Fotografování a mráz

Přichází zima a s ní mráz, který fotografické technice ani její obsluze nijak zvlášť nepřeje. Co dělat nebo co naopak nedělat, abychom i v mrazu mohli bez potíží fotografovat – o tom je tento článek…

Ještěd, -22°C
Teploty pod nulou nebo těsně kolem ní přinášejí řadu různých záludností, s nimiž se musíme vyrovnávat. Vždy v zimním období chodí do naší poradny dotazy, které se ptají víceméně stále na totéž: Můžu fotit digitálem v mrazu?, Jak dlouho mi vydrží baterky? nebo třeba Jak a v čem přenášet přístroj při zimním fotografování?. Motivací vzniku tohoto článku je shrnout všechny odpovědi na výše uvedený typ otázek. Předem upozorňuji, že to není žádný stoprocentně platný návod, ale spíše jakýsi osobní kompilát názorů a postřehů, vzniklý za relativně dlouhou praxi autora. Mně se všechny dále uvedené věci osvědčily, ale nikde není řečeno, že musejí být jediné správné a že je musíte dodržovat – jsou to ostatně vaše přístroje a potažmo i vaše zdraví, když už mluvíme o té zimě.

Co vlastně při fotografování v zimě (resp. mrazu) hrozí?

  • kondenzace vlhkosti uvnitř objektivů a aparátů (při prudké změně teplot)
  • dočasný či trvalý kolaps elektroniky (zkrat v důsledku kondenzované vlhkosti)
  • zatuhnutí maziva v mechanických částech přístrojů
  • velmi rychlé vybíjení baterií (respektivě velmi malá kapacita)
  • kolaps paměťových médií a dočasná či trvalá ztráta dat
  • nefunkční či nečitelné displeje (LCD)
  • zkřehnutí a rozlámání filmu či “jen” jeho perforace
  • snížení mechanické odolnosti techniky (např. zkřehnutí a popraskání plastových částí)
  • onemocnění fotografa…

Při jisté přípravě, dodržování mrazově-provozních pravidel a při použití alespoň průměrně kvalitní techniky nic z výše uvedeného nemusí nastat a můžete se pak doma v teple radovat z pěkných zimních snímků.

Asi jste už narazili v manuálu svého přístroje (zejména se to uvádí u přístrojů digitálních) na zmínku o provozní teplotě – zpravidla se pohybuje v rozmezí 0° – 40°C. Provozní teplotou je míněno rozmezí, v němž přístroj funguje bez problémů a nehrozí jeho poškození. Lze tedy s digitálem fotografovat v mrazu, i když podle návodu to možné není? Odpověď zní ANO, ale je třeba dávat pozor na to, aby se mu nic nestalo při návratu z mrazu do tepla. Zařídit se to dá docela snadno, jen to chce nebýt líný a myslet alespoň trochu dopředu

Kondenzace vlhkosti

Kondenzace vlhkosti na fototechnice je nejčastějším zimním problémem. Přitom té se dá zabránit asi nejsnáze – často na to však fotografové nemyslí, zapomenou nebo tento problém rovnou ignorují. Základem je dobrý transport přístroje s příslušenstvím a také trpělivost. Nejhorší nápad, který můžete dostat, je okamžitě po příchodu z mrazivého dne domů vybalit fotoaparát a podívat se, co jsem vyfotografoval. Musí se na to jít jinak. Především je nutné techniku uchránit od prudkých změn teplot. Jak na to?

Přístroj je třeba nosit v brašně, která co nejvíce odolává teplotám i průniku vlhkosti – není to otázka značky, ale konkrétního typu – existují dobré neznačkové brašny stejně jako naprosto nevyhovující brašny značkové (nejhorší jsou ty, které nejsou vybaveny zipy a mají jen přehrnovací a navíc nedostatečně přesahující víko: do takových nejen že prší, ale volně do nich a z nich proniká prach i vzdušná vlhkost; teplotní odolnost je u nich spíše teoretická). I při použití takové brašny však vydržte a přístroj vyjměte doma až po delším čase, nejméně po 45 minutách.

Fotoaparát venku vyjmeme jen na dobu nezbytně nutnou pro pořízení snímku – nejen že ho tak alespoň částečně chráníme před mrazem, ale také nepromrzne takříkajíc až na kost a pak se neorosí, sotva na něj sáhneme teplýma rukama; u filmových přístrojů je to dobré ještě z dalšího důvodu: film je dost blízko u zadní stěny přístroje a tím, jak na promrzlý přístroj při pořizování snímku saháme a dýcháme na něj, se může film orosit, nebo nepravidelně ohřát a snímky jsou pak nepoužitelné. Je to sice extrémní případ, někomu se jistě bude zdát přehnaný, ale věřte tomu, že takové věci se dějí. Po pořízení snímku přístroj vrátíme do brašny a ruce do rukavic – fotografovat s totálně promrzlýma rukama je věc takřka nemožná, o nastavování různých funkcí ani nemluvě.

Traduje se také jedna věc, která ovšem v praxi způsobuje velké problémy, a proto bych ji výrazně nedoporučoval – jde o nošení přístroje pod bundou či kabátem. Často to někteří lidé radí, ale pravda je taková, že právě tímto způsobem vystavujeme techniku prudkým změnám teplot a přímo tak podporujeme vznik kondenzované vlhkosti. Je-li např. -20°C, pak rozdíl mezi prostředím venku a pod oblečením dosahuje několika desítek stupňů, a to ani nemluvím o tom, že vlhkost pod svrchní vrstvou oblečení bude také několikanásobně vyšší než venku. Takže tato „rada“ je spíše škodlivá.

Ostrava Poruba, -14°C
Jak při návratu domů? Jak již bylo řečeno, nikdy neotvírejte brašnu ihned po návratu dovnitř. Na studeném těle přístroje – a co je horší, tak i uvnitř – by se kondenzovala vzdušná vlhkost, která je zpravidla tím větší, čím vyšší je teplota vzduchu; v silném mrazu je naopak vzdušná vlhkost takřka nulová. Netrpělivci by si ještě venku, před návratem domů, měli z přístroje vyndat paměťovou kartu nebo film – ale je dobré je uložit do pouzdra a ani to neotevřít ihned. Na typech médií se také může zkondenzovat vlhkost a mohou se poškodit – karta zkratovat, film orosit a zničit; nechte jim tedy také chvilku na vytemperování v pouzdrech (podle mých zkušeností stačí cca 15 minut). Pokud je mráz opravdu silný, pak se dá bezpečnost techniky pojistit ještě jedním trikem, který mi poradil jeden slovenský kamarád – po ukončení fotografování a těsně před návratem domů vyjme z přístroje kartu a celý aparát zabalí do igelitové tašky, kterou neprodyšně uzavře a pak vloží do brašny. Vytemperování přístroje je tak bezpečné v každé brašně a navíc ho lze urychlit tak, že se stále uzavřená igelitka (pozor na to, aby neměla žádné díry…!) vyjme z brašny – její stěny jsou tenké a teplota se vyrovnává rychleji, přesto však nemůže vlhkost kondenzovat na přístroji. Vyzkoušel jsem to a funguje to skvěle.

Co vlastně může kondenzovaná vlhkost způsobit? Na povrchu přístroje vlastně zas tak moc nevadí – rychle uschne. Ovšem kondenzát vzniká i uvnitř a to může přístroj částečně nebo zcela zničit, v nejlepším případě ho jen dočasně vyřadí z provozu. Přístroj zásadně nezapínejte, pokud už se kondenzát na něm objevil – velmi pravděpodobně bude i uvnitř a může způsobit zkrat či zkraty elektroniky. Výhodu mají těla přístrojů i objektivy, které jsou utěsněny proti vlhkosti a prachu – z filmových těl např. Nikon F6, Canon EOS 1V, mezi DSLR jsou to např. Nikon D200 nebo nově Pentax K10D. Většina přístrojů však toto utěsnění nemá a na ně je třeba dávat pozor. U digitálů – a zejména u digitálních zrcadlovek – se totiž může kondenzát vytvořit např. mezi čipem a nízkoprůchodovým filtrem, který je umístěn před čipem; takový kondenzát pak vytvoří mapy a servisní zásah je dost drahý (zpravidla je to na výměnu filtru nebo rovnou celého čipu s filtrem, což bývá jeden montážní celek; když se připočte cena práce, možná to za tu trochu opatrnosti opravdu stojí). Toto je ostatně hlavní důvod, proč je v návodech uváděna ona provozní teplota.

Zatuhnutí maziva v mechanických částech přístrojů

Dalejské údolí, -10°C
Toto je problém spíše filmových přístrojů, protože v digitálních fotoaparátech se toho pohybuje méně; přesto však i tam může tento problém nastat, zejména u objektivů. Všechny pohyblivé části jsou zpravidla namazány vazelínou nebo grafitem, aby se snížilo tření a pohyb byl lehčí a plynulejší. Je-li však použito nevhodné mazivo, např. vazelína, jež v teplotách pod nulou ztuhne, může to fotografování ztížit nebo zcela znemožnit. Nebývá to problém nových přístrojů a objektivů, ale spíše těch starších, které byly neodborně opraveny a byl použit nevhodný mazací tuk. Takže tuto nepříjemnost nejčastěji naleznete u starých objektivů, které byly rozebrány, čištěny a pak špatně namazány (maže se šroubovice zaostřování a lamely clony). Měl jsem 2 takové – teleobjektiv Tamron pro Olympus OM (tomu se zasekávala clona, jakmile bylo jen mírně pod nulou) a AF Nikkor (v mrazu nebylo možno zaostřit s AF, protože objektiv se otáčel ztuha a náhon to neutáhl); Tamron jsem vrátil majiteli, Nikkor mi opravili (přemazali správným mazivem) a pak fungoval zcela bez potíží.

I zcela mechanické přístroje, jimž nehrozí ani kolaps elektroniky, ani vybití baterií, mohou v mrazu zklamat – zpravidla ze stejných důvodů jako je popsáno u objektivů. Viděl jsem špatně opravenou Praktiku LTL, která nebyla schopna provozu při poměrně malém mrazu (nešla ani natáhnout). Všeobecně vzato je proti mrazu odolnější plátěná závěrka, protože kovové lamely se vlivem nízkých teplot mírně deformují a pak závěrka nejde vůbec, nebo pracuje nepřesně. Poznámka redaktora: ovšem neplatí to o textilních závěrkách starších ruských Zenitů, ty nebyly spolehlivé již při cca 5°C nad nulou. Asi nejodolnějším přístrojem je plně mechanický Olympus OM-1, který má garantovánu funkčnost až do -50°C, hodně odolné jsou i Nikony FM a FM2 nebo staré mechanické Pentaxy, stále hojně rozšířené Praktiky jsou na tom o něco hůře.

Rychlé vybíjení baterií

Baterie i akumulátory mají jednu společnou vlastnost – v mrazu nastává pokles jejich kapacity, a to dost výrazný – pohybuje se v řádech desítek procent. Není nutné to nějak přesně měřit, stačí se smířit s tím, že se zdroje elektrické energie, jež jsou pro většinu fotografických přístrojů nezbytné, v zimě rychleji vybíjejí. S fyzikálními a fyzikálně-chemickými vlastnosti baterií či akumulátorů a jejich chováním za nízkých teplot toho mnoho neuděláme. Nezbývá než se snažit zdroje energie před mrazem chránit.

Je více než vhodné mít s sebou čerstvou či plně nabitou záložní sadu baterií každého typu, který používáme. Tyto záložní zdroje je – na rozdíl od přístroje – naopak velmi vhodné udržovat v teple, např. pod bundou či v kapse kalhot. Záložní baterie ve studené brašně vedou pouze k tomu, že s sebou nemáme jedny, ale dvoje vybité baterie a nevyfotografujeme stejně nic.

Pro alespoň částečné snížení spotřeby energie je možné vypnout AF nebo alespoň vyřadit z chodu kroužek ručního zaostřování (to jde jen u některých objektivů, např. u Tokiny 28-70mm f/2.8 AT-X Pro SV). Případně můžete vypnout osvětlení displeje, pomocný reflektor AF, náhled na LCD apod. Pokud máte dostatek náhradních baterií, nemusíte nic z toho dělat, ale pokud je nemáte a potřebujete fotografovat, pak to může výrazně prodloužit životnost baterií. Mimochodem, největší žrout energie je stabilizace obrazu, ať již v objektivu, nebo fotoaparátu, takže pokud ji zrovna nepotřebujete, je rozumné ji rovněž vypnout.

Další problémy

Vrakoviště metra, -8°C
Paměťová média mají také k nízkým teplotám zvláštní vztah – někdy některá prostě nefungují. Těžko však hledat nějaké obecně platné hodnoty, které mohou předem napovědět, zda ta či ona karta bude či nebude v mrazu fungovat. Dost rozšířený omyl je ten, že jediné dva důležité technické údaje jsou kapacita a rychlost daného paměťového média. Rozhodně je dobré se zkusit informovat (o všech médiích – a zvláště o těch neznačkových, kde se to dozvědět stejně nedá) o tom, zda je dané médium odolné proti výkyvům teplot. Všeobecně nejmenší tepelnou odolnost mají disky MicroDrive, protože je v nich hodně mechanických součástí (ostatně jejich mechanická odolnost také není z největších, zato mají dost velkou spotřebu energie). Dále různé neznačkové a podezřele levné karty bývají nestabilní; dokonce i v běžných teplotách dochází ke ztrátě dat. Jednoznačně lze doporučit používání pouze značkových médií. Velmi dobré vlastnosti – a jde nejen o kapacitu a rychlost zápisu či čtení – vykazují média SanDisk, zvláště karty Ultra II, Extreme III nebo nově Extreme IV (pozor na padělky zejména Ultra II, které se vyskytují v mnoha inzerátech za podezřelé ceny). Také karty Pretec Cheetah mají podobnou odolnost a lze je považovat za velmi spolehlivé.
Po návratu ze zimního fotografování je nutné nechat vytemperovat nejen přístroj, ale i kartu (jak již bylo řečeno, je dobré kartu vyjmout z přístroje již venku a nechat ji temperovat v pouzdře, v němž se karty zpravidla dodávají).

Displeje (dneska skoro bez výjimky LCD) se chovají v nízkých teplotách rovněž zvláštně. Ztmavnou nebo zobrazují podivné a nesmyslné znaky. S tím se nedá dělat nic, ovšem dobré je vědět, že po návratu do normální teploty a po vytemperování se – pokud se nejedná o závadu – vrátí do normálního stavu.

Zkřehnutí a případné rozlámání filmu je nepříjemná věc, protože nelze na místě film vyměnit bez toho, aniž byl osvětlen a snímky nenávratně ztraceny. Určitou výhodu mají některé zrcadlovky Canon, které fotografují na film odzadu a naexponované záběry jsou zatahovány do kazety. Nejhorší vzpomínky mám na někdejší sovětské filmy značky Svema v plastových kazetách, jejichž podložka byla unikátní – neuvěřitelně se kroutila a přitom byla dost málo odolná, takže v kombinaci s brutálním a nepřesným převíjecím mechanismem, jakým disponovaly např. přístroje Zenit, bylo v zimě na problém zaděláno. Nynější filmy už tímto neduhem příliš netrpí, obzvláště kvalitní materiály dobrých značek jsou i v zimě spolehlivé, pokud jsou použity v přístroji, který k trhání perforace nemá konstrukční sklony (opět musím připomenout Zenit, i když mi to řada lidí jistě vytkne – ale opravdu mi žádný jiný přístroj film netrhal…).

Snížení mechanické odolnosti techniky vlivem mrazu není až tak častý jev. Dnešní plasty jsou opravdu kvalitní a odolné, takže s tímto problémem se lze setkat prakticky jen u těch nejlevnějších a nejméně kvalitních přístrojů. Hodně často ale mohou praskat plastové spony u lehkých a levných stativů, zvláště u těch, které se prodávají někde v diskontní prodejně potravin. U kovových přístrojů a stativů si dejte pozor na přimrzání rukou – na holé kovové části se snažte příliš nesahat. Některé stativy mají i zateplovací rukojeti na nohou; případně si je můžete udělat např. z návleků na řídítka jízdního kola – stačí podélně rozříznout, nasadit na nohu stativu a pak vhodnou lepenkou opět slepit. Toto řešení za pár korun mám vyzkoušeno a žádný zápor jsem neshledal.

A co fotograf…?

Malostranská zima
Technika je jedna věc, její obsluha věc druhá. Pokud se fotograf třese zimou, nikdy neudělá moc dobré snímky – myslí spíš na to, jak se co nejrychleji dostat do tepla. Z toho plyne, že velmi důležité je dobře se obléknout (vynikající je např. zimní bunda s teplotní a vlhkostní membránou nebo termo-prádlo), rozhodně je nutné mít rukavice. Jinak je to dost individuální – někdo si vezme termosku, někdo placatku, někdo třeba nic a je spokojen. Ale je jisté, že pouze pouze proti zimě dobře zabezpečený fotograf a dobře zabezpečená technika tvoří dobře fungující celek.

Toto není závazný návod, spíše několik postřehů, které by mohly přispět k bezproblémovému zimnímu fotografování. Raději než jako poučování berte tento článek jako náměty k vyzkoušení či zamyšlení. Budu také velmi rád, když se o svá zimní pravidla podělíte s ostatními čtenáři v případných reakcích na tento článek. Přeji hodně dobrých zimních snímků a technice i fotografům hodně zdraví.

18 komentářů u „Fotografování a mráz“

  1. Ziploc

    Osvedcily se mi PE sacky se “zipem”… daji se neprodysne uzavrit, takze vlhkost nema sanci (da se takhle ulozit baterie, pametova karta… kdyz je sacek dost velky i mensi objektiv nebo telo). Je to o neco drazsi, ale vyrazne spolehlivejsi, nez igelitka 😉

    Odpovědět
    • Zip-lock

      To je dobrý nápad – vyzkouším :-). Igelitku mám po ruce vždy, uzavíratelné sáčky jen někdy…
      MS#

      Odpovědět
  2. Opacne zatahovani filmu

    Jen bych doplnil a poopravil tvrzeni ze uzivatele nekterych zrcadlovek Canon maji vyhodu kdyz jejich SLR fotografují na film odzadu a naexponované záběry jsou zatahovány do kazety… nechci zacinat nejaky flame ale plati i na Nikon 🙂 treba F75..

    Odpovědět
    • Opačné zatahování filmu

      Jako uživatel Nikonů z toho mám radost… Tělo F75 jsem nikdy pořádně neměl v ruce a o žádném jiném těle než některé SLR Canon jsem dosud nevěděl. Nutno ale uznat, že Canon tuto vlastnost některých těl nabízel dříve (alespoň myslím)… Díky za doplnění.
      MS#

      Odpovědět
  3. Maziva

    Jedna drobná oprava – lamely clon se zásadně NEMAŽOU!!! pokud se náhodou zamastí (pronikne k nim mazivo ze závitů ostření), tak to vede k jejich zasekávání (resp. nedostatečně rychlému chodu) a vyčištění je nutné. Dochází k tomu ale při vysokých teplotách, popř. u některých specifických sérií Nikkorů, kde bylo již při výrobě použito nevhodné mazivo (typické pro Nikkor 50/1,4 AiS a 55/2,8 AiS Micro).

    Jinak v novějších AF přístrojích už prakticky žádné mazivo není – protože většina ložisek je z teflonu (tzv. samomazný materiál).

    Odpovědět
    • Maziva

      Ano, máte pravdu; měl jsem na mysli mazání závěsů lamel (jako mají např. objektivy Pentacon nebo Zuiko OM) – je také pravda, že pokud se použije nevhodné mazivo, zamastí se vlastní lamely a nejen že se zasekávají, ale také se mazivem mohou potřísnit čočky (měl jsem jeden takový Prakticar 50mm f/1.8, který byl neodborně “opraven”).

      MS#

      Odpovědět
  4. Baterie

    Ještě něco k bateriím: to, že za nízkých teplot ztrácejí kapacitu je dost rozšířený názor. Jestli je to obecně platné nebo ne, to nevím – nejsem teoretický odborník v oblasti baterií. Sám jsem ale provedl řadu měření s AA NiMH akumulátory a nic z toho se mi nepotvrdilo.
    NiMH akumulátory trpí silným samovybíjením (za měsíc běžně ztratí 25-30% kapacity). Dvě stejné sady AA Sanyo 2100 NiMH jsem nechal ležet při pokojové teplotě (postupně 1 týden a 1 měsíc) a pak totéž v mrazáku (cca -18 C). V mrazu byl samovybíjecí efekt NIŽŠÍ!!! Sice na hranici přesnosti měření, ale bylo to tak – měření jsem několikrát opakoval.
    Nakonec jsem je zkoušel vybíjet nízkými i vysokými proudy (100 a 1800 mA) a opět při vybíjení v mrazáku nedošlo k PODSTATNÉMU poklesu kapacity (pokles o 8%).
    Jediné co se při nízkých teplotách nápadně projevuje, je pokles vybíjecího proudu při stejném odporu – zmrzlé akumulátory jednoznačně nedokáží dodávat tak vysoké proudy, jako ohřáté (což nepřekvapí – jde přece o chemickou reakci a mráz je zpravidla inhibitor). To teoreticky může určité obtíže způsobit (já nikdy žádné nezaznamenal).
    Se stejnými akumulátory jsem fotil i několik hodin v mrazu (Nikon F90X) a nikdy jsem problém neměl. Netuším, jak se chovají jiné typy (Li-Ion, alkalické, NiCd), ale na účinky mrazu na NiMH akumulátory už prostě nevěřím.

    Odpovědět
    • baterie

      U filmového těla (Canon T90) jsem také problémy s vymrznutím nezaznamenal – napájeno bylo 4ks NiMH tužkovek a zvládalo to i celonoční focení dlouhými časy. U Canonu 10D je to už trochu jinak – když Li-Ion vystydnou (několik hodin v teplotách kolem nuly a nižších), opravdu se u nich zvětšuje vnitřní odpor a fotoaparátu to nestačí, takže indikuje vybité baterie výrazně dřív, než za tepla (i když vypnu AF, u některých objektivů to jde fakt ztuha). Přestože se baterie tváří jako do mrtě vybité, po jejich ohřátí se opět reakce v bateriích obnovují a fotoaparát na ně dál pracuje jak o život. Obvykle mám druhou sadu baterií ve vnitřní kapse v bundě a je jim tam dobře.

      Odpovědět
    • baterie-ono je to trošku jinak

      a) v mrazáku bude samovybíjení logicky nižší, protože je to chemický proces a ten se se snižováním teploty zpomaluje (platí v chemii, i když nejsem chemik, obecně)

      b)ze stejného důvodu nedokáží vychlazené akumulátory dodat očekávaný proud, tedy klesne jejich napětí a řada fotoaparátů to vyhodnotí systémem “vybitá baterie”. Když děláte vybíjení velkým proudem, ovšem bez ohledu na okamžité napětí, je vše technicky OK, ovšem v praxi to nefunguje, protože v tomtéž okamžiku je napětí nižší, než pro dané zařízení potřebujete.

      Jasněji řečeno, kapacita je z pohledu technika stejná, ale nedá se vycucnout odpovídajícím proudem/napětím, takže vám to k ničemu není a řada fotoaparátů právě proto zkolabuje. Po ohřátí se vše vrací na normál. Výrobci to dříve uváděli v datasheetech (grafy kapacitaxteplota), dneska na to kašlou. Platí to i pro ostatní varianty akumulátorů, rozdíly jsou značné.

      Setkávám se s problémy teplot u NiMH často, v BP u Canonu EOS 350D mám 6x GP 2300 mAh. Stabilizovaný objektiv měl odběr mezi 600 – 800 mAh, pokud si k tomu přidáte blesk, máte špičkový odběr v ampérech. Stejně tak externí blesk má špičkový odběr v ampérech, v mrazu si občas neblýsknu.

      Mějte se, Jan Hlinák

      Odpovědět
      • baterie-ono je to trošku jinak

        add a) naprosto souhlasím. Teoreticky by to tak mělo být a moje pokusy to plně potvrzují. Zkoušel jsem to hlavně kvůli pověstem, že mráz akumulároty “vycucne”. Jinými slovy pověsti kecaly – alespoň u NiMH jde o mýtus.

        add b) s tím napětím je to také pravda – mírný pokles tam nastává (ovšem nepatrně). Co se týká následků – tam už se moje zkušenosti liší. Záleží asi na konkrétním aparátu, jak si s tím poradí. Nikon F90X žádný problém nikdy neměl (ale je fakt, že tento přístroj patří k energeticky poměrně úsporným). Blesk Metz 54-3 také ne. Loni na Silvestra byla vánice, teplota kolem -12C a blesk fungoval bez problémů – dost si to pamatuji, protože jsem blýskáním v tom mrazu a za totální tmy dával signály kamarádům, kteří nemohli najít cestu. Byla to řada záblesků na plný výkon a nevšimnul jsem si, že by znovunabíjení trvalo podstatně déle než obvyklých 5-6 sekund (přesně jsem to neměřil – byly právě jiné starosti).
        Problém s poklesem napětí se může umocňovat tím, že některé přístroje počítají s jmenovitým napětím 1,5V na jednu AA a u NiMH je to podstatně méně (cca 1,2V). Takže pokud v mrazu dojde i k nepatrnému poklesu, aparát si řekne DOST.

        Odpovědět
  5. Silica gel

    Zdravím,
    pro eliminaci vlhkosti (což je obecný problém) mám brašnu vybavenou pytlíčky se silica-gelem, který se běžně dává do krabice od nových bot (mám výhodu v pravidelných dodávkách od známé;-).
    Do zmíněné igelitky nebo lépe do zapínacího ig. pytlíku jich vždy pár pro jistotu přihodím.
    Jediná nevýhoda je, že se během používání pytlíčky perforují a silica-gel se vysype.

    Odpovědět
  6. a taky HDD

    Dodávám taky další pro majitele databank s HDD, jako je můj případ.
    Zkušenost z Himalájí – člověk prostě potřebuje zazálohovat fotky a neuvědomí si, že venku je -10 a když byl batoh celou noc ve stanu, moc se neohřál. Harddisk po zapnutí vydával zajímavé klapavé zvuky, rychle jsem ho vypnul a naštěstí to přežil.
    Ale pracovní teplota HDD je většinou 0-40 st.Celsia, pamatovat! 🙂

    Odpovědět
  7. Pozor na objektiv…

    Přidám osobní zkušenost… Na horách s kamarády se mnohdy dělá spousta fotek ve sněhu, akční fotky lyžařů… Kamarádce se dostal sníh na vnější čočku objektivu. Snažila se očistit objektiv dýchnutím a kapesníkem! (vznikl docela zajímavý efekt tyou gaussovské rozostření:)
    Pokud padající sníh ulpí na čočce, doporučuji klasický optický štěteček. Balónek nejprve několikrát zmáčkněte naprázdno abyste čistili studeným vzduchem a vločky očistili bez jejich roztavení.
    Vhodné je také pokud víte, že budete dlouho v extrémních podmínkách použíít obyč. Hama UV filtr našroubovaný na objektiv – moc škody na snímcích nenadělá a dá se sundat, takže máte druhý pokus objektiv nezamazat:)
    VAROVÁNÍ – POLARIZAČNÍ FILTR!!!!
    Je velmi náchylný na poničení vlhkostí protože je bla bla z nějakého biologického materiálu či co… Prostě dejte ho do pytlíku nebo aspoň orig. krabičky když jdete do tepla. Kond. vlhkost mu OPRAVDU nedělá dobře.

    Odpovědět
  8. Mráz

    Sám mám neblahou zkušenost s kapacitou baterií za mrazu. Fotografoval jsem východ slunce ze Svorové hory v Krkonoších, bylo asi minus 12 a poměrně silný vítr. Bajonetová Praktica BX20, která má elektronickou závěrku, po třech snímcích zamrzla. Závěrka přestala pracovat, po stisku spouště se ozývalo jen slabé cvaknutí.
    Litoval jsem, že jsem si nevzal mechanickou Pcu MTL5b, nebo jiný čistě mechanický fotoaparát.

    Odpovědět
  9. Skusenost s odolnostou

    Chcel by som sa podelit so skusenostou ako spolahlivo funguju fotoaparaty v zime:
    Zenit 212K (co j pomerne novy fotoaparat) , pouzival som ho aj pri -25, pracoval spolahlivo (asi sa sovieti zlepsili v uzavierke aj plastoch). Avsak pri vyssej vlhkosti, uzavierka sa “lepila”.
    Pentax ZX-L(MZ-6) podla dokumentacie sa moze pouzit do -10, spolahlivo pracovala pri -25.
    Teraz idem vyskusal Rolleiflex 6008 integral. Podla dokumentacie moze byt pouziti pri -20, podla uzivattelov fungoval aj pri -30.
    Inac, co sa tyka baterii, dobre riesenie je bateriu vo vrecku bundy a privadzat napatie kablikom do pristroja. (Ma to napr, Rollei, Contax, ale predpokladam ze vela vyrobcov to ponuka takisto).

    Odpovědět
  10. Igelitka

    Tzn. ze kdyz mam fotak v igelitce, a vlhkost se hromadi na sacku, tak fotak muzu vyndat z batohu ihned nebo mam opet cekat nejakou dobu, diky

    Odpovědět
    • igelitka

      Musíš čekat dokud se foťák neohřeje na teplotu místnosti. Kdybys ho vytáhl z igelitky dřív než se ohřeje, tak by se na a v něm hned srážela voda.

      Odpovědět
  11. problém kapacity

    Já mám osobně zkušenosti s lithiovýma bateriemi dost špatné-za mrazu -20°C byly vybité po jednom filmu, u akumulátorů to může být jiné.
    Problém bych snad neviděl v tak úplně v kinetice chemických reakcí, protože princip je elektrochemický. Problém bude ve zvýšení odporu elektrolytu-elektrolyty na rozdíl od kovů mají vyšší odpor při nižší teplotě-souvisí to se zpomalení difúzních jevů u povrchu elektrod a tím dojde k poklesu napětí.
    Obecně vzato by to na vliv kapacity akumulátorů nemělo mít vliv-ta vychází z Faradayova zákona, jde o to že akumulátoru poklesne napětí a dávají tedy nižší proud.

    Odpovědět

Napsat komentář