Domácí úkol V jednom barevném tónu – vyhodnocení

Pojďme se podívat, jak se naši čtenáři vybarvili v domácím úkolu.

Přichází říjen a z přírody nám pomalu mizí výrazné barvy. Květy odešly s létem, listy se barví, ptáci houfují a odlétají do teplých jižních krajin a pole jsou zorána, jen někde se zelenají ozimy, kterým letos popřál vydařený začátek září.

A v podobném duchu se nese i náš další domácí úkol. Tak, jak ubývá barevné pestrosti venku, zredukujte ji i ve svých snímcích. Ovšem to, co uberete na množství jednotlivých barev, to můžete přidat na odstínech té zvolené.

Tak takhle jsem uvedl zadání úkolu, jehož výsledky teď přinášíme. Namlouval jsem si, jaký jsem to poetický pisálek a očekával jsem barevné fotografie, které se celé ponesou v tónu jedné barvy. Chyba lávky. Ne každý chápal zadání stejně jako já. Na MBA nás učili, že pokud zaměstnanec nepochopí úkol, je to chyba manažera (obecně se jedná o zadavatele a vyhotovitele). Vím, že existují jedinci, u kterých nezabírá ani vysvětlení polopatické, ale to není případ našich čtenářů. Když jsem si přečetl zadání znovu, musel jsem uznat, že ho lze skutečně pochopit více způsoby. Navíc se jednalo o dlouhodobý úkol, který byl ale jen oznámen v první várce bez bližšího vysvětlení. Máslo na hlavě mám tedy já a je to pro mne poučení, příště se budu snažit vysvětlit témata jednoznačně, pokud bude moje představa určitým způsobem konkrétní.

Roman Kolbábek


V jednom barevném tónu - Roman Kolbábek - 1
V jednom barevném tónu - Roman Kolbábek - 2 V jednom barevném tónu - Roman Kolbábek - 3

Tobík: Snímky jsou jednoduché a čisté, takže jen dvě poznámky. První je dotyk ostré kuličky lopuchu s černým stínem v pozadí, ten mě osobně ruší. Podobně mému oku nelahodí zákryt stonku a hranice světlá-tmavá u prvního snímku vpravo nahoře. Tou druhou je nehezký bokeh (způsob rozmazání neostrých partií), zvláště na prvním snímku. Bylo to fotografováno s nějakou jednodušší předsádkovou čočkou, nebo se tak chová samotný objektiv?

Jakub: Trávy, které nám poslal Roman jsou pěkné, výtvarně zdařilé a určitě příjemné na pohled. Netradiční je i jejich barevné podání s fialovým nádechem, které na mě působí příjemným dojmem a celá série se mi jeví jako vyvážená a dobrá.

Martin Slunečko

V jednom barevném tónu - Martin Slunečko - 1 V jednom barevném tónu - Martin Slunečko - 2

Jakub: Martin poslal dvě zcela odlišné fotografie jak žánrově, tak odstínově, avšak jednotlivě splňující zadání tohoto úkolu. Petlice se zámkem se mi z této dvojice líbí více. Je kompozičně i barevně čistší než druhý záběr balkónu s varhany. Tonálně celkem v pohodě, i když i tady by se dalo zapracovat na stinných partiích, ale nesedne mi kompozičně. Balkón vycházející přímo z rohu ve stísněné kompozici a kácející se píšťaly na mě působí znervózňujícím dojmem.

