Dnes se podíváme na pět nejlépe umístěných v soutěži, kterou jsme vyhlásili tady. A špičku žebříčku máme obšancovanou ženským živlem. :o)
Je to statisticky nevýznamná náhoda, nebo je z toho možno něco vyvodit? Co? Aha, promiňte, promiňte, vlastně plácám nesmysle. Je to náhoda. Ale jen tak mezi námi, co vy na to? Jsou – buďme konkrétní – ve fotografii žánry, témata, která lépe “sednou” tomu kterému pohlaví? Například válečných fotografů je víc než válečných fotografek, co si budeme povídat. A co například I see faces?
Zpět k soutěži. Vezměme to popořádku od pátého místa k prvnímu:
5. Luboš Janota
“Takový příběh pro pobavení :)”
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Zdeněk Tichý – Při hodnocení Lubošových fotografií se vracím k tomu, co jsem zmínil již v minulém článku. K názoru Pavla Poly níže se připojuji v tom, že je škoda rozmělňovat tak hezký nápad dalšími nesouvisejícími fotkami. To udělal právě Luboš. Při posuzování jsem ale to v úvahu nakonec nevzal a do hodnocení jsem vybral tuto povedenou sérii. Přidaná hodnota je v tom vtipném, kvalitně nafoceném příběhu. Pro mě třetí místo.
Pavel Pola – Luboš udělal velkou chybu, že poslal dokonalý soubor a pak dva z mého pohledu zbytečné solitéry. Ten soubor mě prostě baví, jak si vyhrál s detaily životního příběhu dvou “transformerů”, prostě paráda. Za mě by to byl opět kandidát na bednu, jen kdyby si to nepokazil těmi dalšími dvěmi snímky.
Jakub Kencl – To asi nemá cenu ani komentovat, ještě teď se za břicho popadám a děkuji Lubošovi za dlouhé prodloužení mého života.
Chose (Josef Krása) – Trafopříběh mě baví čím dál víc. Je tak krásně hořkosladkej. To opravdu můžu.
Bitovod (Pavel Kutina) – Série mne sice nejvíc pobavila, ale současně mám dojem, že tak úplně nesplnila zadání, nejedná se o nalezenou tvář, ale spíš vykonstruovaný a zahraný příběh.
4. Zdeněk Kubík
“Fotografie vznikla v zimních měsících, kdy chodíme s přítelkyní fotografovat a krmit vodní ptactvo na řeku Berounku v Plzni, kde je po zamrznutí rybníků v okolí jejich každoroční zimoviště – při odchodu domů mě zaujaly otisky pařátů ptactva ve sněhu kolem řeky, tak jsem je zachytil. Až při prohlížení v fotografií v počítači byl rozpoznán obličej, který jednoznačně přebíjí původní myšlenku fotografie.”
 |
Zdeněk Tichý – Ten obličej je tam jak vyšitý, ale pro lepší ohodnocení mi tam chybí nějaký zásadní autorův vklad, “něco navíc.”
Katka Olexová – vítěz je pro mě Zdeněk Kubík, při prvním pohledu jsem vážně uvažovala, proč to ten člověk vůbec poslal, a pak jsem se podívala pořádně a je tam úplně všechno, snad i včetně bradavice na nose 🙂
Pavel Pola – Hezký profil mladého kluka na břehu potoka… Fotka je až neuvěřitelně detailní – nos, vlasy, oko, pusa – jakoby tam doopravdy “ležel”. Moc pěkné.
Jakub Kencl – Vynikající záležitost. Já tam osobně vidím na první pohled hned tváře tři – jednu chlapeckou, jednu ježibabu a starého indiána. A jako bonus ještě prsatou babu. 🙂 Asi budu ještě chvilku hledat, myslím si, že tam ještě něco najdu.
Chose (Josef Krása) – Přemýšlím co s levou stranou, ale zejména na náhledu je obličej dokonalý.
3. Zuzana Havlínová
 |
Zdeněk Tichý – Pěkně ďábelský, zubatý úsměv. I kompozičně povedené. Vlastně tu máme “jenom” nafocenou zásuvku, ale funguje to.
Pavel Pola – Dokonalý ksicht! A ten škodolibý úšklebek. Fotka je moc pěkná i tonálně, kompozice funguje, prostě paráda. Za mě určitě kandidát na bednu.
Chose (Josef Krása) – Klasika, bonusem je ten opilcův vylámaný chrup.
Bitovod (Pavel Kutina) – Milé industriální zátiší, navíc výraz ve tváři je vtipně rozverný.
2. Eva Zálešáková
“Ztracená tvář”
 |
Zdeněk Tichý – Tady vidím přidanou hodnotu ve zpracování. Tonálně příjemné, má to zvláštní atmosféru, hlavní motiv pěkně vražený do středu, funguje to. Moje hodnocení je totožné s celkovým. Mimochodem, rád bych se dozvěděl vyluštění tajemství. Co je to ve skutečnosti? Viz Jakubova úvaha níže.
Katka Olexová – Připomíná mi to pierota, který po cestě ztratil masku.
Pavel Pola – Krásné, klidné, opuštěné místo. Zbyly jen úlomky obličejů, ale jejich nositelé už odešli. Zapomenuté masky, rozbité na kusy, jen odlesk bývalé slávy… Tenhle snímek má opravdu hloubku, i technické zpracování je super. Kandidát na bednu.
Jakub Kencl – Asi to není úplně to co bylo v zadání, neb se opravdu jedná o kus tváře ze sochy, ale zaujalo mě to svým zpracováním, začlenením artefaktu do okolí… prostě pěkná fotka pro mé oko.
Chose (Josef Krása) – Poetická fotka s příběhem, efekt neostrosti mě trošku odrazuje, ale favoritka.
1. Nikola Bruncová
 |
Zdeněk Tichý – Tato tvář mě na první pohled zaujala nejvíce ze všech. Má vtip, technicky výborně zvládnutá, Něco se tam děje (plazí jazyk nebo zvrací ?), je tam humor i prostor. Moje jednička, u ostatních hodnotících od prvního do třetího místa, čili jasné vítězství.
Katka Olexová – No, na třetí místo bych měla těch kandidátů víc, ale asi to vyhrává Nikola Bruncová se svou pračkou, úžasnej xichtík a dobrý nápad.
Pavel Pola – Super nápad i provedení, fotka se mi líbí kompozičně i tonálně. I ta představa, jak pračka “zvrací” to špinavé prádlo je dokonalá. Za mě kandidát na bednu.
Jakub Kencl – Tato fotografie mi přijde hodně vtipná a pěkně decentně zpracovaná. Tím mám na mysli hlavně hloubku ostrosti, kde se autorka zaměřila na nádherné kukadla paní pračky a jejich make up. Ostatní nechutnosti způsobené zřejmě nadměrnou konzumací toxických látek zahalila Nikola do cudné neostrosti a dokázala tak vytvořit z brutální pomejdanové scény decentní a vtipnou fotografii. Pobavila mě.
Chose (Josef Krása) – Není co dodat, poměrně klasický objekt, ale vynikajicí úhel pohledu, chameleoní oči vykroucené každé jinam a ten prádlový jazyk tomu dodává potřebnou třešničku.
Bitovod (Pavel Kutina) – Zvracející pračka je úžasná, pro mne asi nejhezčí ukázka “fotografova oka”.
Vítězce tedy blahopřejeme, získává slíbený Zoner PhotoStudio 13. Nevíme v kterých končinách se vyskytujete, máte-li možnost a chuť se stavit na některém z našich FotoPiv, můžete si ho vyzvednout osobně, rádi Vás přivítáme mezi sebou. Případně Vám výhru pošleme, jen nám prosím napište kam. Samozřejmě uvítáme mezi sebou také kohokoli ze soutěžících.
