Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM

Většina fotografů považuje objektiv takového rozsahu za nejvhodnější pro rychlou reportážní práci. Zároveň ale mají strach z nedostatečné optické i mechanické kvality výrobku patřícího do skupiny zoom objektivů s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností. Taková obava je většinou na místě, protože výrobce musí při konstrukci zohlednit mnoho kompromisů. Podívejme se proto poněkud podrobněji na první objektiv s rozsahem pokrytí ohniskových vzdáleností 28-300mm, který je výrobcem přímo zařazen do kategorie „profi“.

Objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM byl představen 29. ledna 2004. Já jsem se s ním poprvé setkal v říjnu na výstavě Photokina 2004. Firma Canon tam vystavovala kompletní řadu vyráběných objektivů. Jak je v případě takové výstavy zvykem, je možno všechny objektivy „vlastnoručně“ vyzkoušet. Hned od prvního okamžiku jsem se rozhodl, že tímto novým výrobkem nahradím dosud užívaný objektiv Canon EF 28-135mm f/3,5-5,6 IS USM.

Parametry

Objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM nahrazuje ve výrobním programu firmy Canon objektiv Canon EF 35-350mm f/3,5-5,6L USM. Mimo rozsahu, který je posunut směrem k širším ohniskovým vzdálenostem, je nový výrobek vybaven navíc ještě stabilizátorem obrazu IS.
Stejně jako ostatní novější objektivy Canon řady L je i Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM vybaven pryžovým těsněním bajonetu.

Canon EF 28-300

Technická specifikace objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM
Ohnisková vzdálenost 28-300mm
Světelnost 3,5-5,6
Konstrukce objektivu: 23 prvků v 16 seskupeních
Úhel záběru 75°-8°15‘
Maximální clona 22-38
Počet lamel 8
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost (m) 0,7 (platí pro všechny ohniskové vzdálenosti)
Otáčející se přední část objektivu ne
Stupnice vzdáleností ano
Filtrový závit (mm) 77
Sluneční clona EW-83G
Hmotnost (g) 1670
Délka (mm) 184
Současná cena v Kč s DPH (doporučená cena Canon) 95 085 Kč
EF 28-300 + EOS 1N
Světelnost objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM
Ohnisková vzdálenost (mm) Minimální použitelná clona (f)
28 3,5
35 3,5
50 4
70 5
100 5
135 5,6
200 5,6
300 5,6

Praxe

Objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM je dodáván včetně tvarované bajonetové sluneční clony EW-83G a kvalitního pouzdra s popruhem přes rameno. Sluneční clona může být v transportní poloze uchycena na objektivu v obrácené poloze. Ohnisková vzdálenost se mění „taháním“, takže se jedná o jednoprstencový objektiv. Při 11ti násobném rozsahu zoomu objektivu je tato konstrukce asi jediná možná. Zoom je možno pomocí otočného kroužku v jakékoli poloze aretovat. Zároveň tento aretovací kroužek umožňuje plynule nastavit odpor při nastavování ohniskové vzdálenosti. Součástí posuvné části je i zaostřovací prstenec pro ruční ostření. Objektiv umožňuje ruční ostření kdykoli a bez jakéhokoli poškození mechanizmu automatického zaostřování. Rozměry a provedením si v případě ručního ostření plní ostřící kroužek svoji funkci dostatečně. Přepínač rozsahu ostření je umístěn před zomovací kroužek blíže k tělu fotoaparátu. Umožňuje zapnutí rozsahu buď 0,7m – nekonečno (neboli ostření v celém dostupném rozsahu), nebo lze rozsah omezit na 2,5m – nekonečno pro zrychlení práce autofokusu. Pod tímto přepínačem je další, umožňující volit režim ostření AF nebo MF. Dva přepínače, pomocí kterých se ovládá funkce stabilizátoru obrazu IS jsou umístěny na vyvýšené podstavě. První slouží k zapnutí či vypnutí této funkce a pomocí druhého se volí jeden ze dvou módů označených 1 a 2. Mód 1 znamená funkci stabilizace obrazu při detekci pohybu v jakémkoli směru, mód 2 znamená, že systém IS zablokuje korekci ve směru hlavního pohybu. Lze pak fotografovat například jedoucí automobil „sledováním“ jeho pohybu. Systém automaticky detekuje prodlevu v pohybu (vibrace), aby nedocházelo k chybám při fotografování se stativem. Nad přepínači, dobře viditelná při pohledu shora, se za krycím sklem nachází stupnice zaostřené vzdálenosti. Mezi zoomovacím kroužkem a přepínači je umístěna otočná a snímatelná stativová patka. Při ostření ani při zoomování se přední část objektivu neotáčí. To umožňuje bez problémů nasadit například polarizační či přechodový filtr, který se šroubuje do přední filtrové objímky se závitem 77mm.

Detail ovládání 28-300mm

Zoom 28-300mm představuje objektiv velmi širokého rozsahu ohniskových vzdáleností. Počítejte se mnou 28 – 35 – 50 – 85 – 100 – 135 – 180 – 200 – 300, to je 9 objektivů obvyklých pevných ohniskových vzdáleností, které tento jediný objektiv nahrazuje! A to ještě nepočítáme i plynulé mezipolohy. Snímky chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ukazují obrovský rozsah tohoto objektivu. Ohniskové vzdálenosti jsou odstupňovány podle značení na tubusu objektivu.

EF 28-300mm (28mm)
28mm
EF 28-300mm (35mm)
35mm
EF 28-300mm (50mm)
50mm
EF 28-300mm (70mm)
70mm
EF 28-300mm (100mm)
100mm
EF 28-300mm (135mm)
135mm
EF 28-300mm (200mm)
200mm
EF 28-300mm (300mm)
300mm

Dalším příkladem použití mezních ohniskových vzdáleností objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM jsou snímky kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře.

Kostel sv. Jakuba
28mm
Kostel sv. Jakuba
300mm

Při fotografování můžeme využít nejen možnosti přiblížení fotografovaného objektu nastavením ohniskové vzdálenosti například na 300mm, ale zároveň tak docílíme zdůraznění hlavního objektu na snímku jeho „odpíchnutím“ od pozadí. Pozadí je rozostřeno vlivem použité dlouhé ohniskové vzdálenosti a menší clony.

Růže
28mm
Růže
300mm

Praktické použití objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM je velmi rozsáhlé a umožňuje nasazení ve většině fotografických oblastí. Je přímo stvořen pro reportážní fotografii, kde se využije nejen obrovský rozsah ohniskových vzdáleností, ale i možnost rychlé změny použitého ohniska. Nezanedbatelný je i fakt, že nemusíme měnit objektivy, což je výhoda v situaci, kdy na to není čas nebo v případě nepříznivých podmínek (např.: v dešti, prašném prostředí apod.). Z uvedených důvodů je objektiv vhodný i pro fotografa cestovatele. Další široké využití najde objektiv při portrétní fotografii. Velká část jeho ohniskových vzdáleností je přímo učebnicovým výčtem ohniskových vzdáleností portrétních objektivů. Díky dosažitelnému měřítku zvětšení cca 1 : 3,33 při ohnisku 300mm jde objektiv použít i pro snímky z blízka. V případě nasazení mezikroužku o síle 25mm je měřítko téměř 1 : 1 a to je již plné makro. Delší ohniskové vzdálenosti zase umožňují fotografovat sport, zvířata atd.

Jana
Jana
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/100s, clona 6,3; použité ohnisko 285mm.
Michaela
Michaela
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/100s, clona 5,6; použité ohnisko 210mm.
Svatba
Svatba
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/60s, clona 7,1; použité ohnisko 50mm.
Kočka
Kočka
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/1000s, clona 6,3; použité ohnisko 300mm.
Pelikán
Pelikán
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/500s, clona 5,6; použité ohnisko 220mm.

Ještě malá zmínka k použití objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM s extendery Canon. Výrobce nasazení extenderu nedoporučuje. V praxi je to tak, že se zadní skupina čoček objektivu posunuje při nastaveném zoomu na ohnisko 28mm až cca 50mm směrem k bajonetovému uchycení. To by znamenalo mechanický problém – střet s optikou extenderu. Mezi ohnisky 50-300mm by extender nasadit šel. Vzhledem k tomu, že by se ale fotograf snadno zapomněl a přejel zoomovacím prstencem do kritického rozsahu kde hrozí poškození objektivu i extenderu je vhodné toto doporučení výrobce respektovat.

Stabilizátor IS funguje bez chyby. Umožňuje dosáhnout až neuvěřitelných časů. Snímek lebky je fotografován bez opory ve stoje.

Lebka
Lebka
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/5s, clona 5,6; použité ohnisko 180mm.

Ultrazvukový motor USM prstencového typu má zajistit rychlé a přesné zaostření s téměř nulovým hlukem. Tuto svoji funkci v zásadě splňuje. Jen při světelnosti 5,6 (neboli pokud používáme ohniskové vzdálenosti od 135mm do 300mm) je při šeru rychlost zaostření již výrazně pomalejší. Objektiv je možno zaostřit na vzdálenost 0,7m a tato hodnota platí v celém rozsahu použitelných ohniskových vzdáleností. Při nastavení hodnoty 300mm máme při zaostření na vzdálenost 0,7m měřítko zvětšení cca 1 : 3,33 a to je velmi slušná hodnota. Objektiv je vybaven přepínačem rozsahu ostření 0.7m – nekonečno (celý možný rozsah ostření) nebo 2,5m – nekonečno. Díky vypnutí nepoužívaného rozsahu vzdáleností se zrychlí práce autofokusu. V případě potřeby lze kdykoli ručně doostřit.

Letadlo
Letadlo
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/1250s, clona 7,1; použité ohnisko 300mm.

S ohledem na složitou konstrukci objektivu velkého rozsahu ohniskových vzdáleností je důležitá i otázka mechanického provedení. Na rozdíl od obdobných výrobků, kdy je mechanické provedení značně kompromisní a z toho důvodu jsou jasně viditelné provozní vůle, je u objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM tento jistě ne jednoduchý úkol zvládnut konstruktéry perfektně. Žádné viditelné vůle, rovnoměrný chod všech pohyblivých částí a vhodně zvolená povrchová úprava. Jednoznačně se tento výrobek po mechanické stránce řadí mezi nejlepší objektivy řady L. Kvalita je zajištěna také použitým materiálem, i když proto narostla hmotnost a rozměry objektivu. Jinak to ale asi nejde.

Optická stavba objektivu 22 členů v 16 skupinách je pochopitelně velmi náročná i vzhledem k rozsahu pokrytí ohniskových vzdáleností tohoto zoomu. Chromatickou vadu, která trápí zejména teleobjektivy redukují tři čočky UD (Ultra-low Dispersion), optické vady vznikající během transfokace (změny ohniskové vzdálenosti) zase korigují sférické prvky. Tvar optických členů a jejich povrchová úprava jsou optimalizovány i pro použití s digitálními zrcadlovkami, jejichž snímací prvek je náchylnější na odrazy od zadní části objektivu. V souladu s ochranou přírody, kterou firma Canon propaguje, bylo ke zhotovení čoček tohoto objektivu použito výhradně bezolovnaté sklo. Stejně jako u jiných EF objektivů Canon je clona řízena systémem EMD (elektromagneticky). O přirozeně působící rozostřené pozadí se stará 8 irisových kruhových lamel, ze kterých se clona skládá.

Klas
Klas
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/320s, clona 7,1; použité ohnisko 300mm.

Při ohniskové vzdálenosti 28mm je na snímku viditelná vinětace, která se zacloněním o dva stupně sníží. To platí při použití objektivu ve spojení s kinofilmovým tělem fotoaparátu nebo digitální zrcadlovkou se snímačem, který pokrývá plnou plochu 24x36mm. Rovněž se při této ohniskové vzdálenosti projevuje poměrně výrazné soudkovité zkreslení na okrajích snímku. To vadí zejména při fotografování architektury. Pro zvýšení brilance snímku je vhodné při použití ohniska 300mm zaclonit o jeden nebo dva stupně. Objektiv kreslí ostře v celém rozsahu ohniskových vzdáleností i při otevřené cloně. Není problém zhotovit kvalitní velkoformátovou fotografii pro výstavní účely například na špičkovém inkoustovém plotru.

EF 28-300mm EF 28-300mm
MTF charakteristiky – vysvětlivky:

Černé čáry platí pro maximálně odcloněný objektiv.

Modré čáry platí pro clonu f/8.

Tučné čáry (hodnota 10 čar/mm) platí pro kontrast.

Tenké čáry (hodnota 30 čar/mm) platí pro rozlišení.

Plné čáry (S) měřeno v sagitální obrazové rovině.

Čárkované (M) měřeno v meridiální obrazové rovině.

Hodnoty 0, 5, 15, 20 jsou v milimetrech a udávají vzdálenost od středu obrazového pole.

MTF charakteristiky 0,8 a více při 10 čarách/mm ukazují na výborný objektiv, do hodnoty 0,6 při 10 čarách/mm jde o uspokojivý obraz.

Čím více jsou S a M křivky v linii, tím je neostrý obraz přirozenější.
Detail okna
Detail okna
Canon EOS 1D Mark II, objektiv Canon EF 28-300mm f/3,5 – 5,6L IS USM. Čas 1/1000s, clona 8,0; použité ohnisko 300mm. Jde o výřez pravého horního rohu fotografie chrámu sv. Barbory snímaného ohniskovou vzdáleností 300mm. Výřez odpovídá snímku o velikosti cca 82x123cm.

Pokud někdo po přečtení předchozího odstavce začíná pochybovat o kvalitě tohoto objektivu, tak musím uvést tuto případnou domněnku na pravou míru. Kvality objektivu Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM vyniknou zejména ve srovnání s konkurencí (tj. objektivy obdobně velkého ohniskového rozsahu), kterou tento výrobek deklasuje ve všech kvalitativních parametrech. I uvedené nedostatky (vinětace a soudkovité zkreslení při 28mm a mírný pokles brilance při 300mm) jsou podstatně menší, než u konkurence. Právem mu tedy patří přídomek „profesionální“. Tato kvalita je ovšem dosažena za cenu obětování kompaktních rozměrů, malé váhy a nízké ceny.

Závěr

Díky značně velkému rozsahu pokrytí ohniskových vzdáleností, začínajících u širokoúhlého objektivu 28mm a plynule pokračujících až k hodnotě 300mm, která odpovídá teleobjektivu, jde o objektiv, se kterým je fotograf schopen pokrýt prakticky všechny běžné náměty. Vzhledem k rozsahu ohniskových vzdáleností je velmi příznivá také světelnost objektivu f/3,5-5,6. Výrobce zabudoval i funkci stabilizace obrazu IS, která je pro takový objektiv přímo k nezaplacení.

Uvedením objektivu EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM firma Canon dokázala, že je skutečně předním výrobcem fotografické optiky. Rozsah ohniskových vzdáleností, optické a mechanické provedení jsou na špičkové úrovni. Díky posuvnému zoomu jde ohnisková vzdálenost i přes extrémní rozsah bleskurychle měnit. S ohledem na parametry objektivu při zachování špičkových optických a mechanických vlastností nelze jinak, než smeknout před konstruktéry firmy Canon. Prostě se jim podařilo vytvořit naprosto unikátní objektiv.

Daní za tyto vlastnosti jsou však poměrně velká váha a rozměry, které komplikují použití v praxi. Jednoduše se s tímto objektiven nepracuje tak snadno a uživatel si musí na fotografování s ním zvyknout. Rovněž cena, která rozhodně není nejnižší, je jistou překážkou, kterou musí případný zájemce překonat, pokud chce tento skvost vlastnit.

Pokud fotograf dá dohromady příslušný nemalý finanční obnos a objektiv zakoupí a jestliže si zvykne na rozměry a hmotnost objektivu, bude mu odměnou velmi univerzální objektiv, se kterým je možno fotografovat různé náměty bez nutnosti měnit objektiv.

MTF charakteristiky – firma Canon
Fotografie – Josef Hrubý

22 komentářů u „Canon EF 28-300mm f/3,5-5,6L IS USM“

  1. poznatky z vlastní praxe

    S výše uvedenou charakteristikou zcela souhlasím. S jedinou vyjímkou. Mám asi štěstí na velmi povedený exemplář u kterého se neprojevuje soudkovitost. Ke konstrukci objektivu mám drobnou připomínku. Při stažení na minimální ohnisko, pokud nedávám pozor dojde k nepříjemnému tvrdému nárazu kdesi uvnitř objektivu. Pravděpodobně se nic nepoškodí. Pocit z tohoto nárazu však není příjemný. Na stejně konstrukčně řešeném objektivu 100-400 L IS USM k tak tvrdému nárazu nedochází. A ještě poznámka pro ty, kteří si z fin. důvodů nemohou tento 11x zoom pořídit. Měl jsem vyjímečnou možnost vybírat z více kusů Tamron AF 28-300/3,5-6,3 XR Di macro cca 10 000,-. Několik kusů bylo v ostrosti a kontrastu horších než L Canon. Ne však úplně špatné, pracoval jsem již s horšími objektivy s menším rozsahem ohniska a větší nákupní cenou. Při zkoušení jsem ke svému velkému překvapení našel dva Tamrony, které byly od Canonu v ostrosti, kontrastu a barevném podání k nerozeznání. Jejich jedinou vadou byla aberace, viditelná od zvětšeniny velikosti A3. V tomto zvětšení se myslím nejedná o vadu, ale konstukční vlastnost. Objektiv je totiž vzhledem ke své délce pravděpodobně podobné konstrukce jako Canon 70-300 DO IS USM . A ten má z důvodu použití speciálního členu aberaci také. Tamron nemá vodě odolnou a prachotěsnou konstrukci, zato je lehký, levný a nenápadný. Zakoupil jsem a používám oba. V obtížných podmínkách jako déšť, prach, špatné světelné podmínky (IS) Canon. V ostatních případech mám vždy v brašně Tamron. Jeho jedinečnou předností je již zmíněná velikost, váha a z toho plynoucí nenápadnost při použití. Tu ocení hlavně cestovatelé do zemí s odlišnou kulturou, kde je mnohdy nenápadnost hlavní předností. Závěrem. Kdybych tušíl o vlastnostech a konstrukci levnějších tamronů před nákupem Canonu, měl bych jen Tamron. A pokud by se snad poškodil, za cenu těžkého L skla mohu postupně zničit podle nákupní ceny cca 7 kusů levnějších tamronů.

    Odpovědět
    • poznatky z vlastní praxe

      Nepíšete s čím fotíte. Soudkovitost je viditelná jen na plném formátu kinofilmu (nebo čipu 24x36mm). Pokud máte fotoaparát na kinofilm se 100% zobrazením v hledáčku, tak je to vidět i tam. Jak je v článku uvedeno, není to nijak kritické. Pokud se použije výřez (stačí již malý) je obvykle po problému. Dokonce znám pevná ohniska 28mm, která jsou na tom podobně (ne-li hůře) než tenhle zoom.
      Také jsem zkoušel některé jiné zoomy 28-300mm. Obvykle byl velký rozdíl v kresbě podle nastavené ohniskové vzdálenosti. Poměrně výrazně tak kolísala kvalita. Obvykle kritickým ohniskem byla 28mm – výrazná soudkovitost a 300mm – výrazné snížení kontrastu.

      Odpovědět
      • poznatky z vlastní praxe

        Ještě jsem zapomněl dodat, že po mechanické stránce vykazovaly ostatní zoomy 28-300 viditelné provozní vůle a i vzhledem k použitému materiálu je předpoklad, že se tyto vůle budou používáním dále zvětšovat.

        Odpovědět
        • poznatky z vlastní praxe – Re-reakce

          Používám digitál formát čipu APC-S, na plném formátu se může soudkovitost objevit. Toto však platí pro oba objektivy. S dodatkem o vůlích a možném opotřebení u objektivu Tamron též souhlasím. Vracím se však ke svému příspěvku a zde zdůrazňuji, že za cenu Canonu L mohu koupit a opotřebovat Tamronů nejméně !!! 7 kusů!!! Pokud se komukoli podaří pořídit (nejlépe vybrat z několika kusů) vynikající a povedený Tamron, má spoustu peněz ušetřenou. Postrádá IS, nosí všek lehčí, menší a tím pádem i méně nápadný objektiv. Přitom nenápadnost je devizou nejen k fotografovaným objektům, ale také přínosem k nenechavcům veškerých cenných věcí, kterých je bohužel všude na světě přebytek.
          Záměrem mé reakce na článek o objektivu Canon Ef 28-300 3,5-5,6l IS USM bylo potvrdit vynikající kvality objektivu. Zároveň si však dobře uvědomuji, že žijeme v zemi s nízkou příjmovou úrovní obyvatel, kde drtivá většina fotografů po zmíněném objektivu může jen toužit. Proto jim na vědomí dávám vlastní (a pravděpodobně ojedinělou) zkušenost, jak si podobný vynikající objektiv za dostupnou částku pořídit. Každý nemá takové možnosti, aby si mohl pořídit drahé špičkové L objektivy dle své potřeby.
          Na závěr si dovolím ještě postřeh o zcela jiném objektivu. Protože se ale jedná o ohnisko 300 mm snad někomu pomůže v jeho rozhodování. Vyzkoušel jsem zcela nový objektiv Sigma 300/2,8. Hlavně mě zajímaly jeho vlastnosti při plné světelnosti, protože právě kvůli f 2,8 je snem mnoha fotografů, kteří jsou ochotni za něj utratit cca 55 000,-. Při mých zkouškách mi vyšlo, že při plné světelnosti má tento objektiv mnohem horší ostrost a kontrast, než mnou zkoušené objektivy Tamron 28-300 na 300 mm při plné f 6,3. Srovnatelných parametrů podle mých zkušeností dosáhla Sigma teprve při zaclonění na f 8. Vše zkoušeno za stejných podmínek při použítí stativu.
          Závěrem, aby si můj příspěvek někdo chybně nevyložil jako útok na drahé L, nebo EX objektivy. S vyjímkou zmíněného Tamronu, Sigmy 150 macro a Canonu 50/2,5 macro používám jen L objektivy Canon a ani za nic bych neměnil.

          Odpovědět
          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            I kdyz preferuji Nikon, mam stejnou zkusenost. Ne ze by Sigmy byly spatne, ale Nikorry je obvykle predci rychlosti ostreni, provedenim a i kvalitou kresby. Prirozene i cenou – ale to resi bazary.

            Pokud se tohohle zoomu tyka, asi bych mu na chut neprisel. Pro digital APS se mi zda prilis dlouhy a malo svetelny. Hloubka ostrosti je uz moc velka, jak ukazuje treba snimek ze svatby, v hledacku toho moc videt nebude a manualni ostreni taky snadne nebude (nemluve o horsi presnosti autofokusu). Proste svetelnost 2,8 a pro digital radeji jeste lepsi. Osobne bych radeji tahal dva fotaky s dvema objektivy, pokud bych chtel byt rychly a pohotovy – i proto, ze foceni s sirokym sklem vyzaduje jine nastaveni (clona, citlivost, popr. jiny film), nez foceni s teleobjektivem.
            Jsou ovsem situace, kdy univerzal jiste prijde vhod, ale za tu cenu…v tomhle souhlasim s Vaclavem a jeho Tamronem. Na druhe strane, clovek by se mel moci na svoje naradi spolehnout a ne cekat, kdy mu odejde nejaky plastovy cudlik.

            Mala poznamka k recenzi: ukazky fotek jsou pro posouzeni kvality temer bezcenne, pokud nejsou srovnany s nejakym “etalonem”, napriklad pevnym sklem, o nemz se vi, ze je spickove. (Anebo pokud nejste v teto oblasti zkusenym expertem).

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Nasazení či nenasazení tohoto objektivu do praxe fotografa je pochopitelně individuální volbou každého. Myslím, že jsou v recenzi popsány vlastnosti objektivu tak, aby si každý mohl udělat obrázek.

            Jako ukázka fotografie demonstrující kvalitu zobrazení je v recenzi použit výřez “detail okna” s popisem technických údajů. Tento výřez si každý může porovnat s obdobným výřezem fotografie získané ze svého objektivu.

            Dále je v recenzi zařazena exaktní MTF charakteristika.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            No takze na Tamron musim mit stesti? To se tak moc lisi kus od kusu?

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Zcela jistě se Tamrony liší kus od kusu. Na to upozorňuje i mnoho diskuzních příspěvků na zahraničních diskusních fórech. Na Tamron musíte mít na štěstí. Opakuji. Objektivy, které jsem zkoušel byly zcela nové určené k prodeji s výrobními čísly pěkně za sebou. Ovšem podaří-li se Vám vybrat, tak to za to stojí, povedené objektivy směle konkurují například drahým L sklům. Znám majitele Tamronu SP AF 28-75/2.8 XR DI LD ASPH (11 000,-), který měl právě ono potřebné štěstí. Bez vybírání koupil kus, který je i na cloně 2,8 stejně vynikající jako můj Canon 24-70/2,8L (38 000,-). Přitom upozorňuji, že i tento objektiv Tamron je neobvykle malý, má pravděpodobně technologii označovanou firmou Canon jako DO. Tedy vrchol současných možností optických konstrukcí. Jde o technologii jež ve své podstatě popírá zákony optiky. Ještě před málo lety by byla tato konstrukce objektivů řazena do říše fantazie. Málokdo si uvědomuje, že tato technologie, zatím dotažená k naprosté dokonalosti pouze u některých Tamronů a u velmi drahého Canonu 400/4 DO IS USM (Canon 70-300 DO nepočítám, jeho kresba je opravdu špatná) je technologií budoucnosti. Je ale s podivem, že tuto technologii nepoužil Canon u svého nejnovějšího objektivu, který je předmětem článku i diskuze, tedy 28-300L, ale u stejného rozsahu ji použil Tamron a jak je vidět poměrně úspěšně a hlavně za velmi příznivou cenu.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            No, teď jsem trochu na rozpacích – odkud je ta informace o tom, že Tamron má technologii DO? To se mně silně nezdá.

            Jinak hlavní výhodou DO má být právě to, že snižuje váhu i cenu objektivu (ve srovnání se stejným ne-DO). Ovšem podle valné většiny ohlasů na 400 DO (na zahraničních fórech) je kvalita tohoto objektivu o dost horší než ne-DO.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Netvrdím, že Tamron má do detailu přesně stejnou technologii, která je u Canonu nazvána DO. Ovšem například v předchozích polemikách citovaný Tamron 28-300 podle prospektů má jakousi technologii šetřící velikost a váhu. Když jej nastavíte ne plné ohnisko 300mm, je do délky dokonce o kousek kratší, než na stejném ohnisku Canon 20-300 DO. Navíc snímky pořízené objektivy Canon DO v protisvětle ukazují při extrémním zvětšení těžko popsatelný efekt (popsal bych ho jako jakási pravidelná struktura vytvořená na přechodech spolu s duhou (nebo jinak jakási obdoba aberace). Zdůrazňuji, že musí jít o neobvyklé zvětšení odpovídající výsledné fotografii o úhlopříčce několika metrů. Tentýž efekt zobrazují citované objektivy Tamron. Na žádném jiném objektivu (myslím běžné konstrukce) se s podobným efektem nelze setkat.

          • oprava přdchoz. příspěvku

            Opravuji předchozí příspěvek. Tam uvádím chybně Canon 20-300 DO namísto 70-300 DO.

          • oprava přdchoz. příspěvku

            Aha, ted jsi to tedy pekne zapletl. Takze porovnavas Canon 70-300 DO s Tamronem 28-300 a rikas, ze Tamron je kratsi? A ma DO technologii?
            No, ma urcite neco jineho!

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Technologie DO (Difrakční optika) je patent firmy Canon a tak ji v současné době nemůže nikdo jiný využívat. Hlavní dopad použití DO členu na kvalitu zobrazení je v poměrně dokonalé schopnosti korigovat chromatické (barevné)vady. Takže ostatní optické vady člen DO neřeší.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            DO skutečně koriguje pouze dispersi skel, ostatní vady ne. Nejsem si ovšem jist, zda naopak jiné vady, které klasické čočky nemohou mít, nevnáší. Kvalita fotografické optiky je ovšem rozměry silně limitována-někde jsem četl, že pokud by konstruktér nemusel brát ohled na rozměry, vahu a tedy i cenu, dokázal by navrhnout objektivy s podstatně lepším rozlišením a větší světelností – viz např. novější řady Zeiss. (Mimochodem, to je také příčina, proč objektivy pro DSLR s menším čipem jsou stejně velké nebo větší jako pro kinofilm.) Pokud budou požadavky na kvalitu optiky i mechaniky nižší, lze to navrhnout menší, domnívám se.

            Co se týká patentu na DO, nebude to možná tak jednoduché. Difrakční optika je asi starší i než firma Canon a rozhodně nepopírá zákony optiky, jak tu někdo tvrdí. Patentovat spojení známých prvků taky jen tak nejde. Takže patenty se možná týkají výrobních technologií. Nakonec IS technologie taky patentové ochraně Canonu dlouho neodolala…naštěstí pro nás zákazníky.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Je to obdobné, jako jiné technologie. Prostě nic není úplně dokonalé. Co se týká světelných objektivů, je to přesně tak. nám například objektiv o ohnisku 180mm f/1,2 nebo třeba 300mm f/2. Oba se ale z důvodů rozměrů, váhy a ceny v praxi neprosadily.

            Slovo patent jsem asi nepoužil nejvhodněji. Určitě ale takto použitá technologie je dílem Canonu a jako první ji zavedl. Před časem se o tom hodně psalo, jako o nové “průlomové” technologii. Určitě by ale jiná firma nepoužívala označení DO pro přesně stejnou technologii, tohle si Canon určitě chrání. Také se mi nezdá, že by firma Cnon nové objektivy dávala na trh s náležitým zdůrazněním použití této technologie a firma Tamron by to tak nedělala. U technologie stabilizace obrazu je otázkou, jak je to s prvenstvím. Dávno před firmou Canon totiž firma Nikon dala na trh kompaktní fotoaparát na kinofilm, který měl zabudovanou stabilizaci obrazu VR. Takže v objektivu pro zrcadlovku má prvenství asi firma Canon, ale jinak ……

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            No nic ve zlém, ale tento příspěvek je opravdu mimo. Tamron DO nemá, tady prostě není moc o čem mluvit… Pokud jsem to správně pochopil, tak je finta u Tamronu 18-200 a zřejmě i 28-300 v nějak upraveném systému vnitřního zaostřování s pohybem více skupin, což umožňuje méně prodlužovat při ostření a zoomování. To je jistě užitečná myšlenka, ale s DO to nesouvisí, jsou užity pouze “klasické” LD a asférické členy.

            Rovněž tak nelze souhlasit s tvrzením, že DO je dotaženo k dokonalosti u 4/400 a naopak 70-300DO kreslí mizerně. Oba tyto objektivy kreslí ve své třídě dobře až výborně, ale zároveň oba mají problém s chováním v přezářených partiích snímku (halo efekt). Obávám se, že tento problém vychází z principu DO členů a že ho bude velmi obtížné odstranit. Mimochodem k 70-300DO – doporučuji přečíst článek http://www.luminous-landscape.com/essays/bangla-worked.shtml – jeho autora opravdu nelze podezírat z toho, že nemá srovnání tohoto skla s jinými špičkovými objektivy (viz související článek http://www.luminous-landscape.com/essays/bangladesh-bags.shtml) a přesto ho hodnotí téměř nadšeně…

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Vážení,
            diskuze se zvláště díky zmínění technologie DO f. Canon dostala mimo téma článku. Přesto musím reagovat. Skutečně objektivní informace o výkonech DO technologie Canon najdete na:www.photo.net/equipment/canon/70-300do_2/ Tato stránka bez zaujatosti nebo nadšení popisuje a porovnává. Důkaz, že f. Tamron používá podobný princip jako Canon DO alespň v efektu značného zkrácení délky a tudíž i váhy objektivu (o to jde především. pro tento efekt technologie vznikly) jsem našel na: http://www.tamron-objektivy.cz/tamron.php K tomu dodávám Tamron 28-300 měří na 300mm cca 17cm, Canon 28-300L a 100-400L na 300mm cca 26cm.
            Jsem mimo domov, jakmile se vrátím zveřejním několik fotografií na potvrzení svého tvrzení, že Tamron AF 28-300/3,5-6,3 XR Di macro dokáže to samé jako jinak vynikající Canon 28-300/3,5-5,6L IS USM, který stojí bohužel 7x více.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            vím, že to sem nepatří, ale abych nezapoměl myšlenku: přečetl jsem recenzi na odkazu od Vaclava. Některé nevyjasněné vady DO objektivy (viz např. rozostřené odlesky) mají jednoznačnou příčinu – vliv koherentnosti světla. Nechci zabíhat do detailů, ale veškeré difrakční jevy jsou koherentnosti světla zásadně ovlivněny. A koherentnost světla při odrazu od lesklé plochy je (může být) vyšší než jiných zdrojů světla – výsledkem je zobrazení difrakčních proužků.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Vaclave, s tim Tamronem to vypada dost zajimave, jak to popisujes, ale jak v obchode poznas, ze jde zrovna o dobry kousek? A kde jsou ochotni venovat ti cas na podrobnou zkousku? Diky moc za info..

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            No nevím – na tom doporučovaném odkazu od Tamronu není naprosto nic, co by mě vedlo k názoru, že Tamron užívá difrakční členy. Ano, asférické členy má zcela jistě, ale moje polemika mířila k tomu, zda užívá DO… Tady možná dochází ke zmatení pojmů, nikdo s vámi nepolemizuje v tom, že Tamron je řešen velmi kompaktně, námitky se točí jen kolem difrakčních členů. Jinak Tamron celkem respektuji, ostatně od něj mám makro 90mm, takže ho ani moc pomlouvat nemůžu :-))

            Jinak ten test na Photo.net znám a doporučuji pozornosti především tuto větu: There is an unpredictability about the results from this lens. I have had great results, sharp punchy pictures, and also soft hazy pictures. Prakticky to samé v bleděmodrém totiž najdete i ve starších diskusích o 4/400 DO a mám takový dojem, že budoucí DO skla na tom budou stejně.
            Další velmi výstižný komentář na toto téma ze stejné recenze je toto:
            The major advantage of this lens, the small size, is only possible because of the DO optics. The disadvantages of this lens, prismatic flare, dreamy quality at full aperture and different bokeh are all caused, in my view, by the DO optics. Only you can decide on the balance of the trade-offs. I hope these tests will allow you to make a better informed choice.

          • poznatky z vlastní praxe – re-reakce

            Podle mě toto rozhodně není důkazem o použití obdobné technologie jako Canon (DO), protože i objektiv firmy Sigma rozsahu 28-300mm má obdobné kompaktní rozměry jako zmiňovaný Tamron.

Napsat komentář