Tobík: Souhra barev zámku a dveří je úžasná. Trám je sice hnědý, ale tmavý a tento jediný tón vjem neruší. Kompozice do třetin je dobře zvolená. Nicméně zkuste zhora i zdola oříznout po jedné desetině. Po této úpravě mi přijde petlice se zámkem ještě trochu výraznější a u čtvercovějšího formátu tolik neodvádí pozornost rozdíl v délce stran. Vůbec nechápu, z čeho dveře jsou. Vzhledem se jedná asi tak o centimetrovou litinu, ale řada hřebíkových hlaviček tomu vůbec neodpovídá. Druhá, šedá a přesto barevná fotografie je také výborná. Nejzajímavější je, že ačkoliv jsou píšťaly kovové, mají souhrou náhod stejný odstín jako strop nad kůrem i pod ním. Celý snímek má tedy plnou škálu šedých tónů se středy tónovanými mírně, no, asi bronzovou. Takže ačkoliv mi rozum jasně říká, že píšťaly se nemohou barvou srovnat s bílými stěnami, oči to to naprosto popírají … Jakub asi vytkne křivky končící v rozích, já ne.

Radek Krahulík

V jednom barevném tónu - Radek Krahulík - 1 V jednom barevném tónu - Radek Krahulík - 2 V jednom barevném tónu - Radek Krahulík - 3

Tobík: U Radka Krahulíka se mnou neviděná nejednoznačnost zadání projevila nejvíce. Dokonce nabyl dojmu, že aktuální úkol je o krajině a jako dokumentarista-reportážník se proti tomu vzbouřil. A to udělal dobře. Jeho fotografie jsou tedy strakaté, nicméně výrazně na nich dominuje jedna barva. Tak pochopil zadání a s tím jeho fotografie přijímám. Na rozdíl od mojí původní myšlenky není tedy barevný kontrast potlačen, ale zvýrazněn (mimochodem – zajímavý nápad na další domácí úkol).
Kombinace modré zdi, červené vesty a tmavého okna je ukázkou rovnou pro učebnice. U fotografie s tunelem zase funguje dobe spirála, která vede oko až k hlavnímu motivu. A mimochodem – pokub by si ta malá dáma oblékla stejnou červenou vestu jako na druhém obrázku, mohl být snímek zcela v jednom tónu.

Jakub: Radku, nebojte, nejste odstrkován či jinak utlačován co se dokumentární fotografie týká – to bych nedopustil :-). Zadání bylo jen o tónu, nikoliv o žánru, i když krajina byla dávána příkladem. Jsem rád, že jste se nenechal zviklat a poslal fotografie dokumentární. Všechny mají společné jednobarevnost a děti. Děti jako výrazný akcent do jinak skoro monochromatických a klidných fotografií. Děti naprosto vysmáté a radující se na každé fotografii. I tak by se dal charakterizovat Váš jeden tón v zaslané sérii. Každou Vaši fotografii si dovedu představit bez postav, ale takto dostávají Vaše snímky další rozměr, zvláště pak jako velice povedený rodinný dokument.

Miloš Jenčík

V jednom barevném tónu - Miloš Jenčík - 1 V jednom barevném tónu - Miloš Jenčík - 2

Jakub: Ledová modř převládající na zimním snímku od Miloše mi nahání husí kůži a instinktivně se bráním rozstřikující vodě i v teplé místnosti u počítače. Šedomodrý chlad střídá na druhém záběru příjemná prosluněná zelená. Na fotce nehraje jen barva a jednotný tón, ale i tvary a struktury. Jediným, čím si nejsem úplně jist je rámeček, který na mě působí lehce násilným dojmem.

Tobík: Miloš Jenčík předvedl skutečně všímavé oko a dobře vystihl ducha úkolu. K jeho fotografiím mohu dodat jen málo. Na ledovém vodopádu, jsou sice tři místa, kde se objekty málem dotknou okraje snímku, ale jen těžko mohu říci, že by nějak rušily. Stíny na listech jsou pěknou abstrakcí. Žilka při levém okraji mě sice ruší, nicméně její odříznutí by snímku neprospělo. Škoda jen, že se nepodařilo udržet ostrý i levý dolní roh. Při takovém zvětšení a prostorovosti scény se ovšem nemůžeme divit.

