motiv



hledej v článcích

Panenský Týnec a okolí

V nepříliš turisticky exponovaném kraji mezi Slaným a Louny je několik cílů, které nepochybně stojí za návštěvu. Ostatně pro fotografy je možná tento typ cílů vděčnější a zajímavější. Během půldenního výletu tady uvidíte pravěký menhir, nedostavěný kostel a zříceninu...

Orinetační mapka Začneme v Panenském Týnci. Do něj se dostaneme po silnici Slaný – Louny (č. 7), která mimochodem téměř přesně kopíruje někdejší císařskou silnici. Panenský Týnec je velmi stará obec, která v letech 1186 – 1239 patřila ke kladrubskému klášteru. Koncem 13. století zde vznikl klášter klarisek, už před rokem 1321 byla ves povýšena na město a ohrazena hradbami, které existovaly až do roku 1799. Za husitských válek byl klášter zničen, později obnoven a využíván abatyšemi kláštera sv. Anežky v Praze na Františku jako letní sídlo. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a přestavěn na zámek, který až do roku 1945 vlastnili Herbersteinové.

Nedostavěný kostel Areálu kláštera a celé obci dominuje nedostavěný gotický chrám budovaný v letech 1382 – 1410. Po husitských válkách již stavba nepokračovala. Původní plán byl velkorysý – mělo jít o trojlodní stavbu s dlouhým chórem, v Čechách unikátní, a dnes je i toto torzo připomínáno jako cenná památka. Dochována je plastická výzdoba stěn a také vysoká okna. Naproti tomu však zcela chybí severozápadní část stavby. Na jižní straně je dochován vstup s klenutou tribunou a ústupkovým portálem. U kostela stojí barokní zvonice z 18. století.

Panenský Týnec Panenský Týnec Panenský Týnec

Žerotín Asi 1 km od Panenského Týnce je ves jménem Žerotín. Na mírném kopci nad obcí jsou zříceniny raně gotického hradu z let 1250 – 1290. Později byl hrad přestavěn do renesanční podoby a roku 1639 zničen Švédy, stejně jako Panenský Týnec. Zakladatelem hradu byl údajně Habart ze Žerotína, jehož syn Plichta byl znamenitý rytíř a oblíbenec krále Jana Lucemburského. V roce 1679, kdy se hrad stal majetkem Lobkoviců, byla již stavba neobyvatelná a místní obyvatelé ho postupně pasovali na zdroj levného stavebního materiálu. Dnes jsou patrné zbytky dvou vysokých zdí se sgrafitovou výzdobou a příkopy. Na místě někdejšího hradu je třešňový sad.

Menhir u Klobuk Vrátíme-li se ze Žerotína na silnici Slaný – Louny a vydáme-li se směrem na Slaný, měli bychom kvůli poslední atrakci odbočit v obci Třebíz – odkud mimochodem pochází spisovatel, kněz a historik Václav Beneš Třebízský – směrem na Klobuky. Tato obec bývala dlouhá staletí církevním majetkem, nejprve patřila klášteru v Doksanech a poté až do roku 1949 pražské svatovítské kapitule. Samotná obec není dnes příliš zajímavá, za zmínku stojí snad jen barokní kostel svatého Vavřince. To nejzajímavější není v obci, ale za ní při silnici směrem na Telce. Po opuštění obce dávejte pozor, abyste neminuli poměrně nenápadnou stezku vedoucí vpravo do pole. Několik set metrů od silnice zde stojí tzv. Kamenný muž nebo také Pastýř, osamocený kámen z vrstveného červenočerného pískovce. Tento materiál se nikde v blízkosti nevyskytuje, navíc vrstvy kamene jsou kolno k zemi, tudíž je zřejmé, že cca 3 metry vysoký kámen musela vztyčit lidská ruka. Původ kamene je záhadný, ale pravděpodobně jde o menhir využívaný k pravěkým rituálům. Ani archeologický výzkum nic převratného neodhalil, zdá se však, že menhir pochází někdy z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Pověst tvrdí, že Kamenný muž se každý rok pohne o krok malý jako zrnko písku a až dorazí ke kostelu v Klobukách, bude konec světa. Ale do té doby se tam ještě stihnete vypravit...

Snímky byly pořízeny kinofilmovou zrcadlovkou Nikon F65 s objektivy Sigma 24–70mm f/3.5–5.6 a Voigtländer AF Ultragon 19–35mm f/3.5–4.5 na materiál Fuji Superia 200 ASA.

Milan Sýkora
http://www.milansykora.net
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

aktuální akce

aktuální články

bazar nabízí

 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace