Turecko – 1. díl – Istanbul

Země rozkročená na dvou kontinentech. Země střetů názorů, náboženství a civilizací a zaniklých mocných říší. Země boje demokracie s islámským fundamentalismem. Země úchvatných stavebních památek a přírodních útvarů.

Starý a nový Istanbul
Starý a nový Istanbul
Prodávat lze cokoliv
Prodávat lze cokoliv

Podle legendy se roku 667 př. n. l. vydal Řek Byzás na cestu po moři. Náhle se strhla bouře a zahnala lodě do bezpečné zátoky, kde Byzás založil městský stát Byzantion. Díky příhodné poloze se město rozrůstalo a roku 395 se stalo hlavním městem východořímské říše pod názvem Konstantinopolis. Za císaře Justiniána byla s půl milionem obyvatel největší a nejhonosnější metropolí tehdy známého světa. Až do roku 1453 odolávalo město rozpínavé moci islámu. Po dobytí byl chrám sv. Sofie přebudován na mešitu, město přejmenováno na Istanbul a sultánové pokračovali v jeho výstavbě. Po 1600 letech existence hlavního města, kde se za tu dobu vystřídalo 120 císařů a sultánů byzantské a poté osmanské říše, se hlavním městem Turecka stala vnitrozemská Ankara. Přesto zůstal Istanbul rozložený na dvou kontinentech v Bosporské úžině se svými 12 miliony obyvatel největším a bezesporu nejvýznamnějším městem Turecka.

Vlevo je Bospor, vpravo vzadu Marmarské moře a vpravo vpředu zátoka Zlatý rohPrvní most přes BosporDruhý most přes Bospor, evropská část Istanbulu
Vlevo je Bospor, vpravo vzadu Marmarské moře a vpravo vpředu zátoka Zlatý rohPrvní most přes Bospor, asijská část IstanbuluDruhý most přes Bospor, evropská část Istanbulu

Název průlivu mezi Černým a Marmarským mořem – Bospor má původ v mytologii. V překladu to znamená „kravský brod“. Když totiž Diem svedená a v krávu proměněná kněžka bohyně Héry Íó prchala před jejím hněvem, zachránila se přeplaváním této mořské úžiny. Pravděpodobně je zapotřebí mít dosti fantazie, aby si člověk představil krávu, jak zdolává na nejužším místě 660 metrů širokou úžinu a navíc překonává silný mořský proud. Dnes by navíc musela kličkovat mezi desítkami plavidel všech velikostí, která vytvářejí velmi hustý provoz. V roce 1973 nahradil trajektovou dopravu skutečně impozantní 1560 metrů dlouhý most. 32 m široká vozovka je ve výšce 64 m nad mořskou hladinou zavěšena na dvou 165 m vysokých nosných pilířích. Denně zde údajně projede až 200 000 vozidel. Ani to však nestačilo stoupajícím nárokům provozu a tak byl v r. 1988 otevřen další most stejně vysoký, ale o 8 m širší.

Hagia Sofia - Chrám boží moudrosti, Chrám sv. MoudrostiHlavní klenba chrámu Hagia Sofia s mozaikami z 10. stoletíMozaiky z 12. století v chrámu Hagia Sofia
Hagia Sofia – Chrám boží moudrosti, chrám sv. MoudrostiHlavní klenba chrámu Hagia Sofia s mozaikami z 10. stoletíMozaiky z 12. století v chrámu Hagia Sofia

Nejznámější původně byzantská katedrála a 4. největší chrám na světě, Hagia Sofia (chrám sv. Moudrosti), byl vybudován 10 000 dělníky a 1000 řemeslníky během pouhých 5 let za vlády císaře Justiniána. Po dokončení, dne 27. 12. 537, prý nadšený císař zvolal: „Šalomoune, nyní jsem tě překonal!“ Po dobytí Turky byl chrám přeměněn na mešitu, ale sultán osobně přihlížel, aby nádhera vnitřní výzdoby nebyla zničena, ale pouze zabílena, čímž neurážela náboženské cítění muslimů. Znovu odkryta byla v roce 1934, kdy byla mešita na příkaz prezidenta přeměněna na muzeum. Dnes si ovšem silné fundamentalistické hnutí v Turecku, soustředěné především na vysokých školách, žádá opětnou přeměnu chrámu na mešitu. Celková plocha chrámu je 7570 m2. Hlavní loď chrámu je vysoká 55 metrů, stěny jsou obloženy deskami z thesálského mramoru, červeného egyptského porfyru, žlutého numidského mramoru, světle žlutého alabastru, z bílofialově pruhovaného frýžského kamene. Sloupy v prostoru a dva červené porfyrové sloupy v rozích hlavní lodi byly dovezeny z Efezu a Baalbeku. Fresky jsou z 10. století, mozaiky ze století 12. Nad hlavními dveřmi je mozaika Krista na kříži z 9. století. Kamenné minarety byly přistavěny za sultánů Suleymana Nádherného a Selima II. Velké kruhové terče o průměru 7,5 metru nesou jména Alláha, Muhammada a prvních 4 kalífů.

TopKapi - palác sultánůV Divánu se scházela státní rada vždy v úterý po ranní modlitbě.Palác Topkapi se skládá z řady budov nejrůznějšího určení
Topkapi – palác sultánůV Divánu se scházela státní rada vždy v úterý po ranní modlitbě.Palác Topkapi se skládá z řady budov nejrůznějšího určení

Sultán Mehmed II. Dobyvatel nechal v letech 1459-1465 vybudovat na ploše 700 000 m2 palác Topkapi. Jedná se vlastně o komplex staveb různých období, které byly postupně přistavovány. Do paláce se vstupuje Imperiální bránou z r. 1478. Na druhém nádvoří se konaly nejvýznamnější obřady. V Divánu se scházela státní rada každé úterý po ranní modlitbě. Tři stovky místností všeho druhu tvořily v harému svět sám pro sebe. Ženy vybírané pro sultánovo potěšení prý dovedly umění intrik, lstí a pomluv do absolutní dokonalosti. Ve snaze mít na sultána vliv se údajně neštítily ani vražd. 3. nádvoří užíval sultán pro svůj každodenní život. V audienční síni z 15. století konal svá jednání sultán na zlatém trůnu. V přísně střežené klenotnici jsou vystaveny nádherně zdobené zbraně, přílby, svícny, proslulá dýka Topkapi se třemi smaragdy, největší nebroušené diamanty na světě. Svícny z ryzího zlata posázené 6666 diamanty váží každý 49 kg. Zlatem okované trůny jsou osázené smaragdy nebo perlami. Z teras a zahrad 4. nádvoří je nádherný výhled na Bospor a zátoku Zlatý roh.

Modrá mešita má jako jediná ve městě 6 minaretůFundamentalistická podoba Islámu je i v Turecku na vzestupuSuleymanova mešita
Modrá mešita má jako jediná ve městě 6 minaretůFundamentalistická podoba Islámu je i v Turecku na vzestupuSuleymanova mešita

Tzv. Modrou mešitu postavil architekt Aga pro sultána Ahmeda I. v letech 1609-1616. Patří k největším osmanským stavbám ve městě a jako jediná je obklopena šesti minarety. Název dostala podle převážně modré dlaždicové výzdoby. Druhou největší a údajně nejkrásnější mešitou v Istanbulu je Suleymanova mešita z let 1550-1557, tvořící celou malou městskou čtvrť. Celý stavební komplex má rozlohu 4,5 km2. Kromě nádvoří a vlastní modlitebny k němu patří nemocnice, vývařovna pro chudé, stanice pro karavany, lázně, knihovna, medresy, bazar a hřbitov.

Egyptský a Konstantinův sloup na Hippodromu
Egyptský a Konstantinův sloup na Hippodromu

Hipodrom, založený r. 203 Septimem Severem, býval městským hřištěm, kde se konaly vozatajské závody a veřejné slavnosti. Měl rozměry 400 x 120 m a 40 řad sedadel mohlo pojmout až 100 000 diváků. Císařská lóže byla původně vyzdobena bronzovými sochami koní, které byly později odvezeny jako válečná kořist do Benátek, aby ozdobily hlavní průčelí chrámu sv. Marka. V r. 532 zde proběhlo povstání proti Justiniánovi, jehož členové zde byli obklíčeni a 30 000 jich bylo zmasakrováno. Obdobně nechal sultán Mahud II. v r. 1826 dělostřelectvem popravit příslušníky elitní janičářské jednotky, kteří mu byli nepohodlní. Z hipodromu se do současnosti zachovaly 3 monumenty: 25 m vysoký egyptský obelisk z dob vlády Tutmose III. (1490-1438 př.n.l.), rovněž do Istanbulu dovezený Hadí sloup, postavený kdysi v Delfách na počest vítězství 31 řeckých měst nad Peršany r. 479 př. n. l., a Konstantinův sloup ze 4. století původně pokrytý pozlacenými bronzovými deskami.

Yerabatanská cisterna
Yerabatanská cisterna

Cisterna Yerebatan Saray (potopený palác) byla postavena za vlády císaře Konstantina a rekonstruována r. 527 Justiniánem jako největší zásobárna pitné vody pro případ dlouhého obléhání města. V prostoru 141 x 73 m nese klenbu 336 sloupů vysokých 8 m, takže mohla pojmout až 80 000 krychlovým metrů vody. Pohádkový svět starověkého paláce umocňují kamenné hlavy medúzy, barevné osvětlení a neustálé kapání vody.

Na místě bývalého byzantského tržiště nechal sultán Mahmed II. r. 1461 postavit první dřevěnou tržnici. Ta r. 1651 vyhořela a všechny další stavby byly již kamenné. Dnes je pod jednou střechou ve Velkém bazaru soustředěno na 4000 obchodů, z toho 2000 zlatnických krámků. Uprostřed je sloupová hala s patnácti kopulemi, tzv. Starý bazar, ve kterém se prodávají většinou starožitnosti nebo jejich kopie. Okolo této centrální části jsou jednotlivé ulice Nového bazaru rozděleny podle druhu prodávaného zboží. Velký bazar s 11 vstupními branami poskytuje práci asi 20 000 obyvatel. Na noc se zavírají všechna těžká historická vrata.

