motiv

Jak bylo na Open Air VIII. - Jemčina, podzim 2003

26.9.2003 - Jakub Kencl - Reportáže
Horké letní dny a vlahé noci pomalu vystřídalo žloutnoucí listí, ranní mlhy a přízemní mrazíky, což signalizuje nejen fotogenický podzim, ale i tu pravou chvíli na uspořádání dalšího podzimního Open Air. Tentokráte jsme se všichni sešli v kempu na břehu Nežárky, v Jemčině.

Promítání
Harnod promítá diáky ze Švýcarska
V pátek po cestě do Jemčiny pomalu dojíždím Pavla Polu a společně míříme do Jižních Čech. Na místo konání přijíždíme již skoro za tmy, ale patříme do první poloviny účastníků, kteří dorazí. Rychle vyložit z auta plátno, promítačky, daťový projektor a spoustu jiných věcí, bez kterých se následující dny neobejdeme a už nás Petr Kříž pobízí do jídelny na vynikající gulášek. Ještě povlíknout postele a můžeme v klidu vyrazit do společenské místností, která je krásně vyhřátá od krbu a kde již Honza Hlinák připravuje veškeré věci potřebné na první promítací večer.

Karl
Někteří jedici se chlubí svojí novou fotografickou výbavou
Kolem deváté hodiny je nás u krbu již většina a tak můžeme neoficiálně zahájit osmý ročník našich fotografických setkání. K přítomným dolehne jen pár organizačních slov, přibližný program a může se zhasnout. Na plátno dopadají první obrazy. Jako první se nás Petr Ježek snaží přesvědčit, že diáky z továrny byly foceny za plného provozu ve všední den. No nevím, nevím, buď Petr používal dlouhé expozice a rychlí dělníci neměli šanci se zachytit na emulzi Petrova filmu nebo se v nejmenované továrně moc nepracuje. S každým obrázkem na plátně mám větší chuť v této továrně pracovat. :-) Ale zátiší a zákoutí jsou to pěkná. Po liduprázdné továrně následuje Švýcarsko, Litva, Rakousko, Český ráj, Hracholusky, ... Opět se nám sešla velice pěkná série diapozitivů a celou noc až do druhé hodiny ranní bylo na co koukat. Pak už dáváme promítačce pohov a věnujeme se společenským záležitostem. Někteří jedinci jsou do debat o fotografování, ale i o jiných věcech natolik zabráni, že je do chatek zahánějí až zpívající ptáci. Po zalehnutí mě uklidňuje prudký déšť, který mi naznačuje, že můžu klidně spát až do snídaně, jelikož se ranní mlhy dnes nekonají.

OOK
OK se maximálně sousředí při kolorování
Kolorování 2
Zásah učitele je někdy nutný
Letošní OA má trochu jiný scénář než minulé ročníky, což mohli účastníci poznat již při pátečním promítání. V sobotu hned po snídani, místo pravidelné fotovýpravy, nás ve společenské místnosti vítá Bob s Tomem. Kárl svou minulost nezapře a nenápadně dostává diváky, ale i Toma, tam kam potřebuje. Chvílemi to vypadá, že se budeme bavit o doutníkách: "Ale to snad ne, Bobe, tady jsme mezi fotografama a snad si povíme něco užitečnějšího. Neboj, Tome, doutník je pro tebe a lidem jsem tady přinesl černobílou fotografii. No, Bobe, nic moc, těch tu má každý plné desky. Jasně, Tome, ale my z této černobílé fotografie uděláme fotografii barevnou. A to za pomocí levných anilínek. A to se vyplatí."

Kolorování 3
´To kolorování je vlastně legrace
Kolorováni 3
Vznikají i nová umělecká díla
Tak takhle to nějak vypadalo dopoledne v Jemčině. Nakonec jsme se dostali kam jsme potřebovali a do oběda jsme s Kárlem přítomným vysvětlovali, jak se dají fotografie natónovat a nakolorovat. Přítomní se postupně dozvídají jak si vlastní fotografii připravit pro tónování a jak a v čem ji lze tónovat. Probírají se zde tónovače různých barev a výrobců, ale nakonec zůstáváme u hnědě tónovaných fotografií a u tónovače tuzemské výroby. Většinu překvapuje, že práce s tónovačem je tak jednoduchá a hlavně že se dá pomocí teploty ovládat i barevný nádech fotografie od žlutohnědé až po studený tmavě hnědý tón. Kárl ovšem nezapomíná ani na tónovače typu co dům dal a představuje perfektní fotografii ze začátku století. Omyl! je to fotka pár týdnů stará, natónovaná do příjemného žlutohnědého tónu pomocí obyčejného čaje. Kárl také prozrazuje poměrně neznámou věc. Pokud budeme chtít fotografii kolorovat a zvláště pak pleťovku je lepší fotografii předem lehce natónovat dohněda. Chytá se tak lépe odstín pleťovky a celkově fotografie pak vypadá přirozeněji. Opět jako důkaz dokládá svá díla, na kterých je jasně vidět rozdíl obou technik. Od techniky se pomalu dostáváme k vlastní filosofii kolorování. To že kolorováním by měla fotografie získat a nikoli ztratit je všem jasné, ale diskuse o tom jakou fotografii, jak a zda jen částečně či celou se protahuje až k polednímu. Každopádně je tato diskuse velice zajímavá a hodně mě potěšilo, že se osazenstvo nezajímá jen o techniku, ale vlastně i o tu pomyslnou duši fotografie. Hodiny odbíjejí poledne a jelikož fotograf živ je nejen fotografií, odjíždí většina lidí do nedalekých vesnic a městeček a přepadává místní pohostinství, kde nabírá potřebnou energii k dalšímu programu.

Kárl - kolíčky
Někteří se chtěli vnutit do galerie s vlastním autoportrétem. Naštěstí šňůra nevydržela.
Odpoledne přichází na řadu praktická část kolorování. Na jedné z fotografií předvádím praktickou ukázku lokálního kolorování, kdy i "špinavá voda" může fotografii změnit. Přítomní se přesvědčují i o tom, že každá barva může mít pro kolorování různou hustotu a že každá barva je jinak výrazná. Pak již všechny pomůcky přenechávám malbychtivým jedincům. Na některých je vidět, že dopoledne bedlivě poslouchali a dílo jim jde pěkně od ruky. Někteří nejmenovaní jedinci ovšem hází veškerou teorii za hlavu a z fotografie vytvářejí umělecké dílo hodné druhé třídy místní mateřské školy. Nebo že by nový trend a útok na některé z pater Národní galerie?

ZdeněkT
Našli se i šmíráci, kteří chtěli kopírovat nejlepší.
Umělecké omalovánky pomalu zasychají a na stěnách se pomalu objevují první metry šňůry, která nám dnes nahradí tu galerii národní a vytvoří nám galerii na šňůrách. Jen co jsou dopnuty poslední centimetry objevují se na nich první fotografie. A opět to bude ještě lepší než minule. Opět je s námi Dundee a na šňůru věší své podbízivé fotografie, které se budou asi zase líbit. Zase hodně barevné, kompozičně jako by vypadly z některé z fotografických učebnic. No prostě nuda, nuda, šeď, šeď. :-)) Ale již vidím ty obdivné pohledy kolemstojících a je mi jasné, kdo dnes bude aspirovat na vítěze. Na druhé straně místnosti se ovšem objevují fotografie pana docenta Štauda, Matěje Procházky, Henryho, Kárla a dalších. Na krbu stojí obří kliprámy Zdenka Bakšteina. Dneska bude opravdu z čeho vybírat.

Galerie - instalace
Oběvují se nové a nové série
Galerie
Vše je hotovo a první autor představuje svoji sérii
Je pět odpoledne a Open Air VIII. - Jemčina, podzim 2003 je slavnostně zahájen a zároveň je otevřena naše galerie. Následuje každoroční maratón představování a obhajování svých prací. Postupně se seznamujeme s celou galerií a v paměti nám zůstávají černobílé i barevné série: Hřbitovy, stromy, pouště, svěží lesy, zvířata, zvířátka, koncerty, děti, rybáři, krásné modelky, nápadité abstrakce, překrásná zátiší - prostě krásných cca 180 fotografií, ze kterých bude muset každý z nás vybrat jen pět nejlepších. Na ty čeká nejen nehynoucí sláva ale i praktické, pěkné a hodnotné ceny od našich sponzorů. Ještě se marně snažím strhnout pozornost na své fotografie a upozorňuji přítomné na různá překročení pravidel u některých jedinců a vyzývám k jejich diskvalifikaci. :-) Bohužel moje agitka vychází na prázdno a již po prvních pár minutách sčítání hlasů je jasné, kdo bude figurovat na prvních pěti místech. Po kompletním sčítání mám pocit, že půjdu opět k Pazderovi. Ale nééééé, žádný Pazdera, nikam nemusím. Mám hodné dítě, které mi chce ušetřit práci, cestu a srdcervoucí loučení s výbavou. Hodný chlapec. Poráží mě na kolena v hodnocení fotografií, tak už vím, komu svůj batoh předám. Alespoň nebudu mít za šest hodin deprese jako někteří ostatní, ale nepředbíhejme.

Bahňák
O některé autory je velký mediální zájem
Henry
Někteří musí zdůvodňovat proč dnes přivezli jen kontakty. I tak se Henry se svou pěknou sérii dostává na bednu.
Po večeři vyhlašujeme a odměňujeme pět nejlepších jejichž jména najdete pod článkem. Tam také můžete zjistit, že to byl poměrně tuhý boj a o stupních vítězů rozhodovaly jednotlivé hlasy. Nebylo jednoduché vybrat v té záplavě fotografií to nej. Každý preferuje jiný žánr, ale na těch nejlepších se shodli skoro všichni. Není divu. Byly to fotografie nádherné, technicky dokonale zvládnuté a lahodící oku diváka.

Po slavnostním ceremoniálu již můžeme s Pavlem zahájit letošní soutěž, kterou jsme vymysleli a považovali za velice obtížnou - poznávání fotografických věcí poslepu. Bohužel opět vedle, všichni účastníci většinou suverénně poznávají fotoaparáty, clony, lupy, expozimetry, redukce a jiné součástky svých miláčků. Někteří zvláště jízliví jedinci určují typy, průměry, roky výroby, měřítka zvětšení a jiné parametry zkoumaných věcí. Hrůza, jsem disgustován, ale potěšen zároveň. Všem odvážlivcům za jejich výkony patří absolutorium a opět hodnotné ceny od našich sponzorů. Čas nám pěkně utíká a tak velím směrem k Dundeemu a Frantovi, ať urychleně začnou s tím svým hlavním programem večera. Prý nějaká Afrika či co. Tak to snad bude trochu zajímavé a bude se na to dát dívat. Má to být dost dlouhé, tak snad to lidi nějak přežijí. No uvidíme co si na nás ti dva cestovatelé připravili.

Franta Štaud
A začíná sobotní show. Franta nás pomalu přesunuje do nitra Afriky
Mno, nevypadá to zle, hodně písku, pěkně tvarované, dobře nasvícené, sem tam doplněné nějakým tím suchým klackem. Docela to ujde. :-) Áááááá, tady máme ty haldy písku i z letadla. No nějak se nám to zploštilo, ale zase to docela pěkně kreslí. A asi to bude i dobré, jelikož někteří slabší jedinci již opouštějí místnost a jdou prodat své fotobrašny do místní restaurace. Ale hoši, zase takové umění to není. Vždyť jste to sami slyšeli, že to nic není. Stačí, aby si Franta něco přál, třeba pěkný mrak a ten se do 10 minut dostaví. Vůbec nevadí, že v tuto dobu vidět v Namibii mrak je to samé jako vidět lva na jižním pólu. Co na tom, že po cestě
Dunde - dia
Zatímco Franta povídá, Dundee ještě dolaďuje pořadí fantastických diapozitivů
neviděli 300 km strom. Zrovna začalo zapadat slunce a Franta by potřeboval strom tak cca 30 m od cesty. No a bum po třech kilometrech je tu strom. Není zrovna ideální, jelikož stojí od cesty metrů jen 25, ale co se dá dělat. Franta to nebude jako obvykle fotit z auta, ale holt vyleze a poodstoupí pět metrů stranou, aby to aspoň trochu pasovalo do kompozice. No a takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna... Navíc, jak nám sdělili nakonec, to stejně byly jen odstřižené krajní pole z filmových pásků - to aby ten zbytek mohli lépe skenovat...

Ale konec legrace. Klobouk dolů, pánové. Byly to nádherné čtyři hodinky v Africe. Nejen nádherná příroda, hra barev a stínů, zvířata, ale to hlavní, co mě uchvátilo, byli domorodci. To se ani nedá popsat, pochválit, zhodnotit. To se musí vidět, zažít. Když pomocí diáků vstupujeme do vesnice Křováků přestávám vnímat své okolí a záběry mě vtahují do děje. Postupně se učím v místní škole, sleduji divou zvěř na lovu, tančím u ohně. Vše umocňuje křovácká hudba, kterou nám kluci pouští. Nádhera. Vše ale jednou končí a tak končí i naše procházka po Africe. Symbolicky nás "vyhánějí" divoké kočičky a loučí se s námi mizející žirafa.

Stín
A to už se Franta do Namibie pěkně ponořil
Šípy
O přestávkách máme možnost nahlédnout i na výzbroj Křováckých lovců.
Dnešní promítání má ničivé dopady. Pominuli škody, které způsobil jeden nezodpovědný divák na Dundeeho šípech od Křováků, tak je zde dav lidí, kteří se dohadují v kolik hodin v pondělí u Pazdery a kam večer na pivo. Snad na fotopivo chlapci! Honza Seifert mi okamžitě vysvětluje, že bez fotografů, už nebude žádné fotopivo a odchází rozšlapat své Cambo. Několik jedinců ho následuje a nenávratně mizí ve tmě. My silnější, popřípadě již darujivší svou výbavu, se v poklidu usazujeme u hřejivého ohně a svorně konstatujeme, že ti dva vlastně fotí jen tak nějak průměrně. Akorát měli kliku, že jim opět vyšlo počasí. :-) Toto zjištění nás uklidňuje, takže můžeme opět pokračovat v debatách o všem možném až do brzkých ranních hodin.

Petr Chlumský
Petr nás trpělivě provází fotografickým řemeslem
Po vynikající pomazánce, která nám nastartovala nedělní den, nastupuje na scénu Petr Chlumský a všechny nás seznamuje s tím, jak je možné si fotografováním vydělat. Jednoduchá však není cesta přes editory, grafiky, sazeče a všechny ostatní jedince, kteří se snaží zhatit fotografovu práci. Petr nám všechno vysvětluje, nastiňuje i řešení případných problémů a radí, jak se jim co nejlépe vyhnout. Prostě se nám dostává velice podrobného návodu jak na to. Dvouhodinovou přednášku, která pozvolně přechází do diskuse doprovázejí na plátně ukázkové fotky, které nám ukazují, jak se dá různě představit osobnost a charakter fotografovaného. Poučné, zajímavé a zábavné v jednom. Tak to má být, tak to mají mazlíčci rádi. Díky Petře, bylo to skvělé!

Bahňák - přednáška
Tečkou celého OA bylo poutavé vyprávění Bahňákovo na téma ~Jak to dělám já~
Po krátké přestávce se představuje Bahňák, který nám pro změnu povídá o vzniku svých fotografií. Na stole před námi leží nádherné momentky z lidského života. Centrum, periferie, nábřeží. Je úplně jedno, kde se Bahňák nachází, všude nachází on. Nachází lidi a jejich osudy, jejich život a dokáže jej zachytit v ten pravý okamžik citlivě na svůj citlivý materiál. Tyto fotografie doprovází zajímavé vyprávění, jak se mezi lidmi pohybovat, jek mezi ně proniknou, aniž by si nás všimli. Jak je nerušit a dobře fotografovat.

Poslední hodina nám utíká jako voda a již nezbývá než osmý Open Air ukončit, uklidit a vyrazit k domovům. Dneska odjíždím spokojen, mám pocit, že se to povedlo. Měl jsem trochu hrůzu ze změn, ale vypadá to, že byly snad k lepšímu. Proto bych vás chtěl všechny požádat, jestli byste nemohli zodpovědět pár otázek na téma Open Air a jeho programu. Nejde nám jen o ANO či NE, rádi uvítáme jakékoli postřehy a podněty. Ať už kladné či záporné. Své odpovědi nám prosím zanechat zde v diskusi pod článkem. Předem díky.

  1. Vyhovuje vám nové časové rozložení promítání (Pá + So)?
    Pokud by letos nebyla Afrika, tak není v sobotu moc co promítat...
  2. Vyhovuje vám sobotní program (wokshop) namísto volné vycházky?
  3. Máte zájem o různé doplňkové kvízy či soutěže a popřípadě jaké?
  4. Co udělat změnu v zadání do galerie?
    Už ne jen série, ale série na jedno téma, které by museli zpracovat všichni (doprava, sport, den v mé rodině, ...)? Téma bude vyhlášeno minimálně s tříměsíčním předstihem.
  5. Má být v něděli ještě jedna teoretická přednáška (ať už sólo nebo vázaná k workshopu) nebo volno a odjezd? Nebo jiný program?
  6. Co vy na přesunutí jarního OA na květen?
    Důvodem této myšlenky je malý rozestup jarního a podzimního OA a menší účast diáků na podzimním OA. A v červnu je také již dost lidí na dovolených.
  7. Ostatní vaše připomínky a návrhy

Tabulka pořadí Galerie na šňůrách - Open Air VIII. - Jemčina, Podzim 2003
Pořadí Jméno Přezdívka Název série Bodů
1. Kopřiva Pavel Dundee Barvy a tvary pouště 127
2. Bakštein Zdenek ZB Hory 123
3. Jelínek Jindra Henry Na návštěvě v kovárně mistra Plášila 74
4. Procházka Matěj Harnod Barvy 73
5. Štaud František Namibie 59
6. - 7. Hojgr Marek Marek XXII Blues alive 40
6. - 7. Richtr Karel Kterak mořskou pannu chytati 40
8. Tichý Zdeněk ZdenekT Vltavský břeh, žádný shon, žádný spěch 38
9. Zink Josef Bahnak Periferie 32
10. Vraný Pavel Zimní makro 27
11. - 12. Pola Pavel Malý cyklista 21
11. - 12. Veselá Jaroslava Jajro Po sezoně 21
13. - 14. Kutina Pavel Bitovod Noční můry 19
13. - 14. Kencl Matěj Konečná 19
15. Beránek Petr Berry Makro 17
16. Kencl Jakub Jakub Rybáři 15
17. Merunka Michal Jasoň Kyjovské slavnosti 13
18. Ježek Petr Jezekp Továrna 12
19. Batěk Libor Norsko 2002 9
20. Kovář Štěpán Stepank Lac Leman 7
21. - 22. Pánková Jarmila Jaja Ufonek 5
21. - 22. Kříž Petr Portréty zvířat 5
23. Paleček Miro Mir@ Sezónní záležitost 4
24. - 27. Hlinák Jan JanHl Vodní hmyz 2
24. - 27. Kadlc Ondřej Šneci 2
24. - 27. Uhlíř Martin Šumavské vodopády 2
24. - 27. Kabátovi Chaos 2
28. Klecán Ondřej OOK Windows and Gates 1

Poděkování

Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci a zajištění hladkého průběhu akce:

  • firmě E.K.G. - dovozce značky Tamrac za věnování věcných cen do našich soutěží,
  • firmě Fujifilm za věnování věcných cen do našich soutěží,
  • firmě HAMA za věnování věcných cen do našich soutěží,
  • firmě INFOTO - velkoobchodní prodejce značek Ilford a Fomei za věnování věcných cen do našich soutěží,
  • firmě Minolta za věnování věcných cen do našich soutěží,
  • Petrovi Křížovi za organizaci ubytování a stravování,
  • Janu Hlinákovi za zapůjčení promítačky, dataprojektoru, plátna a věcí s tím spojených,
  • Petrovi Beránkovi za zapůjčení notebooku.

Jakub Kencl
http://kencl.zonerama.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Bonek26.9.2003, 08:10odpověď
Jakub26.9.2003, 08:16odpověď
Henry26.9.2003, 09:20odpověď
Henry26.9.2003, 11:24odpověď
Ježek P.26.9.2003, 13:06odpověď
MarekXXII26.9.2003, 13:12odpověď
Jakub26.9.2003, 13:30odpověď
StepanK26.9.2003, 14:59odpověď
Petr Kříž29.9.2003, 13:01odpověď
dundee29.9.2003, 14:30odpověď
Bundes29.9.2003, 15:15odpověď
radka29.9.2003, 23:01odpověď
JirkaP30.9.2003, 08:38odpověď
jajro30.9.2003, 13:42odpověď
Tobík1.10.2003, 00:35odpověď
Pavel Vraný1.10.2003, 08:43odpověď
Matej Prochazka1.10.2003, 11:34odpověď
HonzaSeifert2.10.2003, 09:19odpověď
JKJ2.10.2003, 09:40odpověď
Jaja6.10.2003, 11:42odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace