Mnoho a mnoho papíru už bylo ve fotografických příručkách popsáno o škodlivém vlivu prachu na citlivé fotografické přístroje. Stejně mnoho se lze dočíst i o doslova zhoubném vlivu mořského písku a soli, nemluvě pak ani o mořské vodě, když se nešťastnou náhodou dostane do styku s fotoaparátem…
Před časem se mi dostal do ruky přístroj, který při ztroskotání lodi spadl do moře. Jeden z mých přátel totiž v bouři ztroskotal se svou malou plachetnicí u jihoitalských břehů. Že se v ten osudný moment staral více o svůj život než o loď a věci v ní uložené, mu lze stěží vytýkat. Ostatně – sáhnout si na dno sil a zvítězit nad strachem je nepochybně jeden z důvodů, proč lidé pokoušejí osud a vydávají se na moře, slézají skály, skáčou s padákem apod. Že přitom vezme nějaká ta věc občas za své, je vlastně jedno a jaksi se s tím počítá. Byl jsem dotázán, zda je možné s přístrojem udělat i něco jiného, než ho vyhodit. Nenávratně zničeného přístroje jsem se zmocnil s jistým nadšením – hle, příklad nad příklady, co “umí” moře…!
Aparát byl v moři jen docela krátkou dobu, a přesto je úplně zničený. Mimořádně agresivní slaná mořská voda totiž poškodila vše, co se dalo, jak ostatně vidíte na přiložených snímcích. Otázka ovšem stojí takto: lze si v podobném případě nějak pomoci, aby přístroj nebyl nenávratně zničený? Samozřejmě – v tomto konkrétním případě jde o kompakt, navíc neznačkový, takže ho lze bez lítosti vyhodit. Ale ne každý jede k moři a vstupuje na loď jen s levným neznačkovým kompaktem; mnoho fotografů chce naopak podstoupit to riziko, že přístroj bude “ohrožen na životě”, ale pokud se nic zlého nestane, budou snímky v kvalitě odpovídající úrovni použité techniky.
Především je dobré vědět, že u moře jsou ve vzduchu rozptýleny drobounké kapky slané vody a velmi jemný písečný prach, který ohrožuje zejména mechanické součásti přístroje; je tedy víc než vhodné schovávat přístroj v plastikovém sáčku a vyndávat ho jen při fotografování. Stejný plastikový sáček může zabránit katastrofě i v případě nehody lodi (tady bych nic neponechával náhodě a použil nejméně dva sáčky zajištěné gumičkou). Pokud přístroj bez obalu spadne do mořské vody, lze se jedině zachovat podle hesla, že “není už co zkazit”, a přístroj okamžitě ponořit do sladké vody, která zředí a vypláchne sůl. Předtím je ještě nutné vyjmout baterie a film; obojí je stejně nenávratně zničeno. Po nějaké době přístroj vyjmeme a necháme ho schnout. Co nejdříve to bude možné, zaneste aparát do kvalifikované opravny, kde vám personál sdělí, zda oprava má či nemá cenu. Prokazatelně vím o dvou případech, kdy sladká voda – jakkoli je tato metoda drastická – zachránila přístroj před totálním zničením a cena opravy nepřesáhla ani polovinu nákladů na nový fotoaparát. Na závěr vám přeji, abyste tento problém nebyli nikdy nuceni řešit.
|
Snímky byly pořízeny přístrojem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 50 mm f/1,8 a předsádkovou makročočkou B+W NL 2 na materiál Konica Centuria 200.
