motiv

Open Air III. - Řevnice (8. - 10. června 2001)

19.6.2001 - Jakub Kencl - Reportáže
Je tomu přesně jeden rok, kdy jsme se sešli ve větším počtu, právě tady v Řevnicích. Promítání pod širým nebem se lidem zalíbilo a tak Luky akci hned na podzim zopakoval u sebe na chalupě a tento nápad se chytil.

Jak jsem prohlásil v reportáži z Jitkova, že tuto tradici nenechám zahynout, tak jsem taky jako správný chlap učinil a Open Air III bylo na světě :-) Na výpravě v Tatrách se dohodl termín, na FotoPrůvodci u Arnošta se ještě datum trochu vyladilo, aby vyhovovalo všem a již nic nebránilo tomu celou akci rozjet. Spáchal jsem pozvánku a opět požádal lidi aby se hlásili po mejlu.

Zkušenosti z minulého promítání říkali, že za první tři dny se nahlásí tak 30 lidí a pak se pomalu dohlásí zbytek. Jsem ještě mladý člověk a zkušeností nemám mnoho a podle toho to také dopadlo. Za 48 hodin jsem měl 43 přihlášek a kapacita zahrady, kterou jsem určil, byla vyčerpána po týdnu. No jo, ale vyhoďte někoho nebo ho nechte stát za plotem. A tak konečný stav přihlášených lidí byl 64. No, jímala mě z toho hrůza, ale říkal jsem si, že fotografové jsou národ přátelský, tolerantní a inteligentní, takže se nějak na tu zahradu poskládáme a starosti jsem přenechal koňské hlavě, jelikož je větší. Hlavně aby dodělali ten rozkopaný dvůr, který budou dláždit v týdnu co bude Open Air, ale slíbili, že bude ve středu hotovo, takže jsem naprosto klidný.

Zdařilá kompozice
Ano, PALADIX je víc než jen internetový fotoobchod.
A začalo se dělat na přípravných pracích. Napadlo mě, že by se na akci mohl objevit nějaký známý výrobce, dovozce, či někdo jiný z branže a pokecat s námi o svých výrobcích, něco nám předvést, či nabídnout. No a v koutku duše vykukovala i myšlenka, že by nám za to mohl i něco dát :-) No a za kým jiným na internetu jít, než za Pavlem Polou a jeho PALADIXem. Pavel se okamžitě chytil a bylo zaděláno na další zajímavé pokračování.

Quo je jeden ze sponzorů
Sponzoři jsou na svých místech.
Pavlovi se podařilo domluvit se zástupci Minolty, že nám zapůjčí novinku na trhu, fotoaparát Dynax 7 a zájemci si ho budou moct vyzkoušet a nafotit si s ním i svůj film. Nezůstalo nakonec jen u Dynaxe, ale dokonce přijeli zástupci tohoto dovozce, paní Jitka Foralová a pan Igor Pifka a předvedli nám skenery Dimage Scan Elite a Dual. Dalším, kteří se odhodlali vstoupit na scénu Open Airu III byla firma EWI, která nám představila chemii od Tetenalu. Jak se nakonec ukázalo, tak zájem o tuto akci neměly jen fotografické firmy, ale dokonce jedna z největších reklamních agentur v ČR - Quo - reklamní agentura. Ta se stala s Pavlovým PALADIXem hlavním sponzorem této akce.

Organizační věci bychom měli za sebou a teď už nás čeká jen práce :-). Ve středu před akcí odjíždím do Tesca a šokuji prodavačku svým přáním. Nevěřícně se mě třikrát ptala, jestli chci opravdu 12 kg šílené krávy na guláš, 5 a 5 kg buřtů a točeňáku. Uklidnil jsem ji, že pořádám takové malé barbecue pro pár svých přátel a své zboží jsem dostal. Ten večer jsem byl v tomto obchodě ještě jednou, jelikož mají malé vozíky a sotva to pobraly dva. Už to vypadalo, že se budu muset točit ještě potřetí. Ale pohoda, dlabanec je doma a může nastoupit čtvrteční gulášová noc. Gulášek se dělá nadvakrát, jelikož tak velký hrnec opravdu nemám, ale je to veget. Zatímco dole na zahradě dodělávají v pátek ráno dvůr (měl být hotov ve středu), já nahoře dodělávám guláš.

Galerie na šňůrách
Galerie na šňůrách je připravena a řádně podepřena.
Prostě pohoda, až na tu deprézi, kterou mám už týden z počasí, ale co, nějak bylo a nějak bude. Nemůžeme mít pořád teplo a slunečno. No nic, jdu připravovat přístřešky, stoly a lavice. Když mám dodělanou poslední, doráží Stipek s osádkou a hlavně s pípou. Hned v závěsu je tu Pavel, který svůj kombík proměnil v náklaďák a vyndává z něj neuvěřitelné množství věcí. Společnými silami pak narážíme, stavíme další přístřešky a děláme poslední dokončovací práce, aby vše mohlo v poklidu začít. V pět končí i dláždící parta, vypíná dusadlo a vypadá to, že budeme mít klid.

No a už jsou tady další hosté - Ondra, Yantschi, Jimmy, Luky, Jiřina, Láďa, Pavel a dalších pár lidiček, kteří dorazili na páteční neoficiální posezení. Jen co jsme opekli pár buřtů, začíná lehce pršet a následně lejt jako z konve. Pod náporem prudkého deště povolují i altány a voda je všude. Velím k ústupu do garáže, což všichni kvitují, až na slovenské křídlo. Ti se shromažďují pod plachtou a osahávají vodní ňadra, která vytvořil déšť.

My ostatní jsme v pohodě v garáži a večer nám zpestřilo pár veselých historek, které nám předložil Luky a jeho Pentax. Nebudu to popisovat, jelikož kdo to nezažil, nepochopí. Všichni jsme se váleli v křečích smíchu po zemi a plácali se do kolen. Kolem druhé ranní si jdu lehnout, abych byl na ráno fit a tajně doufám, že přestane pršet. V noci se hrůzou ještě párkrát budím a s hrůzou zjišťuji, že stále prší a prší.

Prezentace Minolta
Zástupci Minolty jsou též připraveni a tak se může začít.
Sobota, den "D" mě vítá Sluncem, sice trochu rozpačitým, ale je tu. Po včerejším lijáku a špatné zkušenosti s plachtami, odjíždí Pavel ještě pro jeden stan, což opět všichni kvitují, jen opět slovenská klika silně protestuje a domáhá se plachty naplněné vodou. Hned ráno ještě valím pro pár (250) rohlíčků, chlebů a vek, aby bylo co přikusovat k masu a pak už se mohu plně věnovat příchozím lidičkám, kterých je čím dál tím více. Nakonec nás bylo celých 56 a v jednu chvíli bylo na zahradě i 63 lidí. Doporučuji pár tras, jako Karlštejn, Skalku, Pišťák či pouhou procházku k vodě a pár jedinců se nechává strhnout a odchází s plnou polní.

Prezentace skenerů
První přednáška a první seznámení se skenery Minolta.
Je 1600 a většina lidí je zpět, většina fotek je na šňůře a hlavně zástupci od firmy Minolta, paní Foralová a pan Pifka jsou připraveni představit své skenery. Pronáším k lidem pár teplých slov a pár organizačních připomínek a hned předávám slovo Minoltě, jelikož vidím na očích lidí, že se nemohou dočkat. Při představování skenerů nezůstává jen u teorie, ale jsou předváděny praktické ukázky, které jsou promítány přes dataprojektor (díky Modrej pse) na perfektní plátno (díky Berry, díky Honzo). Nikdo ani nedutá a když už někdo dutne, tak jenom pro to, aby se na něco optal. Po předváděčce se rozpoutává debata a na přetřes přichází i přes den zkoušená Minolta DYNAX 7 a objektiv, který byl na požádání Cvakala dovezen.

Prohlídka galerie
Po přednášce se můžeme vrhnou na galerii. Cvakal je evidentně spokojen se zájmem o své modelky.
Debaty pomalu utichávají a my se můžeme vrhnout na galerii na šňůrách. Odhadem je zde kolem 120 - 150 fotek všech velikostí, žánrů a barev. Jsou zde klasické krajinky, krásné makro, pěkné děti, portréty, reportáže z policejních razií, sportovní fotky, zvířata ba i astronomická fotografie. Vrcholem jsou nádherné akty (alespoň já to tak vidím z pohledu normálního chlapa), které Cvakal umístnil přímo u plotu a které přilákaly dokonce i kolemjdoucí postarší skupinku lidí.

Fotí opravdu každý
Vystavujících i přihlížejících je opravdu hodně a tak není divu, že se i nějací ti fotoreportéři najdou.
Vzhledem k tomu, že byly dovezeny i ceny pro nejlepší fotografy (díky Michale) byla sestavena mezinárodní, odborná porota ve složení: paní Foralová z Minolty, Radka z Emeriky, Pavel z PALADIXu, Jimmy ze Slovenska a já jako zástupce domácích, která se jala rozhodovat o nejlepších fotkách. Bylo to hodně těžké a hodně dlouhé rozhodování. Nakonec po delším hádání a dohadování z nás vypadlo šest nejlepších a ještě dvě čestná uznání za ojedinělé zachycení zabijačky a za technický pokrok - BEDNAX, který si udělal a dokonce i fotky předvedl Modrej pes.

Radka přednášející
A je to tady, koncert pro dvě ruce a několik čudlíků začíná.
Ceny jsou rozdány, rychle tlačíme do hlavy nějaké ty buřtíky či rybičky a již všichni spěcháme opět k plátnu, kde se ve velkém stylu rozjíždí Radka se svou přednáškou o čudlíkování. Já se do dneška domnívám, že je to spíše kouzlení, ale nechme tak, jak pravila paní profesorka. Při vyučování padala zajímavá tvrzení a věty: "Když chcete měnit jas, nesmíte používat táhla pro jas." nebo "Když chcete změnit kontrast, tak nesmíte tahat za páku kontrastu."... No nebyl by z toho jeden jelen?

Posluchači jsou pozorní
Zájem je veliký. I když někdo dá přeci jenom přednost nějakému tomu žvanci.
Přednáška byla natolik dokonalá, vyčerpávající a dlouhá, že Radku zastavilo až moje bušení na kastrol a výkřik Guláááááááááš. Prvních cca 8 litrů gulášku mizí během několika málo minut a musím jít ihned ohřívat druhou várku, abych uspokojil všechny mlsné jazýčky.

Zatímco ohřívám pokrm, na place se rozjíždí hlavní program a Luky zahajuje diašou svojí sadou z Toskánska. Volně navazuje Bundes opět s Toskánskem a hned pak já s druhým kotlem guláše. No a pak už to jede jako na běžícím páse. Mexiko, Patagonie, Tatry, Praha, Peru, Amerika, Austrálie, Indie. Nejen krajina a cestopis se objevuje na plátně, ale slovo dostává i portrét, makro a i záběry z větroňů a plachtařské závody. Opět se jede až do časného rána, kdy celé představení zakončuje Jirka se svou Indií. Paráda, opět se promítalo spousta krásných diáků (bylo jich něco málo přes 600) a občas by si přišel na své i vydavatel kalendářů či pohlednic.

pan Dočekal a jeho Tetenal
Po nočním promítání přichází ráno pan Dočekal s Tetenalem.
V neděli ráno kolem osmé, když jdu nahodit pojistky, nacházím na zahradě několik mumií a zakuklenců. Někteří jsou i pod stolem, kde zůstávají skoro až do oběda. Tetenal, netetenal. Ano tušíte správně. Hned po snídani přijíždí pan Dočekal s vééééélkou bednou, plnou chemikálií a zahlcuje nás velkým množstvím informací. Paráda. Na své si přicházejí fandové černobílého procesu, ale i diáčkáři a někteří již na místě hovoří o tom, že příští diáky si už budou dělat doma sami. Dneska je ještě více dotazů a debata se protahuje až k polednímu.

Tetenal a jeho posluchači
Přivezl toho hodně, ale hlavně o tom uměl vyprávět.
Zatímco pan Dočekal předvádí vývojky Tetenal, ženské prožívají jednu z posledních fází kuchařského maratónu. Dělá se polední překvapení. "Pavézky" - dvě veky spojené marmeládou, obalené v těstíčku a osmažené, mňam, dobrota. Donesení prvních várek na zahradu vyžaduje velký kus osobní odvahy, jelikož nadržení strávníci jsou ochotni udělat vše, aby se dostali jako první k tácu s dobrotou. Po ochutnání se šílenství ještě stupňuje a teprve poslední dva tácy (asi dvacáté v pořadí) zůstávají na stole déle i s pavézkama.

Luky a jeho deštník
A nakonec jenom malou ukázku co dokáže vymyslet Luky jen aby si ho a jeho Pentaxe někdo všimnul. A tohle je jen slabý odvar jeho páteční exhibice a gynekologického focení.
To už se nám vše pomalu chýlí ke konci a lidé se začínají loučit a rozprchávají se do svých domovů. Na zahradě zůstává pouze pár nejodvážnějších - likvidační četa ve složení: Stáňa, Dana, Čenda, Stipek, Láďa, Pavel, Ondra a moje maličkost. Bourají se přístřešky a trochu se uklízí. Když zbývá poslední stůl a pár lavic, usedáme na ně a hrdinně se vrháme na posledních pár piv, kterých je v sudu, dle odborníků, tak maximálně pět.

Jo a všimli jste si, že do teď jsem nehovořil o dešti? Ono totiž do tohoto okamžiku nepršelo. Počasí se chovalo naprosto korektně a nechalo nás, abychom se bavili v relativním suchu. Ale teď začnu, jelikož právě teď začalo pršet, ale likvidační partě je to jedno. Likvidujeme, likvidujeme, likvidujeme, pět piv je už asi třikrát vypito a nic. Až v 17:10 porážíme nepřítele (který byl v přesile - Ondra, Pavel a Stáňa byli totiž šoféři) a můžeme v klidu naložit poslední sud k Pavlovi a pípu k Stipkovi. Na řadu přicházejí bílé kapesníčky a zahrada nadobro osiřela. Ještě asi do devíti s Danou uklízíme a likvidujeme zbytky nepořádku a večer je zahrada jako před třemi dny, teda až na tu uválenou trávu. Pak skoro hned omdlíváme a usínáme tvrdým spánkem.

Jo, jo, byla to paráda. Zase přijelo spousta perfektních lidí. Pokecali jsme, koukli na pěkné obrázky, užili si i nějakou tu srandu. Díky vám za to přátelé. Už se na vás těším na Open Air IV, které by se mělo konat u Jiřiny ve Volovce.

Open Air III je mrtvé, ať žije Open Air IV.

Hlavně děkuji svojí ženě Daně za perfektní a úmornou práci v kuchyni, kterou pro nás podstoupila. A nejen ona, ale i Stáňa a Jiřina, které vydatně pomáhaly. Díky, díky, díky. Díky všem, co se jakkoliv podíleli na této akci.

Jakub Kencl
http://kencl.zonerama.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace