motiv

Zvětšenina zhotovená pomocí dvojího osvitu s různou filtrací

První zvětšeniny na multigradačních papírech máme za sebou, pomalu si na sebe začínáme s papíry zvykat a objevujeme jejich možnosti. Dnes si řekneme, jak dále zlepšovat naši práci ve fotokomoře a jak naexponovat fotografii s velkým tonálním rozsahem.

Určitě jste při své práci v komoře narazili na fotografii, která měla velký tonální rozsah a tento rozsah se vám nepodařilo dostat na papír, ať jste dělali co jste mohli. Pokud jste použili měkké filtrace, byly světlé odstíny v pohodě, ale tmavé části vám připadaly mdlé, málo černé. Pokud jste použili filtrace tvrdší, zlepšilo se podání tmavých partií, ale světlé partie začaly být bez kresby a pokud jste je nadrželi, tak už začaly šednout a zvětšenina se zdála být šedivá a tmavá. Máte chuť negativ vyhodit? Ano, to byste mohli udělat, pokud byste měli pouze papíry s pevnou gradací, ale jestliže máme doma papíry multigradační, tak budeme se zvětšeninou ještě trochu bojovat. Bojovat je silné slovo, takže si s ní spíše trochu pohrajeme. Bude to trvat o něco déle a možná zničíme pár papírů, než se to naučíme, ale výsledek bude stát za to.

Nejlépe by se názorný příklad ukazoval na portrétu krásné blondýnky, kde by byly jemně prokresleny světlé vlasy a jemná pleť a vše by zvýrazňovala temná černá v očích, na řasách a obočí, ale vzhledem k tomu, že portrétních fotografií a blondýnek zvláště moc nemám, tak nepohrdneme fotografií dokumentární, kterou jste měli možnost vidět minulý týden jako moji nejmilejší fotografii. Světlý pes nám dost dobře nahradí tu blondýnu :-) a tmavých míst je na fotce taky dost a hlavně tato fotografie vznikla přesně dnes popisovaným postupem.

Pokud jsem při zvětšování použil měkký filtr, byl světlý kožich psa naprosto v pořádku, až na jeho tmavší partie. Pleťovka a vlasy syna byly taky dobré, ale zbytek působil velice šedivě. Při použití tvrdší filtrace se začaly ztrácet detaily v kožichu psa a nepomáhalo ani nadržení. Takže co s tím? Jediné řešení je dvojí osvit pomocí měkké filtrace a posléze filtrací tvrdou. Co se vlastně stane? Laicky řečeno uděláme měkkou zvětšeninu s nedostatečnou černou a druhým osvitem tam pak tu chybějící černou dodáme. Takže víme, co chceme, víme teoreticky jak na to a nyní si to pojďme ukázat pěkně krok po kroku.

hlídači - šedivka
Fotografie zvětšená na měkký papír či s měkkou filtrací
Kontrastni hlídači
Zvětšenina udělaná na kontrastní papír nebo s kontrastní filtrací

Do zvětšovacího přístroje vložíme měkký filtr. Jak měkký záleží na gradaci negativu a na vašem záměru. Čím kontrastnější negativ tím měkčí filtr. Já většinou používám filtr 0 či 00 a funguje to. S tímto filtrem si uděláme proužkovou zkoušku a zaměříme se na nejsvětlejší oblasti fotografie, kde chceme mít jemnou světlou kresbu. Tvář, vlasy blondýnky a v našem případě kožich bílého psa. Normálně vyvoláme a určíme správnou expozici pro tento filtr. Je to ta část, kde jsou nejsvětlejší partie téměř bílé s jemnou kresbou. Nezapomeňte si zapamatovat (popřípadě poznamenat) expoziční čas, který vyhovuje pro tuto filtraci.

Nyní vyměňte ve zvětšováku měkký filtr za filtr č. 5 a udělejte druhou proužkovou zkoušku. Tentokráte se zaměříme na tmavé partie, v našem případě na oblast trika a tepláků klečícího kluka nebo trávu vpravo od psa. Z proužkové zkoušky vybereme tu, kde budou dostatečně černé, ale ještě dobře prokreslené stíny a ve světlých partiích nebude kresba žádná. Opět si zapamatujeme čas pro tuto filtraci.

Kdo si ze začátku nebude jistý, může si udělat pro každou filtraci ještě kontrolní zvětšeninu, aby viděl celou fotografii, ale domnívám se, že po čase nebude ani tohoto třeba. A teď už k finální fotografii. Ve zvětšováku necháme kontrastní filtr, do zvětšovacího rámečku založíme celý papír a provedeme první osvit dle proužkové zkoušky pro tento filtr. Pozor, na rozdíl od proužkové zkoušky je třeba tento osvit zkrátit o 15%! To znamená, jestliže nám vyhovoval proužek s osvitem 20 vteřin, tak nyní exponujeme pouze 17 vteřin. Po ukončení expozice necháme papír v rámu a opatrně, tak, abychom nehnuli se zvětšovákem či negativem, vyměníme kontrastní filtr za měkký a můžeme provést druhou expozici. Tentokráte použijeme čas pro tento měkký filtr a opět jej zkrátíme o 15% oproti proužkové zkoušce. Toto zkrácení je třeba udělat z důvodu načítání osvitu a pokud bychom čas nezkrátili, vyšla by výsledná fotografie příliš tmavá a bez kresby ve stínech.

No a teď už nezbývá nic jiného, než zvětšeninu vyvolat, ustálit a kochat se, jak se vám to povedlo. Samozřejmě, že i u tohoto postupu můžete vykrývat tmavší partie a naopak nadržovat světlejší místa. Bude to chtít trochu více cviku, než u jednoduchého osvitu, jelikož budete vykrývat dvakrát a pokaždé kratší dobu než normálně, ale určitě to taky zvládnete. Konkrétně u této fotografie jsem ještě nadržoval hlavu kluka, aby byla světlejší, než okolní tráva. Pokud máte doma své starší pokusy se stejnou fotografií, tak si je srovnejte s dnešním dílem a uvidíte, že tento nový postup dal vaší fotografii opravdu šmrnc.

Hlídači
Finální fotografie zhotovená pomocí dvojitého kombinovaného osvitu s měkou a tvrdou filtrací

Určitě vám nemusím vypisovat, kde se všude dá tato finta používat. Na to určitě přijdete sami a nezůstanete jen u portrétní fotografie, ale zajisté oceníte tento postup třeba i u fotografií architektury či krajiny. Přeji vám příjemné chvíle u vašeho dočasného "mixážního pultu" a příště se podíváme opět na dvojí osvit, ale trochu jinak.

Jakub Kencl
http://kencl.zonerama.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace