motiv

Wales - úvodem vpřed

O zemi bardů, o drahokamu na koruně krále Artuše, o kraji zarputilých nacionalistů, kamenných hradů a spanilé přírody bylo popsáno tolik archů papíru, že se mi jen velmi těžko vstupuje do Walesu bez svazujících předsudků.
„Zpáteční lístek si nekupuj, Wales je návykový místo,“ dovídám se další zaručenou informaci od prodavače jízdenek před odjezdem z manchesterského nádraží.
drak
Waleský symbol - rudý drak

Přestože Wales zaujímá rozlohu pouze o trochu menší než Morava, vyznačuje se velkou členitostí jak krajiny, tak kultury a životního stylu. Průmyslový jih se donedávna vyvíjel pod taktovkou těžebních věží uhelných dolů. V husté městské zástavbě jižního pobřeží žije kosmopolitním životem, a s angličtinou jako mateřským jazykem, převážná část třímilionové populace Walesu. Na druhé straně, na venkově severu a severozápadu, se naopak koncentrují konzervativní, walesky mluvící a nacionalisticky ladění farmáři, tzv. „gwerin“. Právě zde, v hrabství Gwynedd, je centrum waleského nacionalismu. Oblasti severního a jižního Walesu jsou orograficky rozděleny centrálním hornatým masívem, kde krajinu obhospodařují pouze politicky nevyhraněné a jazykově indiferentní ovce. Ze tří stran je Wales obklopen mořem, ze strany čtvrté je skrojen hrází krále Offa, která od 8. století dodnes poměrně přesně vyznačuje walesko-anglickou hranici.

Walesané Spletité osudy Walesu jsou přímo vryty do tamní scenérie; prehistorická pohřebiště a masivní hrady vyvolávají představu walesko-anglických válek, viktoriánské kaple, přístavní mola, kamenolomy, velkolepé mosty a akvadukty nedávají zapomenout období průmyslové revoluce, balvanité stodoly a kamennými zdmi rozdělené pastviny napovídají o těžkém životě farmářů. Rudý drak, národní symbol dochovaný ještě z dob krále Artuše a můj průvodce při cestách Walesem, je k vidění všude; na tričkách teenagerů, na příborech Fish & Chips restaurací, dveřích parních lokomotiv, na tvářích ragbyových fanoušků nebo igelitových taškách nakupujících. Možná překvapivě je Wales jedním z nejchudších regionů západní Evropy – pouze Španělé a Portugalci žijí nižším životním standardem - a stává se tak relativně levným letoviskem pro bohaté anglické sousedy. Ti zde začali kupovat farmářské domy jako letní sídla a nacionalisticky ladění Walesané, hlavně v oblastech, kde má rodinná farma dlouholeté kořeny, to nelibě nesou.

V 80. letech minulého století započali extremisté rozšířenou vlnou žhářství útočit proti dovolenkovým obydlím Angličanů. Nacionalisté, bojujíce proti anglicizování waleské země i jazyka, sabotovali televizní vysílače, přetírali dopravní značky, drželi hladovky a nápisy „Vítejte ve Walesu“ na příjezdových cedulích přestříkávali sprejovým „Angličtí bastardi ven“.

Penrhyn castle pobliz Bangoru
Penrhyn castle poblíž Bangoru

Na pomoc Walesu v boji s chudobou přišel i grant dvou miliard dolarů z Evropské Unie, ale s Londýnem, nejbohatším městem Evropy vzdáleným asi 200 kilometrů, svádí Walesané nerovný boj.

Snowdon – plnou parou k vrcholu

Cestou vlakem z jihu na sever se krajina začíná zvolna vlnit a po projetí univerzitním městečkem Aberystwyth má návštěvník dojem, že projel zrcadlem, kterým Alenka, vybájená Lewisem Carrollem v nedalekém Llandudnu, vstupovala do říše divů. Tady začíná Kambrické pohoří spolu s národním parkem Snowdonie.

