedaleko, takže chvilku jsem o tom uvažoval, ale opravdu jenom chvilku. Protože mi v životě uteklo už tolik MNOHEM hodnotnějších věcí, tak si myslím, že to snad nějak rozdýchám, když zrovna o tuto kratochvíli přijdu… 🙂

        Odpovědět
        • “umělci” nám rostou jako houby po dešti

          mně je celkem jedno, jestli přijdeš o nějakou kratochvíli. Jenom mě zaráží, že tak zasvěceně píšeš o něčem, co jsi neviděl.

          Odpovědět
          • umělci nám rostou jako houby po dešti

            Nestačím se divit – i když jsou k článku nějaké obrázky připojeny, přesto jsem o žádných fotkách, které jsem neviděl, nepsal.
            Ve svém příspěku jsem reagoval na zprávu o tom, že nás přijel se svým uměním obohatit další umělec. Podle toho, co se v článku píše, se osobně a pro sebe odvažuji jeho umění označit za “umění” a jeho samého za “umělce” – kolikátéhi již ve velmi dlouhé řadě jemu podobných. Je to ovšem pouze můj osobní a laický názor a mohu se samozřejmě mýlit. Někomu dalšímu mohou naopka jeho “díla” imponovat, proč ne. Vždyť přece lidské výtvory tohoto typu nejsou objektivně posouditelné a obávám se, že právě na to rádoby umělci hřeší.

      • co jste kourili?

        co jste tam s tim Velsanem kourili
        videl jsem toho uz dost,ja snad ale opravdu nemam ani kapky citu pro umneni

        Odpovědět
  2. no nevím

    No nevím, že by ty fotky byli nějaké dobré se říct nedá.
    Když si chce ten fifňor dělat srandu, tak na takové fotky by mu stačil i “snímač” z mobilu.Proč to nehodí do B&W? možná kvůli “veselým” barvám.
    (o středové kompozici se bavit nebudu)
    Souhlasím s panem xxx co se týče moderních “prorážejících” umělcích ale to platí nejen ve fotografii, ale třeba i v obrazech.Nějaký fintílek si vyrýpne šušeň z nosu připlácne ho na plátno a hned tím to plátno získá na ceně tak 1 000 000S.
    Opravdu to moderní umění nechápu….

    Odpovědět
  3. Fotografický odpad

    No článek jsem si přečetl a kouknul na fotky a moje pocity: děs, běs a hrůza! Je neuvěřitelné jak tohle se může objevit tady na Paladixu! Fakt “umělec” ale je Velsu! Tak se z něho po….!
    Tyto fotografie mi připomínají fotky co mi ukazoval kamarád co chodí blbnout, hrát si na vojáčky do Brd! ( Fotí automatickým kompaktem Fomei, bez dalších technických údajů a fotky si dává do drogérií ) Je to stejná fotografická i obsahová podoba! Fakt jsem si nejdřív myslel,že se sem nějak dostali jeho fotografie ale náhle jsem zjistil že to je sám velký Velšský UMĚLEC!
    Tohle si prosím nechte za kanálem!

    Odpovědět
  4. Vyděšení technografové

    Krásné je jak pokaždé technografové vyletí. Najednou vidí, že žádná hyper-ultra-technika z nich skutečné fotografy neudělá, že k tomu potřebují něco úplně jiného. Cítí to jako osobní urážku, vždyť oni mají skla a stativy a jejich fotky jsou (ach!) tak ostré, tak přece mají nárok na uznání. Jak by k tomu přišli, kdyby lidi koukali na nějakou pitomou chatku.

    Odpovědět
    • vyděšení technografové

      Dovolím si s Vámi nesouhlasit – nemyslím si, že zrovna to, co jste uvedl, je důvodem naprosté většiny odmítavých reakcí na podobná předkládaná “díla”.

      A taky si prosím všimněte, že ti, jak jim říkáte “technografové”, zpravidla nenapadají příznivce rádoby uměleckých děl. Na rozdíl od Vás, který jste se do opačného tábora s vervou pustil.
      Ono totiž kdyby se druhá strana dopouštěla stejného faulu jako Vy, taky by naopak Vás mohla nařknout z toho, že když jste definitivně zjistil, že přestože jste se pomocí slušné výbyvy snažil o odpovídající výsledky, nedařilo se Vám, zahořkl jste a rezignoval, a proto se nakonec přikláníte k mazalům, kteří také (jako Vy) nejsou schopni nafotit slušnou fotku…

      Ale abych nevyvolal nějaký osobní flame, ujišťuji Vás, že si to o Vás nemyslím a že to, co jsem napsal, byla jenom umělá konstrukce, jak by se také dalo reagovat na příznivce “umění” – přesně v duchu Vaší logiky 🙂

      Odpovědět
  5. Hehe

    Zrovna jsem se vrátil z výstavy. Nádhera, ohromně jsem se pobavil. Filmy správně gradují, při Eve of Destruction jsem se řehtal, že to bylo slyšel až do přízemí. Fotografie samotné by bez filmu určitě tak nevyzněly.

    Zajímavé je srovnat výstavu Petera Finnemora s o patro níž vystavujícím Milanem Knížákem.

    Odpovědět
  6. Takových kašparů je mračna

    Podíváme-li se kolem sebe, dnes a denně nejen život kolem ale i média nám neustále podsouvají takovéhle kašpary, kteří mají neobyčejnou drzost dělat z neumětelství přednost. Evropsko-americká civilizační a kulturní skupina je jimi přímo promořená. Pokud bude takovémuto šaškovi tleskat patnáctiletý pobertální “rebel”, tak mladíkovi odpustím pokýváním hlavy. Ale u dospělého člověka je to na pováženou. Takového bych vlastně ani nezaměstnal v supermarketu u doplňování zboží natož abych měl tu drzost mu organizovat výstavu. Je vidět, že tato společnost má pouhý kousek k zániku , jestliže obdivuje žvanily a platí nekřesťanské peníze moderním gladiátorům.
    Jestliže si dělá legraci sám ze sebe, je to jeho svobodná vůle. Pokud mi ale takového kašpara někdo podstrkuje, musím se tvrdě ohradit.

    Odpovědět
    • takových kašparů je mračna

      Nechci polemizovat s názory, je jistě věc osobního přístupu. Jen několi poznámek:
      Už dávno nežijeme v moderní době, nýbrž v době post moderní. Moderní umění je z poněkud jiného období.

      Média nám nic necpou, dávají nám to, co žádáme. Viz Nova – vysílá jen to, co má sledovanost. Pokud onen umělec svá díla prodává a nachází odborníky, kteří o něm píší zasvěcené úvahy (pozor, tím nemám na mysli recenzi Paladixu, ale filosofy umění, kurátory galerií a kunsthistoriky, kteří nám naivům vše vysvětlí), tak se s tím nedá nic dělat. Jako obvykle rozhodne čas.

      Najděte si někde, jak se publikum (a třeba i akademicky vzdělané) dívalo na impresionisty, kubisty, fauvisty atd. v době jejich nástupu.

      “Jestli si dělá legraci ze sebe…” – a co když si dělá legraci z nás (nebo dokonce přímo z Vás)? Králové měli šašky na sdělování nepříjemných věcí, možná bychom měli víc naslouchat.

      “Evropsko-americká civilizační a kulturní skupina je jimi přímo promořená…” – a jiné kulturní skupiny jsou promořené zase jinými kašpary, jen my je dílem neznáme, dílem je obdivujeme (viz třeba orientální meditace, léčitelství, astrologie a dalo by se pokračovat). A to nemluvím sociálrealismu a proletářském umění.

      Ale v mnohém bych s Vámi souhlasil.

      Odpovědět
      • takových kašparů je mračna

        No, ono to s tou Novou a sledovaností není tak přímočaré. Ona na jednu stranu vysílá to, u čeho čeká sledovanost, na druhé straně ale samozřejmě i vytváří projekty, pro které si zájem vytváří do značné míry uměle dobrou manipulací s diváky, viz současný fenomén reality show. To samé máš v obchodu u různých supernabídek atd. – dnes už se nikdo nespokojí s tím, aby dobře prodal to, co lidé potřebují, cílem je nacpat lidem i mraky věcí, které na nic nepotřebují. Fenomén uměle vytvářené poptávky… Nebo můžeme probírat řadu afér a skandálů – máš snad pocit, že rozsah, který nějaká událost dostane v médiích je v relaci s tím, jaký je její skutečný význam? Sotva.

        Nechci se konkrétně pod tímto článkem pouštět do komentáře k modernímu či postmodernímu umění už proto, že zrovna tento autor mě v jistém smyslu pobavil a až tak moc se mě nedotýká. Nicméně naježené reakce celkem chápu – lidé zkrátka mají pocit, že zájem o mnoho podobných autorů je opět uměle vytvořená poptávka či virtuální realita médií…

        A ono to úplně k smíchu a mávnutí rukou není, důvodů k názoru, že současné trendy západní civilizace mohou být ve výsledku hodně katastrofické je dost :-((

        Odpovědět
  7. Ach joooooooooo…

    Že i takovéhle pohodové fotky dovedou někoho vydurdit, to už mi zůstává rozum stát… Ale ono to vůbec není jen o fotografii a nehraje si to na Velké Umění. Pro ty, co nechápou, mám radu: na http://www.itf.cz je teď na hlavní stránce volně ke stažení práce “Evžen Sobek – Teoretické práce české fotografické avantgardy”. Doporučuji přečíst, je to svižně psané a je tam i spousta informací k přemýšlení. Ona totiž fotka dneska už vůbec není jen o kompozici ladných forem a konstruování nějakého Krásna, ale hlavně o přemýšlení, vnímání a meditaci sám v sobě. A o hře! Protože ta hra je právě hrozně důležitá. Dítě objevuje svět a vztahy kolem sebe hrou. Pro dospělého je to je jen hra, ale každý znalý dětský psycholog vám řekne, že to pro toho človíčka v tu chvíli je ta nejvážnější a nejdůležitější věc na světě. Při hře se dá spousta věcí objevit a hra je základem další kreativity v celém životě, díky hře můžeme věci vidět jinak…(i velmi vážné věci!) a o to tady totiž jde. Jen ten, kdo už ztratil smysl pro hru a objevování i nesmyslů, se stane trpně (opravdu trpně, nejedná se o překlep) dospělým, má všechno zaškatulkované, všemu rozumí, nic ho už nepřekvapí a vlastně už čeká jen na smrt….
    Ta Evženova knížka (magisterská diplomka) je důležitá právě proto, že spousta informací v ní už dneska tak doslovně neplatí, ale je dobré je znát, protože pak si člověk může snázeji udělat přehled, odkud moderní fotografie vyšla, čím si prošla a kam může mířit.

    Odpovědět
  8. .. ale to uz

    .. ale to uz nie je o fotografii, ze? tam ide v globale o nieco ine…. Aspon dufam, lebo ak nie a ide iba o fotky.. tak… ehm… ako by som… Ale necham to tak…

    Odpovědět
  9. Umělec má

    především bořit zažitá klišé a formy. Technicky dokonalá fotografie má sice svůj smysl, ale takový, jako může být ten Velšan, posouvají hranice lidského poznání kulturního a vědeckého stále kupředu. Ilustruji to příkladem z 19. století – uznávaní vědci tvrdili, že nelze sestrojit létající stroj, těžší než vzduch. To bylo zažité klišé, nedotknutelná forma a zákon. No vida. O pár let později bráchové Wrighti sestrojili kutečné první letadlo těžší než vzduch… Chcet – li umělecký příklad: Jistý umělec byl nazíván králem neprodejných, protože bořil a ničil zavedené vyjadřovací formy výtvarného umění. Dnes jeho díla mají hodnotu milionů dolarů. Ten chlápek se jmenoval Vincent van Gogh. A příklad vztahující se ke tomuto sporu o fotografii: Výtvarníci v době vzniku a prvního rozmachu odsuzovali fotografii jako naprosto neuměleckou a nehodnou své pozornosti, jako šarlatánství. Taky bořila zažitá klišé a vyjadřovací formy výtvarného umění. Dnes je fotografie samostatnou výtvarnou disciplínou a dokonce má několik prodů a směrů, stejně jako malířství – takže vy “technografové” běžte do prdele s těma vašima kecama!!!

    (pozn.: autor je profesionální fotograf)

    Odpovědět
  10. vojensky magazin Zenit

    a ja myslel,ze se jedna o zabery z vojenskeho magazinu Zenit – ten uz ale asi taky nevychazi citam

    Odpovědět

Napsat komentář