motiv

Proč se Zeměkoule České televize točí "opačně"?

9.1.2008 - Tobík - Základy
Jako by chtěly signalizovat ukončení okurkové sezóny, změnily některé zdejší televize kabát. Kolem Zeměkoule, otáčející se na obrazovce ČT od východu na západ potom vypukla taková hysterie, jako by tu snad hrozilo ohrožení mravní výchovy obyvatelstva. Česká televize se omezila na konstatování, že se jedná o výtvarný záměr.

A to je asi tak maximální pozornost, kterou tomu měla věnovat. Jakožto bývalý spolupracovník Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně si troufám tvrdit, že kdyby se Giordano Bruno mohl seznámit s názory lidí kosmického věku na dynamiku vztahu Země a Slunce, tak by na tu hranici nevlezl. Osobně se nemohu zbavit dojmu, že cílem kampaně nebylo ukázat, kam se točí správně, ale komu se točí správně. Nicméně fotograf nad zdůvodněním zbystří pozornost. Ten začínající se začne ptát, jaký je ten výtvarný důvod, ten zkušenější se jen pousměje.

Tím důvodem je jedno z kompozičních pravidel, které říká, že směry shora dolu a zleva doprava jsou klidné, zatímco ty opačné jsou neklidné, dráždivé. Proč jsou nám ty druhé poněkud proti srsti? Protože jsou proti, a to konkrétně proti směru čtení. A tento směr má zásadní vliv na vnímání obrazu a tedy i na kompozici.

Například Zdeněk Tomášek ve své knize Fotografujeme na černobílý film píše, že většina lidí čte obraz stejně jako písmo zleva doprava, proto by měl být hlavní motiv vpravo. A protože podle jiného pravidla má být ve směru pohybu volné místo (které je tím právem vlevo), má směřovat zprava doleva. "Táta" Kulhánek také píše ve své Černobílé fotografii, že okolí, obrazy i fotografie pozorujeme ve směru čtení a děje potřebujeme pozorovat proti směru jejich pohybu, abychom nejprve narazili na čelo pohybujícího se předmětu. Volnou plochu ovšem vidí jako část snímku, která přitáhne oko jako první a až od ní směřuje pohled k hlavnímu objektu.

V mém myšlenkovém bádání se mi nepodařilo dojít k závěru, který z těchto dvou jen nepatrně odlišných názorů je blíže podstatě. Nicméně podstatné je, že vztah mezi směry čtení a pohybu ve výtvarném umění funguje. A to dokonce i v případě, že se nejedná o pohyb skutečný, ale skrytý, který vzniká náklonem stromu, svahem hory nebo tím, že u řady objektů vnímáme předek a zadek. U lidských výtvorů víme, kde je předek (třeba u domu tam, kde jsou dveře), u ostatních objektů většinou dáme na geometrické uspořádání - zřejmě v důsledku používání nástrojů se je snažíme porovnat s tvarem klínu, který má předek na špici. A stejně tak funguje vnímání volného prostoru před nebo za objektem, míří-li objekt do snímku či ven za jeho okraj.

Každopádně je toto pocitové rozdělení směrů celosvětově univerzální. A nejedná se jen o pocit ze směru, je to i věc chápání časové či logické souslednosti. Takže když otevřeme například Sekorova Ferdu mravence a prohlédneme si obrázek vývoje včely, je vajíčko logicky nalevo a včela opouštějící buňku plástve napravo. Má to jen jeden malý háček - ne všechny jazyky píšou zleva doprava. Mějte to na paměti, až dostanete zakázku pro arabského klienta. A hloubavé hlavy mohou navíc začít bádat, co bylo dříve - zda-li jsme se léty naladili podle směru čtení, nebo jestli jsme začali psát ve směru, na který jsme naladěni. Jediným vodítkem je praktická záležitost, a sice, že v těchto směrech si pravák nerozmaže text psaný inkoustem.

No a pro ty, kteří dočetli mé povídání až sem, mám jakožto příznivce raketové techniky (a s tím souvisejících kosmických letů) jedno bonusové nevýtvarné vysvětlení.

Pokud chceme dostat kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země, musíme jí udělit rychlost přibližně 8 km/s vůči Zemi jako hmotnému bodu bez ohledu na to, má-li loď obíhat přes póly či ve směru rovníku, a bez ohledu na to, jak rychle a kam se sama Země otáčí. Nicméně protože se otáčí od západu na východ a na rovníku ta jedna otáčka za den představuje 0,464 km/s, je energeticky výhodnější odstartovat směrem na východ s kopancem půl kilometru za vteřinu, nežli startovat "pozadu" na západ, kdy bychom museli nejprve ten půlkilometr zabrzdit a pak přidat plných osm. No a když takový kosmonaut, astronaut či tchajkonaut letící na východ pohlédne okénkem na Zemi, bude se mu zdánlivě otáčet od východu k západu.

Nicméně dosti již mlácení prázdné slámy. Pro vás je podstatné, že až zase spatříte znělku hlavního zpravodajského pořadu České televize, nemáte přemýšlet o tom, točí-li se správně, ale o tom, jaké fotocvičení na téma pohybu si na druhý den připravíte.

P.S. A víte, kterým směrem obíhá Země kolem Slunce? :-)

Tobík
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
martinkaminZULU9.1.2008, 22:12odpověď
Pospa10.1.2008, 08:34odpověď
Trhač10.1.2008, 22:40odpověď
mk10.1.2008, 22:26odpověď
Tobík11.1.2008, 00:20odpověď
Filip K11.1.2008, 11:45odpověď
martinkaminZULU12.1.2008, 00:39odpověď
Filip K12.1.2008, 17:06odpověď
Martin Kozák13.1.2008, 12:46odpověď
Borek Lupomesky10.1.2008, 11:07odpověď
Rumcajz11.1.2008, 05:36odpověď
Tobík13.1.2008, 02:49odpověď
Tomas Houda11.1.2008, 10:43odpověď
martinkaminZULU12.1.2008, 00:45odpověď
Ivan Mikšík12.1.2008, 12:46odpověď
Tomas Houda13.1.2008, 15:25odpověď
Tobík13.1.2008, 02:57odpověď
Filip11.1.2008, 11:36odpověď
Pišta13.1.2008, 11:10odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace