motiv

Vztah mezi fotografem a klientkou aneb proč je lepší, když je formální

V dnešním článku v rubrice Ze světa podnikání se podíváme na problematiku smluv, jejichž úkolem je především chránit obě strany – tedy fotografa i zadavatele – a případně řešit i další aspekty, jako například způsoby použití výsledných fotografií.

Vzhledem k zásadě bezformálnosti, kterou favorizuje nový občanský zákoník, je nyní možné smlouvu uzavřít nejen písemně, ale i ústně či dokonce konkludentně, kdy není souhlas ani vyřčen, ale obě strany podle dohody fakticky jednají. Nelze než doporučit používat písemnou formu smlouvy, kdy vzájemné pochybnosti o obsahu skutečně smluvených práv a povinností odstraníme nahlédnutím do textu smlouvy.

Smlouva mezi fotografem a klientem spočívá převážně v činnosti, kdy si klient objedná pořízení fotografií při nejrůznějších událostech. Tento smluvní typ je občanským zákoníkem nazýván smlouva o dílo a od kupní smlouvy se liší právě tím, že převážná část plnění spočívá v činnosti. Pokud je smlouva mezi stranami nesprávně označena, například „smlouva o nájmu fotografa“ nebo dokonce „hodina s profesionálem“, nemá to na uzavření smlouvy o dílo žádný vliv. Rozhodující pro určení smluvního typu jsou smluvní náležitosti, které ji charakterizují. Mezi ty podstatné patří identifikace smluvních stran, které jsou v postavení „objednatele“ a „zhotovitele“, označení díla, závazek provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí, závazek dílo převzít a závazek objednatele za dílo zaplatit. Mezi další - již nikoliv podstatné náležitosti - patří sjednání ceny, platební podmínky, lhůta pro provedení díla nebo termín splnění, způsob předání a převzetí, místo plnění a stanovení odpovědnosti z vad. Víc, než kde jinde zde platí, že i nepodstatné může být určující. Obecně platí, že čím je smlouva konkrétnější a pamatuje na situace, které by mohly v budoucnu vzniknout, je mnohem snadnější a rychlejší následné řešení sporů. Vzorové smlouvy tohoto typu, které klientům připravujeme, obsahují především:

  1. nezaměnitelné označení stran
  2. konkrétní popis toho, co má fotograf učinit a co naopak nemá
  3. v jaké lhůtě má být dodán kompletní výstup (lze plnit i po částech)
  4. jaká je celková odměna fotografa nebo jak jsou ohodnoceny jednotlivé činnosti
  5. zda je poskytnuta záruka, případně v jakém rozsahu
  6. přiměřené sankce v případě vad či prodlení jedné ze stran
  7. kdo je oprávněn výstup použít a jak (další šíření fotografií, k jakému účelu mohou být použity a po jakou dobu, zda je může fotograf použít k vlastní prezentaci či účasti v soutěžích, atd.).

Jak už bylo zmíněno v předchozích článcích (zejména v tom o ochraně práv autora), má autor fotografie k dílu autorské právo. Pokud jsou objednatelem novomanželé (vlastně ještě snoubenci) a dílo fotografa užívají pro vlastní potřebu (fotografie v rodinném albu, prezentace při oslavách rodinným příslušníkům), je to v pořádku i bez výslovné licenční smlouvy a smlouva o dílo není nezbytná, byť by se díky ní fotograf ochránil od neplacení po nepodařeném obřadu nebo pro případ vzniku škody (tzv. „pravá jihočeská“). Pokud je však objednatelem model či modelka, tedy osoba, která se fotografiemi známého fotografa bude chtít prezentovat ve svém lookbooku a bude s jejich pomocí získávat zakázky, je vhodné do smlouvy o dílo zakomponovat právo k užití fotografie v podobě licence. V této rubrice jsme již zmiňovali důležitost licenční smlouvy, která nemusí být nutně sjednána samostatně, ale lze ji vložit do smlouvy o dílo jako jedno z ustanovení. Samotná smlouva o dílo písemnou formu nevyžaduje, ale u sjednávání licence je dodržování formy přísnější. Písemná forma je zákonem vyžadována u sjednání výhradní licence, tedy v případě, že fotografie bude moci využít pouze objednatel jako nabyvatel licence a fotograf je nebude oprávněn poskytnout nikomu jinému ani sám využít.

Zatímco při produktové či krajinářské fotografii obvykle není nutné řešit dotčení fotografovaného objektu, pořízením snímků osob se dotýkáme i jiných práv, konkrétně osobnostních práv fotografovaného (v podrobnostech viz také článek o fotografování lidí). Fotografovaný musí dát fotografovi souhlas se zachycením své podoby a popřípadě i následnému rozšiřování a užívání fotografie samotným fotografem či třetí osobou (např. modelingovou agenturou). Ve fotografické branži je velice rozšířena smlouva s názvem „Model release“, která v sobě nosí znaky licenční smlouvy a souhlas fotografovaného se zachycením jeho podoby. Fotograf či modelingová agentura nemůže být následně žalována za neoprávněný zásah do osobnostních práv cizí osoby a modelka za neoprávněné užívání díla, které ji umožňuje licence. Model release má za cíl chránit obě strany před možnými spory.

Ke smlouvě model release existují i smluvní subtypy „Minor model release“ a „Property release“. Minor model release je smlouva, kterou zákonný zástupce dává souhlas s pořízením podobizny osoby mladší 18 let. Kromě osobnosti člověka je možné chránit i soukromý majetek osob. Zachycení majetku umožňuje souhlasný projev vůle, který je obsažen společně s následným užíváním fotografie vlastníkem majetku v inominátní smlouvě Property release. Není samozřejmě nutná u fotografování generických předmětů, ale je velmi vhodná u autorských děl, např. architektonických či designových.

Mezi začínajícími fotografy a modelkami je velmi dobře známá smlouva „TFP“ (time for prints) či „TFP/CD“ (time for prints/cd). Jedná se o dohodu stran, kdy ani jedna ze stran nemá nárok na honorář. Modelka poskytuje fotografovi souhlas se zachycením a rozšiřováním její podoby a fotograf nabízí modelce výsledné fotografie formou vytištěných fotografií nebo i na digitálním nosiči (odtud ono označení „CD“; extenzivně lze pod tento druh smlouvy zařadit také užití novějších technických médií jako DVD, USB flash disk nebo cloud). Fotograf může modelce i udělit licenci k užívání fotografií pro vlastní prezentaci. Tento druh dohody pomáhá začínajícím fotografům ke zlepšení jejich dovedností a modelkám k prvním modelingovým zkušenostem. TFP má povahu barteru, kdy ani jedna ze stran nemá povinnost zaplatit druhé straně cenu ve formě finančních prostředků, ale obě strany si navzájem nabízí „protislužbu“. U TFP je případně dobré pamatovat na rozpočítání souvisejících nákladů v podobě nájemného za ateliér, úhradu kosmetičky a kadeřnice, jízdného nebo třeba nákladů tisk velkoformátových fotografií, tedy nákladů, které mohou vzniknout oběma stranám při plnění smlouvy. Opět platí již v úvodu zmíněné, že o co více bude vztah mezi fotografem a modelkou formální, o to méně nastane nedorozumění, která jsou tolik typická pro ústní ujednání.

Advokáti Černá Pole

Advokáti Černá Pole
http://www.advokaticernapole.cz
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace