Valdštejn & okolí

Oblast Českého ráje je velice oblíbeným – a tudíž dosti frekventovaným – turistickým cílem. Přesto se pojďme podívat na několik míst, rozhodně stojí za návštěvu, a to nejen fotografickou, a nenechme se množstvím lidí vyvést z míry…

Valdštejn a okolí - orientační mapka
Jakýmsi středobodem dnešního výletu bude hrad Valdštejn, respektive jeho zřícenina ležící asi 2,5 kilometru od Turnova směrem na Jičín. Ke hradu se dá dojet na kole nebo dojít pěšky, do jeho blízkosti se však pochopitelně můžeme dostat i autem či veřejnými dopravními prostředky. Nejjednodušší je samozřejmě doprava autem: z Turnova se vydáme po E44 směrem na Jičín a ještě ve městě odbočíme k nádraží Turnov-město (tamtéž se lze dostat vlakem); za přejezdem se dáme vlevo směrem na Pelešany; zde již jsou směrovky na velké parkoviště na okraji lesa. Odtud musíme nahoru na hrad pěšky. Český ráj je také oblíbeným rejdištěm cyklistů. Ti mohou využívat víceméně všechny cesty, jen na málokterých je pohyb na kole zakázán. Od hradu vede množství turistických značek všemi směry (např. na Hrubou Skálu a jinam – o tom však až někdy příště).

Kopicův statek
Chtěl bych vám ale navrhnout poněkud jinou trasu než jen na hrad a zpět. Tato varianta předpokládá, že se vypravíte do obce jménem Kacanovy (viz mapka). Auto můžete zdarma zaparkovat u hřbitova na kraji obce, kde je poměrně hodně místa. Na Valdštejn se vypravíme po modré značce. Asi 1 km od Kacanov na samotě na lesní louce stojí Kopicův statek. Stavba je příkladem dobře dochované dřevěné lidové stavby, tzv. dřevěného pojizerského domu. Samotný statek má hlavní patrovou budovu s pavláčkou a bohatě zdobenou lomenicí a je obklopen roubenými hospodářskými stavbami. Dochované objekty tohoto typu pocházejí většinou z přelomu 18. a 19. století. Původní majitel chalupy, Vojtěch Kopic, vytvořil v blízkých skalách plastiky s motivy z přírody a naší národní historie. Tyto výtvory můžete navštívit, když se od statku vydáte po značené odbočce, z níž se pak opět vrátíte na cestu. Na dalším rozcestí se vydáme doleva po červené značce až na Valdštejn, kde je – kromě hradu pochopitelně – také příjemné občerstvení otevřené denně kromě pondělí.

Hrad Valdštejn se původně jmenoval Waldenstein a je takříkajíc kolébkou slavného rodu Valdštejnů. Tento raně gotický hrad je nejstarší v celé oblasti Českého ráje a od poloviny 16. století je to zřícenina, jakkoli v pozdějších letech ještě proběhly rozsáhlé úpravy. Hrad postavili v letech 1260 – 1280 na třech pískovcových skalách Markvarticové. Nepatřil jim dlouho a pak se majitelé poměrně často střídali – patří mezi ně např. husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo nechvalně známí lapkové Šof a Švejkar. Hrad byl právě kvůli jejich loupeživým výpravám roku 1440 dobyt. V polovině 16. století Valdštejn vyhořel a po potlačení stavovského povstání na počátku třicetileté války jej do svého majetku získal Albrecht z Valdštejna, habsburský vojevůdce a také chamtivec, který vyjednával a kšeftoval s nepřáteli, za což byl napřed odvolán z čela rakouské armády a pak v roce 1634 v Chebu zavražděn. Vražda nebyla nikdy spolehlivě objasněna, zejména proto, že byla vlastně v zájmu vládnoucích Habsburků… Roku 1821 hrad koupil od Valdštejnů rytíř Jan Lexa z Aerentalu. Dnes je správcem hradu město Turnov.

Hrad Valdštejn Hrad Valdštejn Hrad Valdštejn

Za Valdštejnů byly postaveny dva kamenné mosty spojující předhradí s vlastním hradem. Na ten první z nich byly v 18. století přeneseny pískovcové sochy světců od bratří Jelínků z Kosmonos. Ve 20. letech 18. století byl také na hradě postaven barokní kostelík svatého Jana Nepomuckého. V 19. století přibyl hostinec a hrad získal empírovou bránu. Na místě staré poustevny byla vystavěna výklenková kaple, v níž je obraz Jana Křtitele; o tomto obraze koluje pověst, že je to jediný dochovaný portrét Karla Hynka Máchy, jenž měl údajně malířovi F. Maškovi stát modelem, když se na hrad vydal. Pravdu však již asi nikdo nezjistí. Poslední úpravy hradu proběhly v letech 1838 – 1841 pod vedením syna Jana Lexy, který se inspiroval starými obrazy hradu a chtěl se přiblížit původnímu vzhledu. Dal postavit schody spojující druhé a třetí nádvoří, přibyl i pseudogotický palác a tzv. konírna. Z hradu je vynikající výhled do kraje.

Hrad Valdštejn
Valdštejn je celkově velmi zajímavý, výjimkou není ani fotografická stránka. Prohlídka je bez průvodce, vstupné je lidové (30 Kč plné, 10 Kč pak snížené) a na hradě můžete být třeba celý den. Příjemné a v Čechách ne zrovna obvyklé je to, že se může na hradě (dokonce bez příplatku) fotografovat jak kdekoli venku, tak i vevnitř (!), dokonce i uvnitř kostela (!!!). Jediný problém je množství lidí neustále se pletoucích do záběru. Tato situace má v zásadě dvě řešení – buď se na Valdštejn vypravte někdy mimo víkend (pozor ale na pondělí, to jsou památky zavřené!), nebo se zkrátka obrňte trpělivostí a nikam nespěchejte. Zvolil jsem druhou možnost a fotografovalo se dobře, ten „správný“ moment se vždy dostavil poměrně záhy. Pokud vám nevadí na snímcích hradu barevně oblečení lidé, můžete fotografovat stále. Mně na fotografiích památek lidé překážejí, protože moderní oblečení působí rušivě a je to vlastně časový anachronismus. Ale proti gustu…

Z hradu se zpět do Kacanov vydáme pro změnu po žluté značce. Povede napřed lesem a poté zalesněným údolím nesoucím název V Jezírkách. Je to oblast klidu a cesta lemuje rozsáhlou bažinu s fotograficky vděčnými motivy. Možná i ti, kteří fotografují zvířata, si přijdou na své, protože za relativně krátkou dobu jich bylo k vidění mnoho. Tato cesta navíc není tak frekventovaná jako červená značka na Valdštejn. Nazývá-li se toto údolí oblastí klidu, pak vězte, že se tak nazývá právem – žádný nepatřičný civilizační zvuk nezaslechnete, protože stráně lemující údolí jsou hodně blízko sebe a dost vysoké. Žlutá značka nás pak dovede do Kacanov k hotelu, který na mě tím, že nabízel pouze ruskou kuchyni, byl nově opravený a vypadal notně draze, působil v daném místě poněkud podezřele. Odtud se dáme doleva po silnici, jež po několika stech metrů vede kolem hřbitova, kde čeká náš plechový miláček.

Oblast ~V Jezírkách~ Jdi po žluté...!

Fotografické vybavení je poměrně klasické – tedy zrcadlovka s příslušenstvím. Prakticky všechny objektivy najdou své uplatnění, na hradě hlavně širokoúhlý a teleobjektiv, v lese pak i základní. Za úvahu možná stojí černobílé fotografování na hradě – buď vezměte s sebou dva přístroje či filmy, případně digitál a vybírejte u každého snímku zvlášť. Stativ se hodí, ale pokud je hodně těžký, dost se pronese. Samozřejmě se dá fotografovat i kompaktem nebo čímkoli, s čím se vám fotografuje dobře, protože do toho vám nikdo nemá co mluvit… S sebou se také hodí turistická mapa Českého ráje. Hodně zdaru a nashledanou u dalších tipů na výlet!

Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Canon EOS 300D s objektivy Canon EF-S 18 – 55 mm f/3.5 – 5.6, Canon EF 28 – 90 mm f/3.5 – 5.6 USM a Canon EF 100 mm f/2.8 Macro USM při citlivosti 200 ASA.

12 komentářů u „Valdštejn & okolí“

  1. Není v textu chyba?

    Pěkný článek. Mám ale jednu připomínku. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem někde četl, že název hradu Valdštejn nemá nic společného s rodem Valdštejnů. Ale hlavu na špalek bych za to nedal. 🙂

    Odpovědět
    • RE: Není v textu chyba?

      Jeste, ze jsi tam tu hlavu nedal, uz by jsi si na ni hledal nejake vhodne zavazadlo :o)

      Důvodem k založení Valdštejna byl mohutný rozrod Markvarticů za panování Přemysla Otakara II., jimž patřilo celé Pojizeří od Mladé Boleslavi až ke Krkonošům. Zda jeho zakladatelem byl opravdu Jaroslav z Turnova (1234-1269), není prokázáno, ale zcela jistě byl majitelem hradu jeden z jeho synů, Zdeněk z Valdštejna, o němž je první písemná zmínka z r. 1304. Bohuslav Balbín tvrdí, že tento Zdeněk bydlil původně na Veliši, což není prameny prokázáno stejně tak jako další Balbínovo tvrzení, že pánem Veliše byl další Zdeňkův syn, rovněž Zdeněk, a vnuk Hynek. Nevíme tedy, kde první Valdštejnové před úplným dostavěním skalní pevnosti bydleli.

      Odpovědět
    • RE: Není v textu chyba?

      já jsem tam byl loni a Valdštejnové tam žili, dle výkladu… :o))

      ale klobouk dolů před koalixem, takhle bych si to nezapamatoval… :o))

      Vladano

      Odpovědět
  2. Biela obloha

    Nie je mi celkom jasna jedna vec: clanok (podobne ako ostatne v tejto edicii) by mal byt zrejme pozvankou na krajinarske fotografovanie, nie? Tipy o tom, kde mozno pekne fotit krajinu. Ale fotografie tomu celkom neodpovedaju – uplne biela obloha vyzera, ako keby sa to fotilo z lacneho kompaktu, bez snahy o pekne farebne vyvazenie (co ako je to subjektivny pojem) obrazku… skratka sa mi zda zvlastne, ze pri clanku, ktory ma suvis s krajinarskou fotografiu, su fotky s oblohou vypalenou do biela…

    Odpovědět
    • RE: Biela obloha

      SOuhlasím, už jsem si nekvalitních fotografií všimnul v minulých článcích autora. Klasická černobílá fotografie nabízí jednu neopakovatelnou možnost – vyvolat film tak, aby byly prokreslené stíny a i světla – tedy stíny pod stromy i mraky na obloze. To co je opakovaně vidět v tipech na výlet jsou fotografie se škálou černá bílá, téměř žádné polotóny. Kompozici raději nehodnotím, v tém máme rezervy téměž všichni, kdo fotíme.

      Odpovědět
      • RE: RE: Biela obloha

        Tyto fotografie nejsou předkládány jako vzory, jsou prostě ilustrací článku. Jsou k tomu, aby člověk, který podle tipu někam vyrazí, věděl, jak to tam vypadá a jak se tam dostane, co je tam k vidění atd. Jde o to, aby někdo – když se rozhodne tam jet – měl nějaké (spíše turistické) vodítko, fotografie si jistě vyrobí sám a je jisté, že mohou být lepší.
        Nemůžete se – vzhledem k tomu, že tipy mají víceméně pokrývat maximální území, vracet mnohokrát na totéž místo, než napíšete jeden článek… Možná to bude vaší motivací k tomu, abyste si tam zajeli, což je hlavní důvod, proč tyto články vznikají. Není to (a ani nemá být) výstavka krajinářské fotografie, to bych se tam pochopitelně vracel vícekrát, což v některých případech také dělám.

        Odpovědět
        • RE: Biela obloha

          No ved ja nic, ja som rad ze sa vobec taketo clanocky objavuju a clovek tak zbiera inspiracie, kam ist. Vdaka za ne.
          Ja len ze kovacova kobyla chodi nepodkuta a obuvnikove deti bose…:-))
          Prajem pekne svetlo.

          Odpovědět
  3. bílé oblohy

    Může to být pozvánka na nějaké místo, ale jsme na fotografickém serveru, tak bych na tu oblohu alespoň hodil přechoďák.

    Odpovědět
    • RE: bílé oblohy

      Nechápu, proč vůbec někdo tady pomocí diskuze k článku, komentuje fotografie … to mi příde poněkud zcestné … fotografie slouží jako ilustrace k danému místu, ne jako soutěžní artefakty … pokud si přejete komentovat fotografie (které osobně považuji s pohledem na článek za dobré a daný účel plně splňující), nevím tedy, co potom pohledáváte na paladixu. Pro kritiky je tu třeba photopost anebo server s obdobným zaměřením …

      Odpovědět
  4. Přechodák snad radši ne

    Myslím si, že “hodit na oblohu přechoďák” je poněkud laciný a skoro “pouťový” přístup k věci – nejde přece o reklamní leták, těžiště článku je v textu a obrázky jsou ilustrativní (někoho ovšem mohou, což chápu, zaujmout právě hlavně ty krásné nebo i uměle zkrášlené – což stěží kdo rozpozná – obrázky).

    Odpovědět

Napsat komentář