DOBRY DEN PROSIM VAS O VYSVETLENI JAK SPRAVNE POUZIVAT EXPOZICNI CAS A CLONU???MAM FOTOAPARAT REBEL TI 300V,OBJEKTIV 28-300MM.A PROC SI MUZU MENIT CITLIVOST FILMU ISO K JAKEMU UCELU.DEKUJI PREDEM!!!!!
Expoziční čas a clona
pavlina
DOBRY DEN PROSIM VAS O VYSVETLENI JAK SPRAVNE POUZIVAT EXPOZICNI CAS A CLONU???MAM FOTOAPARAT REBEL TI 300V,OBJEKTIV 28-300MM.A PROC SI MUZU MENIT CITLIVOST FILMU ISO K JAKEMU UCELU.DEKUJI PREDEM!!!!!
Odpověď redakce
Nejprve k možnosti měnit nastavení citlivosti. V první řadě se může vyskytnout film v kazetě, která nemá DX kód, případně si někteří fotografové stříhají film z velkého balení (metráže) do kazet, které buď také nemají DX kód, nebo jsou pro jinou citlivost, než nastříhaný film. Dále lze u některých filmů ovlivnit zpracováním do určité míry i citlivost, takže je odlišná od údaje na DX kódu. No a konečně pak někdy fotografujeme na film úmyslně s odlišným nastavením citlivosti a to buď s cílem změnit tonální podání (malé odchylky), nebo z nouze. Ten druhý případ se týká především fotografování při nedostatku světla, když nemáme dostatečně citlivý film. Snímek je pak podexponován, což obvykle vede ke zhoršení kresby v tmavých partií snímku, umožňuje to však použít potřebný čas a/nebo clonu, protože ty jsou pro vzhled fotografie také důležité (více viz dále).
Čas a clona slouží primárně k zajištění správné expozice. Pro správné naexponování snímku je totiž zapotřebí, aby na film dopadlo správné množství světla. Clonou se řídí intenzita světla odraženého od jednotlivých objektů scény (“přitlumuje se”), časem závěrky pak délku doby, po kterou toto světlo na film dopadá. Expozice je množství světla, můžeme si ho představit jako objem. Stejné expozice tedy můžeme dosáhnout kombinací velké intenzity světla působící po krátkou dobu nebo malé intenzity světla po delší dobu. Neplatí to neomezeně, ale za běžných podmínek ano. To nám umožňuje dále měnit časem a clonou vzhled snímku.
Přivírání clony má vliv na celkovou ostrost snímku.
Jednak se tím vylučuje průchod paprsků okrajovými částmi čoček, které jsou pachateli různých vad. Velkým přicloněním ovšem naroste vliv ohybu paprsků v malém otvoru clony, což naopak ostrost snižuje (difrakce). Optimum leží u kinofilmových objektivů někde kolem clon 8-11.
Dále se přicloněním zvětšuje hloubka ostrosti, tedy rozsah vzdáleností odkud-kam bude scéna na fotografii ostrá.
I expoziční čas má vliv na ostrost.
Čím je čas kratší, tím více se zmrazí ty objekty na scéně, které se pohybují. Zároveň se eliminuje chvění rukou při držení fotoaparátu v ruce, protože to vede k neostrému roztřesenému snímku. A naopak, čím je expoziční čas delší, tím jsou pohybující se objekty rozmazanější a tím více hrozí roztřesení snímku u fotoaparátu drženého v ruce.
Nelze přitom jednoznačně říci, která volba je lepší. Zmrazení pohybu někdy prospěje (například skokan visící ve vzduchu), někdy naopak uškodí (jedoucí auto je k nerozeznání od parkujícího). Dokonce stejná věc může být zobrazena podle záměru různě, například stříkající voda.
Výběr z možných kombinací čas-clona závisí na fotografovi, přičemž nemůžeme dát jednoznačná a jednoduchá doporučení. Pokud ponechá určení expozice na fotoaparátu, tak má možnost v plně programovém režimu přepínat mezi kombinacemi clony a času, v režimu s prioritou clony zvolit clonu a nechat měření určit potřebný čas a v režimu s prioritou času zadat čas a nechat měření dopočítat clonu (výběr clon je ale mnohem omezenější, než výběr časů). Dále mají některé fotoaparáty motivové programy, které pracují podle obecných zvyklostí – sportovní upřednostňuje kratší expoziční časy, krajinářský zase hodně cloní kvůli hloubce ostrosti.