Dobrý den,
koupil jsem si procesor JOBO CPE 2 plus – mám ho již nějakou dobu, ale ještě jsem ho nestihl vyzkoušet a už bych se ho chtěl zbavit – protože si myslím, že negativy budou hůře zpracované než při ručním překlápění vývojnicí. Mám vysněnou středoformátovou fuji – a proto bych se asi měl snažit o kvalitní negativ. Zatím asi nemám znalosti na to, abych posoudil výsledek zkoušek. Fotím na iso 50 – 6400 -měřím zatím pouze vestavěným expozimetrem ___kdyby zbyly nějaké peníze a přeskočilo mně- který expozimetr bych si měl vybrat (třeba i z těch dražších Minolta FLASH METER VI.- Sekonic L-558 Dualmaster -jsou stejné nebo jeden má plus v tom druhý …vše je v angličtině a ..)? ___Kde se dají koupit starší středoformátové fotoaparáty např. ve Vídni nebo někde jinde na “západě”-kde je to levnější než v Praze. Jsem od Uherského Brodu a Pražské ceny jsou na bazarech závratné. _____Jak mám sušit např. 50×60 zvětšeniny na barytovém papíře. Agfa se chová jinak než Foma -a až si někdy koupím třeba Kentmere – mám je napínat nebo je stačí pouze položit . . existuje nějaké čb RC, které je vzhledově podobné baryt papírům s pevnou gradací od Kentmere – je Ilford baryt stejně dobrý jako Kentmere? Co multikontrastní baryt – který je nejlepší-nejblíže pevné gradaci.
—a jak mám zacházet s použitýma chemikáliema-kam s něma–
Je mi vcelku jasné, že ten papír se hodí na to, jiný zas na ono a vyvolání filmů + subjektivní dojem co se komu líbí se taky liší. Knížek mám poměrně hodně a i na netu jsem se snažil něco vyčíst, ale stran odpovědí asi poznáte co bych chtěl vědět. U papírů mne zajímá dnes tolik populární: cena/výkon(krása?).
Ani nevím jestli už vím úlně vše nebo kde se mé znalosti vlastně nachází?
Rád bych to všechno vyzkoušel a neotravoval bych, ale všechny peníze do focení dát nemůžu, ale radost bych z toho chtěl mít a dat
Aspoň jednu odpověď na tu první otázku –díky moc ….s pozdravem Vít Orlovský
Odpověď redakce
Procesor
Obavy z toho, že by procesor dával nekvalitní negativ, nejsou na místě. Nikdo by ho totiž nepoužíval, navíc by se to výrazně projevilo při zpracování diapozitivů. Já sám vyvolávám rotačně planfilmy 13×18 bez problémů. Jiná věc je, že nepřetržité míchání neumožňuje dosáhnout vyrovnávacího vyvolávání, které využívá právě velmi omezeného míchání.
Nicméně je fakt, že pokud hodláte vyvolávat jen černobílé svitkové či kinofilmové negativy, tak se bez procesoru s klidem obejdete.
Expozimetr
Pokud bude vaším polem vážná práce s černobílým negativem, pak dříve nebo později dospějete k řízení expozice i vyvolávání na základě proměření jednotlivých částí scény a možná i k zónovému systému. V takovém případě budete potřebovat i chtít bodový spotmetr. Proto vybírejte buďto přímo ze spotmetrů nebo z kombinovaných přístrojů, které vyrábí např. právě Sekonic (možnost měřit dopadající světlo také není k zahození). Žádoucí je možnost měřit s úhlem 1°. “Bodové” nástavce k normálním expozimetrům jsou nevyhovující, měří s úhlem 5° či dokonce 10° – a to je moc.
Bazary ve Vídni
O bazarech ve Vídni moc nevíme, většina lidí, které znám, nakupuje použitou fototechniku přes aukční server eBay. Musím ovšem říci, že zrovna cena středoformátové Fuji (GS690 či GSW690 ve verzích II a III) se i zde pohybuje kolem 30 000 Kč i více, což odpovídá ceně, kterou jsem viděl v Praze. Po bazarech se zkuste zeptat na některém diskusním fóru (např. http://www.fotopruvodce.cz).
V tuto chvíli ještě musím upozornit, abyste neočekával snadnou proměnu procesoru ve Fuji. V Německu je k mání začné množství CPE 2+ i CPA 2+ (většinou plně vybavených) v cenách kolem 6-7 tis. Kč.
Sušení fotopapírů
Nejvíce se osvědčil následující postup:
Po závěrečném praní nechte papíry volně uschnout. Připravte si čisté odmaštěné sklo náležitého rozměru. Fotografii namočte na jednu až dvě minuty do vody a položte na sklo zadní stranou. Po stranách ji připevněte papírovou lepicí páskou. Přesah na fotografii musí být minimálně 5mm, jinak se může fotografie z pásky vytrhnout. Rozhodněte se nepokoušejte vypínat fotografii rovnou po praní, již od rozměru 30×40 je zkrácení běhen schnutí takové, že se páska trhá a fotografie se nakonec zkroutí.
Papíry
Tady je opravdu trochu těžká odpověď. Žádný RC papír podobný papírovému (barytu) přímo není. Způsobuje to povrch, na kterém je rozdíl vidět – RC lesklý není tak lesklý, jako leštěný papír, stejně jako se jemný velvet na RC přeci jen liší od papíru sušeného na vzduchu. To se pak promítá do vzhledu fotografie.
Pokud Vás zajímají další špičkové papíry, pak jsou to Ilforbrom Galerie či Ilford Multigrade IV. Velmi dobré jsou i nadále levnější Forte. Jiné papíry u nás nekoupíte, takže asi nemá cenu je zmiňovat.
Nejlepší poměr cena/výkon mají jednoznačně papíry Agfa Multicontrast Premium (RC) a Multicontrast Classic (papír), jsou přitom i nejlevnější. Dělají na ně prakticky všichni, koho znám. Výhodou je, že filtrace je na obou papírech stejná a vzhled obrazu prakticky stejný, jedinou nevýhodou je velmí mírně krémovější podložka papíru Classic, který přeci jen mírně odlišuje vzhled obrazu ve světlech.
Názor na multikontrastní papíry je v současnosti takový, že i když jsou o pověstný velmi nepatrný chloupek horší, než papíry s pevnou gradací, možnost uplatnit různý kontrast v různých částech obrazu dává takovou výhodu, že výsledná fotografie je mnohem lepší. Například jsem viděl fotografii, na které byla jedna polovina zvětšována s nejnižším kontrastem a druhá s nejvyšším.
Použité chemikálie
Vývojku i ustalovač by měly odebírat sběrné dvory.