1. Co je prosím pro kvalitu obrazu ve výsledném výřezu lepší – fotit s např. 7Mpx fotákem s 3× opt. zoom (Olympus SP-320) nebo s ultrazoomen s malým rozlišením (Canon PS S1 IS, 3MPx a 10x UZoom s optickou stabilizací)?
2. Platí i pro digitální fotografii, že nastavení clony o cca 1 stupeň nižší než je clona max. u konkrétního typu foťáku je pro kresbu objektivu právě to nejlepší? Často se ale doporučuje při použití režimu priority clony nastavovat nejnižší cl. číslo (největší otvor). To však, ale podle mě a klasických zkušeností s analogem není právě to ořechové pro kvalitu kresby – detaily apod. Jak je to u digifoťáků?
3. Je lepší při vysokém ISO (400 a 800) fotit na menší rozlišení čipu (vzhledem ke kvalitě kresby), např na pouze 2 MPx?
Děkuji za odpověď
René Tydlitát
Odpověď redakce
1. Podstatná je kvalita objektivu, protože některé kompakty mají sice čip s vysokým rozlišením, ale objektiv poměrně nekvalitní (neostrost, aberace aj.), takže čip stejně nemůže uložit malé detaily, jelikož mu je objektiv “nepošle”. V tomto konkrétním případě se domnívám, že objektiv Canonu bude lepší – ovšem těžko z 3 Mpix uděláte nějaké maxi-zvětšeniny.
2. Obecně vzato platí, že kresba objektivu je vždy nejlepší někde na prostředních hodnotách clonové škály, tedy ani na odcloněném, ani na plně zacloněném objektivu. Nejhorší kresba bývá při plně odcloněném, při vyšším zaclonění se zlepšuje a při plném zaclonění se opět mírně zhorší, ne však na úroveň plně odcloněného objektivu, kdy je kresba nejměkčí (při plném zaclonění, resp. při velkých clonových číslech dochází již na okrajích clonových lamel k lomu světla, což je jev nežádoucí). Velmi zhruba odpovídá vývoj kvality kresby v závislosti na clonovém čísle známé Gaussově křivce.
Ono “doporučení” jsem v životě neslyšel a domnívám se, že je to nesmysl – clonových hodnot je hodně proto, aby – kromě správné expozice – bylo možno tyto veličiny nastavovat podle konkrétního autorského záměru u každého snímku.
3. Záleží na konkrétním čipu, ale spíše platí, že čím více dat čip uloží (byť s šumem), tím více jich lze upravit (existují odšumovací programy, některé velmi dobré). Takže bych spíše doporučoval stále fotografovat na plné rozlišení, bez ohledu na nastavené ISO.
Milan Sýkora
Vliv zaclonění na kvalitu obrazu
Z osobní zkušenosti vím, že je tomu přesně naopak, než píše v odpovědi redakce. Jsou skla, která perfektně kreslí na plnou díru ale všechny objektivy kreslí špatně na nejmenší díru. Souhlasím, že optimální kresbu má objektiv někde v polovině clonových čísel. Ale kresba přece není u fotografie to úplně nejpodstatnější. Podstatné je, kolik chci zaclonit, ne kolik musím zaclonit. Pokud bych se držel názoru, že musím zaclonit třeba na f8 nebo f11, pak bych s focením přestal, protože DOF je to, co dělá fotku fotkou. A potřebuji-li hloubku ostrosti u DSLR APS-c řekněme 10cm při vzdílenosti scény 2m a ohnisku 100mm, nemůžu zaclonit na f11. To, že se tvrdí, že plně zacloněný objektiv kreslí lépe než plně otevřený vyplývá z toho, že výsledná DOF je výrazně vyšší a pocit ostrosti tak narůstá. Ale v místě, kde je střed ostrosti, kreslí většina dnešních skel lépe na plnou díru než při plném zaclonění.