Holga, Diana – co to vlastně je?

Trochu podrobnější pohled na přístroje, které se i přes svou primitivnost staly téměř kultem…

Jistě již mnoho lidí se zájmem o fotografii při “brouzdání” internetem narazilo na poněkud zvláštní snímky, často na pohled neostré, zejména v rozích, technicky v podstatě mizerné. Mnohdy ale i přes tyto nedostatky mají určité kouzlo a často stojí za pozornost. Při dalším pátrání se pak jako typ použitého přístroje objeví nejčastěji pojem Holga, v některých případech také Diana.

V tomto článku se chci pokusit čistě fakticky ukázat, co se za těmito pojmy skrývá. Hned na úvod upozorňuji, že se chci zabývat pouze popisem těchto přístrojů po technické stránce a vysvětlením toho, o co vlastně jde. Hodnocení výstupů z Holgy a Diany po stránce řekněme “umělecké” nechám tentokrát zcela záměrně stranou a možná se k němu vrátím v samostatném článku. Kromě toho jsem se rozhodl popsat Holgu a Dianu pouze v jejich základním provedení, různé doplňky (kterých se najde po internetu spousta) nechám tentokrát až na malé výjimky stranou – opět nevylučuji vznik samostatného článku. Dost úvodů, pojďme nejprve k historii…

Historie Holgy

Přístroj Holga kuprodivu není až z tak vzdálené historie, zkonstruoval ji pan Lee teprve v roce 1982 v Hong Kongu. Podle oficiální historie byla Holga vytvořena jako levný fotopřístroj pro “masy dělnické třídy Číňanů” (doslovná citace), pro použití k běžné rodinné fotografii.

Formulace zní z dnešního hlediska docela zábavně, ale v podstatě to odpovídá realitě, v té době byl svitkový černobílý film patrně nejdostupnějším fotografickým médiem a jednoduchý plastový přístroj za pár dolarů jistě dostupnost dále rozšířil. Ostatně i v ČR se v té době ještě běžně prodávaly přístroje Corina podobné třídy… Přístroj se pro původní účel patrně prodával poměrně dobře, nicméně s postupným rozvojem barevného kinofilmu a třeba i jednorázových přístrojů by jistě někdy v 90tých letech odešel ze scény.

Jenže v rámci pokusů o export se Holgy dostaly i do západních zemí, kde sice až tak moc nezaujaly “masy”, zato je objevili tvůrčí fotografové, které zaujala možnost využití pro různé “podivně” vypadající snímky. Nedá se říct, že by šlo o novinku, pro podobné experimenty se už dávno užívaly historické Diany či různé hračkové přístroje, přínos Holgy byl ale v její snadné dostupnosti a dokonce možnosti dalšího vývoje. Postupem času se z ní stal téměř kult a při známé pružnosti Číňanů nijak nepřekvapí, že se dodnes vyrábí v minimálně sedmi provedeních navíc v řadě různých barev a s různými doplňky.

Historie Diany

Osudy tohoto přístroje jsou podstatně spletitější. Jde o podstatně starší konstrukci než Holga – vznikla také v Hong Kongu, ale již kolem roku 1960 ve firmě s úžasným názvem “Great Wall Plastic Factory”. Ve své době se přístroj rutinně vyráběl v řadě variant pod řadou prodejních názvů, nicméně s nárůstem dostupnosti modernějších fotopřístrojů byla produkce Diany někdy v 70tých letech ukončena. Přístrojů se přirozeně řada dochovala dodnes a patrně právě Diana stála u zrodu stylu focení, které se dnes spojuje obvykle s pojmem Holga. Již nevyráběná Diana by byla nejspíše postupně zapomenuta, ale nakonec bylo vše zcela jinak.

Do osudu tohoto přístroje totiž nečekaně vstoupila Lomographic society – organizace, která se zabývá propagací a prodejem různých netradičních “low-end” přístrojů v dnešní době. Tato organizace by si zasloužila samostatný článek, nicméně v tuto chvíli se spokojme s konstatováním faktu, že si v roce 2007 objednala (pochopitelně opět v Číně) výrobu mírně zdokonalené, ale tvarově i koncepčně naprosto věrné repliky původní Diany, která je v současnosti běžně ke koupi. Rovnou upozorňuji, že mé zkušenosti, uváděné v tomto článku, byly získany výhradně právě s nově vyrobenou replikou, původní Dianu k dispozici nemám (byť by se přes ebay sehnat dala).

Holga po technické stránce

Přístroj se vyrábí v řadě variant, další jsou již mimo produkci. Pokud se budu držet aktuální produkce, tak jde vždy o jednoduchý plastový “boxík” na svitkový film s klasickým ručním přetáčením s využitím čísel na krycím pásu filmu a “okénka” na zadní straně přístroje.
Toto si dovolím trochu zdůraznit – ještě jednou opakuji, že jde opravdu o triviální přístroj, jehož technická kvalita je ve své podstatě mizivá! Důvod jisté obliby focení s tímto přístrojem je právě ve využití jeho nedostatků pro vznik netradičních snímků. Ovšem reklama kolem něj může někoho zmást – na vlastní oči jsem viděl třeba v jedné diskusi dotaz ve stylu “fotím na kinofilm, technická kvalita mi nestačí, uvažuji o koupi Holgy…” – tak tudy cesta opravdu nevede, pozor!

Zpátky k popisu. Formát snímku je u současné produkce volitelný 6×6 nebo 6×4,5, obě tyto masky jsou v základní výbavě. Původní Holga měla pouze formát 6×4,5, ale s tou už se dnes v prodeji nesetkáte.

Objektiv je s ohniskovou vzdáleností 60mm s udanou světelností f/8, ve skutečnosti spíše f/11, vždy jde o jedinou spojnou čočku – buď plastovou nebo skleněnou. Přístroj má volbu dvou clon (klasický symbol sluníčka a mráčku), ale pozor – tato volba není funkční! Soudruzi z Číny totiž udělali “drobnou” chybičku – tento přepínač sice opravdu prohazuje “pacičku” s větším či menším otvorem, jenže bohužel i ten menší z nich je větší než základní clona objektivu 🙂 No comment – můžete si prohazovat jak chcete, stejně vždy fotíte na cca f/11, což je clona přímo na objektivu. Toto lze přirozeně po domácku napravit, já už to u jedné Holgy mám upraveno, pak je obvykle možno přepínat zhruba mezi clonami f/11 a f/16. Výše uvedené možná zní jako vtip, ale opakuji – myslím to naprosto vážně – ať si koupíte jakoukoli Holgu, tak bude mít volbu clony nefunkční! Výjimkou mohou být některé přístroje, které upravil přímo jejich prodejce, to ale jistě neopomene zdůraznit v popisu a cena se obvykle zvedne.

Trochu v kontrastu s parodickou clonou je závěrka provedená poměrně kvalitně, překvapivě je plně kovová. Nabízí pouze dvě možnosti – buď čas cca 1/100s anebo časovou expozici – B. Závěrka se nemusí natahovat a přirozeně je možná multiexpozice – zcela dle libosti.
Současné Holgy mají buď klasické hotshoe pro blesk anebo mají vestavěný blesk se směrným číslem cca 12, buď klasický anebo s možností volby barevných filtrů – žlutý, červený a modrý, výber pomocí otočného voliče na horní straně přístoje. K blesku není co dodat, obě varianty fungují podle očekávání, zde není co vytknout.

Nyní k značení typů. Je to poměrně snadné, současná produkce má v názvu vesměs 120N, číslo je formát filmu, N znamená asi new. K tomu jsou další až tři písmena – G, F a C. G je glass-sklo a znamená objektiv se skleněnou čočkou, F je flash-blesk, tedy vestavěný blesk, C je color-barva a týká se těch filtrů před blesk. Toto se pak kombinuje zcela logicky, takže Holga 120N je “obyčejná” s plastovou čočkou a bez blesku, 120GCFN pak má skleněnou čočku, blesk a k němu barevné filtry, 120FN má plastovou čočku a blesk, ale bez filtrů. Tohle je celkem jasné a přehledné. Existují ještě další Holgy, jednak na kinofilm, ale i třeba jakási parodie na dvouokou zrcadlovku, ale těmi se v tomto článku nebudu zabývat. Neřeším ani mračna barevných variant, to nemá na funkci celkem vliv a každý to pozná z popisu nebo vidí v reálu.

Co se týče ceny, tak u Holgy je dost rozdíl mezi prodejci v Evropě a možným nákupem přímo z Číny. V EU stojí typická Holga 120CFN kolem 70 Euro, tedy cca 2000 Kč, což je tedy na můj vkus dost. Přes ebay shopy lze ale běžně nakupovat tento přístroj přímo z Číny, ceny (uvádím VČETNĚ poštovného) jsou od cca 30 USD za základní 120N po 40-50 USD za 120CFN, “skleněné” verze G bývají dražší vždy tak o 3-5 USD než klasická. Tento způsob nákupu je zcela bez problému a myslím si, že tyto ceny již jsou celkem adekvátní “míře zábavy”…

Holga 120 GCFN
Holga 120 GCFN
Holga 120 GN
Holga 120 GN

Diana po technické stránce

Koncept přístroje je přirozeně totožný jako u Holgy zdůrazním proto jen odlišnosti. V první řadě má Diana v pořádku volič clon, k dispozici jsou tři klasické (sluníčko, polojasno, mráček) a navíc je k dispozici i poloha “pinhole” – dírková komora. Pinhole přibyla až u inovované nově vyráběné Diany, v této poloze se sejme čočka (lze udělat bez nástrojů), přepne na tuto volbu a máme klasickou “dírkovku”. Proč ne, je to docela vtipný nápad, obecně volby clon jsou proti té komedii u Holgy kladem.

Formát obrazu je buď klasických 6×6, alternativou ale není obvyklých 6×4,5, nýbrž cca 4×4. Vypadá to jako plýtvání filmem, ale tady asi jde spíš o snahu o repliku, původní Diana totiž tento formát opravdu měla. Inovací je naopak třetí varianta – s maskou 46x46mm na sebe snímky navazují bez mezery – říká se tomu “endless panorama”, tedy “nekonečné panoráma”. Popravdě musím uznat, že jsem viděl některé velmi zajímavé výsledky získané s touto funkcí – proč ne, nikdo není k této věci nucen, klasických 6×6 nebo 16 snímků 42x42mm je k dispozici.

Netradiční je blesk, původní Diana měla externí blesk na jednorázové “vaku” žárovky. Při tvorbě repliky byl zachován jeho design a dokonce i připojení na dva “banánky”, není zde tedy klasické hotshoe. Blesk je ale přirozeně zrekonstruován na klasickou výbojku a tužkové baterie a k dispozici je i redukce na hotshoe, takže kdo tento stylový blesk nechce, tak není nucen, alternativa je možná.

Slabinou Diany je světlotěsnost a vedení filmu. Cívky jsou velmi vaklavé, lze to spravit nalepením kousků molitanového samolepící těsnění do oken na patřičné místo. U Holgy je molitan na prakticky stejné místo přilepen už od výrobce, za nutnost “dodělej sám” má Diana mínus. Navíc je celé těle dost náchylné k průnikům světla a doporučuje se po založení filmu spoje oblepit černou izolační páskou. Tohle se týká i Holgy, takže zde o vyložené mínus nejde, řekl bych ale, že Diana je na průnik světla dovnitř o něco háklivější. Nicméně černá elektrikářská izolačka by se měla brát jako standardní výbava pro uživatele obou přístrojů.
K Dianě je vyráběna řada příslušenství. V tomto článku se jím nechci zabývat, nicméně mělo by zaznít, že v tomto bodě je proti Holze o dost vepředu a některé byť na pohled obskurní doplňky jsou v praxi docela zajímavé a připočetl bych to jako klad.

