motiv

Kapitola V. - vysokorychlostní synchronizace, synchronizace na druhou lamelu

25.7.2005 - Jan Hlinák - Z praxe
Dnes již standardní, přesto fotoamatéry často podceňované a málo používané funkce nejen systémových blesků, ale také řady digitálních kompaktů.
  • Úvod
  • Závěrka zrcadlovky, lamelová nebo štěrbinová?
  • Vysokorychlostní synchronizace teoreticky a prakticky
  • Druhá lamela teoreticky a prakticky
  • Závěrečné poznámky
  • Úvod

    Musím říci, že dopisuji tento článek a ještě pořád mě překvapuje lidská hloupost. Již poněkolikáté jsem absolvoval diskuzi, naštěstí internetovou, a setkal se s řadou naprosto zcestných názorů na vysokorychlostní synchronizaci. Negativně se totiž o ní z valné většiny vyjadřují lidé, kteří se s ní prakticky nikdy nesetkali, neznají její princip ani praktické použití. A tak bombardují nejen internetová fóra ničím nepodloženými názory a naprosto zbytečně matou ty ostatní, kteří neví o čem je řeč, ale snaží se dojít k nějakému názoru. A nejen proto poruším poprvé své pravidlo nevyzvedávat jednu značku fotografické techniky proti jiné a budu v tomto článku jednoznačně stranit Canonu. Jsem technicky zaměřen svým vzděláním i koníčky, snažím se vědět, jak věci fungují a tak si myslím, že si to ta značka zaslouží. Možná se vám to nebude líbit, snažte se tedy dívat na věc s nadhledem. Takže začneme.

    Závěrka zrcadlovky, lamelová nebo štěrbinová?

    Lamelová závěrka
    Plete se to, ale je to totéž

    Protože jak vysokorychlostní synchronizace, tak spouštění blesku druhou lamelou mají již z názvu zřejmou souvislost se závěrkou, začnu tentokrát spíše popisem, jak vlastně závěrka moderní zrcadlovky vypadá. Technicky se opravdu skládá ze dvou lamel, ale ve skutečnosti jsou i ty složeny z několika velmi jemných a tenkých plechových segmentů. Při delších časech napřed plně odkryje jedna skupina lamel (1. lamela) filmové políčko, po nastaveném čase ho druhá skupina (2. lamela) zase zakrývá. Pokud sem zahrnu použití blesku, tahle situace platí pro libovolný čas delší nebo rovný synchronizačnímu času blesku Xsync pro daný fotoaparát.

    Takže jinak řečeno, Xsync čas blesku je nejkratší čas, při kterém je odkryto úplně celé políčko filmu. Potud termín lamelová závěrka.

    Pokud nastavíme čas kratší než Xsync, je všechno jinak. První lamela zahájí svůj pohyb, ale ještě než odkryje celé políčko filmu, následuje ji lamela druhá. Před filmem se tedy neotevírá celé okénko, ale pouze štěrbina, která běží v daném čase přes celé políčko. Velikost, neboli šířka štěrbiny, je pak dána nastaveným časem, čím je kratší, tím je štěrbina užší. Odtud termín štěrbinová závěrka. Jak z výše uvedeného vyplývá, lamelová či štěrbinová závěrka jedno jsou, jde jen o to, jaký expoziční čas je nastaven. Ještě doplňuji, že konstrukce závěrek se liší, jejich pohon dnes obstarávají miniaturní elektromagnety, některé při extrémně dlouhých časech energii neodebírají (tj. poloha je zajištěná, aretovaná, třeba EOS 3), což se týká spíše profesionálních přístrojů, jiné potřebují napájení energií po celou dobu otevření (EOS 500, 300, 30, …). Je to sice maličkost, ale třeba při noční expozici v mrazu můžete u prvního typu vyndat baterii a vrátit ji až při potřebě zavřít závěrku, u druhého je naopak potřeba dávat pozor, aby se uprostřed expozice baterie nevyčerpala a ta neskončila dřív, než potřebujete.

