Úvodník 29.4.2002

Jak se H. F. Talbot nestal hrobařem fotografie.

Často se vedou spory, kdo byl vlastně vynálezcem
fotografie. Pragmatická rada zní: stanete-li se obětí podobného dotazu
na francouzské půdě, vyberte si náhodně mezi Niepcem a Daguerrem,
nacházíte-li se však na území Velké Británie, odpovězte bez váhání, že
to byl nade vší pochybnost Henry Fox Talbot. Možná ani nebudete daleko
od pravdy, neboť Daguerrův vynález byl ohlášen na slavnostním zasedání
francouzské Akademie 19. srpna 1839, kdežto Talbot předložil svůj objev
k posouzení učené Královské společnosti již 20. ledna 1839. Připravte
se ovšem na to, že bude-li mezi oponenty přítomen zarputilý frankofil,
prohlásí, že se tak ovšem stalo 10 let poté, co Niepce běžně zhotovoval své
heliografie. Protože redakce Paladixu nehodlá vésti válku s žádnou
z obou mocností, nebudeme svého favorita zde prozrazovat.

Většího uznání se ovšem zmiňovaný H. F. Talbot dočkal za své ostatní objevy
spojené s fotografií. K asi nejvýznamnějším patří proces kalotypie,
techniky kopírování obrázků z papírových negativů na papír namočený v
chloridu stříbrném. Postup zhotovování negativu vypadal zhruba takto:

Papír namočíme postupně v 10% roztoku dusičnanu stříbrného, dále v
10% roztoku jodidu draselného a nakonec v roztoku složeném z 10%
dusičnanu stříbrného, 10% kyseliny gallové (třísloviny) a několika
kapek kyseliny octové. Ještě vlhký papír přitiskneme na
skleněnou desku a po vložení do fotografického přístroje exponujeme
několik minut. Po chvíli (samotného Talbota překvapilo, jak dlouhá
může být tato chvíle) se objeví obraz. Papír ustálíme v thiosíranu a
po usušení promastíme do úplného zprůhlednění. Vzniklý negativ
kopírujeme denním světlem na papír nasycený chloridem stříbrným.

Zdá se to poněkud složité, ale pro rané fotografy byl tento postup
učiněným požehnáním. Však si jej také mazaný Talbot nechal roku 1841
patentovat a každý, kdo jej chtěl používat, musel zaplatit 100 liber za první
rok a 150 liber za každý následující. Talbot a jeho právníci pečlivě hlídali
všechny anglické fotografické ateliéry, připraveni se soudit s
jakýmkoliv porušovatelem patentového práva.

Až potud se zdá všechno v pořádku. Zlom nastal roku 1851, kdy
F. S. Archer publikoval (a přenechal k volnému použití) postup
zhotovení skleněných negativů opatřených kolodiovou vrstvou. Talbot ihned
prohlásil, že se jeho patent vztahuje díky podobnému složení chemikálií
i na tento objev. Angličtí fotografové, ale i obchodníci uměleckými
předměty se cítili právem omezováni a dychtivě očekávali vypršení
patentu, ke kterému mělo dojít roku 1854. Talbot na nátlak fotografické
veřejnosti uvolnil bezplatné používání svého objevu amatérským
fotografům, profesionální studia však musela platit licenční
poplatky i nadále. Horší časy však měly ještě nastat.

Talbot se rozhodl, že zažádá o prodloužení patentu o dalších 14 let,
což by při výši poplatků možná znamenalo zkázu anglické fotografie. Do
věci se ovšem vložil portrétista Martin Laroche, vlastním jménem William Henry
Silvester, který se rozhodl s Talbotem soudit a to jednak o platnost
původního Talbotova patentu — zde argumentoval pokusy
Rev. J. B. Reada, F.R.S., a dále o zásadní rozdílnost kolodiového a
kalotypického procesu.

Nastal tuhý boj, kdy obě strany dokazovaly či vyvracely podobnost
kyseliny gallové a pyrogallové či ostatních složek. Boj o to těžší, že
Talbotovy barvy hájil významný chemik a právník William Grove.

Soud nakonec uznal Talbotovo prvenství při vynálezu kalotypie, ale
nikoliv pak jeho nároky ohledně koloidového procesu. Ani prodloužení
patentu se nekonalo a anglická fotografie se mohla konečně zhluboka
nadechnout.

Podrobný článek o celém sporu Talbot vs. Laroche naleznete zde.
Pokud vás osobnost H. F. Talbota zaujala, vězte, že existuje projekt

The Correspondence of W. F. Talbot
.

A co naleznete na Paladixu tento týden?

V pondělí vás Tomáš Cihelka seznámí se Senzitometrickou charakteristikou čipu digitálního fotoaparátu.

Úterý si vyhraďte na návštěvu Walesu s Františkem Štaudem v článku Kamenná pýcha.

Ve středu oslavíte svátek práce — my také.

Do brněnské galerie Foma půjdete ve čtvrtek s Markem Slavíčkem na
výstavu Fotoklub Devadesát devítka: “loni.”

A konečně v pátek vás čeká procházka Údolím Babského potoka s Jakubem
Kenclem.

Dobré světlo.

4 komentáře u „Úvodník 29.4.2002“

  1. Poděkování a errata

    To je zajímavé, ačkoliv jsem si myslel, že toho o historii fotografie vím docela hodně, právě jste mě přiměli k zamyšlení nad uceleností mých vědomostí na toto téma. Chci říci – o tomhle jsem vůbec nevěděl ^_^ Asi si půjčím nějakou literaturu, tohle mně vždy zajímalo.

    A mám pocit, že “raný” má jen jedno “n…”

    Odpovědět
      • RE: RE: Poděkování a errata

        No ano, právě proto jsem se přece ozval. Teď je to tam již opravené, původně tam ale bylo “ranný…”

        Odpovědět

Napsat komentář