Moje nejmilejší fotografie

Volné povídání o fotografii, kterou mám rád.

Když jsem vybíral fotografii pro tento článek, věděl jsem již dlouho dopředu, že stejně zase skončím na sice technicky méně dokonalém, leč z emotivních důvodů nezapomenutelném snímku. Předtím jsem udělal pár, řekněme na své tehdejší černobílé „umění“, slušnějších fotografií (dnes se nad nimi lehce ušklíbám, hlavně nad šíleným zrnem). Leč několik z nich bylo spíše výsledkem štěstí a náhody, než nějakou cílenou myšlenkou. Několik zajímavých fotografií také vzniklo později, ale nemám chuť se chlubit něčím tak zprofanovaným, jako je třeba milionkrát focený Antylope Canon, kde snímek v podstatě nelze zkazit. Takže nakonec zde vidíte snímek paraglidisty nad inverzním nebem při západu slunce na Chopku.

nejfotografie
Prostě má vnitřně nej …

Možná vás to překvapí, ale fotografie není ani perfektně exponovaná, ani perfektně ostrá, je na zrnitém negativu, trpí velkou vinětací a dalo by se možná ještě dlouho pokračovat. Přesto má pro mě svůj půvab. Ten první den nového roku byl totiž neuvěřitelně ošklivý, byl jsem ubytován v hotelu Kosodřevina uprostřed svahu Chopku, od rána sněžilo, byla mlha a takové to vlezlé počasí, které nutí člověka spíše zalézt do tepla než k lyžování. Nakonec na lyžování došlo, znechuceně jsem došel k lanovce a nechal se vyvézt na vrchol. Už po pár stovkách metrů přišlo obrovské překvapení, ve skutečnosti byla nádherná inverze, nahoře svítilo sluníčko, kolem vykukovaly nejvyšší hřebeny Nízkých Tater a na druhé straně údolí byly vidět Vysoké Tatry, prostě nádhera. Lehoučce foukalo, v tom vánku křižovala řada paraglidistů horní hranu hřebene Chopku a občas jednotlivě vylétali nad mraky do volného prostoru. Ten den většina lidí odjela po Silvestru domů, na celé hoře a jižním svahu mohlo být tak dvacet lidí včetně těch na padákových šňůrách. Atmosféru tedy doplňovala maličkost, kterou v dnešní rušné době často nepotkáte – krásné ticho a klid. Všechna civilizace zůstala pod tím příkrovem mraků a nahoře zůstaly jen klidné přírodní živly. Z lyžování to odpoledne moc nebylo, prostě jsem se kochal a občas fotografoval. A když začalo zapadat slunce, snažil se o zachycení jednoho paraglidisty v okamžiku, kdy protíná sluneční kotouč nebo do něj vlétává. Jak se mi to povedlo můžete vidět nahoře. Snímek jsem v pozdějších dobách překonal řadou jiných, možná lepších námětů, ale nikdy s žádným z nich nebyl spojen takový klid a naprostá vnitřní pohoda jako tehdy na vrcholu Chopku.

Ta fotografie má pro mě ještě jedno kouzlo, které jsem si uvědomil mnohem později. Dnes mám mnohem „lepší“ vybavení, vyšší rozsah ohniskových vzdáleností, velký blesk. Přesto nemám druhý snímek s tak silným vnitřním nábojem, byť ho asi cítím jen já.

Zbývá ještě ono obvyklé povídání, jakou technikou jsem tohle fotografoval. Budete se smát, ale kompaktem. Měl jsem tehdy období, kdy jsem prodal svojí bazarovou Prakticu včetně zoom objektivů (no, věnoval jsem jí bráchovi a ten ji poněkud vyčůraně prodal o něco později), protože na zkřížené klíny se dynamická scéna v podstatě nedala rychle zaostřit a tmavší scéna už vůbec ne. A v mezidobí jsem používal kompaktní fotoaparát Olympus mjú-I s pevným objektivem 35 mm / 3,5. K tomu reklamní negativy Polaroid s citlivostí 200 ASA, u Polaroidu jsem byl zaměstnán, měl jsem je zadarmo, proč toho tedy nevyužít.

Ze snímku vznikla řada zajímavých přání, jedno pf, pár velkých fotografií. Kinofilmový skener a počítač jsem tehdy neměl, takže filmový pásek několikrát putoval do fotolabu, až mi ho naprosto brutálně škrábli. A to je všechno.

17 komentářů u „Moje nejmilejší fotografie“

  1. Skoda ze nefotim

    Letiste v Kunovicich,na zemi hnusne,pod mrakem.K nebi stoupa L 410.Najednou ve visi asi 800 m nadherne slunicko a pod nama neskutecne bila oblaka.Letime do 4000 m s tandem pasazerem.Filmuji cely seskok na kameru.Je mi hrozne lito ze vsechny moje zaberi sou ve forme fotografie na tehle hezke strance nepouzitelne.Jinak ta fotecka je moc hezka i kdyz focena jen kompaktem.Blue Skies.

    Odpovědět
  2. a o tom to je

    Myslím, že je to skvěle vystiženo – je to o zážitcích a o pocitech a ne vždy záleží na tom, čím to vyfotíme.

    Odpovědět
  3. Krásná fotka, ale

    Chápu, chválím, schvaluji fotku ale …
    Copak to jde, vyměnit Prakticu za kompakt?
    Copak se se 35 mm dají fotit akční záběry? Copak je třeba zaostřovat zacloněný 35 mm objektiv? ( A co Flektogon 35/2,4 ?).
    Jsem jen amatér fotoamatér, ale to zdůvodnění vůbec nechápu.

    Odpovědět
    • krásná fotka, ale

      Ja to chapu. taky jsem si poridil Mju-I i kdyz jsem mel uz zrcadlovku. Preci jen se lip vejde do kapsy na lyzovacce 🙂 Mjucko je vyborny fotak mezi kompakty. Proto se stale vyrabi.

      Odpovědět
    • krásná fotka, ale

      Clanek se mi libil az do te chvile, nez jsem se docetl: “…jakou technikou jsem tohle fotografoval. Budete se smát, ale kompaktem. Měl jsem tehdy období…”
      Dokonce chapu, proc pisatel zkusil i kompakt namisto praktiky.
      Tady budu citovat klasika L. Kamarada:
      “Mít dobrou a spolehlivou techniku je sice příjemné, nikoliv ale nezbytné. Dříve (do roku 1990) jsem fotil s nespolehlivým Pentaconem SIX z tehdejšího východního Německa, ale mohu konstatovat, že pokud ten šrot fungoval, tak na výsledku nebylo možno poznat, je-li z Hasselbladu či Pentaconu KIx”
      http://www.horolezec.cz/diskuze.htm
      A kdyz si koupite nejakou serioznejsi knizku (J.Smok: Zacnete fotografovat), tak tam o propagaci nebo preferovani nejake techniky neni ani slova…
      Jeste drobnost: pouziti dnesniho zoomu Vas muze privest dokonce do doby pred 1935, kdy opticke vady tehdejsich objektivu byly zcela normalnim jevem.

      Odpovědět
      • krásná fotka, ale

        Šmoka mám léta, teorie o neviditelnosti použité techniky na výsledném snímku neplatí pokaždé. Velkoformáty moc nerozlišíte, potřebujete malé zvětšení, kinofilmové objektivy už ano. Líbí se mi Vaše nadšení pro věc, ale nemá se přehánět. Objektivy staré 50 a více let jsou na ČB a střední formát v pohodě, u barvy a kinofilmu se to již říci nedá, neexistence antireflexních vrstev a chromatické vady jsou poznat.

        Použití dnešního zomu který mám (Canon 70-200 / 4 L) mě přivede u kinofilmu k výsledku, o kterém si objektivy z roku 1935 mohou nechat zdát :-).

        Hezký den,

        JH

        Odpovědět
        • krásná fotka, ale

          -neviditelnosti použité techniky na výsledném snímku neplatí pokaždé
          Ano, souhlasim. Pravda je vsak takova, ze s kazdym fotoaparatem lze udelat peknou fotografii, ale ne kazdou fotografii lze udelat s urcitym typem fotoaparatu.
          -S typem Canon 70-200 / 4 L nemam osobne zkusenosti, ale dobre tusim, ze low end price zoom (cca do 30tis Kc) neni konkurenceschopny ani s ruskym Industarem…(Sonnar copy za 50 Kc, pokud neni primo darem..) Pevne verim, ze osobni zkusenosti s Canon 70-200 / 4 L nikdy nebudu mit – ledaze bych ho nasel pohozeny nekde na lavicce v parku.
          Jinak pro Vasi informaci, dostal jsem se k Meyer Trioplan 12cm/4,5 na Exaktu z r. 1938, a je to OK i na barvu-to je fakt.
          Jinak, nez si koupite nejaky objektiv z bazaru (do 300 Kc) muzete si vykon overit na http://www.exaktaphile.com/tests/results.pdf
          U drahe techniky (Hasel, etc) vidim opodstatneni v pripade, napr ze se kona nakladna vyprava za statisice korun nekam ven a je zcela neakceptovatelne, aby v momentne fotografovani udelal nejaky Pentacon Six – kiks. Ale jit na Vaclavak s Haselem, kdyz bydlim v Brevnove – tak to je taky – kiks / na to je ten Six.

          Odpovědět
          • krásná fotka, ale

            > Ale jit na Vaclavak s Haselem, kdyz bydlim v Brevnove – tak to
            > je taky – kiks / na to je ten Six.

            To uz znelo skoro jako rym… :o)))

            Ja tedy bych se asi prirodovedne mohl jmenovat cvakalek polni(lucni, lesni) jak je libo. Za fotoaparat(y) jsem uz nejakou korunu dal, mozna bych za to asi mel nejakou “uznavanou” techniku z bazaru, mozna by to uz dalo i na neco nebazaroveho, ale uprimne receno jsem zustal u kompaktu, protoze se mi s nimi foti krasne. Nemluvim jen o noseni atd., fotografovani je pro mne proste radost. Nerikam, je-li to pro cloveka kuprikladu zdroj obzivy, pak si zcela jiste nemuze dovolit jakykehokoliv nedostatku, ale jestli pro amatera. To slovo neni urazkou, je to oznaceni pro cloveka jenz dela veci s laskou. Kdyz se takovy amater zacne az prilis hnat za dokonalosti, vytraci se ta radost a i na tech snimcich.

  4. NO,

    tyhle hádky o technice mě baví … já mám tohle a to nemá na tamto a tamto je takový a tak vůbec … super, jenže snímek nedělá technika, sebelíp technicky provedený snímek čehosi sice možná osobně ocením, ale snadno na něj zapomenu. Skutečná fotka, obraz, mě musí nějak vnitřně obohatit, něčím se mě dotknout – pokud se tohle povede, neřeším, čím to bylo vyfocené a na případné optické chyby nějakého snímacího objektivu skutečně koukat nebudu … takže rozhodně se nebudu smát, když napíšete, že jste to fotil třeba zenitem, tou pomstou sovětského lidu … budu se dívat vždy na vzniklý snímek a budu hodnotit, zda mě zaujal, nic víc. Toť vše.

    Odpovědět
  5. Ta fotka

    Já jsem se chtěl jenom zastat té nahrazené Prakticy.
    Já si vůbec nemyslím, že to je nejlepší značka pod sluncem.
    Ale zrovna k té předkládané fotografii lze dodat:
    -že by se dala tou Prakticou se 35 mm objektivem zvládnout stejně (při vynesení příslušné zátěže na hřeben)
    -že by to Slunce bylo kulatější a odrazy kolem dokola
    -že by tam nemusela být ta vinětace
    -že by tam byl možná nějaký reflex navíc

    Odpovědět
    • praktika

      už jste někdy lyžovali s praktikou v kapse? A nezlomili jste si žebra, když jste na ni spadli? Já mám takový dojem, že autor psal, že jel lyžovat, a přitom náhodou udělal nejmilejší fotku. Pochybuju, že by někdo šel úmyslně fotit paraglajdisty mjůčkem.

      Odpovědět
      • praktika

        Ja jsem lyzoval s Nikonem 5700 – z digitaku neni zrovna nejmensi (ve futralu pres rameno) a docela v pohode. Nesmi se padat 🙂 Akorat me stvalo porad to vyndavani z futralu…

        Odpovědět
  6. Kompakt

    Kouzlo kompaktu spočívá v tom, že jej máte stále ssebou. Díky tomu s ním uděláte snímky, jaké byste s dokonalejší technikou nikdy neudělali. Je levný, takže když jej ztratíte nebo rozbijete, není to osobní tragédie. Je pohotový, je připraven udělat snímek (včetně zaostření) za vteřinu od vytažení z kapsy.

    Odpovědět
    • kompakt

      No s tou pohotovosti teda nevim, nektere dnesni kompakty po zapnuti vysouvaji motorkem objektiv a na LCDcku prehravaji nesmyslne ukazky a misto vteriny se zapinaji tak 10-20 sekund. Ale jo, lyzuje se s nima lip.

      Odpovědět
  7. Kompakt

    Kúzlo kompaktu je v tom, že je pohotový a malý a nevyžaduježiadnu prípravu k foteniu, najpeknejšie fotky sú spravidla dielom okamžiku a pohotovosti fotografa.

    Odpovědět

Napsat komentář