Soumrak v horach Snowdonie
Soumrak v horách Snowdonie
Parc Cenedlaethol Eryri, národní park Snowdonie, je druhým největším parkem Velké Británie a pyšní se jedním z nejstarších pohoří na zemi. Ledovce po sobě zanechaly krajinu tak členitou a pozoruhodnou, že přilákala pionýry moderní geologie a význam jejich bádání se dochoval ve jménech klasifikujících období prvohor – kambrium je odvozeno z řeckého výrazu pro Wales (Cambrian), ordovik a silur jsou nazvány podle místních keltských kmenů.

Hory Snowdonie
Hory Snowdonie
Nejvyšší vrchol Kambrických hor, Snowdon, není zrovna velikán, ale 1085 metrů nad mořem Walesanům stačí, aby se jím pyšnili jako „nejvyšší horou Velké Británie (na jih od Skotské vysočiny)“ – dodávají tiše. Ti, co nejsou ohromeni nadmořskou výškou, by se alespoň měli sklonit před pověstí, která praví, že Yr Widdfa, jak zní waleský název Snowdonu, je hrobka obra Rhita, skoleného legendárním králem Artušem. Někteří tvrdí, že zde dokonce sám Artuš se svými vojsky odpočívá a čeká na povolání do boje proti Sasům. Snowdonie už dnes zdaleka není tak divoká, jak ji popisoval anglický cestopisec George Borrow, jenž tímto krajem procházel v polovině 19. století. Z vrcholu Snowdonu je každopádně nádherný výhled na to nejkrásnější, co může waleská příroda nabídnout – ostré hřebeny hor, skalnaté špice i travou čalouněné kopečky, řeky a vodopády, vřesové slatiny a pokojná údolí plná ledovcových jezírek.

Soumrak v horach Snowdonie
Soumrak v horách Snowdonie
Cestou na vrchol Snowdonu
Cestou na vrchol Snowdonu

K potěšení se z takovéhoto výhledu turisté nemusí trávit půl dne šplháním do kopce; od roku 1896 jezdí z vesničky Llanberis až těsně pod vrcholek hory úzkokolejná parní železnice. Osmikilometrové stoupání malebným krajem zvládne parní zubačka asi za hodinu – jenom jednou se cestou zastaví, aby doplnila vodu do nádrže. Každoročně se zde konají i běžecké závody z Llanberis na vrchol a zpět a třeba dodat, že nejrychlejší z běžců nechají parní vláček, se kterým společně odstartovali, daleko za sebou.

Na vrcholu Snowdonu
Na vrcholu Snowdonu

Ročně tak velký Snowdon bez větší námahy dobude na půl milionu Walesanů, pro než snad není krásnějšího pocitu než na samém vrcholu roztáhnout bílo-zelenou zástavu a pod plápolající siluetou rudého draka shlížet na „zemi svou a svých krajanů, na zemi Cymru“.

K opravdovému poznání Walesu patří strávit několik nocí pod širou oblohou v horách Snowdonie. Tak jsem se alespoň domníval. První moje snaha o souznění s duchem waleských hor byla zmařena záchrannou helikoptérou, která celou noc sundávala členy neúspěšné expedice ze stěny, asi 300 výškových metrů nad mým tábořištěm. Všechny další pokusy o „poznání Walesu“ byly spláchnuty nepřízní počasí. I takový je Snowdon, i takový je Wales.

Zavodnik Snowdon Railway Race
Závodník Snowdon Railway Race
Zavodnik Snowdon Railway Race tesne pod vrcholem
Závodník Snowdon Railway Race těsně pod vrcholem
Walesane na vrcholu Snowdonu
Na vrcholu Snowdonu


Příště: Eisteddfod – svátek keltských pěvců

Všechny fotografie byly pořízeny systémem Nikon (tělo FM2n + objektivy 20/2.8, 35/2, 50/1.4 nebo 105/2.8) na filmy Fuji (Veliva, Sensia nebo Superia). Skenováno na Nikon Coolscan 4000.

František Štaud
http://www.phototravels.net
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
chose16.4.2002, 09:45odpověď
Martina Z17.4.2002, 22:10odpověď
Frantisek Staud18.4.2002, 10:07odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data


aktuální akce

aktuální články

bazar nabízí

 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace