Pro vyvolávání filmů používám standardně vývojku ID-11. Jsem s ní plně spokojen, přesto jsem tu a tam přemýšlel o nějaké ještě ostřeji kreslící vývojce. Používám sice také Rodinal, a i když se o zrnitost nestarám, protože na kinofilmu se jí nezbavím a z velkého formátu (13x18) nemíním zvětšovat tolik, abych s ní měl problémy, přeci jen je podpis Rodinalu na zrnu trochu moc zřetelný.
Již delší dobu jsem pomýšlel na Ilfosol S. Pak se však objevila v obchodech chemie od firmy Paterson a mezi ní i vývojka Acutol. Tak jsem se jednoho dne rozhodl investovat jedny Hradčana a defitivně si udělat jasno. Rozhodl jsem se ho porovnat jak s Rodinalem, tak s ID-11. Měl být tak ostrý, jako Rodinal, ale současně mít jemnější zrno. Na poslední chvíli jsem k této trojici přidal ještě jeden recept s vitamínem C od Patricka Gainera, který budu označovat PGO. Zkušebním filmem byl Ilford FP4+.
Pár slov k vývojkám
ID-11 je označení Ilfordu pro vývojku D-76, předpisy si přesně odpovídají. Konfekčně dodávaná vývojka se však mírně liší - váha balení pro 1 litr je trochu vyšší a bezpečnostní informace zmiňují ještě jednu mně neznámou látku. Každopádně se jedná o letitou metol-hydrochinonovou klasiku, která slouží dokonce jako vývojka stanovená normou pro určení citlivosti. S trochou nadsázky lze říci, že dává vyváženou kombinaci zrna, citlivosti, tonálního podání, ostrosti apod. Já ji používám jednorázově v ředění 1+3 pro zvýšení ostrosti a pro opakovatelnost výsledků v čerstvé lázni.
Rodinal je také klasika, navíc dnes již stoletá. Ačkoli je základní předpis jednoduchý s jedinou vyvolávací látkou paraaminofenolem a Foma i Orwo (Calbe) mají svůj klon R-09, nikdo se nedokáže vyrovnat originálu od Agfy. Používá se v širokém spektru ředění, pomocí kterého lze regulovat kontrast a částečně i zrnitost, pracovní roztok je určen na jedno použití. Rodinal dává velmi ostré a velmi zrnité negativy. S nástupem kinofilmu ustoupil do pozadí, protože výsledky byly příliš zrnité. Díky moderním jemnozrnným emulzím, zvláště pak těm s tabulárními krystaly, se znovu dostává na výsluní.
Acutol (FX-14) dodávaný Patersonem je vývojka sestavená Geoffreyem Crowleyem (autor řady FX- vývojek). Už název má naznačovat, že se jedná o vývojku vyvolávající s vysokou ostrostí, zvláště zdůrazňující hrany. Její účinek se nejvíce projeví na filmech s klasickou emulzí a nížší citlivostí (ISO 25-200). Koncentrát se ředí v poměru 1+9 až 1+14, ve výjimečných případech na 1+19, pracovní roztok je určen na jedno použití.
PGO je vývojka, kterou pod označením Original publikoval Patrick Gainer v Photo Techniques 11/12 1994. Obsahuje metol a vitamín C, ale žádný siřičitan sodný. Proto by měla dávat snad hrubozrnější, ale především ostřejší negativy, protože siřičitan zrno rozpouští, čímž ho mírně zmenšuje, ale také jakoby rozmývá, což vede k menší ostrosti. Složení je následující:
uhličitan sodný | 5,0g | 5,0ml |
kyselina askorbová | 2,0 g | 2,5 ml |
metol | 0,2 g | 0,3 ml |
voda do | 1000,0 ml | 1000,0 ml |
Složení je velmi mírně upraveno z anglosaských jednotek. Poslední sloupec udává složení v objemových jednotkách. Nemám váhy, proto chemii (práškovou) odměřuji objemově v upravených injekčních stříkačkách.
Vývojka mě kromě očekávaných vlastností zaujala i jednoduchým složením a neuvěřitelnou cenou - litr stojí jen něco málo přes tři koruny. To by bylo zajímavé pro vyvolávání velkoformátových planfilmů v normální vývojnici, kdy je ovšem zapotřebí na jeden film zhruba litr vývojky. Původně jsem ji sice neměl v úmyslu testovat, vzpomněl jsem si ale, že ve fotokomoře zkouším její uchování v oddělených roztocích. První test totiž ukázal, že namíchaná vývojka je už po dvou týdnech nepoužitelná. Nicméně jsem zkusil obvyklý postup namíchat metol s kyselinou askorbovou do jedné lázně a uhličitan do druhé, životnost se tak zvýšila nejméně na dva měsíce. Protože však nemohu zaručit, že si vývojka při tomto postupu uchovala původní vlastnosti, berte výsledky jako nezávazné.
Provedení testů
Pro zkoušku jsem si připravil 24 snímkový proužek filmu. Počítal jsem se třemi testy po šesti políčkách a dvě políčka pro mezeru. Na poslední chvíli jsem se rozhodl testy rozšířit, takže výsledkem byly čtyři pásky po pěti expozicích, jedno prázdné políčko byla mezera.
Testoval jsem ve svém černobílém těle, Nikonu FG-20, upevěném na stativu Manfrotto 055 s hlavou MA 029. Objektivem byl Nikkor AF 50mm f/1,8 zacloněný na clonu 8. I když jsem se pohyboval v rozumných časech, využil jsem předsklopení zrcátka, ke kterému u tohoto modelu dochází při focení pomocí samospoutě. Tím jsem udělal maximum pro objektivní posouzení ostrosti.
V každé sadě jsem vyfotil sadu pěti expozic jedné scény s korekcemi od -2 do +2 pro případ, že by některá z vývojek výrazně měnila citlivost filmu. Celý pásek jsem nafotil najednou, i když to vzhledem k použití samospouště trvalo téměř čtyři minuty. Obloha byla naštěstí čistá, takže osvětlení scény bylo konstantní.
V komoře jsem film nastříhal na jednotlivé proužky a vyvolal. Vzdálenosti políček od začátku filmu mám odměřeny, ale v tomto případě jsem si pomohl jednoduše tak, že jsem film znovu založil a v komoře přetáčel a naprázdno exponoval, přičemž vždy, když jsem k dospěl k prázdnému dělícímu políčku, jsem si nastřihl perforaci.
Vyvolávací časy jsem zvolil doporučené výrobcem, s výjimkou ID-11, kde již mám vyzkoušen pro tento film čas o něco kratší.
Vyvolané negativy jsem naskenoval s rozlišením 2900 dpi, přičemž jedinou úpravou bylo srovnání drobných rozdílů v kontrastu a jednotný ořez. Takto upravené snímky jsem posuzoval s tím, že bude-li to mít význam, budu pokračovat zvětšeninami na fotopapír.
|
|
|
|
Výřezy z filmů v rozlišení 2900 dpi. Malé výřezy zachycují plochu 2,2x2,2mm, velké 3,9x6,5mm se zobrazí po kliknutí. V horní řadě vlevo ID-11 1+3, vpravo Rodinal 1+80, v dolní řadě vlevo Acutol 1+14, vpravo PGO. |
A teď již honem k výsledkům.
Ostrost
1. | ID-11 1+3 |
2. | Rodinal 1+80 |
3.-4. | Acutol 1+14 |
3.-4. | PGO |
Pořadí na prvních dvou místech je možná překvapující, protože Rodinal má pověst jedné z nejostřejších vývojek. Vysvětlení je ale prosté. Pokud chápeme ostrost jako skok hustoty na hraně, vyhrává skutečně Rodinal. Ale jeho výraznější a hrudkující zrno tu hranu tak rozhází, že ve výsledku považuji ID-11 za ostřejší. Acutol a PGO si jsou velmi podobné a oproti prvním dvěma neostré. Nicméně se jedná o srovnání. To ještě nutně neznamená, že Acutol a PGO nebudou pro vyvolávání a zvětšování stačit. Zkouška na sucho pod zvětšovákem ukázala, že při zvětšení 10x (kino na 30x40) se rozdíly zmenšují a jsou sice patrné, ale při pozorném zkoumání.
Zrno
1. | PGO |
2. | ID-11 1+3 |
3. | Acutol 1+14 |
4. | Rodinal 1+80 |
Tady se potvrdily papírové předpoklady, Acutol je na tom skutečně se zrnem lépe, než Rodinal. Ovšem u Rodinalu za to může hrudkování, které způsobuje, že vzhled zrna je velmi nerovnoměrný. Naproti tomu PGO překvapila, zrno je velmi rovnoměrné a zdá se tak mnohem menší, minimálně je méně rušivé.
Tonální podání
1. | ID-11 1+3 |
2. | Rodinal 1+80 |
3. | PGO |
4. | Acutol 1+14 |
Hodnocení, které tu uvádím, je velmi subjektivní. PGO i Acutol mají na můj vkus malou kresbu ve stínech i ve světlech, ačkoliv celkový kontrast negativu je správný. Stínům lze sice pomoci větší expozici, ale to jen zhorší situaci na opačném konci ve světlech. Měla by pomoci větší expozice kombinovaná s kratším vyvoláváním a zvětšování na kontrastnější papír. Nicméně tuto informaci jsem již nepotřeboval znát.
Závěr
Cílem testů bylo porovnat výkony tří vývojek s mojí standardní ID-11. Ukázalo se, že v ostrosti a tonálním podání ji nepřekonávají, proto jsem již nepřistoupil k dalším testům. Z dalších testů jsem Acutol vyřadil, protože nepřináší posun ani kvalitativní, ani finanční. Rodinal testovat nepotřebuji, neboť jej znám a používám na velký formát (13x18). PGO ještě nějakým testům podrobím především kvůli její ceně. Ovšem pokud mi skutečně nebude po stránce tonální vyhovovat, nepomůže jí, ani kdyby byla zadarmo.
|
|
|
|
Histogram znají především ti, kteří se alespoň zčásti zabývají digitální fotografií. Ukazuje poměrné zastoupení jednotlivých šedých tónů od černé po bílou. Protože jsou vyhodnocením stejných výřezů, můžeme i my porovnat tonální podání jednotlivých filmů. Zhora dolu ID-11 1+3, Rodinal 1+80, Acutol 1+14 a PGO. I když mezi křivkami nejsou velké rozdíly, přeci jen je například u PGO patrná oblast snížení rozsahu stínů. |
Výsledky testu nechápejte tak, že jsou tyto vývojky špatné. Každý klademe důraz na něco jiného a je pravděpodobné, že v praktickém použití bychom každý dali přednost jiné vývojce. Proto berte tento článek jako rámcovou informaci a nenechte se odradit od případných vlastních testů.
Zároveň chci upozornit, že jsem testoval tyto vývojky na tomto filmu. Nejsem tedy schopen říci, jak by si vedl jiný film či jiná vývojka.