    Vysokorychlostní synchronizace teoreticky a prakticky

    Blesk
    Trošku předbíhám, tady je to v kostce, 1. a 2. lamela, vysokorychlostní synchronizace

    Pro její pochopení je důležité pochopit výše popsané fungování lamelové závěrky fotoaparátu. Při běžných časech delších nebo rovných Xsync je odkryté celé políčko filmu a právě při jeho plném odkrytí je spouštěn blesk. Doba záblesku v tisícinách nebo desetitisícinách vteřiny pak zajišťuje plné pokrytí políčka filmu. V okamžiku, kdy čas zkrátíme pod Xsync je zřejmé, že políčko není nikdy odkryté celé a osvětlení bleskovým světlem ve formě jediného záblesku tedy nemůže fungovat, část políčka by zůstala neosvětlená. A to je okamžik, kdy nastupuje vysokorychlostní synchronizace (FP u Canonu, HSS u Minolty, …). Blesk nepracuje klasickým způsobem jediného záblesku, ale výbojka bliká s frekvencí několika kilohertz (několik tisíc záblesků za vteřinu) po celou dobu běhu štěrbiny nad políčkem filmu. Zní to jednoduše, ale trvalo desítky let, než byl tento problém vyřešen.

    A protože musí platit zákon zachování energie, síla jednotlivých záblesků je samozřejmě několikanásobně nižší, než pokud je blesk používán standardním způsobem. Základní energie záblesku je vždy dána energií obsaženou v nabitém kondenzátoru, její velikost je samozřejmě daná. Proto sebou možnost vysokorychlostní synchronizace nese důležitou maličkost. A tou je ztráta výkonu blesku, jinak řečeno snižující se směrné číslo blesku. A čím je expoziční čas kratší, tím je směrné číslo nižší. Pro základní představu o poklesu směrného čísla doplňuji tabulku, jaká je realita u výkonného systémového blesku.

    Čas Xsync=1/90 1/125 1/250 1/500 1/1000 1/2000 1/4000
    GN = 55 38,9 27,5 19,4 13,8 9,7 6,9
    Poznámka: Canon SpeedLite 550EX, ISO 100, platí pro Xsync fotoaparátu 1/90 vteřiny

    Na první pohled žádná sláva. Jenže fotografický blesk a jeho účinek na snímek nelze poměřovat jen a pouze směrným číslem, což se bohužel často dělá. Častou námitkou je mizivé směrné číslo při extrémně krátkých časech, s kterým je blesk „nepoužitelný“. Jaká je realita si můžeme ukázat na příkladu fotografování se světelným teleobjektivem, což je například u portrétu s rozostřeným pozadím obvyklé.

    Čas Xsync=1/90 1/125 1/250 1/500 1/1000 1/2000 1/4000
    GN = 55 38,9 27,5 19,4 13,8 9,7 6,9
    Dosah blesku pro objektiv 2,8 19,6 m 13,9 m 9,8 m 6,9 m 4,9 m 3,5 m 2,5 m
    Dosah blesku pro objektiv 4,0 13,8 m 9,7 m 6,9 m 4,9 m 3,5 m 2,4 m 1,7 m
    Poznámka: Canon SpeedLite 550EX, ISO 100, platí pro Xsync fotoaparátu 1/90 vteřiny

    Uvedené vzdálenosti odpovídají správné expozici bleskovým světlem, tu ale v těchto okamžicích vůbec nepotřebujeme. Naopak, většina fotografů blesk tlumí o 1 až 3 EV, aby byl jeho účinek nižší a bleskové světlo nebylo tak výrazné. Pokud se nad tím zamyslíte a podíváte se na výše uvedenou tabulku, zjistíte, že to s tím „mizivým“ směrným číslem není zas tak špatné a použitelnost blesku za těchto podmínek je docela vysoká. Navíc, pokud máte spíše amatérské tělo fotoaparátu, můžete díky téhle funkci dohnat příliš nízký Xsync. Pro mě to byl dost podstatný argument pro koupi systémového blesku, prostě jsem jím vyrovnal určité nectnosti fotoaparátu a trvale fotografoval s časem 1/125 až 1/200 vteřiny (můj Canon EOS 500N má Xsync 1/90 vteřiny).

    Malá vsuvka týkající se digitálních zrcadlovek Canon a Nikon: Nikon u digitálních zrcadlovek funkci vysokorychlostní synchronizace nepodporuje a jde naopak cestou krátkého času Xsync, v případě nového Nikonu D70 je to 1/500 vteřiny. Jenže tenhle „krátký“ čas není zas tak krátký, aby vysokorychlostní synchronizaci nahradil. Když k tomu přidám základní citlivost ISO 200, je potřeba kratšího času ještě větší. S objektivem se základním clonovým číslem 2,8 za denního světla na plnou díru s dosvětlením bleskem moc nevyfotografujete, protože ten čas prostě bude chybět. V dále uvedeném banálním příkladu by byl vyhovující snímek při ISO 200 získán teprve při času 1/6400 vteřiny a cloně 2,8. Je to prosté konstatování snadno ověřitelných faktů. Osobně jsem nepochopil, proč jde Nikon touto cestou, která od něj odvrací příznivce a ti končí v náručí Canonu. Navíc je zde ještě podstatný fakt, že blesky Nikonu nejsou zpravidla zpětně kompatibilní s novými digitálními těly, takže si poslední dobou s novým tělem musíte koupit také nový blesk. Canon je v tomto směru plně zpětně kompatibilní s celou řadou analogových / digitálních těl, pokud máte blesk z řady EX. Víc není co dodat.

    FP-synchronizace

    Často dostávám otázku, jak vysokorychlostní synchronizaci používám a co je potřeba nastavit či zohlednit. A téměř vždy tazatele překvapím odpovědí, že to neřeším. Při používání blesku s kinofilmovou zrcadlovkou Canon 500N (Xsync je pouhá 1/90 vteřiny) mám tuto funkci na blesku zapnutou vždy (no, pokud nepotřebuji synchronizaci na druhou lamelu) a čas prostě nehlídám, blesk bude fungovat v každém případě správně. Mohu tedy fotografovat se zohledněním požadované hloubky ostrosti, v létě třeba na „plnou díru“ objektivu třeba 1/1000 vteřiny jemně dosvětlit hluboké stíny. Případně si přisvítit třeba interiér staré parní lokomotivy. Není nutné hlídat, zda čas je delší než Xsync (v případě lokomotivy) nebo několikanásobně kratší než Xsync (v případě portrétu s rozostřeným pozadím), elektronika fotoaparátu se s elektronikou blesku domluví dle aktuálního času sama.

    S digitální zrcadlovkou je to naprosto stejné, i když synchronizační čas blesku je už příjemnější než u klasické, zpravidla 1/200 vteřiny. Taktéž způsob použití je v bledě modrém totéž, u novějších digitálních těl Canonu je už výhoda v novém způsobu měření blesku E-TTL II, který konečně zohledňuje zaostřenou vzdálenost a umožňuje tak následnou překompozici bez potřeby použít zámek bleskové expozice. Nikon s Minoltou mají stejné funkce, jen jinak pojmenované. Jinak je dobré si uvědomit, že právě díky vypalování nejsvětlejších míst při fotografování v protisvětle nebo problematickém podání světlého pozadí při hlavním objektu ve stínu je vysokorychlostní synchronizace nezanedbatelnou možností, jak světelný kontrast právě u digitální fotografie nenásilně vyrovnat. Sám používám na digitálním těle tuto funkci mnohem častěji, než dříve na analogovém. Ono člověk si připadá tak trošku jako cvok, když ve slunenčném dni sebou tahá velký blesk, ale věřte, že výsledné fotografie čas od času příjemně překvapí.

    Mimochodem, málokdo si uvědomuje, že stroboskopický režim provozu moderních systémových blesků je „odpadním“ produktem vysokorychlostní synchronizace (nebo naopak?). Když už byl vyřešen impulsní provoz výbojky, nebyl zas takový problém ho zpřístupnit v jiné formě jako zajímavou funkci pro experimentování ve fotografii.

    Druhá lamela teoreticky a prakticky

    Protože v úvodní části jsem již probíral způsob chodu lamelové závěrky, nebudu znova vysvětlovat funkci druhé lamely. Co je však potřeba rozebrat více, je klasický způsob fotografování s bleskem za mírného nedostatku světla či za úplné tmy.

    Pokud budete chtít fotografovat s použitím blesku v interiéru, kde svítí jen umělé zdroje světla, máte několik možností. Buď nastavíte co nejkratší možný čas expozice (zpravidla Xsync) a k němu pak použijete systémový blesk s nastavenou clonu objektivu podle vzdálenosti. Výsledkem je zpravidla zaostřený objekt osvětlený bleskovým světlem a kolem něj velké temno pro nedostatek přirozeného osvětlení. Tím sice dosáhnete víceméně dokonalého snímku hlavního objektu, ovšem jakékoliv okolí vypovídající o místě se ztratí v temnotách nedostatečně osvětleného pozadí. Pokud se budete snažit míchat světlo blesku s okolním světlem (ať už umělým nebo třeba venkovním za šera nebo tmy), povětšinou se dostanete do situace, kdy potřebné časy i při použití vysoké citlivosti filmu / čipu jsou z ruky neudržitelné. Nebo naopak potřebujete větší hloubku ostrosti při malém osvětlení. Ve výsledku se dostanete někam mezi 1/15 až 1/60 vteřiny, což je čas, kdy většina snímků fotografovaná z ruky bude částečně rozmazaná nebo minimálně neostrá. A to i za situace, kdy bude použitý blesk. Kudy z toho ven?

    Než dojdu k hlavnímu tématu, popišme si, jak to za výše uvedené situace vypadá s normálním bleskem. Otevře se závěrka, blesk zableskne – a běží čas. A mezitím se hlavní objekt může pohnout a na výsledném snímku tak rozmazává původně ostrý záběr bleskového světla. Následuje zavření závěrky. Noční záběry pak ukazují hlavní objekt, který je viditelně odpíchnutý od pozadí bleskovým světlem, ale zároveň je rozmazaný. A právě tenhle problém rozmazání řeší synchronizace na druhou lamelu. Což znamená, že po otevření závěrky se hlavní objekt i pozadí mohou rozmazávat (přeháním, samozřejmě) po celou dobu expozice, protože záblesk blesk vydává těsně před uzavřením závěrky (odtud ona druhá lamela) a výsledný snímek tak v podstatě „vyostří“. Výsledkem je pak ostrý hlavní objekt nasvětlený bleskovým světlem, který může mít rozmazané obrysové části, ale výsledný dojem působí ostře. Dokonce za této situace lze bez problémů akceptovat částečné pohybové rozmazání pozadí, protože díky ostrosti klíčového prvku je dojem z fotografie naprosto pohodový. V praxi se většinou kombinuje jak mírné podexponování pozadí (aby fotograf dostal ještě udržitelný čas a přitom pozadí nezmizelo ze snímku), tak mírné stažení výkonu blesku o 1/3 až 2 EV podle situace, aby jeho světlo nebylo ve snímku tak výrazné. Dalším důvodem je rozdílná barevná teplota blesku (denní světlo) proti umělému osvětlení, pokud to přeženete, dostanete objekt nasvětlený bleskem, tedy v podstatě denním světlem (bílým), na pozadí se světlem umělým (zpravidla žlutým, ale třeba u flourescenčních nebo výbojkových zdrojů až zeleným). Ve výsledku působí snímek nepravděpodobně a uměle.

