motiv

Minolta Dynax 9

Minolta Dynax 9 patří mezi nejlepší kinofilmové zrcadlovky, které byly kdy vyráběny (a bohužel už nejsou...).

Minolta Dynax 9 Na jaře 1999 byla na výstavě Photokina uvedena nová „high-end pro-SLR“ Minolta Dynax 9 – v Japonsku byla k dispozici již o Vánocích 1998 pod názvem Alpha 9, zatímco na americkém trhu nesla tradiční název Maxxum 9. Zvláštní na tomto přístroji je to, že se uživatelské i profesionální recenze až dojemně shodují v jedné věci – málokterý kinofilmový přístroj se devítce vyrovná, opravdu málokterý ji předčí. Jistě se najdou věci, které by mohly být lepší – nic přece není dokonalé. Pojďme se tedy na Dynax 9 podívat blíže - určitě si totiž takový pohled zaslouží...

Minolta Dynax 9 Minolta Dynax 9 je kinofilmová (24 × 36 mm) zrcadlovka s automatickým zaostřováním a možností automatické i plně manuální expozice. Tělo je celokovové, jeho rozměry jsou 155(š) x 111(v) x 75(h) mm a hmotnost 910 g bez baterií a objektivu. Tělo je vybaveno vestavěným bleskem se směrným číslem 12 (ISO 100); blesk lze použít pro objektivy s ohniskovou vzdáleností 24 mm a delší. Spojení s objektivem obstarává bajonet Minolta A (nyní převzat firmou Sony). Bajonet i dráha filmu jsou rovněž z kovu. Ergonomie těla je velmi dobrá, díky své váze také dobře „sedí“ v ruce a rukojeť je pogumována protiskluzovým materiálem. Přístroj lze (vyjma zoomování) bez problémů ovládat jednou rukou. Ovšem nevím, jak by tělo vyhovovalo lidem s opravdu malou rukou, mám dojem, že by měli problémy s dosažením na některé ovladače. Při použití battery-packu VC-9 (u Minolty je vlastně používán název grip) se ergonomie dále zlepší, ovšem výrazně naroste také hmotnost – prostě něco za něco. Přístroj je napájen dvěma lithiovými bateriemi CR123A, do gripu lze vložit kromě 2 kusů CR12A i 4 tužkové baterie AA nebo 1 baterii CR-P2 / DL223A. Poměrně zvláštní je fakt, že tělo není napájeno tužkovými bateriemi, což je u profesionálních kinofilmových těl nejvyšší třídy běžné; myslím, že s prostorem pro 4 AA baterie by problém nebyl. I na Dynaxu 9 najdeme typickou vlastnost všech AF těl Minolty – po vypnutí se objektiv přeostří na nekonečno, jaksi „zaparkuje“, protože prakticky všechny objektivy jsou při nastavení na nekonečno fyzicky nejkratší.

Minolta Dynax 9 Ovládání přístroje je jednoduché a lze na všechno podstatné přijít i bez návodu, zvyknout si lze rychle. Hlavním voličem se přepínají jen 4 expoziční režimy – P (programová expozice), A (předvolba clony), S (předvolba času) a M (plně manuální expozice). V uživatelských funkcích lze ještě vybrat režimy PA a PS. Kolem tohoto hlavního voliče je jakýsi prstenec pro přepínání režimu posunu filmu – lze nastavit DR-S (jednotlivé snímky), DR-C (kontinuální snímání), bracketing, samospoušť a několikanásobnou expozici jednoho políčka filmu. Vpředu a vzadu jsou otočné voliče, jejichž funkce se mění v závislosti na nastaveném režimu, jejich funkce lze dále měnit v uživatelských nastaveních. Chod spouště je dost měkký, ale přesný. Zámek expozice na zadní stěně přístroje lze ovládat palcem pravé ruky, prstencem okolo tlačítka AEL lze přepínat režimy měření světla. Zajímavý je otočný volič expozičních korekcí – lze totiž volit (mechanicky!) mezi krokem 1/2EV a 1/3EV; kolem tohoto voliče je aretovatelný prstenec pro korekce blesku. Další ovládací prvky se skrývají na pravém boku aparátu (při pohledu fotografa) pod dvířky – tam lze nastavit ISO, ukládání nebo čtení expozičních dat až pro 7 filmů, uživatelské funkce a aktivovat předčasné přetočení filmu zpět do kazety… Přístroj je schopen ovládat bez dalšího příslušenství i bezdrátový blesk, stačí přepnout příslušný přepínač dole na zadní stěně. Vnější displej je docela malý, ale signalizuje vše potřebné – stav baterií, číslo snímku (lze zvolit přírůstkové, nebo odpočítávací počítadlo), clonu, čas, režim DATA (je-li aktivován), prioritu spuštění závěrky (je-li nastaveno, pak se zobrazuje „RP“ – release priority); po vložení filmu se zobrazí aktuální ISO (dle nastavení buď čtené z DX, nebo ručně nastavené). Ručně lze v případě potřeby (noční fotografování) zapnout zelené osvětelní vnějšího displeje.

