Dobry den,
minule jste mi velmi dobre odpovedel na otazku kolem IR. Mel bych jeste jednu, pro mou tvorbu, zasadni otazku.
Premyslim, jako krajinkar, o prechodu na stredoformat resp. rozsireni sve vybavy o toto telo a prislusenstvi.
Muj dotaz smeruje k tomu zda to ma vubec smysl.
Mam takovy dojem, ze stredoformat bude mit vyznam pouze u velkych zvetsenin. Pokud naskenuji stredoformat a zmensim ho pak v pocitaci na rekneme 1400x1400px dostanu stejny vysledek jako ten samy snimek z DSLR zmenseny take na 1400x1400px?
Prevazne sve fotografie publikuji na internetu nebo tisknu max. A3. Ma takovy prechod vubec vyznam. Je zde nejaka jina promenna, ktera mluvi pro stredoformat?
Cim vice se venuji fotografii tim mene mam pocit, ze ji rozumim. Myslim tedy hlavne te technicke strance. Vezmu-li v uvahu, ze DSLR DX formatu ma treba 12Mpx a pak si vezmu rekneme digitalni stenu k stredoformatu s rozlisenim 22Mpx vychazi mi naopak, ze stredoformatova digi stena bude mit mene detailu resp. vetsi vzdalenosti jednotlivych bodu od sebe. neco jako na monitoru 0,25 a 0,20”. Protoze jinak by pri rozmeru plneho stredoformatu(rekneme 6×6) musel mit digi stredoformat mnohem vice px nez 22Mpx v pomeru rekneme k NIKONu D300.
Diky moc za info
Uz si opravdu nevim rady.:-)
David
Odpověď redakce
a) Pro rozlišení pouhých 1400 bodů stačí kompaktní fotoaparát, tam jaksi opravdu rozdíl nenajdete, na kvalitě se podepíše zpracování (zmenšení, doostření, …)
b) Vaše úvaha o rozlišení středoformátu je principiálně chybná, protože vy zvětšujete políčko kinofilmu na těch 6X6, což je nesmysl. Je třeba se na to dívat jinak – stejný námět, stejně pokryté políčko filmu, ale jednou je to jen 36 x 24 mm, podruhé 6 x 6 cm. Pokud je naskenujete pod stejným fyzickým rozlišením, dostanete samozřejmě ze středoformátu řádově více detailů, což je bez diskuze. Jinak řečeno, na formát A3 musíte políčko kinofilmu zvětšit skoro 12x, kdežto políčko velkoformátu 6 x 6 cm jen 7x. Tedy méně se projevuje zrno, atd.
c) Pro digitální řešení platí stejná úvaha – stejné téma, stejně pokrytý snímek. Jenže jednou s rozlišením 8 – 12 mil. pixlů, podruhé 22 mil. pixlů. Ten druhý bude mít vyšší rozlišení detailů, důvod viz výše.
Ve výsledku samozřejmě záleží na kvalitě objektivu a dalších věcech. Co je klíčové, musíte mít ten středoformát čím naskenovat, kvalitní skener na větší formáty je drahý, filmový materiál také. Takže nejsem až tak přesvědčen o tom, pokud nejste zarytý analogista, že se to dneska vyplatí. Když už chcete max kvalitu, asi bych volil digitální středoformát nebo si minimálně udělal úvahu na téma – kolik na to mám, kolik toho vyfotografuji, je to cenově ve výsledku stejné, atd.
Pokud je vaším hraničním formátem velikost A3, nevidím v přechodu na středoformát nějaký větší smysl. Tady stačí kinofilmová zrcadlovka, s rozlišením 8 – 12 mil. pixelů a kvalitními objektivy. Optimálně s políčkem velikosti kinofilmu.
Samozřejmě, je to jen můj subjektivní názor. Mně amatérský Canon 350D stačí, nicméně ani s kvalitním objektivem to na širokoúhlý záběr krajiny není. Což mi nevadí, splňuje to mé amatérké touhy a finanční možnosti.
středoformat vs. kinofilm
S řadou věcí souhlasím až na to že 6×6 není velkoformát ,ten začíná na 9×12.
Ve světě pracuje řada fotografů se spojováním snímků.Spojuje až 16 dílčích záběrů do jednoho.Ze stativu a se spec. upevněním přístroje.Kolik to dá ve výsledku při 8-12 Mb je snad jasné. Sám mám zkušenost se spojením 4 výškových záběrů do panoramatu.Ve výsledku je to 4x8Mb . po převodu do Tiff formátu to dá cca150Mb na snímek . Je to pracnější při snímání i zpracování ,ale výsledek je skvělý. Současné profi digitální stěny také umějí soubor cca 120Mb ,ovšem za jaký peníz?
Je tu ještě jiná otázka .Fotografiemi starých mistrů se můžeme těšit proto ,že snímali na film – při dobré archivaci vydrží přes 100let. Co zůstane po dnešních mistrech když digitální media mají životnost 10-20 let. Leda že byste to nejlepší z digitální formy převáděl zpět na film.
Rozhodnutie pre stredny format
Chcel by som takisto prispiet k vasmu rozhodnutiu ist ci neist so strednym formatom. Pred dvoma rokmi som mal rovnaku dilemu, svoju pentax zostavu som predal a rozmyslal som na niecim vyspelejsim. Pretoze takisto vacsinu casu stravim fotografovanim prirody, ostrost a rozlisenie hrali hlavnu ulohu. Digitaly zvycajne urobia crop zo sirokouhleho objektivu a full frame mi pripadal velmi drahy, tak som sa rozhodol skusit fotak Mamiya RZ67Professional, pretoze cenovo bol dostupny (komplet telo aj Makro objektiv 140 mm asi za 15000 Sk). Samozrejme plne manualny , nemal som pentaprizmu s meranim, takze stary dobry expozimeter Gossen posluzil dobre. Pri strednom formate si treba zvyknut (ak nemate na drahsie zostavy), ze autofokus a meranie expozicie musi byt prevedene rucne. Ked nemate pentaprizmu (moj pripad) nastastie hladacik je obrovsky (6×7 cm), pozerate na neho obidvoma ocami, takze nemate ten “tunelovy pohlad” ako v hladaciku. Dasa povedat, ze viac to pripomina obrazok, ktory dostanete. Kedze objektiv bol with “floating element” (ospravedlnujem sa, ale neviem spravny preklad) zaostrenie je velmi precizny a obraz je skutocne ostry. Samozrejme objektiv 140 mm (ekvivalent 75 v kinofilme) nie je prave sirokouhly, ale na vyskusanie je to perfektne. Samozrejme, ked si pozriete diaky, ktore maju velkost 6×7 cm, je to uplne ina kava. Po niekolkych mesiacoch som sa rozhodol, ze to predam a rozhodol som sa pre iny system – Rollei 6800. Dovody, ktore ma viedli k tomu:
1. Sposob prace uzavierky. Mamiya pouziva plne mechanicku uzavierku, ktora sa natahuje s pretacanim filmy. Casom mechanizmus povoluje a je nutne ho kalibrovat aby casy boli konzistentne.
2. Natahovanie uzavierky. Mechanicky, cez vidlicu, ktora zasahuje do objektivu, sa natahuje uzavierka. Tymto otvorom sa dostava do vnutra prach, ktory moze skoncit nakoniec v objektive.
3. Clonka na filmovu stenu. Ako kazdy strednoformatovy fotoaparat pouziva clonku na filmovej stene. Kedze stredny format je ako skladacka (telo, objektiv,filmova(digitalna) stena, prislusesntvo). Ked vymienate stenu, aby sa neosvetlil film (ake nie je dofoteny) je nutne zasunut kovovu clonku. Je to nepohodlne a casto sa tieto clonky stracaju.
4. Objektivy – rozvediem neskor
5. Pohodlnost. Samozrejme zvyknuty z 35 mm formatu, som ocakaval aj urcite pohodlie.
Tieto dovody ma viedli ku kupe setu Rollei 6800 Integral(samozrejme pouzity). Vyhody:
1. Uzavierka aj clona su ovladane linearnymi motormi, objektiv je spojeny s telom iba elektrickymi kontaktmi. Tie su riadenie impulzmi z tela, co je velmi presne.
2. Na filmovej stene je vbudovana clonka, ktore sa ovlada posuvnym mechanizmom (nestratite ju)
3. Objektivy su Carl-Zeiss alebo Schneider Kreuznach, velmi kvalitne a siroky vyber.
4. Elektricke ovladanie zrkadla, clony, objektivu.
5. Vbudovane meranie expozicie (bodove, celoplosne so zdoraznenym stredom, priemer z bodovych merani.
6. Nastavanie casu aj clony v 1/3 krokov – velmi dobre pre diapozitivy. Rozsah casov 1/500 (1/1000) az 30s
7. Velmi dobra ergonomia
8. Velmi odolne telo. Podla parametrov moze sa pouzivat od -20 do +60 C. Vyskusal som to pri -24, fungovalo spolahlivo. Bateria pri nizkych teplotach straca kapacitu, ale mate velmi jednoduchy obal do ktoreho strcite bateriu, to date to vrecka a odtial ide kabel s konektorom, ktory zasuniete do pristroja.
9. Vyvoj novych digitalnych stien. Pre buducnost mozte miesto filmovej steny pouzit digitalnu. Dobra investicia do buducnosti.
Ked si budute vyberat a mozno sa rozhodnete pre tuto radu, treba si dat pozor, na trhu su ti varianty:
6008 integral – ma trosku problematicke pouzitie digitalnej steny, nutny dodatocny kabel, pouzitie TTL blesku je kostrbate
6008 integral 2 – jednoducha instalacia steny, vylepsene TTL
6008 AF – ako Integral 2, ale ma aj autofokus
Ake vyhody priniesol pre mna stredny format(pouzitie Rollei 6008i):
1. Snimky netreba vela zvacsovat – menej viditelne zrno, mate vacsie detaily
2. Pri portretoch, kedze velkost negativu je vacsia, nemusite sa nahanat za velmi malymi clonami (napr. 2.8 objektivy s vynimkou 80 mm su uz pomerne velke a tazke), 150/4 odvedie perfektnu pracu
3. Uzavierka je strbinova, vbudovana v objektive. Vdaka tomu pre blesk mozte pouzit cely rozsah casov, co je velmi dobre na doblyskavanie tienov a pracu v studiu.
4. Tonalita snimku je fantasticka, kedze mate vacsie plochu negativu
5. Jemost krokov v nastavoni clony a expozicneho casu (1/3 stopy)
Samozrejme ruku v ruke idu aj nevyhody:
1. Hmotnost. Objektiv + telo + stena maju asi 3kg
2. Zavislost na bateriach. Neviem, ci to tu mam spomenut, pretoze kde uz dnse nie su baterie, skor to porovnam s mamiyou.
3. Nemoznost robit akcne zabery (napr. sport). Najkratsi cas je 1/500s(pripadne 1/1000), nehovoriac o rychlost 1.5 snimky /s.
4. Problemticka fotozurnalistika. Telo je hlucne (sklopenie zrkadla a pohyb filmu v stene)
5. Meranie TTL expozicie je pomerne pimitivne v porovnani napr. s kinofilmovy pristrojmi
6. Skenovanie filmu je problematicke. Plosny skener nedava dobre vysledky, pouzitie filmoveho skenera je drahe (napr. Nikon 9000 asi 3x drahsi ako Nikon V (35mm format))
7. Spracovanie digitalnych dat. Skeny su velmi velmi velke (stovky MB) a ich spracovanie je narocne na vykon pocitaca
8. Vyvolanie. Ciernobiely material zvladem doma, ale farebne, to problem. Treba najst lab, ktory ich spracuvava.
9. Drahsie ako 35mm zostava
10. Nedetekuje citlivost filmu
11.Zvyknutie si na stvorcovy format
12. Problematicky servis. Pomerne mala siet opravcov.
Takze dufam, ze vam to pomoze rozhodnut sa. Ak mate nejake otazky, nevahajte a kontaktujte ma.
Na zaver este moja zostava:
Rollei 6008 integral
Zeiss 150/4
Zeiss 80/2.8
Zeiss 50/4
Filmova stena formatu 120 (12 zaberov 6×6 cm)
Polaroid stena
Medzikruzok 9mm
Nikon Collscan 9000
S pozdravom
Pepo
rozhodnutie pre stredny format
Docela dobré. Až na bod 3. Tam je nesmysl. Jestliže je uzávěrka v objektivu nemůže být ” štrbinová” ale je centrálná .Proto taky lze použít blesk při všech časech závěrky . U “štrbinovej” by bylo omezení u krátkých časů.
další věcí je spolehlivost výrobků Rollei zvláště 6008 kde je dost problematická.Spolehlivější v dlouhodobém horizontu dle mého názoru je Hasselblad nebo Mamyia RB67. Rolei 6008 bych nikdy nekoupil díky poměru cena/ spolehlivost.Přesto přeji mnoho dobrých snímků. Cykloguard