Co se týče ceny, tak Dianu prodává Lomographic society, cena je v tuto chvíli cca 40 Euro za verzi bez blesku a 80 Euro za verzi s bleskem. Tedy ač jde o v podstatě zakázkovou produkci pro evropskou firmu, tak je při nákupu v Evropě cena proti přístroji Holga spíše nižší. Není ale k dispozici alternativa pro nákup přímo z Číny, prozatím to má zadavatel zjevně pod kontrolou. Dianu sice prodává nějaký korejský prodejce přes ebay, ale patrně jde o oficiální prodej, žádný plagiát. Cena z tohoto kanálu je sice nepatrně nižší než z EU, protože se dá obejít DPH, ale rozdíl je natolik malý, že bych se v tomto případě spíše přimlouval za podporu evropské ekonomiky 🙂

Diana +
Přístroj Diana +
Blesk pro Dianu
Blesk pro Dianu
Nastavení clony u Diany
Nastavení clony u Diany
Režim dírkové komory...
Režim dírkové komory…

Holga nebo Diana?

Snad každému je jasné, že u přístrojů tohoto typu by byla snaha o nějaké klasické srovnání spíše směšná, technická i obrazová kvalita je ve své podstatě u obou zoufalá a žádná běžná metodika se na podobné přístroje nehodí.

Nicméně pokusím se přeci jen naznačit důvody, proč volit jeden nebo druhý přístroj. Pokud budeme posuzovat přístroj tak, jak přijde od výrobce, tak bych asi upřednostnil spíše Dianu – Holze hodně škodí ta zmíněná komická záležitost s nefunkční clonou. Jestliže si ale troufnete a volbu clony u Holgy opravíte, tak pak volba bude záležet zejména na vašich záměrech. Holga je patrně vhodnější pro ty, kdo chtějí fotit něco na způsob “street photo” a chtějí užívat výhradně základní objektiv. Pak je kladem její o něco solidnější konstrukce, lepší ergonomie (třeba daleko přehlednější zaostřovací symboly) nebo třeba snadnější využití blesku (buď vestavěný nebo klasické hotshoe). Navíc bych řekl, že ve verzi se skleněným objektivem je malinko lepší i obrazová kvalita. A jistě potěší i znatelně menší cena při nákupu přímo z Číny.

Diana zase osloví ty, kdo chtějí více experimentovat – funkce jako pinhole či “nekonečné panoráma” mají něco do sebe. Lákat bude i ty, kdo chtějí něco “extravagantního” – Diana vypadá opravdu zajímavě, zejména s externím bleskem, Holga naproti tomu ve své základní černé verzi vypadá v podstatě jako úplně “normální” fotopřístroj. A v neposlední řadě nelze přehlédnout značnou škálu příslušenství – sice jsem výše uvedl, že v tomto článku se s ním nebudu detailně zabývat, nicméně na tomto místě je nutno upozornit, že k Dianě je toho dostupného docela dost a třeba výsledky z rybího oka 20mm jsou opravdu zajímavé.

To je pro tuto chvíli vše, jelikož je cílem článku opravdu jen faktický popis toho, co se za pojmy Holga a Diana skrývá, tak si nějaké osobní hodnocení tentokrát zcela záměrně odpustím…

21 komentářů u „Holga, Diana – co to vlastně je?“

  1. Je to vše na hlavu postavené

    Foťák pro “široké masy” byl také v ČSSR. Pamatujete – plastové šedivé tělo, clony 11 a 16, ostření bylo systémem piktogramů portrét, skupinka, krajinka. Fantastický bzl obří plastový závit objektivu, na kterém se otáčel. Ano soudruzi, to byla Corina. Fotilo se na formát 6×6, popř. po vložení dvou plechových vložek na formát 4,5×6 (pokud mne paměť neklame). Byl levný a fotky z něj byly strašné. Dnes se bohužel formát šíře 6 mm nazývá “středoformát” a je symbolem jakési exklusivity a kvality. Proto i jakýkoliv brak, který se na tento formát objeví, je považován za “trendy” nebo “kultovní” (hnusné slovo, kterým se dnes označuje vše, co chce výrobce výhodně prodat).
    Jistě z plastových braků se dají udělat krásně neostré fotky s vinětací, ale to přece proboha není záměr ani umění, To je prostě technicky špatná fotka ! Proč dnes svítíme elektřinou a ne loučemi ? Proč jezdíme v moderních autech a ne koňskými povozy ? Prostě máme už techniku, která umožňuje kvalitnější práci s fotografií a pokud je někdo umělec a chce aby snímky vypadaly ve stylu začátku 20. století, má tisíce technických prostředků, jak tuhle atmosféru dát do technicky kvalitní fotky.
    Holga i Diana je prostě brak, který se jen neznalostí některých lidí a asi také marketingem, stal “kultovním”…

    Odpovědět
    • je to vše na hlavu postavené

      Maj recht, taky žikám, že jak to není vostrý, je to šit. Šak, podívaj se na na “fotky” toho Miroslava Tichýho, to jen dělaj z lidí blby. Tuhlenc sem byl na výstavě tohohlenc Kamaráda, no, to by čuměl! To je přec jiný kafé! To néni focení krabicí s dirkou jak za krále Klacka, pokrok nezastavíš.

      Odpovědět
    • je to vše na hlavu postavené

      Něco na tom bude. Ale něco bude i na tom, že tenhle článek je ke čtení, a rozhodně minimálně ty (Pavel) a já (Marcel) nepoběžíme shánět ani jeden z těch skvostů. Ale i tak mne baví to číst 🙂 VDFS

      Odpovědět
    • je to vše na hlavu postavené

      Tak to, že jde o totální lowend jsem do článku jasně napsal, včetně výslovného varování, aby se někdo nenechal zblbnout marketingem a nečekal něco jiného, než dostane…
      Jinak si ale myslím, že se sice kolem Holgy/Diany/Loma/xxxx najde dost magorů, kteří to děsně prožívají a až nesmyslně propagují, na druhé straně se ale taky najde nemálo lidí, kteří se tím jen a pouze výtečně baví, možná až tak trochu recesně… To se týká i mě – myslím si, že moje sestava foťáků EOS5DII, EOS1DIIN, Zenza Bronica ETRsi snad dostatečně vylučuje podezření, že bych neměl možnost pořídit opravdu technicky dokonalou fotku, ovšem i přes to (nebo právě proto?) si s nějakým “kusem bakelitu” občas docela rád pohraju, je to opravdu docela osvěžující 🙂

      A obecně k focení s těmito přístroji – bylo by to na delší debatu, které se tento článek opravdu netýkal, možná nějaký příští. Stručně řečeno se podle mě fotky z Holgy/Diany, které jsou k vidění v galériích dělí na tři skupiny. Tak 70% jsou opravdu sračky, kde s tím někdo náhodně cvakl, udělal totální mazaninu bez jakéhokoli smyslu a vydává ji za “umění”, na to kritika sedí. Dalších 25% jsou docela zajímavé fotky, které docela působí zajímavou atmosférou atd., nicméně u nich člověk tak nějak tuší, že vznikly spíš náhodou a jejich autor prokázal schopnosti (či soudnost)) spíš až při výběru. Nicméně tohle už odsoudit nejde. Ovšem pak je tady tady tak 5% fotek, které jsou opravdu fantastické a je jasné, že jejich autor opravdu nad tím, co dělá, opravdu přemýšlel a dosáhl maxima – to už stojí za vidění a je jasné, že k nim patří i právě ten vznik “Holgou”, nevěřím, že by stejně působily při nějakém počítačovém zpotvoření běžných snímků atd.

      Odpovědět
      • je to vše na hlavu postavené

        Nejzabavnejsi jsou podle me fanatici kteri musi mit Lomo, Holgu nebo Dianu za jakoukoliv cenu – je jim uplne jedno ze Pionyr, Corina nebo dalsi bakelitaky jsou zadarmo nebo za 50 Kc v bazaru a musi si proste jit koupit Holgu za 4500 Kc nebo Lomo LC-A za 8000 Kc (to jsou ceny za ktere se to u nas zacalo prodavat).

        Samozrejmne ze porizene fotografie se nestanou umeleckymi a zajimavymi tim ze jsou porizeny Lomem nebo Holgou, ale je potreba pri foceni trochu myslet a vyuzit specifickych vlastnosti aparatu. Pri trose snahy jde udelat technicky i obsahove pomerne kvalitni fotografie cimkoliv – i Pionyrem – jsou s nim nafocene knihy, poradaly se vystavy… u mnohych fotek bylo k neuvereni ze jsou z Pionyra.

        Z mnohych fotek co jsou na netu k videni ale mohou hykat blahem pouze dalsi propagatori lomografie, povazujici cokoliv nahodne vycvaknuteho Lomem (Holgou, Dianou cimkoliv od lomografie) automaticky za umelecke dilo. Zajimavou fotku ale neudela fotoaparat, pouze fotograf. Na fotce neni ani tak zajimave kdo ji cim poridil, ale obsah.

        Pokud je umeleckym zamerem styl fotografii co poskytuji tyhle aparaty (ostry prostredek, vinetace) neni moc moznosti jak ho napodobit treba digitalem.

        Odpovědět
          • je to vše na hlavu postavené

            Ten adaptér na EOS a Nikon F přišel na trh shodou okolností až po napsání článku – je to ke koupi jen krátce. Osobně si ale myslím, že o nemůže moc fungovat – na DSLR se ty vinětující rohy odříznou a dojem bude od “pravé” Diany dost odlišný.

    • je to vše na hlavu postavené

      Ten zpusob jak udelat technicky dokonalym aparatem stejny snimek by me celkem zajimal – jeste jsem totiz na zadny neprisel 🙂 Kde jsou ty tisice prostredku ? Upravovat fotku hodinu v Photoshopu, aby byla podobna tomu co vypadne z Holgy nebo Loma bez jakekoliv prace a ihned ? Pokud se tyka obsahu, nahodne cvakat lze naprosto cimkoliv, bez ohledu na technickou kvalitu.

      Jedina moderni varianta, ktera umoznuje porizeni podobne vypadajicich snimku ihned bez dalsich uprav je Leica M8/M9 s nasazenym plastovym objektivem. Moc jinych digitalnich aparatu ktere umoznuji mechanicke ostreni a jso podobne velke jako Holga totiz neznam 🙂 Akorat Leica ma tu nevyhodu ze asi bude dost vadit kdyz ti ji nekdo ukradne nebo spadne do piva.

      Mimochodem, i z Coriny a Pionyra jdou udelat technicky perfektni fotky, mam nekolik knih nafocenych podobnymi aparaty…

      Podle teto logiky by jakjakoliv cernobila fotka bila automaticky spatna, protoze je videt zrno. A kdyz by nemelo vadit zrno, proc by mel vadit ubytek svetla, ostrosti, divny kontrast a pdobne ? Fotografie prece neni o technicke kvalite. Statisice perfektnich fotek byly porizeny aparaty, proti kterym je Holga dokonaly vykrik techniky.

      Odpovědět
    • je to vše na hlavu postavené

      Holga i Diana je prostě brak, který se jen neznalostí některých lidí a asi také marketingem, stal “kultovním”…

      Tak tak a dobře jim tak

      Odpovědět
  2. vaklavé cívky v Dianě

    Děkuji za hezký článek, potěšilo mě, že se někdo věnuje i těmto fantastic-plastic foťákům.
    Měl bych jeden dotaz – kam se mají vlepit ta molitanová udělátka, aby se ty cívky tak nevaklaly? Nebylo by k dispozici nějaké instruktážní foto? Protože, jak mám tu svoji Dianu rád, tak tohle mě na ní opravdu štve 😉

    Odpovědět
  3. Jdu fotit

    Klidně si to hoňte nad neostrými a rádoby retro snímky. Já místo do trabanta si sednu do nové škodovky a místo focení dírkovou komorou si vezmu moderní foťák a půjdu dělat normální moderní použitelné fotky.

    Odpovědět
  4. Hrubýho omrzely Canony, tak sjíždí Holgu

    Je to prostý. Protože je multimiliardářem a má na vyhazování za Canony které si normální smrtelník nemůže koupit, tak prásknul 80 EUR za Holgu a przní s tím drahý filmy, Jasný jako facka, Hrubýho logika. Logika milionářů a rozmařilců.
    P.S.: Na rallye zbohatlíků taky, thr, pojedeš?

    Odpovědět
    • hrubýho omrzely canony, tak sjíždí holgu

      Tak zaprve, Holga nestoji 80 Euro – kdo za ni tech 80 Euro da, je pouze zaprisahly lomografista – da se sehnat za 300 Kc v bazaru. Zvlast kdyz stoji normalne v Cine 20 USD nova.

      A za druhe, pokud normalni smrtelnik neni liny, zapskly bolsevik, fnukajici na interentu a svadejici vlastni hloupost na druhe, ktery najednou zjistil ze uz zadarmo nikde nic nedostane (dostavat plat aniz by bylo nutne pracovat jiz nastesti az na vyjimky neni od roku 1989 mozne), tak i toho Canona si muze dovolit. Holt to chce neco umet, za praci kterou dokaze delat cvicena opice za trs bananu nikdo velke penize platit nebude.

      Odpovědět
      • hrubýho omrzely canony, tak sjíždí holgu

        Canón (nebo něco jiné “z moderní nabídky”není určující. Jak již byla napsáno, oslňující technické parametry nejsou zárukou ničeho. Vše je v lidech, jednak těch kteří mačkají spoušť svých fotoaparátu, tak i těch, kteří se koukají na fotografie (nejlépe vytištěné).

        Odpovědět
  5. hrubýho omrzely canony…..

    Nejdem sa VYJADROVAť K VECI t.j.o fotoaparátoch ale nedá sa mi nevyjadriť sa k niektorým veciam ktoré tu boli povedané: tak napr-dostávať plat bez nutnosti pracovať? To ste snáď nemyslel vážne.To si fakt myslíte že sme taký blbý že nevydíme čo sa dnes deje, alebo sme nechodili do školy.Druhá možnosť je že patríte medzi tzv. smotánku a všetkých ostatných pokladáte za blbcov.Veď sa len pozrite na poslancov, vedúcich politikov a ostatnú bandu, snáď mi nechcete povedať že tý pracujú.Nedajte sa vysmiať, alebo že si snáď zaslúžia tie peniaze a iné výhody ktoré majú? To môže povedať len človek ktorý medzi nich patrí alebo -druhá možnosť – je mentálne retardovaný a dôkladne spracovaný vládnou reklamou. A ďalej -holt to chce neco umét,atď… V československu máme ,mali sme a budeme mať veľa šikovných ľudí, ale z rôznych dôvodov sú rozhodnutý radšej zostať doma ako byť za omnoho väčšie peniaze v cudzine.A niektorý to niekedy už nevydržia a vypenia…..ako napr. ja teraz.Ale už ďalej nejdem hádzať perly …Tým oným(nechcem uraziť) všežreavcom.

    Odpovědět
  6. brak ?

    fotil sem – Canon 350D,Pentax K10,Olympus OM 10,Mamiya RZ67 asi 5 let +-
    dneska fotim uz jen z Dianou a nemyslim ze sem blb jak pisete,a ani se nenazivam umelcem proste ten vysledek mam rad nic vic….Navic po mensi uprave se da nafotit i ostry snimek. Pravdou ale je ze prodejci z techto ´´fotoaparatu´´ delaji velkou bublinu

    Odpovědět
  7. Proč takové přehnané reakce?

    A mě zase baví, jak některé nadšence pro digitální a “dokonalou” fotografii dráždí, když někoho baví fotit “nedokonale”. Opravdu si nemyslím, že to je neznalost, co lidi vede k lomografii 😉

    Odpovědět

Napsat komentář