Hlavní vypínač se nachází vlevo vzadu; grip VC-9 má vlastní vypínač také, aby nedošlo k náhodnému stisku vertikální spouště nebo jiných voličů na gripu. Je možné také využít zapínání přístroje pomocí čidel na rukojeti i aktivaci expozimetru a AF pomocí infračervených senzorů v okuláru hledáčku – v uživatelském nastavení lze obojí vypnout.

Minolta Dynax 9 Závěrka Dynaxu 9 je „rekordmanka“ – disponuje totiž nejrychlejším časem, kterého kdy byl nějaký kinofilmový přístroj schopen. Je kovová, lamelová s vertikálním chodem, má elektronické řízení a pracuje s časy od 1/12 000 s (!) do 30 s + B; v uživatelských funkcích lze nastavit krok buď po 1/2, nebo po 1/3 EV. V režimech A a P je expoziční čas nastavován plynule. Korekce expozice se volí mechanickým voličem v rozsahu ±2 EV při kroku 1/3 EV (lze uživatelsky rozšířit i na rozsah ±3 EV), nebo ±3 EV (krok 1/2 EV). Korekce blesku jsou rovněž k dispozici, a to v rozmezí ±3 EV. Závěrka pracuje pouze s bateriemi, bez nich není k dispozici žádný mechanicky nastavitelný čas (ostatně přístroj nelze bez baterií vůbec použít, jak je zcela běžné u všech AF systémů). Synchronizace s bleskem je při 1/125 s (vestavěný blesk) nebo při 1/300 s (externí blesk); s bleskem Minolta Program Flash 5400HS je možná plná vysokorychlostní synchronizace HSS. Přístroj je také vybaven ISO konektorem pro externí blesky.

Chod závěrky má velmi příjemný zvuk, i když je trochu hlučnější – je to jistě způsobeno rezonancemi v plně kovovém těle, nejde však o žádný ohavný rachot. Nárazy zrcátka nejsou vůbec patrné, odtlumení je velmi dobré. Při aktivaci samospouště se zrcátko odklopí asi 2 sekundy před otevřením závěrky; samostatné předsklopení zrcadla možné ale není. Poněkud zvláštně se přístroj chová po stisku tlačítka kontroly hloubky ostrosti: objektiv zacloní, ale při uvolnění tlačítka se odklopí zrcadlo a zase padne dolů. Činnost zrcadla jsem opravdu nepochopil, protože pro kontrolu hloubky ostrosti se nemusí vůbec hýbat... Na tlačítko DOF je poměrně obtížné dosáhnout, je-li na přístroji nasazen grip VC-9.

Minolta Dynax 9 Hledáček je pentaprismatický, s výměnnými matnicemi (na výběr je 5 typů – lze použít matnici s mřížkou, s vyznačenými AF-body atd.). Matnice je velmi světlá a její rastr vůbec neruší, a to ani v horších světelných podmínkách. Hledáček pokrývá 100% obrazové plochy, faktor zvětšení je 0,73× (při použití objektivu 50mm zaostřeného na nekonečno). Docela mě překvapilo, že hledáčkový obraz – byť jde o velké profesionální tělo – je menší, než jsem čekal, žádné problémy to ovšem nezpůsobuje. Je to jistě jakási daň za vestavěný blesk, o kterém se domnívám, že je dobrý opravdu v nouzi a k profi-tělu se moc nehodí. Jeho existenci na D9 ale snad "ospravedlňuje" možnost bezdrátového ovládání externích blesků (ty se aktivují právě jeho odpálením). Okulár hledáčku je vybaven vestavěnou krytkou (aby se při dlouhých časech ze stativu, kdy není okulár zakryt okem fotografa, zamezilo vniku parazitního světla, které někdy může způsobit nekorektní expozici) – lamely krytky jsou kvůli zvýraznění oranžové. Dále je k dispozici i dioptrická korekce; při její nedostatečnosti lze vmontovat do okuláru čočku požadované optické mocnosti. V hledáčku jsou 2 displeje – první dole pod obrazem, kde jsou žlutozelenými písmeny signalizovány expoziční údaje (zleva: blesk / HSS, AF-body, signalizace zaostření, expoziční čas, clona, AEL a zbývající snímky na filmu – zobrazují se až od 9 dolů); druhý displej je vpravo od obrazu v hledáčku a je na něm stupnice korekcí se signalizací aktuálního nastavení.

Minolta Dynax 9 Posun filmu je motorový, s nejvyšší rychlostí 5.5 snímku za sekundu. Zpětné převíjení filmu je aktivováno automaticky po exponování posledního políčka, případně stiskem tlačítka pro okamžité zpětné převinutí filmu. V uživatelských funkcích lze zvolit buď tiché, nebo rychlé převíjení; lze také vybrat, jestli bude film zatažen do kazety, nebo zůstane jeho konec venku. To je vhodné pro opětovné založení částečně exponovaného filmu – lze totiž nastavit přetočení filmu na předem zvolené číslo záběru, takže si stačí poznamenat číslo posledního obrázku. Přístroj umí ukládat expoziční data (čas, clona, korekce a ohnisková vzdálenost objektivu) až pro 7 filmů o 36 snímcích. Data lze číst kdykoli, během fotografování filmu i po jeho vyjmutí. Při vložení 8. filmu v pořadí bude přepsáno první datové pole, a tak dále.

Minolta Dynax 9 Měření světla je TTL, tedy expozimetrem za objektivem. Čidlo je čtrnáctisegmentové (vypadá jako včelí plást – honeycomb pattern); je možno volit ze 3 režimů – celoplošné, středové a bodové. Přepínač režimů TTL je - jak již bylo uvedeno - na zadní stěně v dosahu palce pravé ruky. Blesk má čtyřsegmentové měření, uživatelsky lze nastavit i měření bodové. Citlivost měření je 0 – 20 EV, v bodovém měření 3 – 20 EV (ISO 100 + objektiv 50mm f/1.4). Podle mých zkušeností (ovšem krátkých, D9 jsem měl asi týden) funguje měření spolehlivě a bez chyb. Přístroj jsem sice nepoužíval v žádných extrémních světelných podmínkách, ale snímky na celém filmu byly správně exponovány (resp. tak, jak jsem si přál a jak jsem očekával), a to ve všech režimech měření světla.

Automatické zaostřování má 3 body (centrální snímač je křížový), pracuje rychle, nehlučně a spolehlivě. Přístroj je vybaven také AF-iluminátorem s červeným a IR světlem, což je mnohem lepší než poněkud směšné „lampičky“ některých jiných přístrojů – nutno však podotknout, že jde zpravidla o přístroje nižší třídy. Úplně nejhorší je přisvětlování AF bleskem, ale toho byla tato Minolta ušetřena. Lze zvolit ze 3 režimů AF – k dispozici je statický, kontinuální a automatický mód. Aktivní bod AF, na který je zaostřeno, v hledáčku krátce blikne červeně (délku signalizace lze opět regulovat v uživatelském nastavení přístroje).

Pro Dynax 9 bylo vyráběno široké příslušenství. Základním - a nutným - příslušenstvím jsou objektivy; v tomto systému se však nijak moc nevyznám, jen vím, že nejlepší objektivy Minolta nesou označení G, případně APO G; dále vím, že jich je málo a jsou pekelně drahé. Ale i docela levné objektivy Minolta bývají docela kvalitní - tedy některé, jak už to tak bývá; toto tělo by si však určitě zasloužilo optickou špičku, ne „zaplácnutí“ nějakým plastovým setovým chudákem...

Minolta Dynax 9 Mimo objektivu určitě nejpraktičtějším (na rozdíl od objektivu ne však zcela nutným) doplňkěm je vertical grip VC-9, tedy battery-pack pro různé typy zdrojů, jak již bylo uvedeno výše. Je vybaven všemi důležitými ovládacími prvky – spouští, dotykovými čidly pro aktivaci přístroje, předním i zadním otočným voličem, tlačítkem AF (po jeho stisku a otočení voličem lze přepínat AF-body) a tlačítkem AEL. Zajímavá je možnost ponechání baterií v přístroji a současného založení baterií do VC-9; lze pak pomocí přepínače zdrojů volit energetický zdroj, čímž se „výdrž“ přístroje podstatně prodlouží.

Minolta Dynax 9 Existují také dvě volitelné datové stěny – DM9 a QD-9. DM-9 dokáže uložit na 2MB kartu SmartMedia expoziční data až 400 rolí filmu (36 exp.), data bylo možno zobrazit na LCD přístroje nebo v PC. Dále je DM-9 schopna tisknout základní expoziční data do mezer mezi snímky na filmu. Stěna QD-9 je klasická datová stěna, která tiskne datum nebo čas do pravého dolního rohu snímku. Dále se vyráběly výměnné matnice. Přístroj se v základním provedení dodával s matnicí G, kde jsou jen naznačeny AF-body. Kromě ní bylo možno použít matnici typu S se zaměřovacím křížem a typ L s mřížkou. Typy M (čirá, jen s AF-body) a ML (mřížka) byly jasnější a jemnější pro lepší kontrolu zaostření a minimalizaci světelných ztrát. Pro práci na stativu je určena kabelová spoušť, která se připojuje do terminálu na boku přístroje.

Životnost baterií CR123A je v návodu popsána takto: při nulovém použití vestavěného blesku je možno exponovat 30 rolí filmu o 36 obrázcích, při 50% použití blesku 15 rolí, při 100% blýskání 9 rolí – vše při 20°C. Je to jen přibližná životnost závislá na dalších podmínkách, proto je více než doporučeníhodné mít s sebou náhradní sadu baterií, protože CR123A určitě nekoupíte v každé trafice. Popis uživatelských funkcí a jejich nastavení by vydal na samostatný článek (funkcí je celkem 21!), takže zájemci nechť si stáhnou návod, kde je vše podrobně popsáno...

Minolta Dynax 9 Minolta, později Konica Minolta, už bohužel opustila fotografický trh. Stále se nemůžu zbavit dvou dojmů z tohoto překvapivého konce - ten první je, že je to zkrátka škoda. Druhý dojem spočívá v tom, že firma neukončila svou činnosti v oblasti fotografie proto, že by byla technicky takříkajíc "mimo" nebo pozadu, což dokazuje nejen Dynax 9, ale i jeho mladší sourozenec Dynax 7 a v neposlední řadě také digitální zrcadlovky Minolta Dynax 7D i jednodušší 5D, které mají unikátní stabilizátor obrazu v těle a stabilizace tudíž funguje s jakýmkoli objektivem, i třeba se starým objektivem se závitem M42 nasazeným přes redukci - důvodem hořkého konce Minolty byly pravěpodobně marketingové chyby; lidsky řečeno firma uměla produkovat technicky velmi kvalitní přístroje, ale asi neuměla své dílo dostatečně dobře prodávat (možná také foto-divizi Minolty zruinoval vleklý spor a patent AF). Ostatně Sony Alpha A100 je vlastně pořád ještě Minolta, protože její vývoj byl kompletně zajištěn mateřskou firmou, kterou poté společnost Sony převzala, a Minoltou zamýšlený model Dynax 9D (údajně původní pracovní název) je nyní prodáván jako Sony Alpha A100 bez větších konstrukčních změn. Byla-li na tom Minolta marketingově ne zcela dobře, Sony je v této oblasti jejím pravým opakem. Uvidíme, s čím přijde Sony dále - jisté však je, že bajonet Minolta A stále žije právě v reinkarnaci Sony, která pro svůj plánovaný systém DSLR nabízí již nyní dost široké příslušenství i škálu objektivů. Ale to už je docela jiná kapitola...

Minolta Dynax 9 S tímto vyspělým profesionálním přístrojem se samozřejmě fotografuje velmi dobře. Výsledek je závislý hlavně na použitých objektivech, ovšem v samotném těle žádný problém není. Nic na světě není dokonalé, ovšem D9 má příslovečný obzor dokonalosti opravdu na dohled... V tomto případě nejde hovořit o zásadních vadách či omylech, jde spíše o drobné „mouchy“. Přístroj s kvalitním objektivem a gripem VC-9 se pořádně pronese (mám vyzkoušeno), ovšem stojí to za to. Velmi dobrou vlastností je paměť na expoziční data. Tělo je odolné a dílensky kvalitně zpracované, podle prospektů má i těsnění proti prachu a vlhku. Zároveň se ale v návodu píše (a v servisu to několikrát zopakují), že to není žádný outdoor přístroj – určitě by mu moc neprospěl déšť ani jiné nástrahy počasí. Tudíž těžko říct, jak to s tou odolností je - opatrnost určitě nikdy neškodí.

Tělo Minolta Dynax 9 se nyní dá pořídit za 15 až 20 tisíc korun – podle stavu. Je to možná za kinofilmový přístroj hodně, ale jeho nekompromisní kvalita a životnost se za tuto cenu bohatě odmění. Jestli máte kvalitní objektivy s bajonetem Minolta A a chcete i nadále fotografovat na film, pak se D9 určitě vyplatí. Otázkou ovšem je, jestli se dá sehnat - není to totiž zrovna běžný přístroj a moc lidí ho nemá ani u nás, ani ve světě. Nevím, kolik bylo vyrobeno těl, ale žádná super-série to asi nebyla, ostatně přístroj také nebyl zrovna z nejlevnějších - cena je taková, že je to sice drahý přístroj, ale určitě ne předražený: za hodně peněz byl (a je!) Dynax 9 schopen nabídnout hodně muziky.

Děkuji panu Markovi Bubníkovi za laskavé zapůjčení těla Minolta Dynax 9 a gripu VC-9, čímž mi jednak umožnil si přístroj v praxi vyzkoušet, jednak napsat tento článek. Děkuji také slečně Janě Srbové za ochotné zapůjčení objektivu Tokina AF 19 – 35mm f/3.5 – 4.5 s bajonetem Minolta.

Ilustrační fotografie byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D50 s objektivy AF-S DX Nikkor 18 – 55mm f/3.5 – 5.6 a Sigma AF 50mm f/2.8 EX Macro, byl rovněž použit kruhový makroblesk Sigma EM-140 DG iTTL. Autorem snímku datové stěny DM-9 je pan Marek Bubník (Olympus E-1 + Heilos 58mm f/2).

Milan Sýkora
http://www.milansykora.net
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Standa Pleva17.4.2007, 07:20odpověď
kovanda jiří17.4.2007, 09:11odpověď
Tomas Hruby17.4.2007, 09:41odpověď
Miroslav Ouzin17.4.2007, 13:57odpověď
Jan Dohnal17.4.2007, 14:25odpověď
Standa Pleva18.4.2007, 07:50odpověď
goodoldalex1.5.2007, 01:53odpověď
Standa Pleva2.5.2007, 07:55odpověď
Andy26.5.2007, 20:50odpověď
Jan Dohnal5.6.2007, 14:25odpověď
hubert2.5.2007, 17:02odpověď
ywo17.4.2007, 18:37odpověď
jiří Novotný17.4.2007, 16:45odpověď
Milan Sýkora17.4.2007, 19:10odpověď
Jan Tomandl21.4.2007, 10:28odpověď
Milan Sýkora21.4.2007, 21:58odpověď
jiří Novotný5.6.2008, 14:29odpověď
Jiří Novotný18.4.2007, 09:02odpověď
Milan Sýkora18.4.2007, 10:38odpověď
Leoš Suchánek18.4.2007, 12:03odpověď
Milan Sýkora18.4.2007, 15:20odpověď
glMara18.4.2007, 18:42odpověď
Milan Sýkora18.4.2007, 19:02odpověď
sirzmijak18.4.2007, 20:43odpověď
PetrikPV18.4.2007, 20:51odpověď
ywo19.4.2007, 09:45odpověď
Tomas Hruby19.4.2007, 10:42odpověď
Jan Strnad21.4.2007, 09:35odpověď
goodoldalex1.5.2007, 02:17odpověď
jira22.4.2007, 00:34odpověď
Čeněk Duben19.4.2007, 12:34odpověď
sirzmijak19.4.2007, 16:22odpověď
Čeněk Duben20.4.2007, 08:17odpověď
sirzmijak20.4.2007, 13:07odpověď
Petr Čoček20.4.2007, 13:38odpověď
Peter Pavelko23.4.2007, 21:53odpověď
Milan Sýkora23.4.2007, 22:04odpověď
Mard17.5.2007, 17:59odpověď
Mard17.5.2007, 18:41odpověď
Jan Dohnal17.5.2007, 20:15odpověď
Mard24.5.2007, 18:14odpověď
Jiří Rind26.9.2007, 14:02odpověď
rel6.11.2007, 21:29odpověď
vokas12.11.2007, 12:46odpověď
Burda3.6.2008, 14:07odpověď
vokas2.7.2008, 15:42odpověď
doki2.4.2017, 12:50odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace