Některá místa jsou turisticky i historicky velmi zajímavá, ale – možná vzhledem ke své poloze mimo hlavní cíle turistického ruchu – bývají neprávem opomíjena. Jedním z takových míst je i Javorník ve Slezsku. Návštěvou tohoto místa jistě nebudete zklamáni.
Javorník leží asi 20 kilometrů na severozápad od Jeseníku, na úpatí Rychlebských hor. Na hranici s Polskem je to doslova „co by kamenem dohodil“. Do města se nejlépe dostaneme po silnici č. 60 od obce Lipová-lázně. Cestu do Javorníku je možné spojit také s návštěvou krasových jeskyní Na Pomezí, jimž je věnován jeden z předchozích tipů na výlet. Parkovat je možné na parkovišti přímo pod zámkem v centru města.
Místo bylo osídleno už v pravěku, což dokládají nálezy kamenných nástrojů; z pozdější doby jsou i zde nalezené římské mince. První písemná zmínka o Javorníku pochází z roku 1291 a už na počátku 13. století je připomínán hrad, který byl po mnoho staletí majetkem a sídlem vratislavských biskupů, postavila jej však svídnická knížata a biskupové ho získali až roku 1348. Hrad byl původně silně opevněn, přesto byl roku 1428 dobyt husity a o 4 roky později ho biskupové vyplatili zpět, byl však dost poškozený a znovu začal sloužil jako sídlo až na konci 15. století, kdy byla obnovena dřívější podoba hradu. Na začátku 16. století byl hrad na objednávku biskupa Jana Thurza přestavěn na zámek, který se podle patrona vratislavských biskupů, jímž byl Jan Křtitel, začal nazývat Jánský vrch.
Ve stejné době se v okolí těžilo stříbro a město utěšeně bohatlo, ale prudký rozvoj byl téměř zastaven velkým požárem roku 1576. Další pohromou, typickou a pro mnohá česká města téměř osudovou, byla třicetiletá válka a také epidemie černého moru. Další velký požár zasáhl město v roce 1825, o 5 let později byla vybudována silnice do nedaleké obce Žulová a konečně roku 1897 byl Javorník připojen na železniční trať Hanušovice – Głuchołazy. Za druhé světové války zde byly zajatecké tábory a také tudy procházely kolony z koncentračního tábora Birkenau.
Dominantou města je jednoznačně zámek Jánský vrch, který se vypíná nad příkrém kopci nad městem. Původní opevněný hrad prodělal řadu úprav – první na přelomu 15. a 16. století. Poté byl upraven barokně a znovu důkladně přestavěn na začátku 19. století. Koncem 18. století vznikla u zámku zahrada ve francouzském stylu a roku 1800 byl založen také krajinářský park. Jánský vrch byl sídlem vratislavských biskupů až do roku 1945. Zajímavé je, že nebyl církvi zabaven hned po únoru 1948 (jako řada dalších objektů), ale patřil jí i nadále. Od 50. let 20. století sice vykonával funkci správce stát, ale formálně vlastníkem nebyl, tím se stal až roku 1984 a tento stav trvá dodnes. Nenechte se mýlit vnějším vzhledem zámku – ten by jistě potřeboval rozsáhlou opravu – interiéry vás však jistě nezklamou. Jakkoli to bylo s vlastnictví zámku složité, jisté je, že intriérům byla věnována značná péče, možná na úkor zevnějšku…
Od roku 1769 působil v hradním orchestru biskupa Schaffgotsche hudební skladatel a virtuos Karl Ditters z Dittersdorfu (1739 – 1799), autor asi 40 německých komických oper. Ditters měl zcela výjimečné postavení – pobíral tak vysoký plat, že si mohl ve městě postavit dům, a také byl povýšen do šlechtického stavu. Závist některých lidí vedla k tomu, že některým pomluvám biskup uvěřil, nepohodl se s Dittersem, ten opustil zámek a odjel za dcerou do jižních Čech. K usmíření či vysvětlení už nedošlo, biskup nedlouho poté zemřel. Schaffgotsch provedl pravděpodobně největší úpravu sídla a to se definitivně změnilo na útulný zámek. Kvůli své zálibě v hudbě, kvůli tehdejší módě, kdy každý zámek „musel“ mít kapelu, a také kvůli Dittersovi nechal v prvním patře bývalé obranné věže vybudovat kruhový koncertní sál. Jeho úpravy zámku byly motivovány určitě také tím, že jako jediný z biskupů zde sílil trvale. V Dittersově domě ve městě je dnes muzeum věnované historii města i samotnému Dittersovi. Kromě Ditterse je Jánský vrch spojen také se jménem německého romantického básníka Josefa Eichendorffa, který místo několikrát navštívil.
Návštěvníci Jánského vrchu si mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů. Ten první (asi 45 minut) seznámí zájemce s dobovými interiéry vratislavských biskupů (zajímavostí je určitě to, že jsou to interiéry zcela původní, včetně např. kulečníku) a dále se sbírkou historických dýmek, která je údajně největší ve střední Evropě – čítá 1200 kusů a vznikala postupně od roku 1968. Druhý okruh, který navazuje na první prohlídku, trvá asi 30 minut a žádný návštěvník by si ho neměl nechat ujít, protože se může seznámit s hospodářským zázemím zámku; opět je vše v původním stavu. První okruh je otevřen celoročně, druhý pak sezónně a v době od listopadu do března je možno navštívit hospodářské objekty jen spolu s předem objednanou skupinou. Vstupné do zámku činí 60 Kč (oba okruhy), pro studenty polovic. Platí se také příplatek za fotografování nebo filmování.
Kontakt:
Státní zámek Jánský vrch
790 70 Javorník
telefon: 584 956 405
Snímky byly pořízeny zrcadlovkou Olympus OM 10 s objektivy Zuiko (50 mm f/1.8, 28 mm f/3.5 a 35 – 70 mm f/3.5 – 4.8) na materiál Fuji Superia 200.
Použitá mapka je převzata z materiálu vydaného Open Society Fund, Společností přátel zámku Jánský vrch a Vlastivědným muzeem Jesenicka. Nedatováno.