Jiří Kanda

V jednom barevném tónu - Jiří Kanda - 1 V jednom barevném tónu - Jiří Kanda - 2 V jednom barevném tónu - Jiří Kanda - 3

Tobík: Jiřímu Kandovi stačilo sáhnout do šuplíku, protože si už s dnešním námětem hrál. A hrál si dobře. U první figury stojí za povšimnutí práce s kontrastem a střídání tmavé a světlé. Zatímco postava je světlá na tmavém pozadí, šátek či závoj jsou na tom obráceně. Líbí se mi i mizící nohy, navozují mi dojem éterické bytosti, která stoupá vzhůru. Snímek s kobylkou trochu ruší tráva v pozadí. Vím, že zvířena příliš nečeká na úpravu scény, stejně jako fotograf nevládne třetí rukou. Přesto stojí za to v takových případech pořídit rychle první snímek a pak ještě zkusit pozadí vyčistit. Ale až na tyto drobnosti je oř povedený. A bublinky už nepotřebují žádný komentář, takže jen dodám, že se sejdeme po průletu na druhé straně. Vy se zatím podívejte na http://www.kanda.eu.

Jakub: Lehce zamlžený luční koník jak z pohádky je pěkný, ale červená a modrá mě dostaly. Zvláště pak červená, provokující a tajemná. Fantazie se mi rozbíhá na nejvyšší obrátky a v mysli mi vyplouvají jednotlivé představy co všechno by mohlo být na fotce zachyceno. Studený pot střídá příjemné mrazení, ale nakonec převládá uklidňující pocit a pohoda.

Bohumil Musil

V jednom barevném tónu - Bohumil Musil - 1 V jednom barevném tónu - Bohumil Musil - 2 V jednom barevném tónu - Bohumil Musil - 3

Jakub: Nejen pěkné věci jsou vhodné k zachycení na citlivý fotografický materiál. Teplý tón rezavých odstínů převládá na fotografii pořízené někde na odlehlém místě staveniště a i na této ponuré scéně působí příjemným dojmem. Škoda, že ten drát vbíhá to tmavé části betonu a ztrácí se v něm a následně i opouští fotku. Pokusil bych se asi o těsnější ořez pro zvýraznění účinku fotografie. Stejně tak skládka vydlabaných dýní na slámě je barevně příjemná. Tu dvojici dýní v popředí bych buď vrátil zpět do útvaru, nebo je ještě povystrčil skoro až do rohu fotografie. Myslím si, že by tak fotka získala na stabilitě. Poslední fotografie mě ničím zvlášť nezaujala.

Tobík: Ruiny jako by byly s nedostatkem barev přímo spojeny. Rezavý drát, rezavé skvrny i hnědý odstín betonu. Jen se většina akce odehrává především vpravo a dole. Nahoře bych ubral kus a větší potom vlevo. Nechme drátu celou scénu. Dýně jsou také zajímavé, ale nesedí mi formát, byť jsou dvě světlejší dýně umístěny v nejvýraznějším bodě – pravém dolním průsečíku třetin. Jsou ovšem zároveň na okraji útvaru. Takže buď je dalšími dýněmi obklopit, přisunout k hromadě nebo otočit tak, aby nebyly výrazné. Snímek pak zhora i zdola oříznout, případně rozšířit.

Dušan Nečas

V jednom barevném tónu - Dušan Nečas - 1 V jednom barevném tónu - Dušan Nečas - 2

Jakub: Nekompromisní, až nepříjemně ostrá barevnost, je to co na první okamžik zaujme na Dušanových fotografiích. U jedničky tato barevná provokace podporuje i provokaci obrazovou u dvojky bych snesl i menší saturaci snímků. I když… ale… čím déle na to koukám…

Tobík: Dušan Nečas vyšel z obrazu vícebarevného, ale do jednoho tónu jej převedl barevným filtrem. Červený filtr vyměnil vzhled první fotografie natolik, že si ani nejsem jist, se kterou části ženského (soudě podle kytičky, ale dnes je možné vše …) torza mám před sebou. Druhý dvojsnímek je dobrý nápad. Zprvu jsem se ptal sám sebe, proč nejsou snímky samostatně, ale pak mi došlo, že takhle je to lepší. Téměř stejný objekt a přesto jiné barvy. A ještě malá poznámka – na žlutobílé Slunce jsem při použití červeného filtru také narazil. Příliš jsem nad tím nehloubal, ale myslím, že je to důsledek určité propustnosti filtu i pro ostatní barvy. Pokud máte někdo jiné vysvětlení, tak sem s ním.

