motiv

Tajná zpráva z Rallye Dakar 2007 - 2. část

Na konci prvního dílu jsem sliboval něco o satelitním přenosu a rovněž popis zkušeností získaných během fotografování s oběma fotoaparáty Olympus, které jsem s sebou vezl.

Jak jsem se již zmiňoval v prvním díle Tajné zprávy z Rallye Dakar 2007, dostal jsem letos možnost absolvovat tento nejtěžší závod s Tatrou Tomáše Tomečka v roli mechanika – novináře. Po technických problémech v úvodu závodu, které nás odsunuly až na 66. místo průběžného pořadí, jsme nakonec dorazili do cíle na jedenáctém místě.

Dakar 3 Pro připojení k internetu z území Portugalska, Maroka, Mauretánie a Senegalu jsem využíval satelitní modem RBGan, který (teoreticky) umožňuje přenášet data rychlostí až 144kbit. Vlastní modem, jenž během spojovacích etap a rychlostních zkoušek spočíval spolu s notebookem v kufru PELI CASE 1500 za sedadlem řidiče, jsem s sebou vezl proto, abych byl schopen poskytovat pravidelný zpravodajský servis a nemusel přitom spoléhat na otevírací dobu a sazby tiskového střediska (cca 4 Eura za přenesených 100 kB). Kamiony totiž dojíždějí do bivaku většinou večer a jako člen posádky jsem měl i povinnosti ve vztahu k autu. Psaní článků, editace fotografií a přenos dat přes satelit pak většinou probíhal v pozdních nočních a brzkých ranních hodinách. Satelitní komunikace fungovala během celé rallye bez sebemenších problémů a to dokonce i z paluby jedoucího trajektu. Původně jsem sice uvažoval o přenosu dat přes satelitní telefon Hughes (síť Thuraya) resp. GPRS roaming, ale naštěstí jsem včas objevil výhody modemu určeného jen pro přenos dat. Kromě podstatně vyšší rychlosti přenosu (144kbit x 9600bps) tým ocenil i relativně nízkou cenu připojení. Uživatel systému totiž platí pouze za přenesená data! 1MB přenesených dat stojí, s výjimkou několika exotických zemí, 5,75 USD. Terminál jsem umisťoval většinou na střechu kabiny Tatry a s notebookem seděl někde poblíž. V praxi jsem nejdříve připravil obsah (text a fotografie v rozlišení pro www resp. v rozlišení použitelném pro tisk), poté zapnul modem a nasměroval jej směrem, kde jsem tušil satelit. Na notebooku připojeném přes pětimetrový ethernetový kabel jsem spustil obslužnou aplikaci a následně jemně doladil směr Dakar 4 a úhel antény modemu. Baterie modemu nakonec překvapivě vydržely po celou dobu rallye, tedy cca 15ti přenosů, během kterých se přeneslo několik desítek megabajtů dat. Textové informace jsem posílal prostřednictvím e-mailu, fotografie pak přes osvědčený FTP Voyager. Notebook s Windows XP jsem zkonfiguroval tak, aby byla všechna "okna" dokonale zavřená (zákaz aktualizace všech aplikací včetně antiviru a operačního systému atd.). Dokonalý přehled o tom, co ve skutečnosti přes síťové připojení teče, mi navíc poskytla skvělá utilita DU Meter. Případné zájemce o satelitní přenos dat bych odkázal na firmu Navisat Stadler, jejíž odborníci Vám vhodné zařízení nejen prodají, ale především fundovaně poradí s jeho výběrem.

Dakar 2 Původně jsem chtěl absolvovat Rallye Dakar jako fotografující novinář. Události však nabraly rychlý spád a najednou ze mne byl člen posádky závodního kamionu. Díky tomu jsem ale musel výrazně potlačit své ambice fotografovat. Zrcadlovka Olympus E-330 tak vzhledem k nabitému programu přišla k využití mnohem méně, než jsem původně předpokládal. O to více jsem ocenil kvality a pohotovost sedmimegapixelového ultra kompaktu Olympus µ 725 SW (vodotěsnost do hloubky 5 metrů jsem sice nezkoušel, ale nárazuvzdornost při pádech z výšky 1,5m jsem nechtěně několikrát prověřil), který v minulosti získal i ocenění EISA. Olympus má dnes již v nabídce nástupce tohoto odolného přístroje – µ 770 SW. Podle údajů výrobce je tento elegantní kovový přístroj vodotěsný do 10m, nárazuvzdorný při pádu z výšky až 1,5 m a odolný proti rozdrcení zátěží až 100 kg (více než desetitunovou Tatru tedy zatím neunese). Uvidíme příští rok, Olympus se mi v extrémních podmínkách více než osvědčil a je horkým kandidátem na fotoaparát, který s sebou vezmu na třicátý ročník Rallye Dakar. Jako věrný canonista jsem s fotoaparáty jiných značek zatím příliš do styku nepřišel. Ovládání obou fotoaparátů jsem pochopil během pár minut. Některá nastavení jsem však raději konzultoval s manuálem, abych si ušetřil pozdější laborování, na které by stejně nebyl čas. Všechny obrázky jsem pořizoval v maximálním rozlišení. Buďme rádi, že kapacita paměťových karet neustále roste, zatímco jejich cena klesá. Za jednu ze svých nejhorších investic tak považuji databanku, kterou jsem draze pořídil a nedávno ji za symbolickou cenu prodal, abych ji raději neměl na očích. Dobíjení akumulátorů bylo bezproblémové díky agregátům, které veze většina kamionů a které v bivaku rozsvěcejí světla a pohánějí nejrůznější nářadí jako svářečku a vrtačku. Ve světě, který řídí marketing, jsem velmi ocenil skutečnost, že fotoaparát, který toho během rallye zažil skutečně hodně, funguje bez sebemenšího problému. Kromě občasného přeleštění kovového těla a otření zaprášeného objektivu nepotřebovalo mjučko nic. Nejvíce mi asi zatrnulo, když nám během desáté etapy Néma – Néma došla nafta. Při nalévání oleje do nádrže to hodně odnesly naše kombinézy a v té mojí i mjučko, kterému však podle všeho olejová lázeň v rozpáleném písku vadila mnohem méně než mně. Přístroj navíc nepoškodilo ani několik pádů na kovovou podlahu korby. LCD se ukázalo jako použitelné i za obtížných světelných podmínek. Trojnásobný optický zoom přináší podle mého názoru kvalitní obraz, tedy samozřejmě s ohledem na cenovou kategorii přístroje. Přístroj sice nedisponuje kreativními režimy, ale 25 scénických režimů nabízí asi vše důležité, co amatér potřebuje (v mém případě tedy režimy sport a sníh J). Najdou se i tací, kteří kompaktům neodpustí absenci hledáčku a posmívají se všem, kdo drží fotoaparát před sebou. Byl jsem rád, že jsem měl během focení z poskakující Tatry mjučko, které jsem mohl kdykoliv vytáhnou a opět rychle schovat. Ani v bivaku jsem však zrcadlovku příliš nevytahoval, a to zejména s ohledem na časové zaneprázdnění.

Dakar 6 Pokud fotíte s digitální zrcadlovkou, tak se asi potýkáte s nečistotami na čipu. Na téma jeho čištění už toho bylo napsáno více než dost. Různých přípravků na odstranění nečistot existuje hned několik. Mnoho uživatelů tento problém příliš neřeší, jiní svěřují svůj fotoaparát autorizovanému servisu. Například v případě řady Canon 1D zaplatíte za odborné vyčištění v jednom pražském servisu 700 Kč. Podle techniků se přitom jedná o nepříliš oblíbenou a ziskovou činnost. Olympus je považován za průkopníka na poli zabudování protiprachového systému, který je aktivován při každém zapnutí fotoaparátu. Zrcadlovka E-330, kterou mi spolu s objektivy Zuiko Digital 14-54mm f/2,8-3,5 a Zuiko Digital ED 50-200mm f/2,8-3,5 zapůjčilo české zastoupení Olympusu, má vestavěný ultrazvukový zdroj, který prostřednictvím série vibrací odstraní z filtru před čipem prach a nečistoty do určité velikosti. Musím konstatovat, že tento systém v praxi funguje velmi dobře. Na fotografiích nebyly ani po několika výměnách objektivu ve velmi prašném prostředích patrné typické skvrny způsobené nečistotami na čipu a to ani při vyšším zaclonění. Je proto velmi dobře, že i další výrobci přicházejí se svými řešeními pro integrované čištění čipu. Například nejnovější vlajková loď pro sportovní fotografy, Canon EOS 1D Mark III je mimo jiné vybaven i samočisticí jednotkou snímače. Se zrcadlovkou Olympus E-330 jsem strávil celý poslední den svého pobytu v senegalském Dakaru, během kterého jsem fotil reklamní kolekci pro jednoho výrobce energetických nápojů. Většina akce se odehrávala na několika plážích v bezprostřední blízkosti špinavého města. Fotoaparát fungoval i po více než dvoutýdenním Dakar 5 natřásání v kamionu bez problémů. Jako mnohem větší problém se ukázalo přesvědčit místní figuranty, aby se uvolnili a působili přirozeně. Na E-330 mne zaujala vychytávka v podobě živého náhledu, kterou jsem několikrát použil při záběrech, když se mi hlava pod fotoaparát prostě nevešla. Barevné podání výsledných fotografií hodnotím jako přirozeně neutrální. V praxi se osvědčil i velký LCD displej. Již tak spokojený jsem nebyl s malým hledáčkem a dobou startu fotoaparátu. Vzhledem k tomu, že jsem fotoaparát používal za téměř ideálních světelných podmínek, jsem neměl možnost vyzkoušet kvalitu výstupu při vyšších ISO hodnotách.

Dakar 1 Před rokem by mne ani nenapadlo, že si člověk může zamilovat poušť. Dnes již vím, že to možné je. Bezprostředně po skončení rallye jsem si nedokázal představit, že bych se měl do Afriky coby člen závodní posádky někdy vrátit. Po pár dnech jsem si však uvědomil, jak moc mi poušť a závodění v extrémních podmínkách schází. Když mi Aleš Loprais, který letos v kategorii kamionů dojel na skvělém třetím místě, nabídl místo navigátora, tak jsem příliš neváhal. Již teď se nemohu dočkat ledna 2008, kdy odstartuje již třicátý ročník Rallye Dakar. Život je plný překvapení a právě to je na něm to krásné.

Ladislav Lála
http://www.lala.eu
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace