Dobrý den !
Pro úpravu barevnosti digitálních fotografií na počítači je třeba mít zkalibrovaný monitor. Z různých diskusí jsem pochopil, že profesionálové se při kalibraci monitoru neobejdou bez kalibrační sondy s příslušným SW, což je záležitost od 10000 Kč výše. Na jedné diskusi však jakýsi čtenář vyřkl zajímavou myšlenku: “Nešlo by pro kalibraci monitoru v amatérských podmínkách použít přímo digitální fotoaparát ?” Velmi mě ta myšlenka zaujala, ale nikde jsem nenašel seriozní úvahu na toto téma. Vždyť digitální fotoaparát musí mít každý, kdo o tomto uvažuje, navíc by tam mohla být i určitá výhoda v tom, že po kalibraci monitoru by člověk zpravidla korigoval snímky pořízené tím samým snímačem, takže se vlastně jedná “o relativní záležitost”. Navíc někteří výrobci (např. Canon) dodávají k některým digitálním fotoaparátům SW, který umožňuje snímaný obraz online zobrazovat na monitoru a dokonce fotoaparát prostřednictvím počítače online ovládat.
Zajímal by mě Váš názor, případně jestli nevíte o tom, zda tento problém někdo už zkoušel řešit.
S pozdravem
Jan Čelechovský
Digitální fotoaparát jako kalibrační sonda monitoru
Jan Čelechovský
Odpověď redakce
Obávám se, že tato cesta není příliš schůdná. Svědčí o tom ostatně i to, že podobný systém se už dávno běžně neprodává. Myšlenka to rozhodně není nová. Například podobná věc – systémy pro profilování tiskáren, které namísto kolorimetru dovolují použít skener, jsou dostupné, ačkoli jejich funkčnost je poněkud diskutabilní (autoři knihy Real World Color Management takový systém přirovnávají ke koni, který umí počítat: nejde o to, jak počítá, zázrak je, že vůbec dokáže počítat).
Měřící sonda jako taková je pouze malou součástí kalibračního systému. Hlavní součást je software, který dokáže celý proces zautomatizovat – ovládá displej i sondu, odečítá a zpracovává měření, vytváří profil a kalibruje displej (provádí úpravu tabulek grafické karty). Nahražení sondy digitálem by představovalo poměrně malou úsporu na hardwaru, ale značně by to zkomplikovalo software.
Kromě toho, že software by si musel poradit s automatickým ovládáním toho onoho konkrétního modelu fotoaparátu (jinak by byla kalibrace pěkná fuška), tak problém je především v tom, že fotoaparáty jsou stavěné tak, aby z nich padaly dobře vypadající obrázky, ne aby přesně měřily barvy. Digitální fotoaparát je pro nějaká absolutní měření barev ještě méně způsobilý než skener, protože je dělaný na snímání reálných scén za silně variabilních světelných podmínek, ne na snímání papírových předloh nasvícených stále stejným dedikovaným zdrojem světla. Čísla, která z digitálu padají, jsou vysoce relativní – kromě scény samotné závisí na spoustě dalších faktorů. I ponejcháme-li zcela stranou otázku spektrální citlivosti buněk čipu a potažmo schopnost čipu “vidět barvy správně”, tak čísla, která fotoaparát produkuje, jednak závisí na nastavené expozici (tj. tu by bylo nutné nějak vhodně konkrétně zafixovat – automatická expozice dělá přesně pravý opak toho, co je tu potřeba – smazává rozdíly mezi různě jasnými scénami!), ale hlavně pak čísla ve fotoaparátu dodatečně prochází řadou úprav – provádá se vyvážení bílé, aplikace tonálních křivek na jednotlivé kanály atd. a bylo by potřeba i všechny tyto proměnné nějak přesně zafixovat nebo nejlépe pracovat rovnou s RAW daty produkovanými čipem. Zrátka a dobře, bylo by poměrně komplikované vyrobit systém, který by dokázal alespoň trochu korektně měřit barvy s jedním modelem digitálu a ještě problematičtější vyrobit systém, který by pracoval s celou řadou různých modelů.
S levnějšími digitály, které neumožňují plnou manuální kontrolu, by systém fungovat nemohl a majitelé dražších fotoaparátů pravděpodobně najdou peníze i na systém s dedikovanou sondou, který poskytne lepší výsledky a nemusí být ani o moc dražší, protože je daleko jednodušší napsat program, který dokáže pracovat s jednou konkrétní dedikovanou kolorimetrickou sondou prodávanou spolu se softwarem, než něco, co by si dokázalo poradit s různými digitály. Nevylučuji, že nějaký nadšenec si sám pro sebe kalibrační systém používající digitál “zbastlí”. Vynaložené úsilí ale nebude ani zdaleka odpovídat úsporám za sondu, jak bude systém funkční je otázkou a přenositelnost systému na další uživatele bude silně problematická.