Radek Novák

V jednom barevném tónu - Radek Novák
Domácí úkol V jednom barevném tónu – Radek Novák

Tobík: Radek Novák poslal jediný snímek, ale úplně to stačí. Je jak barevně, tak kompozičně a technicky zdařilý. Malou hnidou je kousek hlavy u spodního okraje snímku kontrastující s bílým zábradlím či vlnou. To se ovšem u takto živých fotografií stává a já zastávám názor, že lepší s malou vadou než žádný.

Jakub: Radkův racek patří tonálně a svým působením do pošmurných šedých zimních dní. I přes tuto skutečnost to není žádný šmudla, působí příjemným dojmem a je technicky na velmi dobré úrovni. Snad jen ještě nějaký ten malý ledový odlesk v oku by nezaškodil.

Richard Kodera

V jednom barevném tónu - Richard Kodera - 1 V jednom barevném tónu - Richard Kodera - 2

Jakub: Ne vždy tónované snímky, třeba jako v případě trav Romana Kolbálka, působí přirozeně a ladí k sobě. Tady mi obě fotografie přijdou šedivé (způsobeno tónováním), nevýrazné, kompozičně špatné (středové kompo, vše se různě naklání a padá) …

Tobík: I Richard Kodera poslal tónované fotografie. Hlavním problémem první je naprosto zřetelné kácení doleva. Kromě toho ji musím ztmavit, aby na mne začala působit. Lampa je dobrý nápad, takhle měla přijít do předchozího úkolu Stíny. Především se mi líbí, že díky vzájemné kompozici lampy a stínu to téměř vypadá, že se lampa ve stěně odráží. Při jiném pohledu zase vidím jakési velmi zdobené váhy. Vadí mi ovšem silná posterizace světlých ploch uvnitř stínu lampy, jíž vévodí bílá skvrna bez kresby. Kromě toho je v levé části příliš hluchého prostoru, který bych bez váhání odřízl.

Ivan Mikšík

V jednom barevném tónu - Ivan Mikšík - 1 V jednom barevném tónu - Ivan Mikšík - 2 V jednom barevném tónu - Ivan Mikšík - 3

Tobík: Ivan Mikšík patří mezi ty, kteří hledali “monotóninu” v přírodě a hledal velmi dobře.
Dobrý je rytmus světých a tmavých ploch, jen mám trochu problém se stromy přeťatými okraji přesně v půli.
Volavka je pak téměř černobílá, jen zobák připomíná, že je to stále fotografie barevná. Kromě toho, že je fotografie celkově podařená, bych ještě rád vypíchnul dvě věci, byť jsou možná – vzhledem ke způsobu vzniku snímku – jen příznivou náhodou. Je to střídání tónů na levém křídle, potažmo celá tato část snímku od těla volavky až k hornímu kraji snímku a zároveň kontrast celého křídla s vodní hladinou – tmavá část křídla na světlé hladině a světlá na tmavé.

Jakub: Teda Ivane, ty procpeš toho ptáka snad všude. 😉 Ale klobouk dolu, volavka je nejen krásná, pěkně řeže hladinu křídlem, ale dokonce i tonálně ladí do našeho zadání. Pozornosti by nám však neměly uniknout ani dvě zbylé krajinářské fotografie. Na jednu stranu romantická, na druhou děsivá (jak ze života?) večerní atmosféra je velice působivý, byť s kýčem koketující záběr. Více mě však zaujala fotografie laděná v zelenomodrých odstínech, která působí pěkně graficky, kde se střídají odstíny, tvary a struktury.

Paul Nits

V jednom barevném tónu - Paul Nits - 1 V jednom barevném tónu - Paul Nits - 2 V jednom barevném tónu - Paul Nits - 3

Jakub: Fotografie architektury od Paula je každá v jiném barevném tónu, ale vzájemně jsou svázány stejným prvkem, kterým je moderní architektura a tak trochu i svým lehce mimozemským vzezřením. Při pohledu na ně se dokážu vžít do role vesmírných cestovatelů a přesunout se na Venuši, Neptun či ohnivý Mars.

Tobík: Těší mě, že fotografie, kterými přispíváte do Úkolů, jsou tak rozmanité. V podstatě mohu říci, že co fotograf, to velmi odlišný pohled na věc. Proto vždy žasnu, kde všude je možno námět hledat a najít. Příkladem mohou být i fotografie Paula Nitse, zvláště první dvě.
Pohled na Motokov v mlze (tedy na celý komplex mrakodrapoidních budov na pražské Pankráci) by podle mého potřeboval přeci jen trochu ztmavit ve stínech. Prohlížel jsem ho na dvou monitorech a na obou jsou budovy příliš světlé. Netrvám fundamentalisticky na tom, aby snímek obsahoval plnou černou, to by jen rušilo dojem z mlhy. Prostě jen trochu přidat. Letadlo se skleněnou stěnou ani nepotřebuje komentář.

Zdeněk Tichý

V jednom barevném tónu - Zdeněk Tichý - 1 V jednom barevném tónu - Zdeněk Tichý - 2 V jednom barevném tónu - Zdeněk Tichý - 3

Jakub: Opět co fotka, to jiný barevný tón. Avšak celek propojen zvířecím tématem, tedy spíše takovým zvířecím torzem a lehkým humorem, který není Zdeňkovi určitě cizí. Navíc barevné ladění nás jakoby provází celým rokem, od zimních barev, přes léto až k nynějšímu podzimu. Tak příště bych poprosil ještě nějaké to svěží jaro?

Tobík: Zdeněk našel všechny náměty na okraji zvířecí říše. U prvního tuleně (polotuleně – jestlipak je vůbec přepůlen podle zlatého řezu?) určuje ještě barvu, ale na ostatních snímcích už barevně ladí vše. Druhý snímek mi připomněl scénu, kterou jsem sám nalezl – hnědá střecha, hnědý plot, okrová vrata a omítka. Jenže tam bydlí bílý bulteriér. Bronzové surikaty se zrzavým listím jsou také vtipnou kombinací.

Josef Krása – Chose

V jednom barevném tónu - Chose - 1 V jednom barevném tónu - Chose - 2 V jednom barevném tónu - Chose - 3

Tobík: Chose byl jedním z těch, kteří využili barevného světla při západu Slunce. Snímek je kompozičně zdařilý a zároveň jednoduchý. Zvláště bych na něm vypíchnul zarámování pomocí stromů na stranách. To je prvek, na který já osobně často zapomínám. Všimněte si i té drobnosti, že linka rámečku není bílá, ale má také oranžový odstín. O dalších dvou fotografiích nám napsal: “Další dvě odvozeninky přibližují situaci a jsou takovými čínskými doplňky úvodní kompozice, taková malá barevná co nejjednodušší haiku.” Po takovém vysvětlení už nelze nic namítat.

Jakub: Chosé poslal jedno velice příjemné večerní panorama, na které se moc pěkně kouká a v dnešních, s prominutím, hnusných dnech mě vrací do příjemné letní pohody na břehu jihočeského rybníka. Zbylé dvě fotografie jsou již jen opakované výřezy z panoramatické fotografie, které by samostatně byly určitě dobré, ale ve spojení s mateřskou fotkou se mi zdají již zbytečné.

Jan Seifert

V jednom barevném tónu - Honza Seifert
Domácí úkol V jednom barevném tónu – Honza Seifert

Jakub: Brutální mrazivá krajina, brutální a nekompromisní zpracování fotografie. Opět se začínám vznášet skoro ve vesmíru nad nějakou vzdálenou planetou či ledovou hroudou komety. Naštěstí modrá obloha mě vrací zpět na naši Zemi. I přes dobrý pocit z fotky bych i na toto téma asi snesl o něco měkčí zpracování.

Tobík: Náš redakční kolega se rozhodl přispět svou troškou do mlýna a využil modrého zbarvené stínů, které je v horách zvlášť dobře patrné. V čistém a suchém vzduchu má záření oblohy a jeho obloha původ téměř výhradně v lomu modrých paprsků.

Hynek Bakstein

V jednom barevném tónu - Hynek Bakstein
Domácí úkol V jednom barevném tónu – Hynek Bakstein

Tobík: Nebudu to dlouze rozvádět, Hynek jako obvykle nezklamal. Chvíli hledal kolem sebe, aby se v hodině dvanácté vrátil k inscenované fotografii a tak vznikl snímek “Snídaně ve žlutém salonku”. Ladí mu na ní nejen hrnek, zeď a visačka čaje, ale i nápis na visačce (pro nemluvce – yellow znamená v angličtině žlutou). Výborný nápad a dobře zpracovaný. Na jeho stránkách naleznete další nápady, především “Blues v modrém pokoji”. V době psaní článku měl ještě v plánu “Vášeň v červeném budoáru”.

A také tam naleznete variantu “Snídaně”. Jedinou věcí, která podle mého trochu snímek kazila, byl totiž špinavý okraj. Napsal jsem to Hynkovi a on měl stejný názor. Proto jsem mu nabídl, ať snímek předělá, i když už bylo po závěrce. Ten snímek za to stál. O pár dnů později dorazil nový snímek s čistým hrnkem (“moje milá žena se úkolu ujala svědomitě”). Když jsem se ale chystal snímek zanést do článku, porovnal jsem ho s původním a nakonec dospěl k závěru, že ten původní je přeci jen lepší. Opět jsem to napsal Hynkovi a on opět souhlasil. Hrnek nešel úplně vyčistit (to znám, sám holduji čaji vrchovatou měrou), takže Hynek obrátil kompozici. Na té druhé navíc chybí žluté ranní Slunce. Opět jsme se dohodli a vrátili se k té první. Když teď ale tak koukám na tu přepracovanou …

Jakub: Hynkův žlutý čaj je dobrý nápad zabalený v dobrém zpracování. Jediným, čím si nejsem zcela jist je ušmudlaný okraj hrnku, který mi k pohodové atmosféře popíjení čaje nějak nesedne. Tobíkova poznámka – Jakub dostal jen původní snímek, o další anabázi s druhým pokusem už nevěděl. Kromě toho nepije čaj, ale zrzavou vodu, takže neví, že čajové hrnky mají patinu.

Tomáš Kincl

V jednom barevném tónu - Tomáš Kincl
Domácí úkol V jednom barevném tónu – Tomáš Kincl

Jakub: Asi nejčastěji opakovaný motiv na téma jednoho tónu nám poslal i Tomáš Kincl. Tentokráte se jedná o večerní atmosféru podzimního Jindřichova Hradce. Na můj vkus jsou barvy až příliš agresivní a i když autentické, působící dost nereálně.

Tobík: Tomáš Kincl si posteskl, že jsem zakázal všechny odstíny bílé. Tak to je další nedorozumění, které jsem svoji žertovnou poznámkou způsobil. Zmíněná povídka totiž v závěru konstatovala, že všechny barvy jsou jen odstíny bílé …
Hledal proto jinde a dospěl k závěru, že není nutno, aby měly objekty stejnou barvu, protože obarvit je může světlo. A tak dospěl k tomuto pěknému pohledu na Jindřichův Hradec, obarvenému večerním světlem. Výborně.

Mimochodem – marně jsem se snažil zmíněnou povídku najít, ale neuspěl jsem. Už si ani nejsem jist, zda ji napsal Clarke. Ale když vidím ten snímek, tak si říkám, že je dobře, že jsem tu poznámku napsal. Na druhou stranu – co by asi nafotil v bílé …?

Libor Sakamary

V jednom barevném tónu - Libor Sakmary - 1 V jednom barevném tónu - Libor Sakmary - 2 V jednom barevném tónu - Libor Sakmary - 3

Tobík: Náměty jste hledali na hodně místech. Libor Sakamary rovnou nasedl do letadla, aby měl lepší rozhled, a pořídil snímky golfového odpaliště a zoraného pole. Oba nápady jsou dobré, zvláště pole se mi graficky velmi líbí. Přesto mám k oběma poznámku. U hřiště je to přílišná blízkost cesty a okraje v levé horní části, u pole pak hrana světlé a tmavé procházející přesně rohem. V tomto případě mi rohy vadí. Chápu, že z letadla se lze jen těžko trefovat, ale zmínit to musím. I tráva se mi velmi líbí – jednoduché, dobře komponované, pro mne graficky silné. Je svádím určitý vnitřní souboj ohledně pozadí. Na jednu stranu je tam několik rušivých míst, na druhou by bez něj byla fotografie prázdná. A jak to vidíte vy?

Jakub: Asi nejpříjemnější fotkou z Liborovy série jsou pro mě hnědé brázdy na poli, která je příjemná nejen tonálně, jednotlivými odstíny hnědé ale i ubíhajícími liniemi. Tato fotka má i snahu propojit do série i ostatní dvě fotografie. Linie ji spojují s jedovatou golfovou zelení, kterou bych lehce točil doleva, neb mám pocit, že padá. Barevný tón brázd naopak přitahuje třetí fotografii travin, které bych nic nevytýkal, ale zároveň bych ji ani nijak nevyzdvihoval.

Libor Šos

V jednom barevném tónu - Libor Šos - 1 V jednom barevném tónu - Libor Šos - 2

Jakub: První Liborův „tón“ mě příjemně naladil do retra a svým zpracováním mě dostal o několik desítek let zpět a připomněl mi staré pohlednice. Docela jsem se těšil na jeho dvojku a očekával pokračování v neobvyklém zpracování. Bohužel se toto nedostavilo a na druhém snímku je sice také stará uschlá tráva v jednobarevném ladění, ale to je bohužel vše. Snímek na mě jinak působí velice mdle a ničím nezaujal.

Tobík: Libor Šos poslal fotografie, ke kterým jsem se opakovaně vracel a opakovaně jsem měl smíšené pocity – především z té první. Na jednu stranu si říkám, že ten snímek je sice celkem bez chyb, ale není nijak zajímavý. Zároveň mám ale pocit, že mi něco připomíná – nějakou dobrou fotografii, ale nemohu přijít jakou. Takže ani nevím, co se mi na fotografii nelíbí a čím ve mně vzbuzuje naději. Každopádně mě ihned napadlo, že by nebylo špatné mít v pozadí vodojem – takovou tu kouli na stopce. U druhé fotografie bych se možná soustředil více na detail květů či plodů a použil jen čtvrtinu snímku, takže by více vynikla ta hnědá barva.

Pavol Ečegi

V jednom barevném tónu - Pavol Ečegi
Domácí úkol V jednom barevném tónu – Pavol Ečegi

Tobík: I Pavol Ečegi poslal večerní snímek, a to z Divokej Poľany. Aby umocnil barvu západu a potlačil ostatní tóny, použil oranžový filtr. Dobrý nápad. V pravé třetině sice vznikla malá tlačenice plotu, stromů a stanu, ale nápadnější je jenom díky tomu, že je právě v bodu nejvíce přitahujícím pozornost. Navíc je zřejmé, že každá menší změna kompozice by vedla k horšímu výsledku. Tedy – s výjimkou směru vzhůru. Ale s tím máme my lidé trochu problém.

Jakub: Příjemná venkovská krajina, kterou zničilo přehnané použití barevného filtru. Dovedu si tuto scenérii představit s půleným západovým, tabákovým Cokinem či celou v lehké sépii, která by jen podtrhla charakter tohoto záběru, ale takhle ne. Toto je příliš brutální.