Velký bazarEgyptský bazarČas má zde jinou dimenzi
Velký bazarEgyptský bazarČas má zde jinou dimenzi

V příštím díle se podíváme do vnitrozemí Turecka.

Použitá fotografická technika: 2 těla Pentax MZ5N, v jednom negativní film Kodak Supra Royal 400, ve druhém diapozitivní Fuji Velvia F100, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35.

10 komentářů u „Turecko – 1. díl – Istanbul“

  1. Fotografování lidí v Turecku

    Vypadá to velmi lákavě 😉 …ve skutečnosti už nás to zlákalo a chystáme se v srpnu do Turecka, Sýrie a Jordánska a mě by zajímalo jestli se autor (nebo kdokoliv jiný) setkal s problémy při focení lidí v těchto zemích…

    Odpovědět
    • RE: Fotografování lidí v Turecku

      konkretne v Turecku je to celkem v pohode. Obecne by se dalo rict, ze nekteri venkovane maji v foceni odpor vice, nez lide ve meste, ale neni to pravidlo. Ja jsem to resil tak, ze pokud jsem nebyl prilis napadny nebo prilis blizko, fotil jsem bez omezeni. Kdyz jsem chtel vyfotit portret, stacilo posunkem naznacit, ze hodlam fotit. Vetsinou nikdo neprotestoval.

      Odpovědět
      • RE: RE: Fotografování lidí v Turecku

        V islamských zemích jsem vcelku neměl problém (Sýrie, Libanon, Irák, Turecko, částečně Indie, …). Rozhodně nežmukám za rohem, ale přímo namířím fotoaparát na objekt a tím dávám najevo úmysl fotografovat. Když si nejsem jistý, namířím fotoaparaát a udělám tázavý výraz. Setkám-li se s odmítavým gestem (odvrácení obličeje, nebo jiné znamení), respektuji jej.

        Odpovědět
    • RE: Fotografování lidí v Turecku

      V zásadě jsem problémy neměl, s úsměvem lze dosáhnout mnohého (viz má reakce na příspěvek níže).

      Odpovědět
  2. pekne…

    Iba jedna zaujimavost: Kravy udajne plavat nevedia. Tak si neviem predstavit ako by nejaka krava plavala 660 metrov. Teda plavat vedia, ale nie su tesne a zozadu do nich natecie, cim sa potopia. Aspon tak to tusim je. Je tu nejaky zverolekar?

    Odpovědět
    • RE: pekne…

      Asi nebude kráva jako kráva. Kráva za pomoci samotného Dia rozhodně plavat umět bude. Na legendách je krásné právě to, že nemusí mít reálný podklad.

      Odpovědět
  3. Focení v Turecku, Sýrii i Jordánsku

    Fotil jsem v Turecku, Sýrii i Jordánsku, všude bez problémů, nejlépe se vždy dopředu zeptat, stačí posunkem, v případě focení žen v Sýrii a Jordánsku se vždy zeptat manžela nebo bratra, ne jí (v Turecku stačí ženy, v Jordánsku jak kde, mimo Amman nebo Akabu radši taky).
    Občas někdo odmítne, ale zajímavých tváří je tolik že to není až taková ztráta.

    Odpovědět
  4. Stativ

    Ahoj, pekne fotky. O dva tyzdne idem aj ja na okruznu jazdu Tureckom a zaujima ma, ako je to s fotenim v interieroch. Dovolia v mesitach fotit so stativom? Nevyzaduju specialne poplatky za fotoaparat? Diky.

    Odpovědět
    • RE: Stativ

      Stativ s sebou už moc neberu, naposledy jsem jej používal v mešitách v Damašku zcela bez problémů. Rozhodně je to snažší než v Evropě a zejména v Čechách. Mám tu zkušenost, že když už člověka do mešity pustí, tak jej tam nechají fotit bez omezení. V Turecku mně nepustili do Nové mešity v době bohoslužby, jakmile však skončila bylo to bez problému. Vůbec mně do mešity nevpustili pouze ve svatém šíitském městě v Nadžáfu, v Kerbale to bylo bez problému (Irák).

      Odpovědět
  5. Východní Turecko

    Letos jsme byli v ne tak známé východní, kurdské, části Turecka a mohu jen
    doporučit, ať už hory, nebo místní lidi. Hlavně lidé na úplném východě pod
    Araratem byli moc milí a přátelští, velký rozdíl byl pak vidět při cestě zpět
    do západních, více turistických, lokalit. Ale Istanbul nás taky velmi zaujal a
    to kladně. Něco fotografií je k vidění zde:
    http://www.fotkyzcest.net/fotogalerie/13-turecko-2007.html

    Odpovědět

Napsat komentář