Ještě jsme se nestačili probrat z jedné akce – OPEN AIR III, která skončila právě včera a už je tady akce nová. Radka Turcajová nás pozvala na vernisáž své výstavy, kterou měla v komorní galerii čekárny místního lékaře pana Linharta v Jinočanech.
Poměrně neobvyklé prostředí pro umístění výstavy fotek, řekne si mnoho z vás. Ale není to pravda. Vžijte se do situace lidí, kteří čekají na ošetření. Dlouhé chvíle jim může ukrátit pohled na velice příjemné fotografie roztomilé Karkuly. Jak již bývá dobrým zvykem Radky, byly fotografie naprosto bezvadné, jak po stránce obsahové, kompoziční, tak i technické. Nebyly to klasické zvětšeniny, ale printy. Jsou tak dokonalé, že jsou skoro až nerozeznatelné od fotografie klasické. Ostatně i několik z nás, kteří se zúčastnili vernisáže dlouho mžouralo do klipů a pak se šlo pro jistotu Radky zeptat 🙂
Pokud budete mít někdo cestu kolem a pan doktor Linhart bude mít otevřeno, tak se určitě zastavte a podívejte se na to jak se dá pěkně a nevšedně zachytit domácí miláček.
 |
 |
 |
| Tak tohle je autorka všech vystavených fotek – Radka Turcajová. | Arnošt to na vernisáži opět rozjel ve velkém … | … a lidé při jeho hudbě bedlivě prohlíželi vystavené fotografie. |
 |
 |
 |
| Honza se nějak poťouchle usmívá. Že by záviděl Karkule ten pytel se žrádlem, nebo se směje mojí stopětatřicítce v této místnosti 🙂 | A je tady náš reportér Zdeněk a hučí do Arnošta: “Hele Arnošte, prodal jsem tu svojí F4 a pořídil si perfektní digihračku. Pojď se podívat. | Jenom to namíříš, pěkně se zazubíš a cvakneš. |
 |
 |
 |
| No paráda, podívej jak se to povedlo. To je fakt radost s tím dělat. Ještě uložit a … | … hele ono “delete all” není uložit. To není možné, já to smazal úplně všechno. Zlatá stará F4. | Teda pánové já se na to nemůžu koukat, jdu domů. Všimněte si prosím té podoby. Kdo je komu podobný se můžeme jenom dohadovat. |
Musím na závěr podotknout, že Zdeněk nebyl v tom průšvihu sám a dnešek se ukázal jako černý den fotografů reportérů. Ráno, ve spěchu při odjezdu do práce jsem nechal doma batoh s foťákama a tak jsem volal ženě, ať mi vezme pouze Canona a blesk. Přece se nebude tahat s celým batohem a ten základní zoom bude stačit. Jak jsem poprosil, tak i učinila. Ale ouha, na Canonu je namontována pevná stopětatřicítka, kterou jsem fotil včera na OA III naposled. Moc vhodný objektiv do místnosti o rozměrech 4 x 4 metry to není, ale nevadí, bude tam přece Radka a Honza. Oba jsou kanonýři a tak mi určitě něco půjčí. Ale ouha podruhé, Honza má pouze mjůčko a Radka nemá pro jistotu nic. A tak lezu po zdech, fotím po uhlopříčce přes celou místnost a Zdeněk je mrtvej smíchy. To ale jenom do doby, než si pět minut před koncem vernisáže všechno smazal. A tak asi nejlépe dopadne Honza se svým mjůčkem 🙂
Ale i tak to bylo fajn.