Matouš Duchek

V jednom barevném tónu - Matouš Duchek - 1 V jednom barevném tónu - Matouš Duchek - 2 V jednom barevném tónu - Matouš Duchek - 3

Jakub: První dvě fotografie se mi nezdají po technické stránce. Přepaly na makru hub nepůsobí pěkně, částečné rámování kůrou jakbysmet. Působí to na mě jako „ono to tam takhle bylo, takhle se to vlezlo do záběru, cvak.“ Volil bych menší výřez, bez rušivých prvků. Měsíc je neostrý a opět na spodním okraji úplně vyžraný. Vím, že focení zatmění Měsíce je po exponometrické stránce poměrně složitá záležitost, ale dá se zvládnout jak technicky, tak tonálně příjemněji. Kameny jsou již technicky lepší a po větším zatažení nasvícené plochy kamene by mohli působit zajímavě. Osobně bych se více soustředil na levou část kamenů s „V“ osvětlených hran a tmavým pozadím.

Tobík: A na závěr opět zajímavý nápad. Houby jsou téměř doslova jednobarevné, ale díky osvětlení a prosvětlení vznikla celá paleta žlutooranžových tónů. Druhý snímek je vpravdě jednobarevný – měsíční povrch by mohl sloužit jako etalon pro tmavě šedou. My ho vnímáme světlejší, ale ne takhle. Příště prosím trochu ubrat na expozici. Trochu škoda, že se neobjevil už při minulém úkolu Stíny. U kamenů mám připomínku ke světlým plochám, jejichž rozvržení na mne nepůsobí dobře. Především ta největší končí příliš blízko spodního okraje a jedna pak vychází levým dolním rohem, takže moje oko je vedeno ven ze snímku.

Tobík

V jednom barevném tónu - Tobík - 1 V jednom barevném tónu - Tobík - 2 V jednom barevném tónu - Tobík - 3

Tobík: A jako obvykle přidávám i něco ze svého mlýna. První měla být kombinace červeného auta a červeného listí. Chodil jsem kolem několik dní, ale červené listí opadávalo a zelené nečervenalo. Takže je z toho tenhle hybrid. Středové půlení není šťastné, ale varinty s posunem či dokonce úhlopříčné dopadly hůře, protože se na snímku objevily další barvy. Na kapotu jsem měl vzít polarizační filtr, takhle je to ukázková práce kvapná, málo platná. Bílý pudl v bílé posteli je první nápad, který se v současné době snažím zpracovat kvalitněji, dopadne-li to dobře, pochlubím se. Mám i variantu Bílý pudl a bílý zlatý retriever, ale ti pacholci nechtěli vůbec spolupracovat na kompozici.

Opět pár slov závěrem

Monotónní svět není možná tak úžasný, jako barevné prospekty a kalendáře, ale všichni jste ukázali, že si dokážete poradit i bez berličky pestrách barev.

4 komentáře u „Domácí úkol V jednom barevném tónu – vyhodnocení“

  1. Upresneni

    Zdravim vsechny,

    upresneni k mym fotografiim – ani jedna neni focena z letadla, golfove hriste je z vyhlidkove veze, pole je z vyvysene silnice ;-). Rozhrani tmave/svetle jsem do rohu umistil schvalne 😉

    L.

    Odpovědět
  2. materiál dveří

    Dveře jsou dřevěné, oplechované festovním plechem a pár (desítek?) let vystavené drsnému šumavskému povětří 🙂 Vedou do drážního skladiště ve stanici Hůrka u Černé v Pošumaví.

    Odpovědět
  3. Bukeh

    Ne moc pěkný bukeh u první fotky je způsoben objektivem Canon EF 75-300. Dík za zhodnocení. Co se týče zadání. Když jsem fotky poslal, došlo mi, že bylo myšleno jinak. Ale už bylo pozdě :o)

    Odpovědět

Napsat komentář