    Bleskování

    A kdy to použít? V podstatě vždy, když fotografujete nějaké akce s lidmi, oslavy, demonstrace, sport (pokud stačí Xsync), rodinu a další. Poměrně dost záleží, jaký fotoaparát vlastníte. U starších zrcadlovek i střední třídy synchronizaci na druhou lamelu nenaleznete, vysokorychlostní už vůbec ne. To lze dohonit systémovým bleskem, který oboje umí (ale neplatí to vždy, například u Canonu ano). U digitálních zrcadlovek přece jen pokrok udělal své a tak zpravidla synchronizaci na druhou lamelu umí od základních modelů s interním bleskem a vysokorychlostní synchronizaci s odpovídajícím systémovým bleskem rovněž (platí pro Canon a Minoltu, u Nikonu druhý případ neplatí, Pentax neznám). Synchronizaci na druhou lamelu naleznete u moderních kompaktů i těch nejnižších tříd a pokud ji váš kompaktní fotoaparát má, používejte ji vždy, prostě ji trvale zapněte.

    Jsou zde slabá místa? V podstatě ne, pouze je třeba dát pozor při dlouhých časech kolem vteřiny a více a fotografování ze stativu, jestli se nesnažíte bleskem nasvětlit pohyblivý objekt. Moderní blesky si totiž změří bleskovou expozici zpravidla předzábleskem před otevřením závěrky, konečný záblesk je pak z něho spočítán. Pokud se mezitím náhodou dostane do záběru pohyblivý objekt (člověk, auto, …), může být výsledný záběr bleskovým světlem přeexponován (pokud tam předtím nebyl) nebo podexponován (pokud tam byl při předzáblesku, ale na finální záblesk už ne).

    Závěrečné poznámky

    Jak se bude chovat konkrétní fotografické vybavení je různé. Třeba Canon systémový blesk a tělo fotoaparátu nemusí spolupracovat tak, jak předpokládáte (například EOS 350 D + 550 EX). Pokud nastavíte synchronizaci na druhou lamelu, platí pro interní blesk, ale u externího jen tehdy, pokud je nastavena i na něm. Vysokorychlostní synchronizace se chová podobně, interní blesk ji samozřejmě neumí, externí ji podpoří jen tehdy, pokud na něm bude zapnutá. A protože zpravidla nelze plynule přecházet mezi vysokorychlostní synchronizací a synchronizací na druhou lamelu, je třeba si nastavení hlídat. Na druhou stranu se dá předpokládat, že nebudete potřebovat okamžitě přejít ze synchronizace na druhou lamelu při večerním fotografování na vysokorychlostní synchronizaci využitelnou spíše při přemíře denního světla. Svým způsobem je to logická záležitost, externí blesk má vždy více funkcí než interní a je třeba je nějak rozlišit. Každý značkový výrobce jde svojí cestou, takže je nutné danou kombinaci vyzkoušet nebo si opravdu pořádně přečíst manuál.

    Ještě si dovolím dát jedno doporučení pro nákup systémového blesku. Po zkušenostech řady lidí a některých dotazech v naší poradně bych byl velmi opatrný s nákupem systémového blesku značky Sigma, pokud předpokládáte, že za pár let dojde k obměně vašeho vybavení. Reverzní inženýrství je sice úspěšné, ale nemůže zohlednit nástup nových funkcí. Například canonovské měření blesku E-TTL II se zahrnutím zaostřené vzdálenosti překvapilo dost uživatelů, protože funguje téměř se všemi objektivy, včetně těch značně starých. Canon tady využil možnosti objektivů, které zůstaly skryté a docílil vynikajícího výsledku – danou funkci umí nejen většina objektivů, ale taky celá řada blesků EX. A to je maličkost, kterou prostě revezní inženýrství nemá šanci zohlednit. Po pravdě řečeno, o tomhle se bohužel může zdát i majitelům Nikonu, u něj mi to přijde spíše jako ne zcela vhodná obchodní politika odrazující řadu skalních Nikonistů. Pokud se mám vrátit k alternativním výrobcům, u značky Metz bych se o nové funkce až tak nebál, dříve či později prostě dodělá další typ SCA adaptéru, který bude nové funkce umět. I když v poslední době právě u Nikonu tohle bohužel neplatí.

