Vyvolávání diapozitivu v domácích podmínkách – třílázňový proces E6

Máte špatné zkušenosti s vyvoláváním diapozitivu v laboratořích, nechce se vám nikam chodit nebo si chcete jen tak vyzkoušet vyvolat diapozitiv doma? Není to vůbec nic složitého.

dia2
S laboratořemi, které zpracovávaly mé diáky, jsem nikdy problém neměl. Vždy bylo vyvoláno dle mých představ a k plné spokojenosti. Neustále jsem však kolem sebe slyšel, jak je to jednoduché ten diák doma volat. A jak je to lepší než strojní volání v laboratoři. A….. Byla to velká výzva, ale stále jsem odolával. Trochu jsem se obával vyšších teplot, které jsou zapotřebí ke správné lučbě, více lázní… Až jednou jsme na Open Air pozvali pana Dočekala z EWI a ten nám tak krásně vyprávěl o všech možných chemických procesech a vývojkách, že jsem se konečně odhodlal a okamžitě na OA zakoupil jednu krabici s nápisem Tetenal Colortec E-6. To byl první krok a zbýval udělat ještě druhý – nafotit šest diafilmů. A třetí – odhodlat se je vyvolat. Ke druhému kroku nebylo daleko. Dovolená v Čechách byla před dveřmi. Tady by se to dalo určitě vyzkoušet. Když by se nepovedlo, tak se dají ty krajinky nafotit znova a případná ztráta záběrů nebude tolik bolet jako u těžko dostupných exotických krajů.

Po dovolené mám v lednici sedm naexponovaných kazet, takže jedna zůstane na laboratoř a budeme moci porovnávat s domácím produktem. Z krabice s koncentráty vyndavám přiložený návod v češtině a zjišťuji jak na to. Začátek vypadá velice slibně a jednoduše. Dozvídám se, že Tetenal Colortec je 3-lázňový proces koncipovaný pro převracecí a rotační vyvolávání barevných diapozitivních filmů kompaktibilních s procesem E-6 a že vyniká neutrálním barevným podáním a brilantním kontrastem, což je přesně to, co potřebuji. Vyndávám tedy z krabice čtyři sáčky. Ha, někde je chyba. Třílázňový proces a čtyři koncentráty. Ne, není. Dál se dočítám, že se jedná o třílázňový proces + stabilizátor, takže počet sáčků je v pořádku. Dle návodu ředím koncentráty a nalévám je do připravených a dobře označených nádob. Používám obyčejné, dobře vymyté zavařovací lahve, se kterými se dobře pracuje a hlavně se dají dobře naskládat do lavoru a dobře temperovat – ale o tom až dále. Ředění jde poměrně hladce, jelikož to člověk už trochu zvládá z černobílého procesu, ale stejně musí být opatrnější, jelikož se musí zabránit znečištění koncentrátů. Byť i jen potřísněnými nůžkami. Možná chemici budou tvrdit něco jiného, ale v návodu to tak stojí a vzhledem k tomu, že nejsem chemik, tak toto doporučení úzkostlivě dodržuji. Další dobře míněná rada je: “První vývojku připravujte bezpodmínečně jako první. Bezpodmínečně zabraňte i sebemenšímu znečištění barevnou vývojkou!” Psát, že máte koncentráty nasazovat s nevšední přesností, jelikož i sebemenší odchylky od předepsaného množství způsobují barevné úlety filmů, je v této společnosti asi házením hrachu na zeď. Píšu to proto, že se občas na diskusních fórech objeví různá individua, která měří teplotu dle své husí kůže, čas dle vykouřených cigaret a množství dle třesu svých rukou 🙂 Tak na to teď zapomeňte a pro jistotu si pořiďte teploměr, hodinky s vteřinovkou a odměrný válec.

dia 1
Máme namícháno a můžeme se pustit do vytemperování lázní. Pracovní teplota je 38 °C +/- 0,3 °C. Později se dozvíte, že ani úlet o 1 °C nezpůsobil žádnou kalamitu na filmu, ale držme se zadaného a snažme se toto dodržet po celou dobu vyvolávání. Taky se děsíte toho, jak to udržet takhle teplé? Není to nic hrozného. Do sprchového koutu dávám dřez na prádlo a do něj napouštím teplou vodu. Z karmy mi při jednom nastavení teče voda 42 °C teplá, takže je ideální pro vytemperování lázní. Pozor na výšku dřezu! Zákony fungují dokonale! Pokud je dřez příliš vysoký a sloupec vody by přesáhl hladinu vývojek ve sklenicích, mohlo by dojít ke katastrofě a vývojky by jste měli ve dřezu a filmy by jste mohli odnést do labu. Nemusíte letět hned pro nový dřez do domácích potřeb, stačí sklenice něčím podložit tak, aby hladina vývojek byla výše než horní hrana dřezu, a máte vyhráno.

Stejného principu jsem použil i u vývojnice, kterou jsem měl ponořenou v napuštěném umyvadle a též jí dle potřeby připouštěl teplou vodu. Tady taky jedna rada. Napusťte umyvadlo horkou vodou a nechte ho ohřát. Nevěřili byste, kolik toho ten porcelán vcucne do sebe. Ještě zbývá vytemperovat vývojnici a zkusmo si projít oněch cca 6 minut vyvolávání s vývojnicí naplněnou vodou. Zjistíte tak, že bohatě stačí v umyvadle udržovat teplotu mezi 38 až 41 °C a ve vývojnici budete mít 37,0 až 38,5 °C. Tady je vidět, že rozmezí jeden stupeň je v pohodě a nemusíte se ho obávat. To temperování jsem zkoušel pro jistotu asi pětkrát a vždy to vyšlo. Je to trochu paradox, měřit vodu v umyvadle místo ve vývojnici, ale funguje to.

dia3
Tolik teorie a zkoušky. Nyní nasoukáme dva filmy do vývojnice. Ano dva, jelikož budeme vyvolávat po dvou kusech. Za prvé aby to šlo pěkně od ruky. A za druhé jsou časy udávané v návodu vždy pro 1. + 2., 3. + 4. a 5. + 6. film. Pokud nemáte vývojnici na dva kinofilmy, tak nezoufejte a volejte po jednom. Časy jsou stejné. Do vytemperované vývojnice nalijeme první vývojku, která má 38 °C a zasuneme cívky s filmy, zavřeme vývojnici a prvních 15 vteřin překlápíme. Nemusím snad dodávat, že tyto úkony (až do uzavření vývojnice) provádíme v absolutní tmě. Pak vývojnici ponoříme do umyvadla s teplou vodou aby nám vývojka nevychladla a bedlivě sledujeme vteřinovou ručičku. Na rozdíl od ČB vyvolávání zde budeme převracet každých 15 vteřin jednou. Po celou dobu vyvolávání (6:00 pro 1. a 2. film; 6:15 pro 2. a 3. film a 6:30 pro film 5. a 6.) sledujeme teplotu vody v umyvadle a dle potřeby doplňujeme teplou vodu tak, abychom se pohybovali kolem 38 °C – 41 °C, popřípadě tak, jak jste si nacvičili ve svých zkouškách. Blíží se nám šestá minuta, takže se připravíme na výměnu roztoků. Musíme začít vylévat o něco dříve, jelikož uváděné časy jsou časy od prvního doteku filmu s roztokem do prvního doteku filmu s roztokem dalším.

dia4
Vyvolávání v první vývojce je kritickou fází procesu. Čas, pohyb a teplota musejí být trvale kontrolovány. Odchylky od stanovených podmínek jsou příčinou závoje v minimálních hustotách diapozitivu a změn ve využití citlivosti filmového materiálu. Tak se píše v návodu. Čas i pohyb jsem kontroloval dokonale, teplota byla s trochu větším výkyvem (38 °C + 0,5 °C – 1,0 °C), než je doporučeno (38 °C +/- 0,3 °C) v návodu. Ve výsledku jsem žádné vady na diáku nepozoroval.

dia5
Po vylití první vývojky pereme 2 minuty v 38 °C teplé tekoucí vodě, popřípadě vyměňujte
vodu po 30 vteřinách. Po vyprání nalijeme vytemperovanou druhou, barevnou vývojku a postup opakujeme. Opět převracíme prvních 15 vteřin a pak jednou po 15 vteřinách. Teplota je stále stejná a to 38 °C. Tentokráte voláme 4:00 minuty (resp. 5:00 a 6:00 minut). Následuje další praní, které trvá 1 minutu a teplota je o dva stupínky nižší, respektive má mít 36 °C +/- 3 °C, což bude platit i pro ostatní lázně. Můžeme tedy lehce polevit ve sledování teploměru, ale nezapomínejte na něj úplně. Máme vypráno a můžeme nalít bělící ustalovač a opět stejně převracíme a mícháme po dobu 4 minut (5 či 6). Nyní máme před sebou už závěrečné, tříminutové praní a třicetivteřinovou stabilizaci v 20 °C – 25 °C teplém stabilizátoru. Stabilizaci provádějte mimo vyvolávací tank v jiné nádobě. Ještě upozornění na závěr. Nezapomínejte kontrolovat i teplotu v lavoru, ve kterém temperujete
vývojky, a popřípadě doplňovat teplou vodu pro udržení správných teplot roztoků. Zvláště pečlivě toto dodržujte u první a druhé vývojky. Pak už to není tak kritické, ale i tak to nepodceňujte.

Trochu honička, ale první várku máme hotovou, pak ještě druhou a třetí. Po cca třech hodinách máte ruce rozmáčené od teplé vody, v koupelně je jako v sauně, ale máte to šťastně za sebou. Máte dobrý pocit a těšíte se na promítání svých prvních kousků 🙂

Teď následuje dobrá rada, kterou doporučuji dodržet, pokud se chcete
vyvarovat srdečním příhodám či návalům vzteku a nekazit si ten dobrý pocit z dobře vykonané práce. Já tuto dobře míněnou radu nedodržel a málem to se mnou švihlo. Po vyvolání následuje vytažení filmů z tanku a sušení. Doporučuji toto dělat po tmě či se zavřenýma očima a na film se minimálně dvě až tři hodiny, nejlépe však šest hodin nedívat. Není to kvůli filmu, ale kvůli vám. Vyvolaný film totiž vypadá přímo úděsně a pokud jste zvyklí z ČB procesu prohlížet ještě mokrý brilantní negativ, tak tady na vás čeká šok. Film vypadá, jako byste ho vymáchali v mléce. Totální bílý, skoro neprůhledný závoj, který mizí velice pomalu. Po cca třech hodinách je pryč, ale film je stále zatažený, nevýrazný, skoro jako zkažený. Prostě zklamání. Následuje špatná noc, nemůžete spát, stále přemýšlíte, kde jste udělali chybu. Ráno se s kruhy pod očima potácíte
ke koupelně s košem, do kterého filmy vyhodíte a ejhle. Všech šest filmů si to přes noc rozmyslelo, vzalo vás na milost a uchystalo vám velice milé překvapení. Před vámi je šest brilantních, čistých a perfektně barevných filmů.

dia6
Vzhledem k tomu, že jsem měl navíc jeden film, který jsem nechal vyvolat v labu a měl jsem dva stejné záběry na obou filmech, mohl jsem i toto porovnat. Film z labu měl lehce zastřenější barvy a velice malý posun barev k modrozelené. Rozdíl v barevnosti je patrný na první pohled, ale ten modrozelený nádech je opravu nepatrný a kdybych neměl možnost porovnávat dva stejné záběry, tak bych to asi ani nepoznal. Každopádně doma volané diáky jsou o chlup lepší a hlavně z nich máte větší radost. Cenově jste na tom skoro také stejně. Kit stojí cca 600,- Kč, takže cena za vyvolání jednoho filmu je 100,- Kč, což je srovnatelné s cenou v laboratoři. Pokud máte chuť si doma diák vyvolat a máte trochu zkušeností s voláním alespoň ČB filmů, tak vám už nic nebrání si to doma v koupelně vyzkoušet. Fakt to stojí za to.

Ještě na závěr tohoto článku bych chtěl podotknout, že v této sadě lze vyvolávat i filmy, které jsme záměrně pře- nebo podexponovali oproti jejich jmenovité citlivosti. Správného vyvolání takto naexponovaných (“pullnutých” či “pushnutých”) filmů docílíme změnou vyvolávání v první vývojce.

Změny citlivosti vyvolávaných filmů za pomoci Push / Pull procesu – změny se týkají první vývojky
2 clony podexpozicepush 2+5:30
1 clona podexpozicepush 1+2:00
1 clona přeexpozicepull 1-2:00
2 clony přeexpozicepull 2čas vyvolávání neměnit – snížit teplotu na 30,6 °C
3 clony přeexpozicepull 3čas vyvolávání neměnit – snížit teplotu na 28,6 °C

12 komentářů u „Vyvolávání diapozitivu v domácích podmínkách – třílázňový proces E6“

  1. Stabilizace

    Rád bych se zeptal, proč se nemá stabilizovat v tanku (je to podle návodu nebo podle zkušenosti).

    Děkuji

    Odpovědět
    • RE: Stabilizace

      No to bych taky rád věděl. Já osobně jsem stabilizoval ve vývojnici (v jiné, než ve které jsem vyvolával) a bylo to v pořádku. Myslím, že autoři návodu (překladu?) to tak mysleli.
      Co mě ale zaujalo byla poznámka o mléčném závoji. O tom samém psal i Karbusický kdysi v PL (když jsem poprvé vyvolával, tak jsem si ten článek našel), ale to ještě popisoval jiný vyvolávací proces pro E6: Tetenal UK6. Jenže moje zkušenost s Tetenal Colortec E6 je úplně jiná: ŽÁDNÝ mléčný závoj. Film měl hned takové barvy, jaké má dosud – správné. Možná zapůsobilo to, že jsem nepral 3 minuty, ale stejně jako při praní čb – dlouho. Tak nevím…

      Odpovědět
      • RE: RE: Stabilizace

        Pral jsem +/- dle návodu (spíše o něco více) a závoj byl odstrašující. I přes to, že jsem o tom věděl od ostatních “vyvolávačů”, mě fakt vyděsil. Jak píšu, po několika hodinách zmizel a diáky jsou v pohodě. Docela mě překvapuje Vaše zkušenost. Příště zkusím prát déle a uvidíme jak to dopadne. Bylo by to odstranění šoku při vyvoláváni dia a výrazné zlepšení psychologického stavu fotografa po vyndání filmu z vývojnice :-)))

        Odpovědět
        • RE: RE: RE: Stabilizace

          Osobně jsem bílý závoj měl, ale mizel před očima hned po vytažení filmu z vývojnice.

          Na druhou stranu film se vybarvil až během schnutí v noci a nevědět to předem, klepla mě pepka.

          Honza

          Odpovědět
    • RE: Stabilizace

      Stabilizovat se má mimo vývojnici, ve které se vyvolává. Stejně jako Daniel jsem stabilizoval film v jiné vývojnici, než jsem použil pro celý proces. Nevím proč tomu tak je, ale v návodu je to tak uvedeno a neviděl jsem důvod proč to nedodržet.

      Odpovědět
  2. Zkuste to taky

    Dneska odpoledne jsem v Praze nakoupil všechno potřebné (lépe řečeno to, co mi chybělo) a pustil jsem se do toho. Protože jsem na diáky fotil asi podruhé a navíc na svitek, který jsem ještě doma nezpracovával, docela mě překvapila náročnost udržení teploty u většího množství chemie (porovnávám ohřívání 250ml a 500ml). Doposud jsem měl zkušenosti jenom s čb nebo C-41 (kinofilmy), Diáky jsou skutečně bomba – hlavně středoformát; 6*4.5 je minimum.

    S bílým závojem nemám problém (Provia 100F RDPIII 120), spíš jsou ty filmy výrazně do modra; po uschnutí to je v pohodě. Snažím se to máchat přesně podle návodu, peru trochu víc (aby to na stopkách vyšlo na celou minutu).

    Domácí zpracování má i další výhody: u Pentaxu 645 (první verze, ne AF) je papírově 15 snímků. Můj přístroj fotí až do 16, který je ale už hodně na kraji pásu. když jsem to nechal vyvolat v labu, asi v půlce mi ho procvakli kolíčkem. Pokud tohle chcete praktikovat, ještě doporučuju udělat na začátku rezervu (značku START umístit asi 1cm před šipky), protože na jednom svitku je poslední políčko nepoužitelné, končí i s podložkou, ostatní mají 5mm černý okraj.

    Fuj, to jsem se ale rozepsal.

    DObré světlo a voňavou chemii 8-), JH

    Odpovědět
  3. závoj

    Myslím, že barevný (bílý) závoj je způsoben vlhkostí v nosném materiálu emulze, ztrácí se s vysycháním tohoto podkladu. Stejné je to u C-41 barevných negativů po vyvolání (když jsem je vytáhl z tanku poprvé, myslel jsem taky že mne trefí šlak; když jsem na ně opatrně šáhl, přilepil se mi prst, tak jsem je nechal doschnout a super…) No a každý film má trošku jiný podklad (-> modrý nebo mléčný zákal), schne jinak rychle…

    Odpovědět
  4. Hura!

    Konecne nejaky optimizmus.
    Po nekonecne zlych skusenostiach s LABmi
    DU DO TOHO!
    FOTOLAB:Zatial mi znicili 15 diafilmov (rozstrihnute zabery a usmudlane filmy). Nastastie pomohlo vsetko (nastrihane) znovu vyprat a vysusit. Radsej som to ani nereklamoval, pretoze som neveril ze by som tie filmy este raz uvidel….
    FOTOGRAFIE PRAHA (Petriny):
    Znicili mi asi 14 filmov v rozmedzi asi 1/2 roka cize ziadna nahoda.
    Zas rozstrihnute zabery a tentokrat bublinky (asi nevyvolane tecky) na zaberoch uprostred filmu (tusim ze zaber 16 a 17). Naprava: zobrali premie pracovnicke co to strihala (to mi FAKT moc pomohlo) a poslali asi 220KC ako bolestne, coz odpoveda tomu ze mi vratili peniaze za NEvyvolanie vzdy tych 2 zaberov co mi skazili. To ma fakt urazilo.

    Odpovědět
    • Otazky

      1)Aku vodu pouzit?
      Mam moznost technicku destilku (ta co je bezne v obchode) alebo DEMI vodu (demineralizovanu). Podla mna je DEMI voda iontovo nevyvazena a je agresivna.
      2)Neskusit este nejaky iny LAB? Alebo radite:DI DO TOHO! (mam skusenosti s vyvolavanim CB negativov a CB filmov (super8)

      Odpovědět

Napsat komentář