Rotely pod hvězdami

Dnes si ukážeme, jak byla důležitá volba místa, objektivu a expoziční doby na vznik fotografie s efektem “roztočené” hvězdné oblohy.

Rotely pod hvězdami

Scéna

Snímek vznikl v Maroku na Sahaře zhruba v polovině cesty z Mhamidu do Foum-Zgidu během Expedice
za zatměním Slunce Maroko 94. Zachycuje hvězdné pole na severním obzoru s rotely
(Liazky s obytnou nástavbou) v popředí. Hvězdy jsou v důsledku dlouhé expozice protaženy
do oblouků.
Důležitých je několik okolností:

  1. Na snímku je zachycen severní nebeský pól, tj. místo na obloze, do něhož směřuje zemská osa
    a kolem něhož se hvězdy zdánlivě otáčí. Tím vzniká efekt soutředných oblouků. Pól leží v blízkosti
    Polárky. Na jižní polokouli bychom museli fotit jižní obzor a okolí jižního nebeského pólu.
    Budeme-li fotit jinou část oblohy, získáme sice obrazy hvězd protažené do čar či oblouků,
    ale nikoliv efekt soustředných kružnic.

  2. Výška nebeského pólu nad obzorem je rovna zeměpisné šířce místa pozorování. V tomto případě
    to bylo přibližně 30°, takže při použití širokoúhlého objektivu bylo možno pól a tím i střed oblouků
    umístit do spodní poloviny snímku.
    V ČR je pól přibližně 50° nad obzorem.

  3. Místo je daleko od světelného znečištění (více viz Film a expozice).

  4. V době expozice (konec dubna v první polovině noci) byly hvězdy Velkého vozu poblíž nejvyššího bodu
    své dráhy a jsou výrazným prvkem horní poloviny obrazu, která by jinak byla vzhledem k výrazným
    rotelům zdánlivě prázdná. V tomto případě se jedná o šťastnou shodu okolností, ale takový snímek
    lze díky nebeské mechanice snadno naplánovat.

  5. Scéna je velmi jednoduchá. Cílem bylo zobrazit rotely jako malé vůči velkému pozadí.

Osvětlení

Aby byly na snímku vidět i rotely, uvažoval jsem původně, že je zblízka osvitnu bleskem,
přičemž je o jednu clonu podexponuji, aby nebyly tak výrazné. Nakonec ovšem v obou rotelech
panoval čilý ruch, i přes světelnou kázeň (= zákaz jakéhokoliv svícení) si tu a tam někdo pomohl
baterkou a jednou se někomu dokonce podařilo na okamžik rozsvítit. Proto jsem od blýskání
upustil a doufal, že výsledný efekt bude dostatečně výrazný a navíc i přirozený.

Technika focení

Fotil jsem Prakticou MTL 5B s objektivem Flektogon 2,8/20 na zeměměřičském stativu s kulovou hlavou.
Díky použití velmi širokoúhlého objektivu jsem zachytil velkou část oblohy včetně výrazných hvězd Velkého
vozu a zároveň se mi podařilo “stlačit” střed oblouků do spodní poloviny snímku. Díky odstupu jsou rotely
malé vůči velkému pozadí.

Film a expozice

Přestože fotografuji na Fujichromy, pro astronomickou fotografii jsem si vezl
Kodak Ektachrome Panther 400X. Diáky od Fuji v té době ujížděly při dlouhých expozicích
do zelené barvy, zatímco Kodaky byly modré. Navíc se mi na Fuji nedařilo pořádně nafotit
červené mlhoviny. Ale protože zákon schválnosti existuje, ujel nakonec tenhle film
při dlouhých expozicích také do zelena. Citlivost ovšem není v tomto případě kritická, snímek by se dal
nafotografovat i s méně citlivým filmem bez výrazné ztráty efektu.
Exponoval jsem dvě hodiny, tím vznikly kruhové úseče o délce 30°. Mohlo to být i více,
ale měl jsem ještě další program a přitom jsem nechtěl být celou noc vzhůru.
Ponechal jsem plně otevřenou clonu, protože tam byla skutečná tma. Nejbližší
vesnice byla asi 30km daleko a nějaké veřejné osvětlení nejméně desetkrát více.
U nás bych i v té nejtmavší oblasti musel zaclonit alespoň na clonu 4 a ještě spíš použít méně citlivý
film. Pokud budete chtít podobnou fotografii pořídit na svých cestách, může vám pomoci První atlas
světelného znečištění
.

Zpracování filmu

Standardní E-6 ve Fotografii (Praha Petřiny).

Další poznámky

Diapozitiv je promítán bez úprav. Pro prezentaci na webu jsem vyretušoval malé červené stopy,
které na filmu zanechaly červené baterky kolegů.

Napsat komentář