Vodní hrad Švihov

Údajně je u nás kolem čtyř set hradů a zámků. Některé jsou si navzájem velmi podobné, jiné jsou jediné svého druhu. Mezi unikátní stavby patří i vodní hrad Švihov.

Švihov je nížinný hrad (tyto stavby jsou v Čechách poměrně neobvyklé) s velmi promyšleným vodním opevněním. Leží prakticky přímo ve stejnojmenné obci na jih od Plzně, při silnici č. 27 Plzeň – Přeštice – Klatovy. Do Švihova se lze dostat jak autem, tak i veřejnou dopravou, tamní kraj je také vhodný pro cyklistické výlety. Např. z Prahy se vlakem dá dojet do Švihova s jedním přestupem v Plzni, bzro ráno i bez přestupu, autobusem lze cestovat přímo. V okolí je několik dalších zajímavých cílů, namátkou třeba nedaleký – rovněž unikátní – hrad Roupov. Švihov je vzdálen přibližně 30 km od Plzně a asi 11 km od Klatov.

Původně byla přibližně na místě dnešního hradu tvrz vybudovaná v první polovině 14. století – z tvrze se nedochovalo nic, mimo jiné i proto, že byla dobyta a poškozena husitskými vojsky. Švihov je jedním z nejmladších hradů u nás, vznikl až koncem 15. století jako pozdně gotické opevněné šlechtické sídlo. Stavbu zahájil a financoval Půta Švihovský z Rýzmberka v letech 1480 – 1489. Když byl dokončen vlastní hrad, začaly se kolem něj budovat dva pásy hradeb s baštami. V tomto díle pokračovali i Půtovi synové, kteří zajistili také účast předního architekta své doby – Benedikta Rieda (někdy je také titulován Rejd nebo Rejt, jde ale stále o tutéž osobu). Od 2. poloviny 16. století začal Švihov ztrácet svůj význam nejen jako vojenská pevnost, ale také klesala jeho obliba coby stálého šlechtického sídla; v té době se totiž pomalu ale jistě začínal prosazovat jiný způsob bydlení – v zámcích a městských palácích.

Bašta

Hrad v černé & bílé…

Vstupní věž

Roku 1598 získal hrad rod Černínů, který jej vlastnil až do konce 2. světové války. Hrad měl ale vcelku velké štěstí, protože po konci třicetileté války (1648) se Švihov ocitl na seznamu hradů, jež měly být na příkaz českého krále a císaře Ferdinanda III. zbořeny, aby se v případném dalším válečném konfliktu nemohly stát opěrným bodem nepřátel. Černínové různými jednáními i intrikami oddalovali vykonání tohoto rozhodnutí, až nakonec dosáhli toho, že byla zbořena jen část vnějšího opevnění, čímž se hrad stal vojensky nepoužitelným. Hradní objekty byly pak upraveny na panské sýpky. Areál však dosti chátral. V roce 1945 byl zestátněný hrad zabezpečen a krátce nato byla zahájena rekonstrukce; od roku 1952 je Švihov přístupný veřejnosti.

Vodní příkop

Vodní příkop

Hrad tvoří dva obytné paláce, pětipatrová vstupní věž a kaple. Toto jádro obklopuje částečně zachovaná hradba s baštami Červenou, Bílou, Zelenou a roku 1951 znovuobjevenou Zlatou. Kolem vnitřního hradu byl vodní příkop, celý areál pak obepínal ještě jeden pás hradeb opět s vodním příkopem – právě ten byl po třicetileté válce zbořen. Z původních šesti válcových a tří hranolových bašt se do dnešních časů dochovala jedině Kašperka. V některých částech hradu jsou dodnes dochovaná torza nástěnných maleb ze 16. století. Velký sál jižního paláce se může pochlubit dřevěným kazetovým stropem (původně také z konce 16. století), ovšem ten není původní a pochází ze zámku Dobrovice. V interiérech je instalováno vybavení ze 16. století, jde však o sbírku nepůvodních objektů, které na Švihov patří dobově, nikoli místním původem. Cílem expozice je přiblížit způsob života na hradech v 16. století, není to expozice původního vybavení (ale kdo to vlastně pozná…?). V kapli je k vidění sbírka gotických plastik ze sbírek Národní galerie Praha.

Obytný palác

Vodní příkop

Hrad je přístupný v sezóně, tedy od dubna do října, a to takto: duben + říjen o víkendech a svátcích od 9 do 12 a od 13 do 15 hodin, květen + září od úterka do neděle od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin, od června do srpna je pak ve stejných dnech otevřeno o hodinu déle, tj. do 17:00. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou okruhů; v prvním lze navštívit interiéry hradu (70 minut, dospělí platí 50 korun, zlevněné vstupné činí 40,- Kč), druhý okruh je věnován hradní kuchyni (60 minut, vstupné 40 / 30 korun). Čas od času se konají i noční prohlídky. V předhradí je bývalá stáj, jež je upravena na výstavní síň. Parkovat se dá buď na blízkém náměstí, nebo přímo u hradu (ale v současnosti – na jaře 2006 – probíhají ve městě práce na inženýrských sítích, a tak je parkovacích míst méně).

Přilehlé stejnojmenné město bylo založeno již na počátku 14. století a je tedy o dost starší než hrad. Ze stejné doby je i kostel svatého Václava; byl však v letech 1744 – 1747 barokně přestavěn architektem F. M. Kaňkou, významným barokním architektem. Součástí obranného systému Švihova byl i malý hrad jménem Kokšín, jehož nevelké zříceniny lze nalézt na vyvýšenině nad řekou Úhlavou asi 2 kilometry jižně od Švihova. Kokšín vznikl na přelomu 15. a 16. století a jeho úkolem bylo chránit náhon, který zde odbočoval z Úhlavy a napájel systém vodních příkopů Švihova.

Kaple

Švihov – pozdně gotický hrad

Fotograficky je Švihov velmi příjemnou lokalitou. Hrad lze totiž celý zblízka obejít, což nebývá u hradů u nás nejčastěji vybudovaných na kopcích a ostrozích vždy možné. Kromě toho je to malebné místo, kde každé zákoutí nabízí nějaké fotografické využití. Takto zvenku se lze kolem hradu pohybovat i mimo turistickou sezónu. Jako obvykle je vcelku jedno, čím a na co budete fotografovat, jde spíš o rozumné využití dostupné techniky. Já jsem volil digitální zrcadlovku a dva objektivy: 18 – 70 mm (to odpovídá 27 – 105 mm pro kinofilm) a 10 – 20 mm (eq. 15 – 30 mm). Všeobecně vzato využijete spíše kratší ohniskové vzdálenosti, ale milovníci teleobjektivů zde najdou i mnoho zajímavých detailů. Okolo hradu ani na nádvoří není problém ani se stativem, uvnitř je fotografování – jak je již u nás tradiční, nicméně mně stále nepříliš pochopitelné (hlavně když vím, že v zahraniční se fotografování zpravidla takto neomezuje) – zakázáno. Hodí se jistě i polarizační filtr, obzvláště ve dnech, jako byl ten v době mé návštěvy…

Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D70 s objektivy AF-S DX Nikkor 18 – 70 mm f/3.5 – 4.5G IF-ED a Sigma 10 – 20 mm f/4 – 5.6 DC EX HSM. UV filtr a polarizační filtr Kenko MC. Nastaveno ISO 200, fotografováno do formátu RAW (NEF).