    Závěrem upozorňuji, že píši hlavně o Canonu proto, že znám některá jeho kinofilmová i digitální těla z vlastní praxe, systémový blesk vlastním a tak jsem schopen popsat jejich vlastnosti i funkčnost. Ostatní značky neznám a musel bych si vymýšlet jak pracují, případně si je vypůjčovat a experimentovat s nimi, což mi přijde ke čtenáři nefér. Tak mi to zkuste odpustit.

    Jan Hlinák
    http://www.fotoamater.cz
    Další články autora

    1   2   3   4   5   
    1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
    Diskuse k článku
    Milos25.7.2005, 07:51odpověď
    luxy25.7.2005, 08:50odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 15:07odpověď
    luxy25.7.2005, 15:58odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 18:29odpověď
    luxy26.7.2005, 08:30odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 18:34odpověď
    luxy26.7.2005, 08:29odpověď
    Martin Rybak29.7.2005, 14:37odpověď
    TAzz25.7.2005, 09:56odpověď
    Bedrich25.7.2005, 11:20odpověď
    Laco25.7.2005, 12:18odpověď
    luxy25.7.2005, 12:42odpověď
    Laco25.7.2005, 13:39odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 15:49odpověď
    Mojmír Šera26.7.2005, 10:41odpověď
    mk26.7.2005, 17:02odpověď
    maho27.7.2005, 07:29odpověď
    mk27.7.2005, 09:55odpověď
    Mojmír Šera27.7.2005, 10:43odpověď
    Laco27.7.2005, 10:59odpověď
    Libor Jelínek4.8.2005, 13:34odpověď
    Marek Janda25.7.2005, 14:05odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 14:58odpověď
    Marek Janda25.7.2005, 16:32odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 18:41odpověď
    pen21.11.2005, 21:07odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 15:00odpověď
    Milos25.7.2005, 16:12odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 18:48odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 18:24odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 19:09odpověď
    Martin Rybak25.7.2005, 19:38odpověď
    L.Jelínek26.7.2005, 14:10odpověď
    THX113825.7.2005, 18:29odpověď
    Jan Hlinák25.7.2005, 19:13odpověď
    Jozef25.7.2005, 19:01odpověď
    Trhač25.7.2005, 19:24odpověď
    Jan Hlinák28.7.2005, 16:34odpověď
    MaSka26.7.2005, 08:14odpověď
    patnik26.7.2005, 19:13odpověď
    MaSka27.7.2005, 07:51odpověď
    levap27.7.2005, 14:42odpověď
    Linka J.28.7.2005, 15:38odpověď
    levap28.7.2005, 16:41odpověď
    Václav Paluzga28.7.2005, 22:48odpověď
    roman29.7.2005, 08:44odpověď
    Mirek30.7.2005, 20:34odpověď
    levap5.8.2005, 16:46odpověď
    Pepa19.8.2005, 15:03odpověď
    Roman28.7.2005, 19:02odpověď
    levap28.7.2005, 21:24odpověď
    raham28.7.2005, 00:10odpověď
    Jan Hlinák28.7.2005, 16:09odpověď
    raham28.7.2005, 17:22odpověď
    RF29.7.2005, 07:56odpověď
    mk29.7.2005, 08:31odpověď
    RF29.7.2005, 08:47odpověď
    Milda2.8.2005, 10:40odpověď
    tori4.8.2005, 09:12odpověď
    Martin Rybak5.8.2005, 15:19odpověď
    Václav29.8.2005, 09:42odpověď
    Václav Pitucha12.8.2005, 13:57odpověď
    Jan Hlinák16.8.2005, 08:47odpověď

    přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data


    aktuální akce

    aktuální články

    bazar nabízí

     

     

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace